Časté otázky při návrhu a realizaci kročejové izolace podlahy
Kudy vést rozvody, když nechceme narušit vrstvu kročejové izolace? Je vůbec přípustné mít vrstvu kročejové izolace tlustou 80 mm. Je možné ji tam položit ve dvou vrstvách? Toto jsou otázky, na které se bude realizační firma či přímo investor ptát projektanta.
Jedná se o typickou situaci na stavbě – dle projektu má být v podlaze nejen kročejová izolace, ale i rozvody odpadu. A ke všemu se ukáže, je potřeba v podlaze vést i další inženýrské sítě. Dle popisu projektanta se vše má vést ve vrstvě kročejové izolace tl. 80 mm. Později při realizaci se však ukáže, že takto navržená skladba by nefungovala, a to jak z akustického hlediska, tak z hlediska mechanického.
Kudy tedy vést rozvody, když nechceme narušit vrstvu kročejové izolace? Je vůbec přípustné mít vrstvu kročejové izolace tlustou 80 mm. Je možné ji tam položit ve dvou vrstvách? Toto jsou otázky, na které se bude realizační firma či přímo investor následně ptát projektanta.
Zásady správného návrhu kročejové izolace
Abychom neslyšeli, že někdo chodí v patře nad námi, je potřeba navrhnout skladbu podlahy s kvalitní kročejovou izolací. Na této kročejové izolaci je pak umístěna roznášecí deska. V případě těžkých plovoucích podlah (obr. 1) je nejčastěji roznášecí deska provedena ze železobetonu, či litého betonu nebo anhydritu, v případě lehkých plovoucích podlah (obr. 2) to jsou nejčastěji desky na bázi sádrovlákna (např. podlahové dílce Rigistabil) či OSB desky.
Roznášecí deska se nesmí v žádném případě dotýkat stropní konstrukce a zároveň ani svislých pevných konstrukcí, nejčastěji obvodových zdí, případně sloupů. Toho dosáhneme tím, že roznášecí desku vytvoříme jako plovoucí. To znamená, že ze spodu a na bocích ji odizolujeme přiměřeně pružnou a zároveň dostatečně únosnou vrstvou akustické izolace.
Aby však tento systém plovoucí roznášecí desky dobře fungoval, je potřeba dodržet několik zásad.
Prostřednictvím odpovědí na výše položené otázky si k těmto zásadám něco řekneme.
Obr. 1 Těžká plovoucí podlaha
Obr. 2 Lehká plovoucí podlaha
• V projektu je navržena vrstva kročejové izolace tl. 80 mm, je to přípustné?
Tloušťka kročejové izolace 80 mm je nad přípustnou hranicí. Kročejové izolanty z minerální vlny jsou oproti běžnému podlahovému EPS 100 relativně měkké, což má své opodstatnění. Čím je materiál měkčí, tím je pružnější, a lépe tak tlumí vibrace. Maximální stlačitelnost těch nejměkčích kročejových izolací je 5 mm, vyjádřeno hodnotou CP5. Ty pevnější pak mají 2 mm, tedy CP2. U takto relativně měkkých kročejových izolací je maximální doporučená tloušťka 50 mm. Větší tloušťka znamená větší absolutní stlačení a sesednutí roznášecí desky, což může vést k tomu, že si časem podlaha sedne. To se například projeví odtržením okrajových lišt či soklu. I proto kvalitní výrobci kročejové izolace vyrábějí kročejové izolace v maximální tloušťce 50 mm. Efekt kročejového útlumu se s narůstající tloušťkou zmenšuje. Proto není ani ekonomické dávat větší tloušťku kročejové izolace než 50 mm.
• Co tedy dělat když je v projektu tl. 80 mm? Lze to nahradit jiným materiálem?
Tloušťku 80 mm lze vytvořit ze dvou vrstev, kdy jedna vrstva bude z běžného EPS 100 a bude sloužit jako výplňová hmota a druhá vrstva bude samotná kročejová izolace. Například kročejová izolace ISOVER N tl. 30 mm + ISOVER EPS 100 tl. 50 mm. Souvrství je málo stlačitelné díky vrstvě polystyrenu, který sice nemá akustické vlastnosti, zato má dobré mechanické vlastnosti tj. velmi malou stlačitelnost.
• Je možné položit kročejovou izolaci ve dvou vrstvách?
Možné to je, nicméně doporučuje se jednovrstvé řešení. Důvodem je u dvou vrstev izolace riziko sčítání výrobních odchylek a riziko zanesení nečistot (např. kamínků) mezi dvě vrstvy izolantu. To vše ve svém důsledku může zvýšit celkovou stlačitelnost celého souvrství nad únosnou míru. Když už dvě vrstvy, tak pečlivě položené a do celkové tloušťky max. 50 mm. Spíše je vhodné, doplnit jednu vrstvu kročejové izolace vrstvou pevného EPS. Pozor však na ony nečistoty v mezivrstvě. Celkové deklarované stlačení (součet stlačení obou desek) musí být maximálně takové, jaké připouští navazující roznášecí deska. Suché podlahy standardně požadují maximální stlačení CP2 tj. 2 mm, těžké podlahy dle konkrétního typu pak nejčastěji max. stlačení CP3-CP5 tj. 3–5 mm.
• Kudy je možné vést rozvody odpadu, když nechceme narušit vrstvu kročejové izolace?
S vedením rozvodů odpadu je potřeba počítat již při návrhu projektu a vytvořit pro ně dostačenou tloušťku pod roznášecí deskou. Například vnější průměr odpadu bude 50 mm. K tomu přidáme 10 mm rezervu (příruby, spád trubky). Na tuto vrstvu tedy potřebuje 60 mm. Ideálně je tedy mít v podlaze vrstvu EPS 100 tl. 60 mm právě z důvodu vedení rozvodů. Rozvody obsypeme jemným pískem frakce 0–1 mm do roviny a teprve přes to položíme souvislou vrstvu kročejové izolace tl. 30 mm. Celé souvrství pak má 90 mm. V případě vyšší vrstvy EPS lze do této polystyrenové desky vyřezat ze spodu drážku.
Vedení rozvodů odpadu ve vyřezaných drážkách do polystyrenové desky
• Je možné dát vrstvu EPS i nad kročejovou izolaci?
Ano, možné to je a někdy je to i praktičtější, protože tvrdý a pevný EPS chrání relativně měkkou vrstvu kročejové izolace před prošlapáním ve fázi před betonáží. Ovšem tuto funkci zvládne až EPS od tloušťky 30 mm. Tenčí EPS by na pružné kročejové izolace popraskal, kdyby se po něm chodilo. Toto řešení se běžně musí například použít, pokud chceme do tepelné izolace osazovat příponky podlahového topení, protože v měkkých kročejových izolantech by příponky nedržely.
Pokud je EPS pod úrovní kročejové izolace, je vhodné chodit po roznášecích prknech nebo deskách, abychom před betonáží měkkou vrstvu z minerální vlny nepoškodili.
• Když je ve skladbě s kročejovou izolací i běžný podlahový EPS 100, jak hluboko musí zasahovat dilatační okrajový pásek?
Vždy je potřeba, aby se vytvořila celistvá vrstva kročejového izolantu bez přerušení. Obecně u akustiky je totiž problém, že nejslabší článek akustické izolační vrstvy se významně negativně projeví v akustickém útlumu celé podlahy a to platí i u soklové části. Sice budeme mít dobře navrženou kročejovou izolaci v ploše, ale podceníme izolaci pásku po obvodu, hluk se nám bude přenášet do stěn. Proto by měl okrajový dilatační pásek navazovat na vrstvu kročejové izolace, a to i v případě, že je nad kročejovou izolací vrstva EPS, nebo například systémová deska podlahového topení. Na obrázcích níže je vidět špatná varianta, kdy by se vibrace z podlahy přenášely přes tvrdý EPS do obvodových stěn a dále po celém domě.
Špatná aplikace dilatačního okrajového pásku
Správné použití dilatačního okrajového pásku
Patero pro správný návrh kročejové izolace v podlaze:
- Nezapomenout na vedení rozvodů a počítat s nimi již ve fázi projektování.
- Celková tloušťka kročejového izolantu musí být do max. tl. 50 mm.
- Rozvody sítí je nutné vést mimo vrstvu kročejové izolace.
- Musíme dbát na odizolování i od svislých konstrukcí, zdí, sloupů atd.
- Je nutné chránit kročejovou izolaci ve fázi před betonáží.
Tato základní doporučení je potřeba dodržet, pokud chceme, aby nám podlaha dobře sloužila po celou dobu životnosti stavby.
Další informace najdete v průvodci ISOVER – Izolace podlah, v montážním videonávodu nebo můžete využít bezplatnou poradenskou linku 800 476 837 (800 ISOVER) či technickedotazy@isover.cz, kde vám technici poradí nejen jak na izolaci podlahy, ale zodpoví i na další dotazy k zateplování domů. A pokud chcete, aby vše dobře dopadlo, vyberte si svého řemeslníka z nabídky osvědčených profesionálních firem na nejremeslnici.cz.
Isover nabízí nejširší sortiment tepelných, zvukových a protipožárních izolací v té nejvyšší kvalitě na českém trhu: produkty z čedičové i skelné vlny, expandovaného polystyrenu a doplňky pro systémová izolační řešení.
