„LEEDři“ českých ekologických staveb II.

Na platinové ocenění LEED jsou majitelé pyšní

V minulém díle jsme si uvedli základní přiblížení certifikace budov metodikou LEED a představili si aspiranta na nejvyšší platinové ocenění City Green Court Pankrác. V dnešním díle bychom si měli ukázat budovu již oceněnou certifikátem LEED Platinum, kterou je budova Centrály VIG ČR – sídlo Kooperativa pojišťovny, a. s., Vienna Insurance Group a České Podnikatelské pojišťovny, a. s., Vienna Insurance Group v pražském Karlíně. Budova získala několik významných ocenění, mezi nejvýznamnější se řadí nejvyšší ocenění v rámci MIPIM Awards 2012 v sekci nejlepší kancelářská budova světa. Tato budova letos dokonce aspiruje i na titul Stavba roku 2012. Upozorníme i na odlišné přístupy k některým záležitostem v porovnání s předchozím dílem seriálu.

Centrála VIG ČR (developerský projekt pod názvem Main Point Karlín)

V Karlíně za posledních pár let vyrostla řada nových a zajímavých staveb, povětšinou však pouze kanceláře

Soubor nových kancelářských budov v Karlíně

Minimum zpevněných ploch a vysoká i nízká zeleň

Architektonický záměr spočívá v maximálním možném využití pozemku formou půdorysného tvaru jakési améby. Dle komentáře architektů budovy má tento tvar připomínat písečný ostrůvek, který zde před dávnými časy tvořila Vltava. Nyní je zde budova pojišťoven, spojitost s jistotou ostrova, obtékaná místo proudící vodou proudící dopravou. Stavba se zařadila po bok ostatních kancelářských budov a spoluvytváří moderní image Karlína, avšak ani s původní historickou zástavbou není v rozporu. Výška, kterou by architekti i investoři rádi o dvě podlaží navýšili, byla regulována úřady tak, aby se stavba srovnala maximálně s doposud nejvyšší budovou čtvrti, kterou je protější budova Danube House. Budovou navíc prochází důležitá pěší trasa přecházející rušnou komunikaci Rohanského nábřeží elegantní lávkou, zakusující se do tělesa stavby.

Vstupní parter – minimum zpevněných ploch v okolí budovy

Pohled na „Karlínské varhany“ – pevné slunolamy a horizontální, individuálně ovládané žaluzie

Nejtypičtější pro budovu je však její zpracování fasády. „Karlínské varhany“ jak se budově již přezdívá, vytváří zajímavou hru tvarů a barev v neotřelých kombinacích. Plasticita fasády (kdy jednotlivé pilíře plní funkci slunolamů) doplněná zvlněným tvarem budovy je originální a velmi fotogenická. Na fasádě můžeme pozorovat první rozdílný přístup oproti City Green Court na Pankráci. Zde architekti pro odstínění přehřívání fasády volili naopak horizontální zastínění, které je sice řízeno centrálně, avšak každé okno je možné individuálně nastavit. Okna, z nichž každé druhé je otevíratelné, jsou umístěna přes celou výšku podlaží. Oproti Pankráci bylo tedy nutno navrhnout tak pružné chlazení, které dokáže toto rozpoznat a vypnout. Která varianta je lepší se nedá jednoznačně určit, záleží na úhlu pohledu a zvyklostech uživatelů.

Ve vstupním foyer oživuje atmosféru stěna z pokojových rostlin, zavlažováno dešťovou vodou

Stěna vyžaduje údržbu jednou za dva týdny, dva pracovníci ji ošetří za den

Co je shodné pro představované budovy, je snaha o osazení živých přírodních prvků ve vstupním foyer. V případě Karlína se jedná o stěnu ze živých zelených rostlin. Údržba takové stěny se provádí jednou za dva týdny a trvá přibližně den. Vytváří ale v interiéru skutečnou dominantu, na kterou je příjemné se dívat, a navíc napomáhá ke zvlhčování mikroklimatu. Stěna je automaticky zavlažována vodou s přidávanými živinami. K zavlažování je využívána i akumulovaná dešťová voda.

Pohled na střešní zahradu

Pohled z otevřeného atria na okna kanceláří

 

K čemu květina na jídelním stole? Stačí strom.

Veřejnosti přístupná galerie umění

Karlínská budova pro zlepšení světelných podmínek na pracovišti využívá otevřené atrium (porovnejte s Pankráckou stavbou), které je využitelné jako menší terasa a hlavně je osázeno zelení pro příjemnější výhledy z kanceláří. Nutno po návštěvě zasedací místnosti v nejvyšším 10. patře podotknout, že výhledy z budovy jsou skvostné.

I tato budova je nakloněna lidem se zdravým životním stylem. V celé budově a na jejím pozemku je zákaz kouření, jediné možné místo pro kuřáky, a to i v zimě, je poměrně vzdálené u výjezdu z podzemních garáží.

Parkování je pro snížení velikosti zpevněných ploch (které byla snaha minimalizovat i v parteru) umístěno ve třech podzemních podlažích kompletně pod budovou. Je zde možnost dobíjení elektromobilů a kompletní zázemí pro cyklisty. Generální ředitel pojišťovny Kooperativa jde příkladem a sám jezdí do práce na kole. Pro potřeby zaměstnanců při vyřizování záležitostí mimo budovu je v garážích připraveno k vypůjčení několik elektrokol.

Elektrokola, která si mohou zaměstnanci vypůjčit

Domyšlené je i hospodaření s vodou. V kancelářích nejsou používány vody z barelů, ale čerstvá voda z vodovodního řadu dosažitelná pro zaměstnance v pěkně řešených kuchyňkách a neformálních zónách. Na hygienických zařízeních jsou osazeny úsporné vodovodní baterie s malými průměry a průtoky. Důležitý prvek sledovaný certifikací LEED, totiž dešťová voda, se využívá na zalévání veškeré zeleně v budově i v okolí budovy. Nádrž má objem 60 m³ s bezpečnostní klapkou proti přetečení. K akumulaci vody a izolaci budovy na pozemku přispívá i vegetační střecha.

Ke chlazení objektu dopomáhá i voda z kanálu Vltavy

Z pohledu samotných technických zařízení je zde jedna významná technická zajímavost, kterou je budova unikátní, a to využití vltavské vody pro chlazení celé budovy včetně IT místnosti (v současném období – září využívána pro chlazení celého objektu bez použití chladicích jednotek).

Na chlazení budovy se primárně využívá podzemní kanál s vltavskou vodou, který byl v historii vybudován pro průplach přístavu v Libni. Kanál se musel kvůli stavbě budovy překládat a v současnosti „protéká“ pod budovou – je však umístěn v zatubovaném betonovém kanálu v 2. podzemním podlaží budovy. Podobné řešení chlazení má i hotel Hilton a Danube House. Využívání vody pro chlazení musí být upraveno smluvním vztahem na odběr vody a následné navrácení vody zpět s Povodím Vltavy. Chlazení je doplněno i o glykolový okruh.

Závěr

Představili jsme si dvě současné nejlépe hodnocené budovy certifikací LEED v České Republice. Ukázali jsme si, že žádné řešení není dogma a budova musí být vyvážena jako celek, jako jeden organismus a cest k tomuto cíli může vést více. Architektonicky nejsou ekologické budovy nikterak pozadu a mohou být i při svých náročných požadavích esteticky kvalitní. Předvedli jsme si, že stavět ekologicky neznamená pouze spořit energie a pořádně zateplovat. Znamenená to především chytře využívat to, co nám příroda sama zdarma nabízí, a hledat jednoduchá, ale účinná řešení. Zároveň jsme mohli vypozorovat, že ekologičnost budovy spočívá i v tom, že člověka nenásilně vede k úspornému chování. Hlavně ale že se člověk musí v budovách cítit dobře, musí mít odpovídající příjemné prostředí pro podávání maximálních výkonů a musí mít stavbu rád. Vždyť to jsou důvody samotné existence budov.