Odborné recenzované články

Tento příspěvek se zabývá časovým úsekem, kdy dochází v průběhu dne ke kondenzaci vodních par na vnitřním povrchu, a závažností tohoto jevu. Ke kondenzaci na povrchu konstrukce dochází v případě, že její povrch je ochlazen na nebo pod teplotu rosného bodu, který je funkcí teploty, relativní vlhkosti a atmosférického tlaku prostředí.

Při užívání zkušebních a výpočtových norem se získá hodně informací a zkušeností při stanovení tepelných hodnot okenních, dveřních konstrukcí, střešních světlíků a jejich komponent. Nabízíme poznatky z laboratorní praxe.

Současný trend využívání druhotných surovin, neustále rostoucí nároky na snižování celkové energetické náročnosti budov a eliminace tepelných mostů jak ve fázi návrhu, tak ve fázi realizace, pomáhá řešit nový prvek prahové spojky, spojující výše uvedené nároky na výstavbu. Prahová spojka se vkládá ve formě desek pod rám výplně stavebního otvoru hraničící mezi exteriérem a interiérem budovy. Variabilita je v možnosti výškového i délkového upravení na přesný rozměr a větší sortiment desek s několika druhy geometrických úprav, umožňují vodotěsné zatažení hydroizolační konstrukce z běžně využívaných materiálů.

V letošním roce dochází k významné změně v posuzování shody stavebních výrobků. Od 1. července 2013 vejde v úplnou platnost NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 305/2011 ze dne 9. března 2011, kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh a kterým se zrušuje směrnice Rady 89/106/EHS. Co tato změna přinese výrobcům?

Je tomu již rok a půl, co byla zveřejněna technická normalizační informace TNI 74 6077 – Okna a vnější dveře – Požadavky na zabudování. Co ustanovení nové TNI znamená při uplatňování požadavků na přesnost zabudování do hrubých konstrukcí, do kterých jsou okna a dveře osazovány? Jaký je dopad pro výrobce, dodavatele staveb a konečné zákazníky? Pohled očima kontroly kvality.

Příspěvek se zabývá klasifikací a klasifikačními třídami zkoušených vlastností oken a vchodových dveří z hlediska využitelnosti pro použití v praxi. Tyto klasifikační třídy jsou velmi důležité pro využití dosažených funkčních vlastností otvorových výplní pro použití výrobků v ČR.

U laické ale i odborné veřejnosti panuje mylná představa, že CE značka je zárukou vyšší kvality výrobku. Není tomu tak. CE značka vypovídá pouze o tom, že určené vlastnosti výrobku byly vyzkoušeny podle určeného předpisu, v případě oken, že byla provedena zkouška typu na 1 ks výrobku. Dodržení stejných kvalitativních parametrů, tj. stejných hodnot průvzdušnosti, vodotěsnosti apod. u celé výrobní produkce je na pouhé odpovědnosti výrobce.

Článek srovnává náročnost údržby plastových a dřevěných oken a dveří, analyzuje typy poškození způsobené stárnutím či špatnou údržbou a ukazuje postup opravy. Větší náročnost údržby dřevěných oken a dveří by neměla být hlavním kritériem při rozhodování mezi dřevnými a plastovými okny.

Transparentní výplňové konstrukce se speciálními vlastnostmi. Solární diodové zasklení s absorpčním zeleným sklem jako pasivní solární systém s možností otáčení v konstrukci okna ve dvou polohách. Duální možnost regulace tepelných zisků z přímého a difuzního solárního záření. Provedená měření na Stavební fakultě STU a vyhodnocení výsledků.

Článek se zabývá konstrukcí okna pro pasivní domy, a to z pohledu stávajícího stavu i vize do budoucna. Popisuje konstrukci oken pro pasivní domy, certifikovanou institutem PHI. Ukazuje i konstrukci okna budoucnosti pro pasivní domy, kdy rám okna překrývá hranu zasklení.

Energetická náročnost budovy je zásadně ovlivňována její obálkou. Prosklené i neprůsvitné části obvodového pláště ovlivňují obě strany tepelné bilance – tepelné zisky i ztráty. Záleží však na spoustě dalších faktorů, jaký konkrétně bude jejich vliv. Nelze tedy obecně a jednoznačně říci, jak jednotlivé prvky obvodového pláště navrhnout pro dosažení optimálního poměru zisků a ztrát. Příspěvek se zaměřuje na rodinné domy a sleduje, jak se pro různé varianty domů s různými parametry obvodového pláště mění vliv prosklení a stínění a jejich případné optimum z hlediska tepelné bilance v zimním a letním období.

Již od dubna 2007 mohou být okna a vnější dveře označovány značkou CE, od února 2010 je toto označení povinné. Povinnost vyplývá z nařízení vlády 190/2005 Sb., harmonizované normy ČSN EN 14351-1 a zákona 22/1997 Sb. v platném znění. Požadavky na použití oken jednotlivých tříd průvzdušnosti, vodotěsnosti a zatížení větrem projektanti, investoři i ostatní odborná veřejnost dlouho postrádali. I když CE značky s uvedenými třídami jsou k oknům vystavovány již od února 2007, jsou "pravidla" pro použití oken určitých tříd součástí národní přílohy k revidované ČSN EN 14351-1+ A vydané až v únoru tohoto roku s účinností od 1.3.2011.

Pokud dnes za standardní otvorové výplně považujeme jednoduchá okna a dveře z plastových i hliníkových profilů a dřevěných europrofilů, k těm nestandardním, z hlediska zastoupení na českém trhu, patří zejména okna špaletová, střešní okna, světlíky, vrata, vnitřní dveře a zárubně, přičemž zcela speciálním typem jsou světlovody. Dále bude zmíněno příslušenství k otvorovým výplním - okenice a rolety. Samostatnou kapitolou jsou pak okna a vnější i vnitřní dveře požárně odolné a výplně otvorů s deklarovanou reakcí na oheň, které nejsou předmětem tohoto příspěvku.

Shodu s požadavkem ČSN 720540-2 na teplotní faktor vnitřního povrchu je nutné ověřit u každé konstrukce otvorové výplně zvlášť. Zatím neexistují všeobecně platná pravidla, která určují, pro jakou konstrukci může být použit který okraj zasklívací jednotky.

V posledních letech je stále diskutovaná otázka, jak výrazně je ovlivněn součinitel prostupu tepla transparentního prvku ve vztahu k použitému typu zasklívacího rámečku (profilu). Na trhu jsou k dispozici v zásadě dva typy plastových rámečků a rámečky nerezové (místo hliníkových) se spoustou protichůdných odborných názorů o jejich kvalitě a parametrech.