Na konci ledna byl otevřen největší pasivní dům v České republice financovaný z veřejných prostředků. Pasivní bytový dům pro seniory s učebnicovou ukázkou řešení kvality vnitřního prostředí, hospodaření s energiemi a nakládání s dešťovou vodou stojí v Modřicích u Brna. Jeho autory jsou architekti Josef Smola a Aleš Brotánek.

Tým ČVUT Solar Decathlon 2013 celý AIR House sbalil do sedmi námořních kontejnerů o délce 40 stop (12,2 m) – dům, technologie, nářadí pro stavbu v USA i zařízení, kterým bude vybaven interiér na veřejnou přehlídku. AIR House se postupně svlékl ze všech svých „kůží“. Jako první šla dolů střecha. Následovalo boční stínění, fasádní a střešní tepelně izolační sendvičové panely.

Mezinárodní studentská soutěž Solar Decathlon se poprvé konala v roce 2002. 20 vybraných univerzitních týmů z celého světa má za úkol navrhnout, postavit a provozovat energeticky soběstačný solární dům. Stavby vznikají na půdě univerzit, hotové domy se představí v říjnu 2013 v Kalifornii. Tým ČVUT se letos probojoval do finále jako jeden ze dvou evropských týmů se soutěžním konceptem AIR HOUSE.

LichtAktiv Haus je německým příspěvkem k evropskému experimentu společnosti VELUX a jejích partnerů pod názvem VELUX Model Home 2020. Dům prošel výraznou rekonstrukcí a modernizací a to především zevnitř. Podobných domů se po celém Německu nachází přes 13 milionů.

Spotřeba energie veřejných budov je dodnes jen výjmečně ústředním předmětem zájmů obcí, státu a tím méně projektantů, neboť jejich provoz je hrazen ze společných prostředků a je jen vzácně cítit jako problém s adresnou odpovědností. Pokusme se najít další souvislosti a vyhledat konkrétní případy.

Centrum pasivního domu (CPD) připravilo svůj, dalo by se říci již tradiční, seminář, s nímž sklízí u posluchačů z široké veřejnosti úspěch. Pro pravidelné návštěvníky jejich veletržních přednášek to bylo i tentokrát dobré oživení a připomenutí nejdůležitějších principů o pasivních domech.

Solární zisky a tepelné mosty hrají v energetické bilanci pasivního domu velkou roli. Zaměřili jsme se na detail ostění a porovnávali jsme, jaký vliv má vzdálenost okna od líce fasády na tepelný most a na solární zisky, respektive o jaké zisky přicházíme vlivem stínění nárožím.

S nárůstem velkých prosklených ploch v moderních budovách nastává otázka, jak správně navrhnout zasklení z pohledu estetiky, osvětlení, tepelných ztrát, bezpečnosti, akustiky, statiky a mnoha dalších hledisek. Komplexní kvalitu budov nejlépe posuzují certifikační nástroje jako jsou BREEAM, LEED, SBToolCZ, apod. V tomto článku přiblížíme kroky ve vývoji skla, které mají příznivý vliv na zlepšení kvality budovy.

Při výběru zasklení je vhodné pamatovat na určité parametry tak, aby výkon skla vyhovoval konkrétním potřebám. Nejvíce je třeba zohlednit tepelněizolační vlastnosti a ochranu proti slunečnímu záření, vzhled, protihlukovou izolaci a bezpečnost. Dle zadaných požadavků lze zvolit to nejlepší možné složení, ať se již jedná o izolační dvojsklo nebo trojsklo, které bude splňovat individuální potřeby.

Společnost pro techniku prostředí, odborná sekce Osvětlení, pořádala v polovině ledna seminář na téma aktuální problémy osvětlení a oslunění budov. Záměrem pořadatelů bylo setkání odborníků, kteří se touto oblastí zabývají a řeší dané problémy na bázi praktické i legislativní. Odborným garantem semináře byl doc. Ing. Jan Kaňka, Ph.D., z Katedry konstrukcí pozemních staveb ČVUT v Praze.

Slunce je pro naši planetu obrovským zdrojem energie. Za topnou sezónu dopadne v ČR na 1 m² zhruba 1200 MJ. Jakým způsobem ovlivňuje potřebu tepla na vytápění objektu? Hlavní veličiny charakterizující zasklení, které mají vliv na potřebu tepla, jsou součinitel prostupu tepla U_g a propustnost slunečního záření g (solární faktor). Čím vyšší propustnost, tím větší jsou solární zisky.