V článku bych rád upozornil na problematiku s výměnou dvojitého okna s popuštěným vnějším překladem. Tato problematika se v praxi v projektech příliš neřeší, což má za následek nežádané vícepráce.
Druhá část článku Vady a poruchy stavebních otvorových výplní specifikuje jednotlivé vady dřevěných oken jednoduchých, které autor hodnotil v rámci své desetileté znalecké praxe. Jsou zde popisovány vady vznikající při konstrukční výrobě a vady vzniklé v dokončovací fázi, která je spojena s povrchovou úpravou a s kompletací (montáž kování, zasklívání, silikonování).
Článek se zabývá nejčastějšími vadami a poruchami otvorových výplní, se kterými se autor setkal během své desetileté znalecké praxe. Předmětná problematika posuzuje vady konstrukční, vznikající při výrobě, dále vady zapříčiněné montážní činností a v neposlední řadě poruchy stavebních otvorových výplní objevující se provozem a užíváním předmětné stavební komodity. Řeší se dřevěná i plastová okna.
Pokud byla pro instalaci do stavby vybrána kvalitní otvorová výplň, závisí celkový úspěch na způsobu zabudování. Kvalita připojovací spáry je zásadně ovlivněna zvolenou skladbou a jejím provedením. Připojovací spára se člení na tři základní zóny: vnitřní uzávěr, tepelněizolační výplň a vnější uzávěr.
Další díl seriálu o oknech a dveřích se věnuje okennímu a dveřnímu kování. Kování plní u otvorových výplní dvě základní funkce. Umožňuje pohyb křídla otvorové výplně v jejím rámu. Při zavřeném křídle a při neporušené funkčnosti zprostředkovává splnění podstatné části nároků, které uživatel na otvorovou výplň klade.
Tímto článkem začíná seriál o oknech a dveřích na TZB-info. Seriál bude zaměřen na veškeré technické prvky oken a dveří, jejich návrh a montáž. V podrobnostech budeme upozorňovat, na co zaměřit pozornost při nákupu oken a dveří. První část se věnuje plastovým oknům, a to zejména z hlediska samotného plastového rámu.
Tento příspěvek se zabývá časovým úsekem, kdy dochází v průběhu dne ke kondenzaci vodních par na vnitřním povrchu, a závažností tohoto jevu. Ke kondenzaci na povrchu konstrukce dochází v případě, že její povrch je ochlazen na nebo pod teplotu rosného bodu, který je funkcí teploty, relativní vlhkosti a atmosférického tlaku prostředí.
Současný trend využívání druhotných surovin, neustále rostoucí nároky na snižování celkové energetické náročnosti budov a eliminace tepelných mostů jak ve fázi návrhu, tak ve fázi realizace, pomáhá řešit nový prvek prahové spojky, spojující výše uvedené nároky na výstavbu. Prahová spojka se vkládá ve formě desek pod rám výplně stavebního otvoru hraničící mezi exteriérem a interiérem budovy. Variabilita je v možnosti výškového i délkového upravení na přesný rozměr a větší sortiment desek s několika druhy geometrických úprav, umožňují vodotěsné zatažení hydroizolační konstrukce z běžně využívaných materiálů.
V letošním roce dochází k významné změně v posuzování shody stavebních výrobků. Od 1. července 2013 vejde v úplnou platnost NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 305/2011 ze dne 9. března 2011, kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh a kterým se zrušuje směrnice Rady 89/106/EHS. Co tato změna přinese výrobcům?
Je tomu již rok a půl, co byla zveřejněna technická normalizační informace TNI 74 6077 – Okna a vnější dveře – Požadavky na zabudování. Co ustanovení nové TNI znamená při uplatňování požadavků na přesnost zabudování do hrubých konstrukcí, do kterých jsou okna a dveře osazovány? Jaký je dopad pro výrobce, dodavatele staveb a konečné zákazníky? Pohled očima kontroly kvality.
U laické ale i odborné veřejnosti panuje mylná představa, že CE značka je zárukou vyšší kvality výrobku. Není tomu tak. CE značka vypovídá pouze o tom, že určené vlastnosti výrobku byly vyzkoušeny podle určeného předpisu, v případě oken, že byla provedena zkouška typu na 1 ks výrobku. Dodržení stejných kvalitativních parametrů, tj. stejných hodnot průvzdušnosti, vodotěsnosti apod. u celé výrobní produkce je na pouhé odpovědnosti výrobce.