Již podevatenácté se v květnu na Štrbském Plese uskuteční konference Tepelná ochrana budov, tentokrát s podtitulem Quo Vadis tepelná ochrana budov. Tradiční vrcholné setkání odborníků z oboru tepelné ochrany proběhne 25. a 26. května. Odborné garance a moderování konference se jako vždy ujímají prof. Ing. Zuzana Sternová, PhD., a Ing. Jiří Šála, CSc.
„Otevřít dům slunci“ je v současnosti podle zkušeností řady architektů a projekčních kanceláří jedním z nejčastějších požadavků investorů. Na první pohled by se mohlo zdát, že tento požadavek souvisí především s podobou opláštění – panoramatickými či střešními okny nebo prosklenými plochami, které propojí dům s terasou a zahradou. Neméně důležitou roli ovšem v plnění takového přání hraje dispozice samotného interiéru, a to, jak hluboko a jakým způsobem dokáže světlo propouštět útrobami domu.
Při výběru oken vždy vyžadujeme dlouhou životnost, minimální nutnost údržby, nestojíme o kondenzaci vlhkosti ani další problémy. Při výběru oken do pasivních domů se mluví hlavně o součiniteli prostupu tepla oknem menším než 0,8 W/m2K, ale je to opravdu jediné kritérium, které se má sledovat? Na jaké další parametry se zaměřit?
Recenzovaný Jedním z největších úkolů dneška je bezpochyby úspora části aktuálně spotřebovávané energie. Oblastí, kterých se to týká, je hned několik, těmi nejpodstatnějšími ale jsou: doprava, spotřeba elektrické energie a spotřeba tepla využívaného k vytápění. V následujícím textu se zaměříme pouze na poslední bod z uvedené trojice.
Recenzovaný S požadavkem na zvyšování energetické účinnosti se poslední dobou setkáváme prakticky na každém kroku. Smyslem tohoto nařízení je vyvolat takové změny ve společnosti a v energetice, aby se do roku 2020 zvýšila energetická účinnost o 20 %. Mezi nejvýznamnější oblasti z hlediska spotřeby energie přitom patří vytápění staveb.
Článek se zabývá základními poznatky o vnitřní tepelné akumulaci energeticky pasivních staveb ve vztahu k letní tepelné stabilitě v klimatických podmínkách střední Evropy. Článek se lehce dotýká problematiky tepelné akumulace staveb s lehkým konstrukčním systémem, jako jsou například moderní sendvičové dřevostavby.
Kontrola teploty nemusí být důležitá jen v zimním období kvůli promrznutí – neméně důležitou může být i příliš vysoká teplota. Ta může být způsobena nefunkční klimatizací nebo stínicí technikou. Řešením je bezdrátový teplotní detektor od Jablotronu, který teplotu měří, upozorní na anomálie a prostřednictvím webové aplikace MyJABLOTRON umožňuje nahlédnout do historie.
Velkorysá architektura, funkční dispozice a technické řešení zaměřené na udržitelnost, to je Základní umělecká škola Karla Malicha v Holicích. Budovou v pasivním standardu, která je již rok v provozu, nás provedl její spoluautor Dalibor Borák. Stavba se umístila na prvním místě v kategorii Obec soutěže Energy Globe Award.
Přihlaste se k odběru newsletteru a my vám každý týden pošleme přehled toho nejlepšího z TZB-info!
více o newsletteru
