Odborné recenzované články

Recenzovaný V dvoudílném seriálu představujeme principy osazení otvorových výplní. V prvním díle to byly okenní výplně, ve druhém dveře zasazené v obvodových stěnách zobrazené dle používané „zakreslovací normy“. V tomto článku jsou uvedeny konkrétní příklady principů osazení dveří v závislosti na typu obvodové stěny a jejich správné zobrazení v půdorysech a řezech.

Recenzovaný Ve vícedílném seriálu představíme principy osazení otvorových výplní. Tento článek je zaměřen na problematiku osazení okenních výplní v obvodových stěnách a jejich zakreslení v souladu s normou ČSN 01 3420 pro kreslení výkresů stavební části. Upozorňuje na neaktuálnost předchozích řešení z pohledu současných požadavků na energetickou náročnost budov a technologický pokrok ve stavebnictví. Konkrétně se zaměřuje na principy osazení otvorových výplní včetně tepelně technických požadavků a technologických aspektů. Ukazuje se, že zohlednění nových technologických postupů a požadavků na energetickou náročnost vyžaduje promítnutí těchto změn také do projektové dokumentace. Dále se článek věnuje zakreslování současných řešení stavební praxe v souladu s normou ČSN 01 3420 v měřítku 1:50 a 1:20.

Recenzovaný Příspěvek pojednává o porovnání tepelných vlastností ostění u různých typů oken. V případě rekonstrukcí je častou otázkou ponechání původních dvojitých oken či využití novodobých materiálů vzhledem k tepelné úspoře objektu. Novodobými konstrukcemi se rozumí použití dvojitého či jednoduchého okna s tepelně izolačním zasklením. Tyto změny ve stavební konstrukci okna mají vliv na tepelné procesy probíhající na konstrukci. Jedním z důležitých parametrů pro posouzení stavební konstrukce je posouzení vnitřní povrchové teploty stavební konstrukce. V tomto článku je ukázán rozdíl v povrchových teplotách a tepelných tocích na ostění různých typů oken. Referenčním oknem pro porovnání je původní dvojité historické okno. Výsledky byly vypočteny v modelovém prostředí v 2D softwaru.

Recenzovaný Sklo se pro svou transparentnost stává stále žádanějším konstrukčním materiálem, což s sebou nese zvýšení nároků na jeho ukotvení. V minulosti používané ocelové rámy jsou esteticky méně přijatelné, a došlo proto k vývoji různých kotevních systémů umožňujících bodové připojení skleněných prvků ke zbytku konstrukce. Nicméně pro návrh spojů skleněných konstrukcí prozatím nejsou k dispozici ucelené návrhové postupy.

Recenzovaný Ďalší z ocenených článkov konferencie JUNIORSTAV sa venuje skleneným konštrukciám. V miestach uchytenia dochádza k vzniku zvýšených napätí, ktoré môžu byť pre návrh skleného prvku rozhodujúce. Súčasné normy ponúkajú odporúčania pre minimálne vzdialenosti umiestnenia skrutkového spoja od okraja. Pre overenie detailov sú používané modely v software-i na báze MKP. V tomto príspevku je porovnaný vplyv vzdialeností skrutkového spoja od okraja a hrúbky materiálu na hodnotu maximálneho napätia na okraji otvoru pri pôsobení zaťaženia v rovine skleného prvku.

Recenzovaný Velikost solárních zisků transparentními plochami obálky budovy je závislá především na velikosti a orientaci zasklení a celkové propustnosti slunečního záření g. Velké prosklené plochy zajišťují tedy při vhodné orientaci velké solární zisky, jsou ale také nejslabším místem tepelněizolační obálky budovy. Pomocí počítačové simulace byl vypočítán vliv kombinace součinitelů prostupu tepla zasklení U_g a celkové propustností slunečního záření g na měrnou potřebu tepla na vytápění vybraného energeticky pasivního domu. Příspěvek pojednává o energetické bilanci okenních výplní pro různé kombinace parametrů zasklení v souvislosti s jejich orientací.

Recenzovaný Příspěvek pojednává o možnosti využití druhotných polymerních surovin ve stavebnictví – primárně v rámci dílčích konstrukčních detailů. Vybraný detail je u vstupních dveří, tedy v místě podprahové – podkladní konstrukce. Zde jsou navrženy desky přesných tvarů pro bezpečné ukončení navazujících konstrukcí – hydroizolace různých typů, tepelná izolace a vlastní segment rámu dveří. Prvky jsou vystaveny nejen mechanickému namáhání, ale také fyzikálnímu a chemickému.

Recenzovaný Text se věnuje dosud málo sledované stavebněfyzikální souvislosti použití střešních oken v domech s velmi nízkou energetickou náročností. Z energetického hlediska mají být počty a velikosti střešních oken navrhovány velmi zdrženlivě. Je úlohou projektanta, aby vybral nejlepší dostupná okna a nutné související zvýšení prostupu tepla vykompenzoval zlepšením kvality jiné části obálky budovy.

Recenzovaný Ohýbané nosné konstrukce z vrstveného skla jsou v dnešním stavitelství navrhovány stále častěji, a to především kvůli své zbytkové únosnosti v nehodové situaci. Dojde-li v běžném provozu k poškození jedné tabule v souvrství, zbylé tabule jsou stále schopny přenášet část užitného zatížení. V případech, kdy je při návrhu uvažována smyková tuhost polymerní folie, je stanovení napjatosti a průhybů těchto prvků značně komplikované. Smyková tuhost folie závisí především na okolní teplotě a délce trvání statického zatížení. V současnosti nejsou k dispozici jednotné evropské normy pro návrh ohýbaných konstrukcí z vrstveného skla, které by zohledňovaly pozitivní vliv smykové tuhosti polymerní folie. Tento článek je zaměřen na výpočet napjatosti a průhybů ohýbané po obvodě prostě podepřené čtvercové desky z vrstveného skla zatížené rovnoměrným krátkodobým zatížením, který zohledňuje experimentálně stanovenou smykovou tuhost běžných polymerních folií PVB (Trosifol BG-R-20, Trosifol ExtraStrong) a EVA (Evasafe).

Recenzovaný V současném stavebnictví se sklo jako stavební materiál začíná používat i na nosné prvky. Většina těchto prvků je vyrobena ze skla vrstveného, které je tvořeno dvěma nebo více skleněnými deskami spojenými polymerní folií. Na trhu je řada folií pro konstrukce z vrstvených skel, smykové tuhosti většiny z nich však nejsou odborné veřejnosti dostupné.

Recenzovaný Prototyp atypického světlovodu s parabolickým koncentračním zrcadlem byl testován z důvodu stanovení povrchových teplot při působení slunečního záření. Účelem zkoušek je zjistit zvýšení teploty a posoudit možná problematická místa spojená s přehřátím stavebních konstrukcí a materiálů v místě instalace světlovodu.

Recenzovaný Výpočty součinitelů prostupu tepla U_cw lehkých obvodových plášťů patří mezi složitější tepelnětechnické výpočty konstrukcí ve stavebnictví. Vzhledem k trendu stále se zvětšujících prosklených ploch na obálce budovy mají lehké obvodové pláště výrazný vliv na tepelné chování budov a v neposlední řadě také na splňování požadavků na energetickou náročnost budov.

Recenzovaný Příspěvek prezentuje zkoušení akustických vlastností otvorových výplní v Technickém a zkušební ústavu stavebním v Praze. Vyhodnocení probíhá podle normy ČSN EN ISO 717-1:2013 a je používán počítačově zpracovaný normalizovaný graf. Výplňové konstrukce jsou instalovány ve zkušebním otvoru mezi vysílací a přijímací místností.

Památkáři u budov v památkových zónách vyžadují zachování členění a profilace vlysů otvorových výplní a respektování původního vzhledu fasády. Při zachování profilace vlysů je dnes již povoleno zasklení okenních křídel izolačními skly. Výrobci oken se v tomto směru dopouštějí stále mnoha chyb, které ovlivňují nejen fyzikální vlastnosti výplní otvorů, ale také jejich trvanlivost – životnost.

V článku bych rád upozornil na problematiku s výměnou dvojitého okna s popuštěným vnějším překladem. Tato problematika se v praxi v projektech příliš neřeší, což má za následek nežádané vícepráce.