Nejnavštěvovanější odborný web
pro stavebnictví a technická zařízení budov
estav.tvnový videoportál

"Problémem Zelené úsporám je, že byla pozdě ukončena"

Z tiskové konference Martina Bursíka, Petra Štěpánka a Ireny Plockové

Martin Bursík, Irena Plocková a Petr Štěpánek na včerejší tiskové konferenci reagovali na současnou situaci programu Zelená úsporám. Program považují za úspěšný. Doporučují urychleně jednat o prodeji dalších emisních kreditů. Nejsou pro krácení dotace. Videozáznam celé konference naleznete uvnitř článku.

Podle slov Bursíka tisková konference reagovala na tiskovou zprávu ministra ŽP, ve které vyhodnotil program Zelená úsporám jako neúspěšný a špatně legislativně připravený, přičemž odpovědnost za tento stav byla připsána právě Bursíkovi. Cílem konference bylo podle slov Bursíka předložit veřejnosti fakta a data, aby si sama udělala obrázek o tom, zda program je či není úspěšný.

Základním kritériem úspěšnosti programu Zelená úsporám je podle Bursíka to, jestli je o program zájem a jestli program transparentním způsobem poskytuje žadatelům finanční prostředky, které se využijí na předpokládaná opatření.

„Současná nervozita vznikla proto, že program byl příliš pozdě ukončen. Došlo k tomu, že v poslední fázi byl SFŽP zavalen žádostmi a vznikl převis poptávky, který je identifikován v rozsahu 3 až 5 mld.“ Přitom podle Bursíka bývalý ministr dostal avízo o prudkém nárůstu žadatelů: „Avízo šlo z řídícího výboru programu, svodky byly zpracovávány každý týden."

Program podle Bursíka byl úspěšný - byl vyčerpán z hlediska zájmu žadatelů, splňuje veškeré podmínky, které byly vyjednány s partnery. Úkolem je, jak program Zelená úsporám čestně ukončit ve vztahu k žadatelům a zároveň založit prostředí pro to, aby analogie toho programu mohla pokračovat.

„Myslíme si, že by SFŽP měl veškeré dosud nezpracované žádosti interně vyhodnotit, identifikovat skutečné - ne deklarované - finanční nároky každé žádosti. Tím se z největší pravděpodobností sníží objem prostředků, které chybí. Chybějící prostředky doporučuji překlenout z vlastních zdrojů SFŽP. To ale znamená, že by MŽP muselo ihned začít vyjednávat ve vládě a s partnery o tom, k jakým účelům se využijí budoucí výnosy z aukcí emisních povolenek od roku 2013. Minimálně polovina z příjmu z obchodování s emisními povolenkami od roku 2013 musí být využita na snižování emisí skleníkových plynů a další opatření v oblasti ochrany životního prostředí.“

Současný objem investiční podpory v programu Zelená úsporám je 11,7 mld. korun plus 4 mld. na veřejné budovy. Dvě miliardy jsou proplaceny žadatelům. Není známá cena, za kterou se zbývající kredity prodají, a není známý objem prostředků z dosud nezpracovaných projektů. V současné době je prodáno 85 750 000 tun ekvivalentu CO2, výnos z prodeje je cca 20 mld. K prodeji zbývá 15 mil. tun.

Irena Plocková uvedla, že potenciál pro naplnění programu Zelená úsporám byl asi 112 tisíc RD a 172 tisíc bytů v bytových domech. Potenciál investic do RD byl 24 mld. Úvodní pomalý nárůst počtu žádostí zdůvodnila mj. teprve postupným vzděláváním investorů o vyhodnocování energetických úspor, samotném stavebním řízení apod. Nárůst počtu žádostí byl pak způsoben i zařazením panelových domů. Další náhlé nárůsty byly způsobeny avízem o ukončení podpory projektů v březnu 2010, ukončením úrokových dotací v programu Panel SFRB a nakonec avízem o zastavení příjmu žádostí Zelená úsporám pro rok 2010.

„Doba zpracování žádosti byla původně nastavena na 30 až 60 dnů, což fungovalo z počátku, kdy byl stabilní a rovnoměrný nárůst počtu žádostí. Výrazný nárůst počtu žádostí a stabilizace počtu pracovníků na fondu a následně jeho redukce v září způsobilo, že doba procesování se protáhla,“ uvedla Plocková. „Program se stal úspěšný zřejmě proto, že nekladl žádné byrokratické nároky na žadatele. Program pracoval s čistě jednoduchou projektovou dokumentací, která je přesně na úrovni požadavků stavebních úřadů,“ dodala.

Pořadatelé na závěr prezentovali body s návrhy řešení současného stavu:

  • Stabilizace administrace na SFŽP
  • Rychlé dokončení vyhodnocení všech žádostí, kterých se týká veřejná podpora
  • Vyhodnocení reálných požadavků na rozpočet Zelená úsporám
  • Efektivní využití prostředků z technické asistence programu
  • Důraz na transparentnost procesů
  • Financovat pokračování programu z části výnosu EU AAUs (potenciál 15 mld. korun)
 
 
Reklama