Klenot z období secese a moderny z počátku minulého století, to je Löw-Beerova vila…

Datum: 7.6.2018  |  Autor: Ing. arch. Petr Brandejský, redakce

Brno má pochopitelně spoustu zajímavých staveb, které si zaslouží naši pozornost. Vila Stiassni, vila Tugendhat, Löw-Beerova vila a Jurkovičova vila jsou neoddiskutovatelné brněnské kvarteto těch nejzajímavějších.

Paul Johnson „Žádný národ nikdy s větší neochvějností než Židé netrval na tom, že dějiny mají účel a lidstvo osud.“
Zahrada s Celnicí vpravo a vilou Tugendhat nahoře
Zahrada s Celnicí vpravo a vilou Tugendhat nahoře
Vila s průjezdem vlevo
Vila s průjezdem vlevo…
Pohled z uliční fronty
Pohled z uliční fronty

V rámci loňského pravidelného setkání se společností Xella CZ, s.r.o. na akci Press trip konané 18. a 19. května 2017 jsem psal o jednom ze skvostů architektury města Brna. Je to světoznámá prvorepubliková vila Stiassni (někdy psána taky Stiassny) od architekta Ernsta Wiesnera z roku 1927 – 1929, na ulici Hroznová 14. Spolu s vilou Tugendhat a Jurkovičovou vilou patří k tomu nejlepšímu, co Brno nabízí svým návštěvníkům. Vlastně tam patří ještě jedna důležitá památka, a tou je vila Löw-Beer. Nikoho příliš nepřekvapí dobová perlička, že Hermina Stiassni a Greta Tugendhat se znaly, setkávaly se a posléze je potkal stejný osud. Osud židovského uprchlíka před nacisty z rodné země. Pokud existovalo pojítko mezi vilou Stiassni a vilou Tugendhat, potom je pojítek více. Löw-Beerova vila je rodným domem Grety Tugendhat, protože Mariana a Alfréd Löw-Beerovi byli její rodiče. Společný jmenovatel pro rodinu Stiassni a rodinu Löw-Beerovou byl předmět obživy. Obě rodiny patřily k bohaté vrstvě brněnských textilních průmyslníků. Tam, kde jsou peníze, je často i dobrá architektura, snaha o to nejlepší, co bydlení té doby nabízelo, snaha vyniknout, možná i oslnit. Každý ze zmíněných domů přináší něco nového pro svoji dobu, často velmi nadčasového, co obdivujeme dodnes. Jsou to novátorská řešení, ušlechtilé materiály, jiný pohled na bydlení, na dispozici. Pochopitelně, že roli zde hrají peníze a vůle majitele a investora spojit své možnosti a myšlení s osvíceným architektem.

Umístění Löw-Beerovy vily a vily Tugendhat není až tak dílem náhody. Oba domy se ocitají záměrně v tehdejší rezidenční čtvrti, která se rozkládá na svazích nad lužáneckým parkem. Podle původní urbanistické koncepce Heinricha von Ferstela zde stavitel Josef Arnold postavil čtyři vily. Kaiserovu, Arnoldovu, Giskerovu a Adamčíkovu vilu (1863), které posléze doplnily nádherné činžovní domy, na ulici Antonína Slavíka a ulici Schodové a Helfertové, od stavitele F. A. Dvořáka.

Dobové uvítání na secesním schodišti
Dobové uvítání na secesním schodišti
Detaily kazetového stropu a osvětlení
Detaily kazetového stropu a osvětlení
Detaily kazetového stropu a osvětlení
Detaily kazetového stropu a osvětlení
Detaily kazetového stropu a osvětlení
Detaily kazetového stropu a osvětlení

Původní prostor (na ul. Drobného 22, dříve Sadová neboli Parkstrasse) pro realizaci stavebního záměru sestával ze dvou velmi svažitých stavebních parcel a dvou pozemků se zahradou a vinohradem. To vše zakoupil v roce 1903 továrník Moritz Fuhrmann, který si zde nechal postavit secesní rodinnou vilu. V jednopatrové vile se původně nacházely čtyři byty se 14 pokoji, 3 kuchyněmi, 2 koupelnami a 6 záchody. Uliční a zahradní fronta byla vyzdobena secesním štukovým dekorem, dílem s rostlinnými motivy. Obdobný dekor je užit i na stěnách a stropech v interiérech. Rostlinné motivy propojují celý interiér včetně dřevěné výplně zábradlí, litinového zábradlí schodiště, i motivů použitých v dlažbě. Za autora projektu je považován vídeňský architekt Alexander Neumann. V pravé části dispozice je průjezd do vnitřního traktu domu se zahradou. Třítraktová dispozice je obtočena kolem centrální haly s velmi příjemným horním prosvětlením. Díky vysoké spodní vodě je budova nepodsklepena. Do zahrady vystupuje z členitého průčelí terasa se schodištěm. Zahrada s bazénkem, fontánou a posezením pokračuje do horní zatravněné pasáže, kde se v zeleni nádherně vyjímá vila Tugendhat.

Vstupní hala s horním osvětlením
Vstupní hala s horním osvětlením
Vstupní hala s horním osvětlením
Vstupní hala s horním osvětlením

Po smrti továrníka Fuhrmanna byl dům jeho dědici odprodán textilnímu podnikateli Alfredu Löw-Beerovi. Původní prvorepublikový zájem o secesi postupně opadnul, a proto byla vila modernizována. Ve 30. letech byl dům částečně stavebně upraven, především v prostoru centrální schodišťové haly. Autorem úprav byl další vídeňský architekt Rudolf Baumfeld. V roce 1929 daroval Alfred Löw-Beer horní část parcel svojí dceři Gretě a jejímu manželovi Fritzi Tugendhatovi. No a historie nás vrací obloukem k funkcionalistickému klenotu, světoznámé vile Tugendhat. S nástupem fašismu v Německu a reálným nebezpečím i pro naši republiku, zvolila rodina osud uprchlíků. Alfred Löw-Beer zahynul při útěku, jeho smrt nebyla nikdy objasněna, část rodiny se stala obětí nacismu.

Následně v roce 1940 zabavili vilu Němci pro potřeby gestapa. Ti ji následně vyrabovali, potom vila utrpěla i nálety na samém konci války. Fotodokumentace interiérů se v podstatě nedochovala žádná. V roce 1946 byla nad objektem ustanovena národní správa a v roce 1954 se stal majetkem československého státu. Od roku 1962 zde sídlil Domov mládeže. Toto se ukázalo paradoxně strategickým rozhodnutím, protože vila nebyla nikdy přestavována a tudíž se zde zachovaly původní dispozice, stavební prvky, schodiště, štuky, výplně otvorů. Nevšední zajímavostí je i teplovzdušné vytápění, větrání a zároveň letní chlazení. Systém předávání tepla pomocí kaloriferů, vlhčení rozváděného vzduchu, svislé a vodorovné kanály samotížného systému s klapkami, patřil v tehdejší době nesporně k novátorským počinům. Nedostatek financí a nezájem státu o tuto nemovitost jí paradoxně prospěl. Od roku 2012 je Löw-Beerova vila majetkem Jihomoravského kraje a ve správě příspěvkové organizace Muzea Brněnska.

Terasa se secesním schodištěm, zábradlím a lampou
Terasa se secesním schodištěm, zábradlím a lampou
Terasa se secesním schodištěm, zábradlím a lampou
Terasa se secesním schodištěm, zábradlím a lampou
Pohled od Celnice na vilu
Pohled od Celnice na vilu

Zajímavým místem uvnitř zahrady, na předělu mezi Löw-Beerovou vilou a vilou Tugendhat je tzv. Celnice. Celnice byla původně zahradní domek, opravdová celnice, stáj, garáž i domek zahradníka. Je to objekt kavárny s bezbariérovým přístupem a příležitostná výstavní galerie. Setkat se zde můžeme s krátkodobými výstavami zaměřenými především na historii a vývoj brněnské a československé architektury 19. a 20. století. Kavárna i zahrada jsou volně přístupné (nezávisle na vile) a můžete si zde při dobré kávě a zákusku okusit ždibínek prvorepublikové noblesy.

Nádherná tesařská práce na krovových konstrukcích
Nádherná tesařská práce na krovových konstrukcích


Vila společně s celnicí a zahradou byla v letech 2013 a 2014 rekonstruována. Nové fasády, střešní krytina, konstrukce krovu, rozvody, nové ústřední vytápění, sanace vlhkosti i restaurátorské práce na výplních otvorů a stávajících konstrukcích, to vše bylo nezbytné pro zmrtvýchvstání této památky.

Detail kazety zábradlí
Detail kazety zábradlí
Detail stropního štuku
Detail stropního štuku
Detail keramických zásuvek
Detail keramických zásuvek
Detail osvětlení
Detail osvětlení

Zajímavým počinem počátku léta bylo víkendové představení v prostorách Löw-Beerovy vily. Divadelní představení o vyšetřování vraždy továrníka svým prvorepublikovým espritem připomínalo Cimrmanovskou zápletku. Vše probíhalo v nádherných kulisách vily s vydatným přispěním do hry vtažených diváků. Následná prohlídka míst, která nejsou běžně k dispozici, byla tou pověstnou třešničkou. Půda s nádhernou tesařskou prací v klenbách a věžičkách členité střešní konstrukce, byla opravdu nevšedním zážitkem.

Světlík v hale
Světlík v hale
Světlík v části nad prosklením stropu haly
Světlík v části nad prosklením stropu haly

Brno má pochopitelně spoustu zajímavých staveb, které si zaslouží naši pozornost. Nicméně bych rád doplnil tu skupinku nejzajímavějších. Vila Stiassni, vila Tugendhat, Löw-Beerova vila a Jurkovičova vila jsou neoddiskutovatelné brněnské kvarteto. Ale patří sem dozajista jedna opomíjená popelka, která byla ukryta před zraky zájemců, tou je zatím nedoceněná a zdevastovaná vila ze čtyřlístku původních (již zmíněných) vil od Josefa Arnolda. Tou je Arnoldova vila a určitě si zasluhuje naší pozornosti. Jediná vila, která se dochovala v „původní podobě“ a je možné ji vidět, jak jinak, vlevo v zeleni, ze zahrady Löw-Beerovy vily. Její geneze je na strašidelný román a časem bude určitě plnohodnotným členem tohoto prestižního „vilového spolku“. Možná, že časem budeme hovořit o brněnském kvintetu. Tak co, nevíte kam se v Brně vydat? Tady máte náměty k přemýšlení. Všemocný internet vám řekne kam, za kolik, od kdy do kdy. Pak už je to na vás.

Löw-Beerova vila patří k technickým a architektonickým klenotům Brna z počátku 20. století. Proto vám zde přece o ní vykládám. Tak šup, už jenom ta káva na Celnici určitě není k zahození…

Použité zdroje:
Fotografie - autor
Citáty - http://www.citáty.net

 

Hodnotit:  

Datum: 7.6.2018
Autor: Ing. arch. Petr Brandejský, redakce   všechny články autora



Sdílet:  ikona Facebook  ikona Twitter  ikona Google+  ikona Linkuj.cz  ikona Vybrali.sme.skTisk Poslat e-mailem Hledat v článcíchDiskuse (1 příspěvek, poslední 14.06.2018 10:09)


 
 

Aktuální články na ESTAV.czAku-hřebíkovačky HITACHI Power Tools přinášejí volnost bez hadic a kompresorů„Soutěž o nejlepší projekt“ pro studenty od společnosti Wienerberger má své vítězeJak utlumit hluk ze stavebních prací? Postavte si stan!Na Vysočině přibylo do června 671 bytů, meziročně o 60 % více