ČKAIT a architekti kritizují nový stavební zákon
Poslanecká sněmovna ve středu schválila ve třetím čtení nový stavební zákon. Nyní poputuje do Senátu. Podle redakcí oslovených odborníků na stavební právo bude s největší pravděpodobností vrácen sněmovně. Komory inženýrů a architektů schválené znění kritizují.
Podle České komory autorizovaných inženýrů a techniků se ve zcela nepřehledném množství změn a úprav, které prošly sněmovnou i Hospodářským výborem, skrývá hned několik nebezpečných ustanovení, jež oslabují veřejný zájem. Vyplývá to z analýzy, kterou z veřejně dostupných podkladů uveřejněných Poslaneckou sněmovnou, provedla Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT).
K nejkřiklavějším případům patří fakt, že podle nového stavebního zákona, bude-li přijat, budou dokončeny řízení a postupy zahájené již před přijetím nového zákona. „To de facto může vést k legalizaci řady sporných projektů, kde investoři neobstáli v rámci platných právních norem. Například zákonodárci vypouštějí požadavek na to, aby obytné místnosti měly přímé denní osvětlení a přímé větrání“ popisuje Ing. Robert Špalek, předseda ČKAIT.
Podle něj je retroaktivita obsažená v návrhu zcela nestandardní. Ve všech větších novelách či nových zákonech bývá v rámci přechodných ustanovení tradičně uváděno, že řízení, která nebyla pravomocně skončena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle dosavadních, nikoliv nových předpisů.
Zjednodušení dokumentace jde proti stávajícím judikátům
Zdání účelovosti návrhu nového stavebního zákona posiluje i řada dalších ustanovení. Patří k nim například zjednodušená dokumentace předkládaná stavebnímu úřadu, která je zpracovávána pouze na úrovni dokumentace pro územní řízení. Zdá se, že stavební úřady se tímto zákonem zbavují odpovědnosti za dohled nad bezpečným prováděním staveb. Vzhledem k tomu, že při umísťování stavby se neřeší dostatečně podrobně otázky technologií, statiky stavby, energetické náročnosti ani požární bezpečnosti, může být mezi projektem povoleným a realizovaným diametrální rozdíl. Nemluvě o jeho kvalitě.
„Budou stavební úřady kontrolovat každou realizaci? I ty, co nepodléhají kolaudaci? Anebo budou stavební úřady nakonec pro jistotu požadovat předložení dokumentace pro provedení stavby ke kontrole? Nevracíme se tímto vlastně ke dvoustupňovému povolovacímu řízení ve větší podrobnosti, než je tomu nyní, a tedy se žádné zjednodušení povolovacího procesu ve skutečnosti nekoná?“ ptá se předseda ČKAIT.
Podle předsedy Špalka se zákonodárci ve snaze urychlit stavební řízení odchýlili od dosavadní soudní praxe. S požadavkem co nejpodrobnější dokumentace pro aktuálně platné stavební povolení se ČKAIT setkává v judikatuře soudů, dle níž má stavební úřad ve stavebním povolení stanovit podmínky pro provedení konkrétní stavby podle jím ověřené dokumentace. Ta musí být úplná, přesvědčivá a musí v odpovídající míře řešit, jak bude povolovaná stavba provedena.
Dle názoru Komory by se v případě dokumentace pro povolení stavby mělo vycházet z rozsahu a obsahu stávající dokumentace pro vydání společného (územního a stavebního) povolení, tedy nejen z dokumentace pro územní rozhodnutí, jak vyplývá z § 158 návrhu nového stavebního zákona. Už proto, že povolovací řízení musí zajistit ochranu všech příslušných veřejných zájmů. Navrhované zásadní zjednodušení projektové dokumentace přitom není v zájmu stavebníka, projektanta ani veřejnosti.
Zrychlení zn. bez záruky
Pokud tvůrci nového stavebního zákona redukovali zmíněný „veřejný zájem“ k rychlosti stavebního řízení, ani to aktuální návrh stavebního zákona nenaplňuje. Fikce souhlasu se vztahuje jen na stanoviska dotčených orgánů. Ministerstvem pro místní rozvoj stále opakovaný termín 30, respektive 60 dní pro vydání rozhodnutí stavebního úřadu, pozměňovací návrh ve skutečnosti negarantuje.
Pokud totiž stavební úřad požádá o doplnění projektové dokumentace či žádosti, začne stavebníkovi běžet nová lhůta. Dodržení lhůty je tak čistě formální, neboť zákonem stanovená lhůta se může opakovat do nekonečna. Nový stavební zákon navíc nestanovuje stavebním úřadům žádné sankce za nedodržení lhůt. V tomto směru se tedy nic v povolovacím procesu nemění!
Jak už ČKAIT v minulosti upozornila, zrychlený proces povolování staveb může být na úkor jejich kvality. Představu chaosu umocňuje rovněž roztříštění stavebních předpisů. Zatímco nyní platí dva stavebně technické předpisy – jeden pro Prahu a druhý pro zbytek ČR – nově by platily rovnou čtyři technické předpisy: pro Prahu, Brno, Ostravu a ty ostatní. „Zatímco v potravinách stát bojuje proti dvojí kvalitě, ve stavebnictví mu zjevně různé požadavky na kvalitu nevadí. Že by se snad v Praze, Ostravě a Brně měly používat jiné stavební materiály a žili zde jiní lidé než ve zbytku země?“ upozorňuje Robert Špalek.
Stavební úřady zastoupí (zřejmě) soudy
Vedle možného kolapsu nového systému stavebních úřadů v čele se „superúřadem“ v Ostravě není nereálné ani zahlcení soudů. Právě ty totiž budou rozhodovat o všech sporných případech. A zdaleka se netýkají jen případů, kdy bude kvůli kontroverzní stavbě ze strany sousedů nebo i obcí a měst žalován stát. V důsledku tak vedle nákladů spojených se změnou systému stavebních úřadů může nový stavební zákon znamenat také arbitráže v řádu miliard korun z peněz daňových poplatníků.
Vlna žalob se může týkat rovněž autorizovaných osob, v tomto konkrétním případě projektantů. Ačkoliv tito dle aktuálního pozměňovacího návrhu nejsou účastníky stavebního řízení, v důsledku mají nést významnou odpovědnost. „Umím si představit případy, kdy staré projekty pro územní řízení budou podány jako podklad pro stavební povolení, aby při nezkolaudování stavby byl k hmotné odpovědnosti hnán právě stavební inženýr nebo architekt“ neskrývá obavy předseda Špalek, podle nějž je v přímém rozporu s uzákoněním odpovědnosti autorizované osoby absence jejího povinného dozoru během realizace projektu.
K vlastnímu návrhu zákona se vyjádřila opakovaně Česká komora architektů již dříve a ve druhém čtení zákona ČKA společně se ČKAIT iniciovala zákonné ukotvení pojmu dozor projektanta (dříve „autorský dozor“) a jeho zařazení mezi vybrané činnosti (dříve „vybrané činnosti ve výstavbě“).
Dozor projektanta vyjmutý z vybraných činností
Vyjmutí dozoru projektanta z vybraných činností ve výstavbě v novém stavebním zákoně je podle tiskové zprávy ČKA nepochopitelným krokem. U veřejných zakázek je zákonem požadován. Za pozitivní naopak považuje možnost dokončit rozpracované územní plány, limitované zachování Pražských stavebních předpisů nebo zařazení geodetů mezi vybrané činnosti ve výstavbě.
Jako nekoncepční se podle komory ukázalo až silové přehlasování rodící se křehké dohody o přenechání územního plánovaní obcím, podporované garančním výborem v čele s poslancem zpravodajem Martinem Kolovratníkem. I když je digitalizace procesů stavebního práva kýženým cílem, prohlasované změny ke třetímu čtení nového stavebního zákona tuto problematiku neřeší do hloubky a v dostatečně promyšleném detailu.
Zákon půjde nyní do Senátu
Velkou neznámou je podle ČKA projednávání normy v Senátu. V případě, že ho horní komora Sněmovně vrátí, bude k jeho přijetí potřeba 101 hlasů. Pro nový zákon hlasovalo 92 poslanců, zapotřebí jich bylo 88. Pro zákon hlasovali poslanci ANO, SPD a tři sociální demokraté. Někteří sociální demokraté hlasovali proti zákonu stejně jako ostatní poslanci. Zákon odolal návrhu na zamítnutí, který vznesli Piráti. Zákon odmítli podpořit poslanci KSČM. Vadilo jim, že prošel návrh, který ruší požadavek na přímé osvětlení a větrání u obytných místností.
Nyní zákon dostane k projednání Senát. Jeho účinnost má nabíhat postupně do 1. července 2023, ale už od ledna příštího roku bude stát moci začít nabírat nové úředníky. Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO) již dříve řekla, že do státní správy by ze současných stavebních úřadů mohlo přejít 5 000 až 6 000 lidí. Podle MMR ubude úředníkům až 40 procent agendy.
