Kontaktní zateplovací systémy a chyby při jejich praktickém provádění

Datum: 18.12.2014  |  Autor: Ing. Jiří Veselý, energetický poradce ECČB  |  Organizace: Energy Centre České Budějovice  |  Firemní článek

Důležité je především vymezení rozsahu díla (bez projektové dokumentace nelze), řešení méně a více prací, postup předání díla, odstraňování vad a nedodělků, sankce z prodlení apod. Součástí smlouvy musí být technologický a realizační předpis dodavatele a kontrolní a zkušební plán.

Energy Centre České Budějovice
nám. Přemysla Otakara II. 87/25
370 01 České Budějovice

tel.:387 312 580
e-mail:
web:www.eccb.cz

Zateplování stávajících budov přidáním dodatečné tepelné izolace je všem dobře známou technologií, která je ve světě široce používána již řadu desetiletí. Využití těchto systémů se v české stavební praxi rozšířilo v devadesátých letech 20. století a jejich obliba trvá. V současnosti není známá jiná ekonomicky výhodnější alternativa, proto lze předpokládat široké využití i v dlouhodobém výhledu.

Zdá se, že vzhledem k propracovanému systému technických pravidel, sledování kvality a praktickým zkušenostem realizátorů, by nemělo docházet k chybám při provádění a aplikace vnějších kontaktních zateplovacích systémů by tedy měla být spíše jakousi „rutinou“. Je překvapivé, že tomu tak není a k tomuto názoru vede řada zkušeností při provádění autorského nebo technického dozoru na stavbách. V konečném důsledku je ošizen zadavatel a to především na kvalitě, očekávané životnosti a někdy i na penězích.

Princip ETICS a technické požadavky

Pro vnější tepelně izolační kompozitní systém se vžilo označení ETICS (external thermal insulation composite system). Je to sestava výrobků dodávaná výrobcem ETICS obsahující speciálně určené následující komponenty:

  • v systému specifikovanou lepící hmotu
  • v systému specifikovaný tepelně izolační materiál
  • v systému specifikované mechanicky kotvící prvky
  • v systému specifikovanou základní vrstvu
  • v systému specifikovanou konečnou povrchovou úpravu.

Základní předpisy, kterými se provádění ETICS řídí, jsou:

  • ČSN 73 2901 Provádění vnějších tepelně izolačních kompozitních systémů (ETICS)
  • ČSN 73 2902 Vnější tepelně izolační kompozitní systémy (ETICS) – Navrhování a použití mechanického upevnění pro spojení s podkladem
  • ČSN 73 0810 Požární bezpečnost staveb – Společná ustanovení
  • ČSN 73 0834 Požární bezpečnost staveb – Změna staveb
  • ČSN 73 0540-2 Tepelná ochrana budov – Část  2: Požadavky
  • ETAG 004 Vnější kontaktní tepelně izolační systémy s omítkou

Dále byla vydána řada technických pravidel CZB 2001 (Cech pro zateplování budov) s označením TPZ 2001-1,2,3 a Z 200 02, která se zabývají navrhováním, ověřováním a prováděním vnějšího kontaktního zateplovacího systému (VKZS), kvalitativními třídami VKZS a jejich zkoušením.

Z těchto dokumentů pak vycházejí realizační technologické předpisy konkrétních výrobců a dodavatelů ETICS.

Navrhování ETICS v praxi

Každé stavební realizaci předchází návrh. Ten by měl respektovat výše uvedené předpisy a zohledňovat podmínky dané stavby. Ve výsledku musí jednoznačně stanovit navrhované komponenty ETICS, způsob provedení všech ploch zateplovaného pláště budovy a návrh řešení atypických detailů. Obsah projektové dokumentace je tedy poměrně rozsáhlý a má-li zahrnout všechno, co se od návrhu očekává, musí být poměrně podrobná.

Z pohledu stavebního zákona je zažitá praxe, že provádění fasádních plášťů nevyžaduje stavební povolení ani ohlášení. Je to v případech, kdy se nemění vzhled stavby, například velikost oken a nezasahuje se do nosných konstrukcí. V investorovi to vyvolává dojem, že projektovou dokumentaci nepotřebuje a obecně formulované plánované zateplení svěří odbornému dodavateli. Tedy firmě, o které předpokládá, že její pracovníci všechny předpisy znají a zadání splní bezchybně.

Zcela běžně to takto probíhá u většiny rodinných domů, ale lze se s tímto postupem setkat i u milionových investic v případě bytových domů. Důsledky takového zadání stavebních prací lze shrnout do několika bodů:

  • je vyloučeno objektivní posouzení cenových nabídek více dodavatelů, a protože není podrobný položkový rozpočet zpracovaný dle projektové dokumentace, nelze položkově kontrolovat fakturaci dle skutečného provádění
  • komponenty ETICS jsou stanoveny nedostatečně nebo nejednoznačně, zadavatel v podstatě neví, co na domě bude mít
  • kvalitativní kritéria materiálů nejsou stanovena vůbec nebo natolik obecně, že následný stavební dozor je obtížný
  • zhotovitel neřeší tepelně technické výpočty a nezabývá se tepelnými mosty
  • u domů s požární výškou těsně nad 12 m se obvykle opomíjí požadavky požární ochrany
  • zhotovitel se nezamýšlí nad celkovou koncepcí zateplení domu a nepamatuje se na případné další návaznosti, například budoucí zateplení střechy, nutnou opravu balkónů apod.
  • atypické obtížné detaily se řeší narychlo až při provádění, pod časovým tlakem a obvykle chybně.

Smluvní vztahy a stavební dozor

Ani v případě, že máme podrobnou a dobře zpracovanou projektovou dokumentaci, nemusí být vyhráno. Dalším krokem je dobře formulovaná smlouva s dodavatelem a spolupráce se stavebním dozorem. Zde je dobré se zmínit především o obsahu smlouvy o dílo. Náležitosti smlouvy jsou obecně dané novým občanským zákoníkem a při jeho studiu dojdeme k závěru, že bez právní pomoci se neobejdeme. Rozhodně nelze doporučit přijmout znění smlouvy od zhotovitele, ale text si připravit vlastní tak, aby ochránil především zadavatele a toto znění bylo již součástí nabídkového řízení. Důležité je především vymezení rozsahu díla (bez projektové dokumentace nelze), řešení méně a více prací, postup předání díla, odstraňování vad a nedodělků, sankce z prodlení apod. Součástí smlouvy musí být technologický a realizační předpis dodavatele a kontrolní a zkušební plán. Na technickém dozoru pak je, aby důsledně trval na dodržování obsahu těchto dokumentů.

Příklady některých chyb při realizaci.

Většina stavebních firem disponuje certifikáty kvality ISO, které však nevypovídají o řemeslné kvalitě. Problém nebývá jen s pracovníky najatými na konkrétní stavbu prostřednictvím agentur. Není od věci požadovat, aby zhotovitel prokázal, že pracovníci prochází pravidelným školením na provádění ETICS. Přesto je kontrola nutná, protože řada nedostatků spočívá v nepečlivé a odbyté práci. V krátkosti lze uvést několik nejčastějších příkladů:

  • Podklad pro lepení izolantu musí být dokonale čistý, umytý tlakovou vodou, odmaštěný a soudržný. Při špatné koordinaci prací se odspodu již lepí a v plochách výše ještě probíhají bourací práce a zednické vysprávky.
  • Při lepení izolantu se lze stále setkat s průběžnou spárou v rozích oken a otvorů, diagonální výztuhy skleněnou síťovinou nemají požadovaný rozměr.
  • Velmi často není dodrženo nanesení lepidla na 40 % plochy desky izolantu a lepidlo není naneseno po obvodu, ale až několik centimetrů za okrajem desky.
  • Po provedení mechanického kotvení je nutno důsledně zkontrolovat upevnění hmoždinek, je s podivem, kolik nedotažených nebo volných hmoždinek lze nalézt.
  • Při nepečlivém provádění zápustné montáže dochází k zapadnutí víček. Pokud je vzniklý prostor vyplněn větší vrstvou lepidla, projeví se to prokreslováním kotev ve fasádě v důsledku rozdílné tepelné setrvačnosti a kondenzaci vzdušné vlhkosti.
  • PU pěnou se běžně vyplňují i spáry nad 1 cm, kde jednoznačně musí být výplň z přířezu izolantu. Výplň pěnou se připouští jen u spár do 4–5 mm. Větší spáry svědčí o nepečlivosti provádění nebo neprovedení vyrovnání podkladu.
  • Velkým problémem je rovinnost a tloušťka základní vrstvy. Zde je potřeba si uvědomit, že nerovnosti nalepeného izolantu již nelze v několik milimetrů silné základní vrstvě vyrovnat. Tolerance na 1 metr lati je velikost zrna konečné úpravy + 0,5 mm. Například při zrnitosti finální strukturované omítky 2 mm je tolerance do 2,5 mm. Kontrolovat je nutno již na izolantu. EPS se dá přebrousit, desky z minerálních vláken však nikoli. Nerovnosti základní vrstvy se pak projeví neesteticky na finálním povrchu.
  • Vlastní základní vrstva se skelnou síťovinou by neměla být navrhována v tloušťce menší než 4 mm, aby bylo vůbec možné dodržet správnou pozici sítě ve vrstvě a její minimální krytí 1 mm. Není od věci vyříznout několik vzorků a tloušťku a provedení základní vrstvy posuvným měřítkem ověřit. Lze se setkat i s tloušťkou hodně pod 3 mm. Dochází k tomu, pokud se nepoužije při nanášení první vrstvy lepidla zubové hladítko, které potřebnou tloušťku vymezí.
  • V případě prodlevy delší než 14 dní před prováděním základní vrstvy dochází k degradaci polystyrénu a měl by se tedy celoplošně přebrousit. Lepidlo se nesmí nanášet na přebroušený povrch, který není důsledně zbaven volných částic.
  • Řada realizací se provádí tehdy, kdy již v minulosti došlo k výměně oken. Ta je téměř vždy provedena „živelně“ bez ohledu na budoucí zateplení. Není pak dostatek místa na čelech rámů pro provedení zateplení ostění a nadpraží, kde se požadují minimálně 4 cm izolantu. U parapetů nemívají okna podkladní profily, aby bylo možno vložit izolant pod plech, ale zde je možno výšku odbouráním upravit. Osazovací spáry dříve měněných oken nejsou chráněny a PU pěna ve spárách bývá degradovaná. Opomíjí se její vyškrábání a důsledné přetěsnění spáry. To se následně může projevit plísněmi kolem oken.

Výčet lze ukončit příkladem, kde vlastník uzavřel smlouvu na zateplení jedné stěny 5patrového bytového domu bez projektové dokumentace a na základě obecného rozpočtu s cca 20 položkami. Oslovený technický dozor zjistil, že se vůbec nepočítalo s opatřeními, které vyplývají z požadavků požární ochrany a že nebylo v rozsahu zateplení zohledněno zadání vlastníka z hlediska řešení problematických úniků tepla v místě výtahové šachty.

Co závěrem?

Lze doporučit, aby se zadavatelé stavebních prací předem dostatečně informovali o všech rizikách i možnostech, jak jim předejít. Využít lze například bezplatné energetické poradenství, které poskytují Energetická a konzultační střediska sítě EKIS v rámci dotačního titulu MPO. Více informací lze nalézt na webových stránkách www.mpo-efekt.cz. Mezi tato poradenská střediska patří také Energy Centre České Budějovice, které již 16 let poskytuje zájemcům bezplatné a nezávislé poradenství týkající se stavební problematiky, vytápění, dotací pro energeticky úsporná opatření a pro obnovitelné zdroje atd. Poradenství je poskytováno osobně nebo telefonicky (bezplatná telefonní linka 800 38 38 38 nebo telefon 387 312 580), popř. emailem (dotaz je nutné zaslat přes formulář MPO: http://url.googluj.cz/ene). Více informací na www.eccb.cz.

 

Datum: 18.12.2014
Autor: Ing. Jiří Veselý, energetický poradce ECČB   všechny články autora
Organizace: Energy Centre České Budějovice



Sdílet:  ikona Facebook  ikona Twitter  ikona Google+  ikona Linkuj.cz  ikona Vybrali.sme.skTisk Poslat e-mailem Hledat v článcíchDiskuse (žádný příspěvek, přidat nový)


 
 

Aktuální články na ESTAV.czVIDEO: Autonomní stavební mechanizace. Reálné využití dříve než automobilyBrno zahájilo průzkumné práce v retenční nádrži v Králově PoliZájem o nájemní bydlení v Praze v posledních letech rosteVyladění interiéru podle feng shui: Prvek země