Technologické fórum řeší nejenom otázky budoucnosti

„Profesionální moderování krásné Michaely Hergetové, která si s exponovanými osobami rozumí, odlehčená témata i naprosto vážné věci, které se posouvají s přispěním české vlády dopředu,“ píše nám v hodnoticím dotazníku jeden z návštěvníků letošního, již třetí ročníku Technologického fóra na veletrhu FOR ARCH 2019. „Možná je to myšleno dobře, ale v praxi to nic neřeší, je třeba začít u veřejné a státní správy. A ta se hned tak nezmění,“ míní další z oslovených. „A nebylo to tady už? Jak se jmenoval ten ministr či ministryně před třiceti lety…,“ posteskne si pamětník.

To je pouze střípek z improvizovaných rozhovorů, jejichž aktéři reagovali na dopolední téma konference nesoucí se v duchu slibů: „Jeden úřad, jedno razítko, jedno povolení a také jedno úložiště dat včetně jednoho výkladu stavebního práva a další zjednodušení pro všechny…“

Stavebnictví se daří

Po slavnostním zahájení veletrhu FOR ARCH začíná konference Technologické fórum již tradičně čísly a grafy. Petra Cuřínová z Českého statistického úřadu (ČSÚ) pohlíží na rok 2019 optimisticky a očekává meziroční nárůst o 3,2 procenta, a to i po výrazném růstu, který přinesl již rok 2018. „V roce 2018 bylo dokončeno 18 666 nových bytových budov a v nich 29 657 bytů. Počty dokončených bytů ve srovnání s minulým rokem rostly, a to jak v rodinných, tak v bytových domech. Dvě třetiny bytů v nové výstavbě byly dokončeny v rodinných domech,“ uvedla vedoucí oddělení statistiky stavebnictví a bytové výstavby ČSÚ. Jako pozitivní zprávu vnímali návštěvníci konference i to, že téměř dvě třetiny bytových domů byly postaveny v kategorii „velmi úsporné“ a také to, že za leden až červenec 2019 rostl počet stavebních povolení. Současně s růstem produkce rostla i cena stavebních prací. „Celková hodnota nových zakázek v prvním pololetí letošního roku meziročně vzrostla o 0,7 % a činila 123 mld. Kč. Produkce českého stavebnictví byla v 1. pololetí 2019 na úrovni EU28, tedy s meziročním růstem o 3,4 %. Z okolních států je na tom podobně Německo (+3,8 %), Rakousko a Polsko zaznamenaly výraznější růsty (7,0 resp. 9,2 %). Naopak Slovensko jako jedna z mála zemí vykázalo pokles stavební produkce (−1,0 %),“ uvedla Petra Cuřínová, svoji přednášku dokumentovala grafy a k dalším konkrétním hodnotám odkázala na stránky ČSÚ.

Cesta ke změně započala

Jak známo, od začátku minulého roku nabyl účinnosti zákon č. 225/2017 Sb., který novelizuje stavební zákon (č. 183/2006 Sb.) a změnila se též některá ustanovení zákona, například o posuzování vlivů na životní prostředí, zákon ochrany přírody a krajiny či soudní řád správní a dalších více než 40 jiných zákonů. O novele, urychlení a zjednodušení povolovacích procesů v oblasti územního plánování a stavebního řádu se mluvilo na konferenci v minulém roce s exministryní Karlou Šlechtovou a na její hlavu se valila vlna kritiky, že je všechno „šito horkou jehlou“ a opět ve prospěch pouze určité skupiny obyvatelstva. Stejné rozpaky provázejí očekávanou rekodifikaci stavebního práva a konec konců i samotnou digitalizaci stavebnictví.

„Projednat a prosadit takto radikální změnu současného stavu legislativy v oblasti stavebnictví je velmi složité a hledání kompromisů obtížné, je to ale také nesmírně důležité pro další rozvoj České republiky. Ráda bych poděkovala všem resortům a dalším organizacím a institucím za vstřícný a konstruktivní přístup při přípravě a projednání návrhu věcného záměru,“ uvedla na úvod ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová, která se zúčastnila panelové debaty a představila rekodifikaci stavebního práva jako jednu z hlavních priorit vlády. Cílem je podle jejích slov zrychlit povolovací stavební řízení a vyřešit tak i nevyhovující organizaci veřejné správy: „Jeden úřad, jedno razítko, jedno povolení a také jedno úložiště dat včetně jednoho výkladu stavebního práva a další zjednodušení pro všechny,“ zopakovala několikrát v průběhu debaty.

Příliš mnoho úřadů

Podle tohoto záměru by měl být zřízen Nejvyšší stavební úřad, který nebude podřízen žádnému ministerstvu. Státní stavební správa by měla být dvoustupňová, to znamená, že pod Nejvyšším stavebním úřadem budou krajské stavební úřady, které budou mít v jednotlivých obcích pobočky.

„Původně měl Nejvyšší stavební úřad fungovat podobně jako finanční správa, která je podřízená ministerstvu financí. Ale Nejvyšší správní soud mě upozornil, že v tom případě by státní zakázky byly v systémové podjatosti. Proto to bude ústřední orgán státní správy, který nebude podřízen žádnému ministerstvu,“ uvedla ministryně.

Povolovací řízení u staveb ze současného průměru 5,4 roku by se mělo podle jejích slov zkrátit na jeden rok. Návrh počítá s tím, že se územní řízení, stavební řízení a posouzení vlivů na životní prostředí (EIA) sloučí do jednotného povolovacího řízení. Důležitou součástí je podle MMR digitalizace stavební agendy od územně plánovacích dokumentací přes digitální technickou mapu, projektové dokumentace staveb až po elektronický spis stavebních úřadů. Po vypořádání připomínek v meziresortním řízení a projednání návrhu zákona legislativní radou by měla vláda návrh zákona schválit do konce června 2020. Po projednání oběma komorami Parlamentu ČR by ho měl v listopadu 2020 schválit prezident. Platný by měl být od roku 2021. Takový plán není ale podle oponentů vůbec reálný.

Pochybnosti rostou

Na nezbytnosti zjednodušit a zkrátit stavební řízení se shodují snad všichni bez rozdílu už pěknou řádku let. Shodli se na tom i letos všichni diskutující v panelu konference. Velké vášně opět vyvolávají památkáři, ochránci přírody a hasiči, jsou tady nově i obavy obcí, protestují developeři i zástupci české komise pro UNESCO, stejně tak jako zástupci pražského magistrátu.

Už při přípravě rekodifikace stavebního zákona vyjádřil Svaz měst a obcí ČR (SMO ČR) zásadní nesouhlas s tím, aby úředníci stavebních úřadů přešli pod navrhovaný Nejvyšší stavební úřad. „Nejsme zcela přesvědčeni, že by tato změna prospěla zrychlení stavebního řízení, kromě toho všichni úředníci nebudou chtít přejít z měst a obcí pod státní službu,“ uvedl na konferenci František Lukl, předseda SMO ČR.

„Obavy obcí, že by přišly o své stavební úřady, jsou neoprávněné. Mnoho starostů už připravuje nájemní smlouvy pro stát, aby ti úředníci mohli zůstat ve stávajících kancelářích. Rozdíl bude jenom v tom, že budou placeni státem. Ale určitě chceme, aby úředníci byli co nejblíže občanům,“ oponovala ministryně Dostálová s tím, že tyto otázky se budou dále řešit, přičemž si pochvalovala komunikaci takřka se všemi, kteří rekodifikaci stavebního zákona připomínkovali.

Odpůrci ovšem namítají, že většina připomínek nebyla vládou vůbec brána v potaz. Například hasiči, vodohospodáři, úřady ochrany životního prostředí či územního plánování se obávají, že ztratí při posuzování, v němž se hodnotí, zda jsou stavby v souladu se zákonem i rozvojovými plány obcí, možnost vydat závazné stanovisko. Místo něj pořídí pouhé vyjádření, které nebude možné přezkoumat ani případné nežádoucí stavby zastavit. Zásadně protestují proti té části návrhu (fikce souhlasu), kde se předpokládá „automatické povolení stavby“ v případě, že stavební úřad nevydá povolení v závazné naprosto nerealisticky krátké lhůtě.

„Není možné, aby občané vůči státu, když mají plnit povinnosti a zdrží se o jeden den, platili neskutečné pokuty. Ale když se stát zpozdí vůči občanům, tak se neděje nic. Jak je možné, že se nedodržují lhůty?“ obhajuje fikci souhlasu ministryně.

Na zdlouhavost a nedodržování lhůt úřadů si stěžují také zástupci developerů. „Fikce souhlasu znamená, že pokud se odpovědný úřad nevyjádří ve třicetidenní lhůtě, ve složitějších případech do šedesáti dní, bude se naše žádost považovat za vyřízenou. Podle nás jde o správný nástroj na nečinnost a alibismus úřadů. Výrazně rychleji by se dalo stavět i podle stávajícího zákona, to by ale úřady nesměly porušovat lhůty, vyžadovat větší podrobnosti u dokumentace, než je zapotřebí, a také kdyby se nevymlouvaly jeden na druhého. V současnosti úřady jednají tak, aby jejich rozhodnutí nebylo možné napadnout. Změna struktury úřadů by proto mohla pomoci k profesionalizaci,“ dodává v tiskové zprávě Marek Vinter, zástupce brněnské inženýrské a developerské společnosti Avrioinvest.

Další změnou, která má podle jeho slov stavebním a developerským firmám ulehčit, je ukončení nekonečných přezkumů. Právě přezkoumávání odvolacími úřady prodlužuje lhůty o další měsíce, někdy i roky, protože v mnoha případech úřad vrací věc k přepracování. Nově by měla být žaloba ve správním soudnictví přípustná pouze proti pravomocnému rozhodnutí stavebního úřadu.

Předseda České komory architektů (ČKA) Jan Kasl, který se k danému tématu na konferenci také vyjadřoval, se směřováním nového zákona souhlasí. A to i přestože se „automaticky generovaného povolení“ architekti obávali, je podle jeho slov takovýto krok nezbytný. Je ovšem třeba nastavit reálné lhůty. Návrh ministerstva, kde se hovoří o šedesáti dnech k vydání stavebního povolení, považuje v současné době za nereálný a mělo by se o něm dále jednat. Navrhuje půlroční lhůtu. Na připravovaném zákonu předseda komory ocenil hlavně tu skutečnost, kdy se sejdou všechny dotčené strany naráz, například památkáři či úředníci zodpovědní za životní prostředí, a dohodnou se (princip koncentrace). Změnil by pouze roli obcí, podle jeho názoru by měly mít větší slovo, než je tomu dnes.

Prozatím nejostřejší kritiku rekodifikace stavebního zákona vyjádřili ve svém veřejném prohlášení zástupci české pobočky Mezinárodní rady pro památky a sídla (ICOMOS). Podle nich umožňuje budoucí devastaci kulturních památek, včetně těch pod ochranou UNESCO. „Zákon vznikl opět netransparentně v režii stavební lobby,“ uvedli v tiskové zprávě. Česká komise pro UNESCO v této souvislosti vyzvala vládu, aby věcný záměr stavebního zákona v předložené podobě neschválila a vrátila jej předkladateli k přepracování. Její členové se shodují, že vzhledem ke své jednostrannosti, možným dlouhodobým dopadům na kulturní krajinu a architektonické a urbanistické dědictví České republiky, včetně nerespektování, respektive úplnému pominutí řady mezinárodních závazků, které se k tomuto dědictví váží, je věcný záměr v předložené podobě nebezpečný, a mají k jeho obsahu i způsobu projednávání vážné výhrady (celé memorandum na stránkách NPÚ).

Digitalizace by měla pomoci

Méně rušné bylo odpoledne v Kongresovém sále výstaviště PVA EXPO PRAHA, kdy začal blok prezentací s názvem Digitalizace stavebnictví – vize a současnost. Svým způsobem navazoval na předešlé téma. Nejlépe to asi vystihl předseda SMO ČR František Lukl: „Před stavebníkem je několik desítek úřadů a subjektů, které stavbu posuzují. Slučme je dohromady, stavební úřad by rozhodoval na základě jednoho dokumentu. Řešením je cesta digitalizace: ať obíhá formulář, ne lidé,“ shrnul podstatu problému. Jednotlivé příspěvky odpoledního bloku pak představily praktické uplatnění BIM ve stavebnictví, příklady digitalizace na konkrétních realizacích a také vize budoucnosti. Asi nejvíce zájmu vzbudila digitální technická mapa jako zdroj garantovaných informací o dopravní a technické infrastruktuře. Zakotvena by měla být v zákoně o zeměměřičství s cílem zastřešit nekoordinovaný vznik digitálních technických map, které často vytvářejí samotné obce.

Digitalizace by měla podle diskutujících řadu procesů provázat, urychlit a navázat na všechny ostatní elektronické změny tak, aby odpovídaly požadavkům 21. století. I zde se ovšem ukazují jisté pochybnosti, které byly na konferenci také zmíněny (např. ekonom Mojmír Hampl). Podle aktuálních průzkumů nesnižuje digitalizace administrativní zátěž pro občany, úřady si mezi sebou nevyměňují informace, lidé jsou stále nuceni k řadě nesmyslných úkonů, potvrzení musejí dokládat duplicitně. A přestože některé digitální nástroje ve státní správě začaly fungovat již před několika lety, od roku 2011 se doba povolování staveb v Česku prodloužila na dvojnásobek. Zástupci Ministerstva pro místní rozvoj (MMR ČR) ovšem přítomné ubezpečili, že na změnách se intenzivně pracuje. Následně (18. 9.) pak vyšla tisková zpráva, která informovala o tom, že byl v tomto směru učiněn důležitý krok nad rámec původního záměru.

„Původně se uvažovalo o třech typech úložiště – nově k nim přibude i živý digitální systém usnadňující celý proces všem účastníkům stavebního řízení. Dojde tak k zásadnímu posílení E-Governmentu, vzniknou datová úložiště, softwarová řešení i hardwarová podpora úřadům. Vznikne tak komplexní efektivní systém. Veřejně dostupné budou anonymizované informace o stavu řízení. Pro účastníky, jejich zástupce a orgány veřejné správy bude veden plnohodnotný elektronický správní spis, který nahradí spis papírový. Spolu s ním bude zavedena možnost elektronického podání do informačního systému, včetně projektové dokumentace a dalších příloh. Zřízena bude i služba sledování řízení o vlastněných nemovitostech. Počítá se rovněž s vytvořením národního geoportálu územního plánování, kde budou v elektronické podobě dostupné výstupy z územně plánovací činnosti, a digitální technické mapy, v níž budou právně závazným způsobem zaneseny inženýrské sítě a další prvky technické infrastruktury v území…“

Závěry o ohlasy

Celkově je odborná konference nazvaná Technologické fórum v rámci prvního dne největšího stavebního veletrhu For Arch vnímána návštěvníky pozitivně. Kladně jsou hodnoceny i aktuální počiny Ministerstva pro místní rozvoj ČR (MMR ČR) a informovanost směrem k běžným občanům i odborníkům. Nicméně se tady stále dokola opakují podvědomé otázky, které budou už zřejmě natrvalo nezodpovězené: Proč to v okolních zemích funguje a v české kotlině nikoli? Prosazují politici opravdu zájmy veřejnosti, nebo pouze plní úkoly určité skupiny mocných? Proč se vždy po volbách začíná se vším znovu? Pokud by to bylo opravdu v zájmu veřejnosti a státní správa by fungovala opravdu efektivně, bylo by logické pokračovat a ladit pouze určité detaily. Proč není možné pouze převzít fungující model ze zahraničí? Takové a jistě i mnohé další otázky napadají posluchače Technologického fóra a nedostávají žádnou odpověď. Záměrně prodlužovaný chaos zřejmě přináší zisky zkušeným podnikatelským dravcům a debaty o „lepším zítřku“ zase politické body.