Bar U kouřícího králíka, kdo to kdy viděl…

Kouzelník poklepal na klobouk, vnořil dovnitř levou ruku a vytáhnul za uši králíka. Že jste to už viděli v televizi? Tenhle však byl kouřící. Teď se ukažte. Dobře, možná ho nevytáhnul z klobouku, ale nějaký takový ušák se asi stal předobrazem cukrárně, kavárně a hlavně jazzovému klubu. A ten se tady fakt hraje doopravdy a skvělý. Již po sté opakuji. Miluji příběhy, které dávají místu ducha. Někdy je to součást skutečného genia loci, někdy jenom pověst, příběh, pohádka, která činí místo zapamatovatelným a přitažlivým. Vůbec nevadí, že to mohou být babské povídačky. Příběh je tady a místo má punc. To je přece parádní devíza.

Vysoký dům a plastika lva na místě hostince…

Vlevo ul. Václavská, vpravo ul. Křídlovická…

Vpravo schody dolů do klubu…

Co je to místo s puncem, dejme tomu, jinakosti? Je to jeden z nejstarších domů v Brně. Konkrétně na Starém Brně. Součástí Mendlova náměstí je ulice Křídlovická. Zde naleznete poštu u Modrého lva, kdy tento symbol, od sochaře Klvani, na fasádě odkazuje na původní zájezdní hostinec (stejného jména), ustájení koní a sklady pro kupce a pocestné, před cestou z Brna a naopak. Po příjezdu do Brna, kdy bylo třeba přebrodit nedalekou Svratku, přišlo k duhu jídlo a ubytování. Aby bylo čím zapíjet, dostal hostinec do vínku právo várečné, což bylo povolení k vaření piva. Hostinec patřil po staletí starobrněnskému klášteru cisterciaček, který jej pronajímal. Tato původní budova postupem času vzala za své, uprázdněné místo zaujala pošta a panelový dům. Starobylé Mendlovo náměstí tím ztratilo jednu z cenných budov. Nicméně naproti se zachovala neméně zajímavá a starobylá budova s cukrárnou a jazzovým klubem U kouřícího králíka. Původní kavárnu se vstupem z nároží vystřídal skvělý novější koncept, který charakterizuje motto na pavéze nad vstupem, které zní: „SORRY, PEČEME JINAK“. Je to dostatečně chytlavé a zaujme kolemjdoucí. No, a to jste zatím jenom venku. Nehodlám pitvat zařazení ke stylu nebo slohu, interiér je se zvýšenou částí vnitřního prostoru a dvě úrovně z něho dělají atraktivní prostor se schody ve středu dispozice. Ale hlavní je zde obsah motta. V chladících vitrínách vidíte, že fakt pečou jinak. A nyní to hlavní. Součástí tohoto objektu je klub, kde si zajdete večer na skvělé posezení s muzikanty. A večer to bude jako z partesu.

Pod zadními dvěma okny jsou schody do klubu…

Právo pivo stáčeti…

Osiřelý klub při odpočinku…

Brno má od dob Gustava Broma skvělou základnu jazzových muzikantů a proto je z čeho vybírat. Pokud chcete i někoho z větší dálky, mrkněte do programu a vyberte si, co vaše muziky chtivé srdce ráčí. Ve starobylých cihelných klenbách klubu, v komorní pohodě vám přijde k duhu třeba pivo, které je pomyslným pojítkem se středověkou krčmou u Modrého lva, odnaproti. Zakladatelka cisterciáckého kláštera a špitálu na Starém Brně, posléze i pivovaru, dvojnásobná česká a polská královna, Eliška Rejčka byla velmi prozíravým hospodářem, a určitě by dala tomuto podnikání souhlas.

Mohlo by znít kupříkladu takto:“Máte právo pivo stáčeti, víno nalévati, dobrým muzikantům zde po večerech za stravu a nocleh umožniti hráti, všeliké laskominy nápaditě pécti a zdobiti.“

Staré Brno má potenciál, který postupně ožívá pod nánosy doby. O co méně atraktivní je fasáda domu, sevřeného mezi ulicí Václavskou a Křídlovickou, o to zajímavější je část klubu v podzemí a celý členitý interiér. Staré cihelné klenby bývalých prostor pro sklady jsou skvělou paspartou pro svébytný život jazzového klubu. Prostory mají očividně tradici stejně jako jazz v Brně. Tohle spojení se nabízí a je dobře, že majitelé tuto výzvu nepřehlédli. Že je to zde trochu omšelé? To je právě ono. Kytarista Glen Hansard má kytaru prodřenou trsátky skrz a hraje na ni jako z praku. To je ta správná patina života. Je jasné, že toto místo má svoje skalní příznivce. V Brně naleznete spoustu míst, kde se hraje skvělá živá hudba, ale není mnoho míst, kde ji naleznete takto koncentrovaně a setrvale. Když má něco tyto atributy a jistou dlouhověkost, stává se legendou. Ano, Kouřící králík je legendární scénou v centru Brna s kouzelnou atmosférou živých vystoupení. Nečekejte pouze jednostranně zaměřenou hudební scénu.

Hlavní místnost má komorní ráz…

Kouzlo sklepních místností…

Vysoké barové posezení…

Naleznete zde rozličné žánry a zapovězeno zde není nic. Možná, že jazz tvoří jakýsi pomyslný základ, ale vše je postaveno na skvělých kapelách, muzikantech, na jejich osobitosti a invenci. Potom lze poslouchat takřka cokoliv, všechny žánry bez rozdílu. Pokud se podíváte do archívu, naleznete fotky Petera Lipy, Jany Koubkové, jména jako Roman Dragoun, bluesové uskupení Toma Bowlinga, Apart Quatret, Pavla Roof, Fleret, Tibet, Jaroslav Hutka, Slávek Janoušek a Luboš Vondrák, Gábi Kočí and Band, Vilém Spilka Quartet, Lenka Nová, Tereza Černochová, Luboš Beňa a Matěj Ptaszek a spoustu dalších.

Patina jazzového klubu…

Poklidné přítmí…

Odpočívající židle…

Konají se zde občas i autorská čtení a další příležitostné akce. Zdá se vám to málo atraktivní? Určitě ne. To byla jenom řečnická otázka. Možná ale nejste noční ptáci? Je den a to má klub zavřeno. Vy ale zrovna máte čas a chcete si poklábosit.

Pokud si chcete posedět v zajímavém prostředí cukrárny, dát si kávu a nevšední výtvor cukrářky, potom šup nahoru. Tedy z klubu nahoru, což je do přízemí. Zde je ta zmíněná cukrárna, co peče jinak. Klasické zákusky zde budete hledat marně. Nicméně to, co se zde nabízí, vás dozajista potěší. Nápady a pojetí jsou nevšední a to se počítá. Dorty a pralinky jsou nádherné a varuji vás. U kafe to tady neskončí. Nemám obavy, že si tato cukrárna nenalezne své zákazníky. Mobiliář strohý, pojetím, nicméně pohodlný a přesně na míru, je nedílnou součástí celého obrazu trochu jiné cukrárny. Interiér je prostorný, vzdušný, se špetkou prvorepublikové noblesy zpestřené designovými kousky nevšední cukrářské produkce.

Sorry, pečeme jinak…

Origami „voliéra“…

Pohled zdola od vstupu…

Zašlost fasád a rozdílná barevnost z ulice Václavské oproti ulici Křídlovické ubírá domu na atraktivitě a volá po nápravě. Fasáda, která nese nánosy akrylových omítek z předešlých časů, se bude proto v blízké době rekonstruovat. To vše může být jenom ku prospěchu věci. Když posuzujeme, zda bydlení nebo firma je na místě, které dává smysl, je dostupné a atraktivní, říkáme, že je na „dobré adrese“. Věřte mi, že Kouřící králík má slastně přivřené oči, kouří svá cigárka či doutníčky, za zvuku jazzové kytary, na SKVĚLÉ ADRESE.

Použité zdroje:
Fotografie - autor