Knihovna materiálů sítě matériO má sloužit k hledání netradičních řešení
Mezi vzorky v knihovně matériO společnosti HappyMaterials je možno se volně procházet, každý materiál si osahat, očichat (ochutnat?), libovolně kombinovat. Fantazii a nápadům na nestandardní a inovativní variace nic nebrání. Projekt je do 2012 neziskový a aktuální je získání vzorků českých výrobců.
V květnu byla v Praze otevřena knihovna materiálů sítě matériO. Tato služba má sloužit tvůrčím pracovníkům hledajícím inspiraci a netradiční řešení. Jde o výstavní prostor, kde se nabízí spousty zajímavých materiálů na jednom místě, tak, jak je neuvidíte nikde jinde. A nejenom, že vzorky můžete vidět, ale co je důležitější si zjistit jejich vlastnosti „na živo“.
Knihovna materiálů; toto pro někoho možná zvláštní spojení slov přináší nové možnosti nejen pro architekty a designéry interiérů, ale například i pro výtvarné umělce nebo i pro rodinu zařizující nové bydlení. Ti všichni se jistě setkali s problémem, jaký materiál pro svůj výrobek, stěnu, nábytek využít. Doposud se jim nabízely možnosti slovních referencí nebo z již hotových výrobků, popřípadě katalogy dostupné především na internetu. V lepším případě měl člověk k ruce vzorník materiálů. To všechno však obnáší jisté problémy. Pokud uvidíme materiál, málokdy víme, co to přesně je, na jaké je bázi a ještě méně kdo ho vyrábí. Pokud sáhneme po konkrétním výrobci, musíme přesně vědět, jaký materiál hledáme. A internetové katalogy a tištěné reklamní podklady mají ještě jedno velké mínus. Materiál vidíme pouze na obrázku. Z toho nelze vnímat strukturu, vůni, mechanické vlastnosti někdy dokonce ani přesnou barvu, natož si materiály k sobě libovolně kombinovat či si vyzkoušet jejich barevné chování v různých odrazech světla.
I pro profesionály z tvůrčích oborů je velmi obtížné, ne-li nemožné, udržet si aktuální přehled o nabízených materiálech a sledovat novinky z oblasti vývoje materiálů. Pokusem vyřešit tyto překážky je právě knihovna materiálů sítě matériO. Projekt, jenž byl úspěšně spuštěn již před deseti lety v Paříži, následně v Antverpách a Barceloně, nyní můžeme využívat nově i v Praze a Bratislavě. Jde o vytvoření mezičlánku mezi výrobci materiálů a návrhářů z různých odvětví. Knihovna má ve svých regálech rozličné vzorky tříděné do vlastních kategorií podle původu materiálů (dřevo, sklo, plasty, kovy, kompozity, ale i výrobky z kukuřice, rýže…) a mezi těmito vzorky se můžete volně procházet, každý materiál si osahat, očichat (ochutnat?), libovolně kombinovat. Lze přitom popustit uzdu své fantazii a vymyslet nestandardní a inovativní variace, s kolegy si užít i trochu zábavy.
A vůbec to nemusí znamenat, že jde o materiály zcela nové. Při návštěvě nám byl předveden mimo jiné kus hliníkové pěny, materiálu známého již mnoho let, používaného v automobilovém průmyslu jako výplně. Nedávno se však tento materiál pro svoje zajímavé zbarvení a strukturu zalíbil jistému architektovi, který ho z útrob strojů vtáhl do interiéru a vytvořil z něho příčku. I to je výhoda knihovny materiálů. Mohou Vás napadnout použití, jaká by Vám na mysl nikdy nevyvstala. Vzorky jsou uloženy v regálech bez výraznějšího nástinu jejich běžného použití. Když architekt není zatížen spojením materiálu a výrobku z něho, může postupovat tak, že vidí materiál a teprve potom ho napadne, co by se z něho dalo vytvořit, i když není vůbec pro toto použití primárně vyráběn.
Jiná osobní zkušenost přišla hned o polici vedle. Zde jsme v kategorii plastů uviděli zajímavě strukturovaný deskový materiál, jaký jsme dobře znali z několika realizací. Kdo ho však vyrábí a jak se přesně jmenuje, jsme doposud nezjistili (pravda ani nezjišťovali), zde stačilo mrknout na popisek a hned bylo vše jasné.
K materiálům lze také dohledat technické údaje a jeho výrobce pomocí databáze. Obsahuje přehled fyzicky přítomných vzorků je přístupná on-line, je též centrální pro všechny knihovny matériO a obsahuje informace o veškerých zařazených materiálech (ve Francii, Belgii, Španělsku, Čechách a na Slovensku). Databáze umožňuje vyhledávat vzorky podle požadovaných vlastností, materiálové rodiny (dřevo, kov, keramika, papír...) nebo zadáním konkrétního referenčního čísla, kterým je každý v knihovně označen.
Informace o materiálech poskytují knihovně samotní výrobci, což má svá pochopitelná pro i proti. Výrobce zodpovídá sám za své výrobky, aby informace byly pravdivé a přesné avšak každý pochopitelně vyzdvihuje svůj materiál a proto mohou mít informace lehce propagační charakter. Údělem profesionálů je však mít odborný nadhled a zvážit rizika aplikace.
Při procházení knihovnou a ohmatávání materiálů Vás jistě také napadne otázka životnosti vzorků. Některé materiály jsou totiž takového charakteru, že nájezdy návštěvníků nemusí dlouho vydržet. V takovém případě knihovna jednoduše zažádá výrobce o poslání nového kousku. Pražská pobočka knihovny je prozatím naplněna vzorky především z Paříže. Čeští výrobci jsou nyní zastoupeni jen minimálně (údaj z dubna 2011). Pro úspěch projektu v naší republice je důležité získat ke spolupráci české firmy, aby vystavené materiály byly také dobře dostupné.
O zájem výrobců o tuto nevšední a cílenou propagaci však jistě nebude nouze. Otázkou je spíše to, zda nabízený materiál bude knihovnou přijat pro svoji atraktivitu. Získání českých výrobců je ale potřebné i pro druhou stranu – pro zákazníky knihovny. Je přeci důležité, aby materiál, který zde najdu a chci použít, byl také dostupný.
Součástí služeb je také instruktážní výuka práce s on-line databází a základní konzultace týkající se vlastností a možných aplikací materiálů. Jako speciální akce budou pořádány odborné semináře, výstavy a workshopy (účast na základě registrace a vyplnění přihlášky). „Úspěšnost knihovny, myšleno finanční soběstačnost, závisí na vnějších i vnitřních faktorech. Především závisí na stavu české ekonomiky. Pokud se budou vyvíjet nové výrobky pomocí nových technologií a nových materiálů, bude vzrůstat potřeba se v těchto oblastech také vzdělávat. Projekt knihovny materiálů bude závislý také na interních faktorech. Knihovna bude úspěšná, pokud bude mít dostatek prostředků zaplatit odborníky z oblasti materiálů, aktualizovat databázi vzorků. Ať už bude ekonomická situace jakákoliv, naše nadšení pro materiály, které nás „baví“ už řadu let, to nesníží. Budeme se snažit, aby knihovna materiálů v Praze fungovala úspěšně,“ říká Lucie Havlová ze společnosti HappyMaterials provozující pobočku matériO Prague.
Projekt je po dobu trvání grantu v rámci programu Leonardo da Vinci – Přenos inovací – „Transfer of Materials Library“, tedy do 30. 9. 2012, s jehož podporou vznikla, neziskový. Nabízené služby jsou v tomto období zdarma. Po vypršení grantu budou zpoplatněny. Zda bude zpoplatněn jednorázový vstup či zda budou poplatky formou příspěvků za členství v klubu, v rámci něhož by byly přístupy do on-line databází, volný vstup a účasti na seminářích zatím nebyla schopna provozovatelka odpovědět. Knihovna byla zbudována v domě ze 30. let 20. století v nově upraveném podkroví. Je to příjemný a útulný prostor, avšak nepříliš veliký. Proto je nutné se na návštěvy předem objednat. Vzhledem k poměrně malé kapacitě se počítá buď s jeho rozšířením o další místnosti v domě, či do budoucna se stěhováním. Vzorků je v poličkách přes jeden tisíc a již teď nezbývá příliš místa.
Závěrem je nutno říci, že osobní návštěva knihovny Vám poskytne daleko přesnější představu o jejím fungování a možnostech. Stejně jako o vystavovaných materiálech i o knihovně samotné platí, že lepší je ji zažít na vlastní kůži. Pro mnohé tvůrčí pracovníky se do budoucna může stát užitečnou pomůckou. Pokud Vás tato reportáž zaujala, doporučuji knihovnu navštívit ještě v době, kdy bude vstup zdarma, abyste se následně odpovědně mohli rozhodnout, zda právě pro Vás bude takovýto styl získávání informací přínosem, do kterého se vyplatí investovat.
Adresa: matériO, Říčanova 19, Praha 6, www.materio.cz,kontakt pro objednání návštěvy Martina Všetečková, tel.: +420 739 471 317,
e-mail: info@materio.cz
Více o společnosti Happy Materials na http://www.happymaterials.com