Studenti architektury v ČR jsou v oblasti sociální a architektonické diskuse izolovanější

Datum: 10.6.2017  |  Organizace: ČESKÁ KOMORA ARCHITEKTŮ  |  Firemní článek

O držiteli letošní České ceny za architekturu rozhodne sedmičlenná mezinárodní odborná porota. Na post předsedkyně byla porotci zvolena renomovaná nizozemská architektka Marianne Loof, která je partnerkou známého architektonického studia LEVS architecten v Amsterdamu.

ČESKÁ KOMORA ARCHITEKTŮ
Josefská 34/6
118 00 Praha 1

tel.:+420 273 167 480
e-mail:
web:www.cka.cz

V těchto dnech porota v čele s Marianne Loof vybírá z 249 prací přihlášených do aktuálního ročníku České ceny za architekturu užší okruh realizací, které budou představeny na nominačním večeru 12. června v kulturní zóně Pragovka v pražských Vysočanech.
Slavnostní galavečer, na němž z tohoto výběru vzejde přibližně deset finalistů, včetně laureáta České ceny za architekturu, se uskuteční 27. listopadu 2017 v Místě pro nové umění – Jatka 78.
Výstava všech nominovaných děl bude k vidění v průběhu listopadu a prosince 2017 v Galerii Jaroslava Fragnera v Praze. Na začátku roku 2018 se výstava přesune do Galerie Architektury Brno.

Předsedkyně poroty Marianne Loof se osobně zúčastní nominačního večera. Společně s dalšími kolegy z poroty bude také 12. června od 16 hodin ve Vnitroblocku diskutovat nad tématem Město pro život. Již nyní však odpověděla na několik otázek.

Českému školství chybí širší sociální a architektonická diskuse

Česká komora architektů: Intenzivně jste se zabývala koncepcí bytových domů, připomeňme loni dokončené apartmánové bydlení Square v centru Amsterdamu. Váš ateliér také vyhrál mezinárodní soutěž na koncept zástavby pro 17 tisíc lidí u ruského města Kazaň. Dalo by se inspirovat ještě dnes ruským konstruktivismem a myšlenkami kolektivního bydlení? Jaké formy bydlení jsou v Nizozemsku nejžádanější a jaké v Rusku?


Marianne Loof – předsedkyně poroty České ceny za architekturu 2017

Marianne Loof – předsedkyně poroty letošní České ceny za architekturu: "U nás v Nizozemsku máme velmi silnou tradici sociálního bydlení. Na začátku 20. století nastartovala tvrdá regulace kvality bydlení nové sociální hnutí v městském plánování a architektuře. O navrhování sociálního bydlení se začali významně zajímat architekti Amsterdamse School, ve světě známí svojí zdobnou cihelnou architekturou. Proto bylo sociální bydlení a vysoká kvalita architektury v Nizozemsku vždy úzce propojeny. Od roku 2000 a zvláště po krizi jsme svědky příklonu k městské typologii malého bytu, orientovaného ve větší míře na mladé profesionály. V Rusku existuje velká poptávka po bydlení o vyšším standardu, protože lidé stále bydlí ve velmi nekvalitních Chruščovových panelácích. Patrná je tu skutečná potřeba a touha vylepšit kvalitu bytů v pečlivě navrženém prostředí. Náš ateliér LEVS může, s ohledem na nizozemskou dlouholetou tradici kvalitního bydlení a s ohledem na bohaté zkušenosti a znalosti v této oblasti, pomoci řešit tíživou situaci v Rusku."

Česká komora architektů: Váš ateliér LEVS je partnerem vzdělávací nadace Dogon Education a už více než 15 let navrhujete různorodé stavby z nepálených cihel pro kmen Dogonů v Mali. Jaké principy uplatňujete při projektování v takto odlišných klimatických i kulturních podmínkách? Co je nejtěžší?

Marianne Loof: "Aby mohla přetrvávat určitá kultura, je třeba, aby se společnost cítila dobře. Stavění z vepřovicových cihel není jen stavební metoda, ale souvisí také s tím, jak jsou komunity vytvářeny a (vnitřně) provázány. Když se vláda v Mali snažila komunity modernizovat tak, že se bude imitovat západní architektura, byly zde postaveny velké betonové školní bloky. Nejen že tyto stavby demonstrovaly nedostatek respektu vůči tradičním znalostem stavitelství a kultury, ale zároveň to byl důkaz nedostatečného spojení s komunitou, protože bloky nebyly postaveny jako nedílná součást vesnice. Uživatelé dokonce nemohli ani přispět k procesu stavby komunitních budov, jak se to u kmene Dogonů tradičně dělá. Základní škola Tanouan Ibi byla naším ateliérem navržena a postavena spolu s místní komunitou jako rovnocenným partnerem. Tím vznikl ze strany komunity závazek a zajistila se tak lépe udržitelná budoucnost. Nejedná se jen o obyčejnou školní budovu. Tahle je jejich.
Výstavba pomocí hydraulicky stlačených hliněných tvárnic vyžaduje nový přístup k architektuře a stavebnictví. Jednou v mnoha výhod je využívání místních materiálů. Další výhodou jsou izolační vlastnosti hliněných tvárnic, které udržují uvnitř domů příjemné klima. Tvárnice HCEB mají dostatečně velkou únosnost v tlaku, takže se z nich dají stavět nosné stěny, a to dokonce i v několika vrstvách. Holandská architektura má dlouhou tradici navrhování fasád a jejich vzorů z cihel. Velikost, přirozená kvalita a ostatní vlastnosti cihly ovlivňují rozměry budovy. V rámci omezení, které nám tvárnice stanovuje, jsme se naučili HCEB používat také jako ozdobný prvek při navrhování vzorů a reliéfů. Naše budovy mají stále propracovanější architektonický výraz, který využívá tradiční metody moderním způsobem."

Česká komora architektů: V letech 2007–2009 jste byla hostující lektorkou na Fakultě architektury ČVUT, seznámila jste se tak s výukou na českých školách. Chybí něco českému architektonickému vzdělávání?

Marianne Loof: "V LEVS máme vysoké procento studentů a zaměstnanců z Evropy, a to i z českých univerzit a ze Slovenska. Celkově oceňujeme vysokou úroveň dovedností, jako je kreslení a práce s počítačem. Také úroveň vzdělání je vysoká, ale v oblasti sociální a architektonické diskuse je izolovanější. Architekti v České republice jsou také více orientovaní na soukromé zakázky, toto malé měřítko projektů je odlišné než v Nizozemsku. U nás vedeme studenty k tomu, aby byli analytičtí, měli svůj jasný názor a neviděli architekturu a design jen jako umění, ale jako společenskou sílu."


Medailon Marianne Loof – předsedkyně poroty České ceny za architekturu 2017

Marianne Loof bezprostředně po absolutoriu Delft University of Technology v roce 1989 založila s Jurrianem van Stigtem v Amsterdamu Loof & van Stigt Architecten, od roku 2005 je partnerem společnosti LEVS architecten.
S úspěchem realizovala projekty nejrůznějšího zaměření, od rozsáhlých rezidenčních záměrů – např. nedávno dokončené apartmánové bydlení Square v centru Amsterdamu nebo koncept zástavby pro 17 tisíc lidí u ruského města Kazaň, až po školy nebo stavby z nepálených cihel pro kmen Dogonů v Mali. Jejím cílem je vytvářet dobře fungující budovy, které jsou krásné, neškodí životnímu prostředí, slouží svému účelu po mnoho let, budovy, ve kterých se lidem dobře pracuje a žije.


 

Datum: 10.6.2017
Organizace: ČESKÁ KOMORA ARCHITEKTŮ



Sdílet:  ikona Facebook  ikona Twitter  ikona Blogger  ikona Linkuj.cz  ikona Vybrali.sme.skTisk Poslat e-mailem Hledat v článcích 


Projekty 2017

Aktuálně

Odborná konference portálu TZB-info Požární bezpečnost staveb
21. září 2017 PŘIHLASTE SE

Doporučujeme

logo KM BETA
logo Weber
logo KINGSPAN

Spolupracujeme

logo Stavební veletrhy Brno
logo PSM CZ
logo NÁRODNÍ STAVEBNÍ CENTRUM
logo CTI

 
 

Aktuální články na ESTAV.czDomy v centru Benešova včetně bývalé šatlavy jsou na prodejÚstecký kraj rozdělí dalších 156 milionů korun na výměnu kotlůMech v bytě. Živý nebo umělý?Prodej renesančního zámku ze 16. století v Branticích u Krnova na Bruntálsku