Způsob oceňování vnitrostaveništních přesunů hmot
Stavebnictví zasáhl neúprosný boj o zakázky. V důsledku hledání úspor stavební společnosti přehodnocují svůj přístup k rozpočtování cen staveb. Způsob rozpočtování se mění z ceníkového na kalkulační. Důsledkem nutné individualizace jsou již nyní výrazné odlišnosti dodavatelských cen od tzv. ceníkových cen.
Základem optimálního stanovení ceny je rozdělení všech nákladů s ohledem na fáze projektu a jeho organizaci. Rozpočtář definuje procesy, které na stavbě probíhají a oceňuje je na základě obecných principů.
Elementární ocenění jednotlivých prací probíhá obdobně pro všechny položky:
- stavební materiál (hmoty)
- práce
- stroje
Ocenění těchto základních částí ceny se odvíjí od možností dodavatele. Ceny hlavních stavebních materiálů jsou individuální pro různé dodavatele. Cena práce se liší podle strategie a s ohledem na dodavatelský systém - vlastní dodávka nebo subdodávka. To platí i pro ocenění strojů, které je třeba oceňovat v přímé závislosti s nasazením pracovních čet.
Individuálně a s ohledem na organizaci stavby se oceňují doprovodné činnosti, jakými jsou například vnitrostaveništní přesuny stavebního materiálu.
V současných obecných databázích není a ani nemůže být zohledněn způsob realizace konkrétní stavby, a tak ani korektní ocenění doprovodných činností. Pro kvalitní ocenění stavebních prací můžeme z databází směrných (orientačních) cen považovat za relevantní základ pouze tu část, která obsahuje spotřeby pro ocenění hlavních, tzv. přímých nákladů. Přímými náklady rozumíme ty, které přímo souvisí s provedením konkrétní stavební práce. Režijními (nepřímými) náklady jsou náklady obslužného charakteru, které nelze přiřadit konkrétní práci a lze je vyčíslit souhrnně pro celou stavbu.
Typickými doprovodnými náklady, které nelze vztáhnout k určité měrné jednotce jsou vnitrostaveništní přesuny hmot, a to přesto, že obecné databáze předstírají, že to možné je. Tyto obecné položky, ačkoli obsahují jakousi skladbu nákladů a tak se tváří jako standardním stavební práce, jsou svým charakterem ryze režijními náklady.
Příkladem takto uměle vytvořené položky může být například běžně používaná položka pro přesun hmot pro zděné objekty výšky, jejíž měrná jednotka je 1 tuna. Využívá se pro ocenění přesunu hmot např. dvoupodlažních zděných rodinných domků - "přesun hmot pro objekty zděné výšky přes 6 do 12 m".
Předpokládáme-li, že hmotnost položek tzv. HSV (hlavní stavební výroba) je pro běžný rodinný dům cca 650 t, dospějeme rozborem položky k následujícím údajům o spotřebě, které jsou právě pro obvyklé rodinné domy v praxi nepoužitelné:
| pracovníci | 107,0 | Nhod (normohodina) |
| obsluha strojů | 93,0 | Nhod |
| čerpadlo betonových směsí | 5,2 | Shod (strojohodina) |
| jeřáb stavební věžový | 56,0 | Shod |
| stavební výtah | 26,1 | Shod |
Pro výpočet hmotností pro přesun hmot se rozpočtář spoléhá na automatický výpočet. Hmotnosti položek, kterých zahrnují obrátkové materiály (bednění, pažení, lešení ...) však mohou být poníženy o počet obrátek. Jedním z typických příkladů může být hmotnost bednění stropů, která je v databázích stanovena na 2,97 kg/m2. Hmotnost lešení nemusí být uvedena vůbec. Nejen že jsou v rozpočtech používány položky, které nevystihují použitou technologii realizace stavby, ale vychází se i z chybných údajů o hmotnosti konstrukcí.
Při ohodnocení nákladů na vnitrostaveništní přesun hmot se uplatňuje stanovení předpokládané technologie realizace stavby. Lze-li vyjmenovat zařízení, které se bude na obsluze stavby podílet, lze je i samostatnou položkou ocenit. Nic nebrání tomu, aby rozpočtář odděleně do rozpočtu uvedl náklady na jeřáby, výtahy nebo vrátky. Rozpočet stavby se tak stává pro investora průhlednějším a dodavatel při vhodné struktuře položek (montáž - nájem - demontáž) může realizované činnosti postupně fakturovat.
Je evidentní, že takto konkrétně orientované položky se uplatní především v soukromé sféře. Lze se domnívat, že investoři průhledný způsob ocenění vnitrostaveništních přesunů hmot po vzoru zahraničních systémů jen přivítají. V oblasti veřejných zakázek, kde úředníci státní správy vyžadují oceňování podle obecných databází, a to mnohdy velmi striktně a v rozporu s legislativou a bez ohledu na to, že v České republice je tržní hospodářství, bude takový přístup nepochybně odmítán. To však nic nemění na tom, že dodavatelé mohou provádět takové kalkulace interně a výsledky následně promítnout do svých nabídek.
Oceňování stavebních prací - odborné kurzy věnované znalostem v oblasti jednotlivých typů oceňování, kalkulačních vzorců, kalkulace přímých a nepřímých nákladů, fakturace a cenového managementu. Více zde
