"Problémem Zelené úsporám je, že byla pozdě ukončena"

Podle slov Bursíka tisková konference reagovala na tiskovou zprávu ministra ŽP, ve které vyhodnotil program Zelená úsporám jako neúspěšný a špatně legislativně připravený, přičemž odpovědnost za tento stav byla připsána právě Bursíkovi. Cílem konference bylo podle slov Bursíka předložit veřejnosti fakta a data, aby si sama udělala obrázek o tom, zda program je či není úspěšný.

Základním kritériem úspěšnosti programu Zelená úsporám je podle Bursíka to, jestli je o program zájem a jestli program transparentním způsobem poskytuje žadatelům finanční prostředky, které se využijí na předpokládaná opatření.

„Současná nervozita vznikla proto, že program byl příliš pozdě ukončen. Došlo k tomu, že v poslední fázi byl SFŽP zavalen žádostmi a vznikl převis poptávky, který je identifikován v rozsahu 3 až 5 mld.“ Přitom podle Bursíka bývalý ministr dostal avízo o prudkém nárůstu žadatelů: „Avízo šlo z řídícího výboru programu, svodky byly zpracovávány každý týden."

Program podle Bursíka byl úspěšný - byl vyčerpán z hlediska zájmu žadatelů, splňuje veškeré podmínky, které byly vyjednány s partnery. Úkolem je, jak program Zelená úsporám čestně ukončit ve vztahu k žadatelům a zároveň založit prostředí pro to, aby analogie toho programu mohla pokračovat.

„Myslíme si, že by SFŽP měl veškeré dosud nezpracované žádosti interně vyhodnotit, identifikovat skutečné - ne deklarované - finanční nároky každé žádosti. Tím se z největší pravděpodobností sníží objem prostředků, které chybí. Chybějící prostředky doporučuji překlenout z vlastních zdrojů SFŽP. To ale znamená, že by MŽP muselo ihned začít vyjednávat ve vládě a s partnery o tom, k jakým účelům se využijí budoucí výnosy z aukcí emisních povolenek od roku 2013. Minimálně polovina z příjmu z obchodování s emisními povolenkami od roku 2013 musí být využita na snižování emisí skleníkových plynů a další opatření v oblasti ochrany životního prostředí.“

Současný objem investiční podpory v programu Zelená úsporám je 11,7 mld. korun plus 4 mld. na veřejné budovy. Dvě miliardy jsou proplaceny žadatelům. Není známá cena, za kterou se zbývající kredity prodají, a není známý objem prostředků z dosud nezpracovaných projektů. V současné době je prodáno 85 750 000 tun ekvivalentu CO₂, výnos z prodeje je cca 20 mld. K prodeji zbývá 15 mil. tun.

Irena Plocková uvedla, že potenciál pro naplnění programu Zelená úsporám byl asi 112 tisíc RD a 172 tisíc bytů v bytových domech. Potenciál investic do RD byl 24 mld. Úvodní pomalý nárůst počtu žádostí zdůvodnila mj. teprve postupným vzděláváním investorů o vyhodnocování energetických úspor, samotném stavebním řízení apod. Nárůst počtu žádostí byl pak způsoben i zařazením panelových domů. Další náhlé nárůsty byly způsobeny avízem o ukončení podpory projektů v březnu 2010, ukončením úrokových dotací v programu Panel SFRB a nakonec avízem o zastavení příjmu žádostí Zelená úsporám pro rok 2010.

„Doba zpracování žádosti byla původně nastavena na 30 až 60 dnů, což fungovalo z počátku, kdy byl stabilní a rovnoměrný nárůst počtu žádostí. Výrazný nárůst počtu žádostí a stabilizace počtu pracovníků na fondu a následně jeho redukce v září způsobilo, že doba procesování se protáhla,“ uvedla Plocková. „Program se stal úspěšný zřejmě proto, že nekladl žádné byrokratické nároky na žadatele. Program pracoval s čistě jednoduchou projektovou dokumentací, která je přesně na úrovni požadavků stavebních úřadů,“ dodala.

Pořadatelé na závěr prezentovali body s návrhy řešení současného stavu:

• Stabilizace administrace na SFŽP
• Rychlé dokončení vyhodnocení všech žádostí, kterých se týká veřejná podpora
• Vyhodnocení reálných požadavků na rozpočet Zelená úsporám
• Efektivní využití prostředků z technické asistence programu
• Důraz na transparentnost procesů
• Financovat pokračování programu z části výnosu EU AAUs (potenciál 15 mld. korun)