V systému rekuperace vzduchu odcházející vzduch předává ve výměníku teplo čerstvému vzduchu přicházejícímu zvenčí. Za velké zimy pak stačí „doohřát" vzduch například solárními kolektory, elektrickým přímotopem nebo krbem na dřevo. Následně je potřeba ohřátý vzduch přivlhčit na požadovanou relativní vlhkost.
Ekonomická krize zmítající v současnosti stavebnictvím v ČR a ne příliš pozitivní očekávání vyvíjí obrovský tlak na firmy především v oblasti úspor. To samozřejmě platí i pro vsakovací zařízení a retenční nádrže na dešťovou vodu, které jsou dnes již běžnou součástí většiny nových staveb. Úspory a zamezení plýtvání jsou jistě tím správným směrem, kterým se musíme v této době ubírat.
Hlavním důvodem pro koupi tepelného čerpadla je úspora nákladů na vytápění. I přes vyšší pořizovací cenu se tato investice vyplatí, její návratnost činí zhruba 5 let. Navíc topení pomocí tepelného čerpadla je velmi komfortní. Bez starostí s palivem, obsluhou zařízení či vysokou prašností v domě můžete topit za cenu srovnatelnou s provozem kotle na dřevo. Připravili jsme pro vás několik tipů pro pořízení nejvhodnějšího tepelného čerpadla.
Stavíte? Rekonstruujete? Přemýšlíte o změně zdroje tepla pro svůj byt či dům? Současná doba přináší v oblasti technického zařízení budov nepřeberné množství možností. Proč však topit v domě například plamenem o teplotě 1400 °C, když potřebujeme topné médium ohřát na teplotu 50–60 °C? Vysoká teplota plamene s sebou nese i dodatečné náklady na revize a údržbu topných soustav.
Předmětem posouzení je porovnání přípravy teplé vody pomocí fotovoltaického zařízení v kombinaci s malým tepelným čerpadlem a běžných solárních termických kolektorů. Výzkumy ukazují, že při stejných plochách kolektorů jsou investiční náklady podobné, avšak variantou solární elektřina + malé tepelné čerpadlo (mikročerpadlo) se dá ušetřit výrazně více energie.
Při posuzování udržitelnosti je každopádně nutno brát v úvahu kromě ekologických cílů rovněž finanční zdroje. Vzhledem k důležitosti financování závisí na zdrojích všechna rozhodnutí při výstavbě. Nízkorozpočtové cíle a pasivní standard domu lze velmi dobře sloučit dohromady. Přitom je důležité, aby projektanti optimálně uplatňovali všechny známé možnosti snižování nákladů při výstavbě.
Článek popisuje první výsledky široce založeného projektu, zaměřeného na minimálně tříleté sledování rozsáhlého spektra údajů, zahrnujících energetickou efektivnost budovy, kvalitu jejího vnitřního prostředí a tepelně vlhkostní bilanci stavebních konstrukcí. Měření probíhá na jednopodlažním nepodsklepeném experimentálním rodinném domě s plochou střechou, označovaném jako NED FIAMO.
Evropské směrnice a nařízení směrují společnost k vyššímu zájmu o energetickou spotřebu budov. Tato nařízení jsou většinou snadněji splnitelná u rodinných domků. U stále velkého počtu bytových domů, komerčních budov a budov veřejné obslužnosti je však nezbytné se nad jejich vysokou energetickou náročností i nadále zamýšlet.
Tepelná pohoda je ovlivňována řadou environmentálních podmínek, jako je teplota vnitřního vzduchu, střední radiační teplota, relativní vlhkost vzduchu a rychlost proudění vzduchu. Navíc je závislá na oblečení a fyzické aktivitě lidí v daném prostoru. Provoz technických zařízení instalovaných v objektech je často doprovázen nespokojeností uživatelů, řešíme problém zvaný syndrom nemocných budov.
V úterý 13. 3. 2012 byl oficiálně zahájen soubor veletrhů FOR ELECTRON, FOR AUTOMATION, FOR ENERGO, FOR INDUSTRY a FOR LOGISTIC. Slavnostní vernisáže se účastnily významné osobnosti z oblasti průmyslu. Mezi přítomnými nechyběl profesor Ing. Václav Havlíček, CSc. - rektor ČVUT v Praze a Ing. Eduard Muřický - ředitel odboru strategií a trendů MPO ČR.
Malé větrné elektrárny (VTE) jsou ve srovnání s velkými zpravidla aplikovány v mnohem menších výškách nad povrchem, čemuž odpovídají i podstatně nižší rychlosti větru. Rychlost větru na úrovni nominálního výkonu bude dosahována zřídka nebo vůbec. Pro odhad skutečné výroby energie je podstatná závislost výkonu malé VTE při nižších rychlostech větru, definovaná tzv. výkonovou křivkou.
Článek se zabývá představením systému zemního výměníku jako zdroje pro předehřev a předchlazení větracího vzduchu pro budovy. Úvod je věnován popisu celého systému, jeho jednotlivých částí a také parametrů, které nejvíc ovlivňují chování a výkon celého systému. V druhé části je představen jednoduchý model, kde je možno pozorovat, jak změna jednotlivých parametrů skutečně ovlivňuje množství tepla a chladu, které je z daného systému možno získat.
Svítit, topit, vařit, používat veškeré elektrospotřebiče a přitom skoro bez peněz? Ne, nepohybujeme se na začátku sci-fi příběhu. Jsme v realitě společnosti NELUMBO. Díky projektu Zlatá střecha získáte nezávislost na distributorovi elektřiny, ale přitom nebudete muset investovat do solární alternativy své peníze. Stačí vlastnit dům se střechou.
Při energetické sanaci budov dochází obvykle mj. ke zlepšení vzduchotěsnosti obálky budovy. U stávajících budov větraných převážně okny se výrazně snižuje podíl ex-, resp. infiltrace. Aby byla i nadále zajištěna dostatečná výměna vzduchu, musí být větrání uzpůsobeno novým podmínkám. Požadavek vzduchotěsnosti s ohledem na zamezení vzniku stavebních poruch a v zájmu úspory energie už je obecně uznáván a má i oporu v normách a zákonných ustanoveních.
Integrované centrum sociálních služeb Odlochovice, pod vedením svého ředitele Ing. Jana Cihláře, se rozhodlo vyměnit původní zdroj tepla a ohřevu teplé vody (kotlů na propan) a nahradit je tepelnými čerpadly a solárními systémy. Na zamýšlenou investici bylo vypsáno veřejné výběrové řízení.
První veřejná škola v USA v pasivním standardu (K-12) byla dokončena v listopadu 2010. Certifikaci pasivního domu od amerického Passivhaus Institutu (PHIUS) získala v únoru 2011. Celý vývoj projektu byl poměrně dlouhý, takže jej představíme pouze v krátkosti s ohledem na zaměření našeho serveru. Článek uvádíme v překladu s laskavým svolením autora.
Přihlaste se k odběru newsletteru a my vám každý týden pošleme přehled toho nejlepšího z TZB-info!
více o newsletteru
