Nejnavštěvovanější odborný portál
pro stavebnictví a technická zařízení budov
estav.tvnový videoportál

Analýza českého průmyslu a prognóza na rok 2023 dle výzkumných agentur

Článek vychází z dostupných analýz z konce roku 2022, kdy na český průmysl plně dopadly problémy v podobě nejistých, zpožděných a drahých dodávek, vysokých cen energií a rekordně vysoké míry inflace. Je patrné, že řada segmentů průmyslu již stagnuje nebo se ve svém výkonu propadá a další krize očekává v roce příštím.

Přestože ekonomické prognózy bývají stále více nejisté (dokážeme předvídat a nikoli předpovídat, do hry vstupuje stále více proměnných), takřka všichni níže oslovení se shodují v tom, že se nacházíme v nesnadné ekonomické situaci, která silně doléhá i na stavebnictví. Hospodářská komora ČR označuje rok 2023 rokem stagnace a varuje před výrazným propadem tržeb firem. Vychází (tak jako většina analýz) z aktuální čtvrtletní makroekonomické prognózy pro Českou republiku Ministerstva financí ČR, kde se hovoří o míře inflace 15 %, ale též o posílení koruny vůči euru, což bude mít (dle této zprávy) protiinflační efekt; v roce 2023 by tak průměrná míra inflace mohla zvolnit na 9,5 %. Zprávu MF ČR doplňuje HK ČR vlastní analýzou nazvanou Komorová národohospodářská prognóza a dochází k podobným závěrům jako Národní centrum Průmyslu 4.0 ve svém Barometru českého průmyslu (Analýza českého průmyslu 3/2022), jenž obsahuje data získaná během dvěstětřinácti rozhovorů s klíčovými představiteli vybraných společností, vedení průmyslových svazů a dalších odborníků českého průmyslu. Průzkum se uskutečnil v září až listopadu roku 2022. K dispozici je pro srovnání také pravidelná Kvartální analýza českého stavebnictví (Q4/2022), která dotazuje stavební společnosti a věnuje se i situaci na trhu s energiemi, válce na Ukrajině a důsledkům koronavirové pandemie.

Nová situace je výzvou, která může celý sektor posunout k tolik potřebné modernizaci, kterou označujeme souhrnným pojmem Stavebnictví 4.0. Současný stav je příležitostí, jak v reakci na výše uvedené skutečnosti posílit energetickou bezpečnost České republiky a nastoupit cestu k dosažení plánované uhlíkové neutrality,“ komentuje současnou situaci v Kvartální analýze českého stavebnictví (Q4/2022) Eduard Muřický, náměstek ministra průmyslu a obchodu ČR. Napomoci v řešení současné složité situace českého průmyslu, a tedy i sektoru výrobců stavebních materiálů, by měl podle jeho slov program podpory, který počítá s celkovou alokací ve výši až 30 miliard korun.

V rámci tohoto opatření na podporu hospodářství po agresi Ruska vůči Ukrajině může být oprávněným velkým odběratelům energií poskytnuta podpora až do výše 200 milionů korun. Je však třeba konstatovat, že veškerá opatření oproti současnému nevídanému vývoji cen energií je třeba řešit na úrovni celoevropské, o což jako předsednická země usilujeme,“ upřesnil Eduard Muřický a dále připomněl, že s účinností od 1. ledna 2023 dojde k zastropování cen energií pro všechny malé a střední podniky, což by těmto podnikatelským subjektům, a to včetně stavebních společností mělo přinést mimo jiné tolik potřebnou jistotu pro plánování investic do jejich podnikání.

Vývoj trhu stavebních prací dle kvartální analýzy

Kvartální analýza českého stawwvebnictví (Q4/2022) sleduje kromě jiného i situaci na trhu s energiemi, důsledky války na Ukrajině i koronavirové pandemie, mapuje vývoj trhu a tržeb, mzdy ve stavebnictví či stav veřejných zakázek. Vychází z údajů z Věstníku veřejných zakázek (za červen–srpen 2022) a provádí rozhovory s řediteli ve sto třinácti velkých, středních i malých stavebních společnostech. Dle těchto zjištění očekává 74 % dotazovaných stavebních společností v roce 2023 pokles vývoje trhu stavebních prací, a to v průměru o 4,6 %. Ačkoliv společnosti v současnosti hlásí průměrné vytížení kapacit na 97 %, neustále rostoucí míra inflace a nedostatek stavebního materiálu vyvolávají obavy ohledně dalšího vývoje zakázek a vývoje vytíženosti kapacit na nadcházející kvartál roku 2023.

Graf: Kvartální analýza českého stavebnictví – Vývoj trhu stavebních prací
Graf: Kvartální analýza českého stavebnictví – Vývoj trhu stavebních prací

Veřejné zakázky ve stavebnictví

V oblasti veřejných zakázek ukazuje kvartální analýza, že v 1. až 3. čtvrtletí 2022 byly oznámeny zakázky celkem v hodnotě 111,9 mld. Kč, z toho bylo později zadáno 25,2 mld. Kč (tedy 22 % z oznámených). „Jejich skutečná zadaná hodnota byla 24,9 mld. Kč, protože zadaná hodnota byla o cca 1 % nižší než při oznámení. Z celkového objemu oznámených zakázek byly později zrušeny zakázky za 6,8 mld. Kč (tedy cca 6 % z oznámených). Po odečtení zadaných a zrušených zakázek zbývá v systému ještě 80,0 mld. Kč (tedy 71 %), které nebyly zatím zadány nebo zrušeny (případně informace, že se tak stalo, nebyla dodána),“ komentuje zprávu Ing. Michal Vacek, výkonný ředitel společnosti CEEC Research, která je autorem těchto analýz.

Tab.: Kvartální analýza českého stavebnictví – Hodnota zadaných veřejných stavebních zakázek meziročně vzrostla o 10,2 % – Meziroční změny oznámení v zakázce (Zdroj: Věstník veřejných zakázek, výpočty CEEC Research)
Tab.: Kvartální analýza českého stavebnictví – Hodnota zadaných veřejných stavebních zakázek meziročně vzrostla o 10,2 % – Meziroční změny oznámení v zakázce (Zdroj: Věstník veřejných zakázek, výpočty CEEC Research)

Vývoj tržeb ve stavebních společnostech

Stejně jako predikce vývoje trhu stavebnictví i predikce vývoje tržeb provází skepticismus. Neustálé zdražování materiálu a rostoucí míra inflace vytvářejí pesimismus ohledně dalšího vývoje: dvě třetiny ředitelů stavebních společností v roce 2023 očekávají propad tržeb, v průměru o 3,5 %. Propad tržeb je očekáván i přesto, že téměř polovina dotazovaných společností má v současnosti nasmlouvané zakázky na stejně dlouhou dobu, jako tomu bylo ve stejném období minulého roku, a to v průměru na 8 měsíců.

Graf: Kvartální analýza českého stavebnictví – Vývoj tržeb stavebních společnosti
Graf: Kvartální analýza českého stavebnictví – Vývoj tržeb stavebních společnosti
Graf: Kvartální analýza českého stavebnictví – Setkala se vaše firma s požadavkem na úplatek
Graf: Kvartální analýza českého stavebnictví – Setkala se vaše firma s požadavkem na úplatek

Mzdy ve stavebnictví

Počet absolventů technických oborů dlouhodobě klesá a mezi firmami panuje zvýšená poptávka po kvalifikovaných zaměstnancích. Řada firem si své zaměstnance snaží udržet pravidelným zvyšováním mezd a zaváděním různých benefitů. Z analýzy vyplývá, že více než polovina stavebních firem (57 %) zvyšuje svým zaměstnancům mzdu pravidelně každý rok, dalších 21 % pak každé dva roky. Mimo pravidelné zvyšování firmy dále zvyšují mzdy na základě inflace, či praxe zaměstnance.

Tab.: Kvartální analýza českého stavebnictví – Jaká je průměrná náborová hrubá mzda a průměrná hrubá mzda ve vaší společnosti?
Tab.: Kvartální analýza českého stavebnictví – Jaká je průměrná náborová hrubá mzda a průměrná hrubá mzda ve vaší společnosti?
Graf: Kvartální analýza českého stavebnictví – Jak často standardně zvyšujete mzdy?
Graf: Kvartální analýza českého stavebnictví – Jak často standardně zvyšujete mzdy?

Prognóza Hospodářské komory ČR

Komorová národohospodářská prognóza upozorňuje, že příští rok bude ekonomika stagnovat a zastaví se průmysl, který bývá jejím velkým tahounem. „Přestože bude růst cen v průběhu příštího roku zpomalovat, poměrně vysoká inflace bude charakterizovat i celý rok 2023. Předpokladem predikce je stabilita dodávek energií a funkční systém jejich cenových stropů,“ podotýkají analytici Hospodářské komory ČR (HK ČR) a nabízejí srovnání v tabulce.

Ukazatel HK ČR
2022 2023
HDP (r/r, stále ceny, %) 2,4 0,0
HDP (r/r, běžné ceny, %) 9,0 8,0
Inflace (CPI, roční průměr, %) 15,5 10,0
Tvorba hrubého fixního kapitálu (r/r, stálé ceny, %) 5,0 2,0
Průmysl (r/r, stálé ceny, %) 2,0 0,0
Nominální průměrná hrubá mzda (r/r, %) 6,5 7,0
CZK/EUR (roční průměr) 24,6 25,0
Nezaměstnanost (MPSV, %) 3,5 4,0

Tab.: Komorová národohospodářská prognóza, listopad 2022

Při přípravě prognózy využila HK ČR výstupy z vlastních šetření ve své více než 16tisícové členské základně. Poslední šetření o kondici a očekáváních podnikatelského sektoru ČR proběhlo v první polovině listopadu 2022. Zpětnou vazbu o současném a očekávaném vývoji ekonomiky dále získává v rámci svých 25 odborných sekcí, sdružujících podnikatele a experty k dané problematice, na setkáních zástupců HK ČR s čelnými představiteli firem v jednotlivých krajích nebo v rámci komorové poradny.

Kompenzační opatření pro podnikatele by mohly být kryty novými příjmovými tituly státního rozpočtu,“ připomínají zástupci HK ČR a dále pokračují: „Na druhé straně souběh odvodů z tržních příjmů a daně z neočekávaných zisků může vést k přesunu některých velkých firem do zemí s příznivějším daňovým zatížením. Rizikem je i nižší intenzita a efektivita domácích kompenzačních opatření ve srovnání s očekávanou státní podporou v Německu, dalších členských státech EU ale i v USA. To přes očekávanou spíše konzervativní měnovou politiku (nepředpokládáme soustavné masivní intervenční nákupy koruny ze strany ČNB) nezvýší konkurenceschopnost českého průmyslu a zeslabí jeho investiční možnosti, což přispěje ke stagnaci průmyslu v příštím roce…

Nejistoty ohledně dalšího vývoje české ekonomiky vidí zástupci HK ČR nejenom v souvislosti s dalším vývojem válečného konfliktu na Ukrajině a související dostupnosti a efektivní ceny energetických vstupů. K tlumení hospodářského vývoje přispěje podle jejich interpretace i reakce podnikatelského sektoru na implementaci klimaticko-energetických plánů EU a na praktické zavádění evropské regulace spojené s udržitelnou správou a řízením společností a s náležitou péčí v dodavatelských řetězcích.

Analýza dat Barometru českého průmyslu

Národní centrum Průmyslu 4.0 (NCP 4.0) připravilo při příležitosti debaty hlavních osobností českého průmyslu Barometr českého průmyslu; Analýzu českého průmyslu 3/2022. Vychází z dat získaných během 213 rozhovorů s klíčovými představiteli vybraných společností českého průmyslu, vedení průmyslových svazů a dalších odborníků českého průmyslu. Průzkum byl učiněn v září až listopadu roku 2022.

Podle těchto závěrů klesnou tržby firem zpracovatelského průmyslu v příštím roce o 3 %, ohroženy jsou zejména malé a střední společnosti. Naprostá většina firem (78 %) se připravuje na pokles zisku. Třetina dotázaných ředitelů se obává ztráty. Výrobní firmy by rády zvýšily své ceny o pětinu, toto zdražení jim však ani z poloviny nepokryje raketově rostoucí náklady. Ty se firmám v meziročním srovnání zvýšily o 75 %. Výrobní firmy musí v mnoha případech čelit poklesu svých zakázek kvůli zhoršené koupěschopnosti svých zákazníků a odkladu jejich investic. Na druhou stranu májí limitované možnosti promítnout zvýšené náklady, které jsou v meziročním porovnaní o 73 % vyšší, do svých prodejních cen. Většina ředitelů firem zpracovatelského průmyslu (72 %) se stále ještě nedohodla s dodavateli energií pro příští rok a nemůže tak do svého rozpočtu zakalkulovat jistou položku. Dopady do hospodaření firem zpracovatelského průmyslu jsou a budou zásadní.

Propady maloobchodních tržeb, revize predikcí ekonomik v zahraničí a další negativní signály naznačují zpomalování ekonomiky a snižování výhledu zakázek. U nás i v eurozóně se očekává příští rok stagnace ekonomického růstu a v Německu dokonce jeho mírný propad. HDP ČR již ostatně mezičtvrtletně poklesl a ocitáme se na prahu technické recese,“ říká Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy.


Velké ohrožení malých firem

Nejohroženější jsou malé firmy. Jejich vedení se obává pětiprocentního propadu v tržbách. „Důvody jsou zřejmé – malé podniky mají nasmlouvané zakázky na kratší dobu než firmy velké, a proto se u nich pokles světové poptávky projevil dříve. Mají horší pozici a menší vyjednávají sílu při stanovení svých cen nebo kompenzaci vyšších výrobních nákladů. Kromě toho hůře shánějí finance na inovace a kvůli nižší úrovni digitalizace mohou méně flexibilně reagovat na změny situace. To stojí náklady navíc,“ vysvětluje Alena Burešová, manažerka pro průmysl NCP 4.0.



Analýza ve svém závěru upozorňuje na to, že v reakci na současnou rekordní míru inflace zvýší v příštím roce své ceny 91 % výrobních firem. Průměrné zdražení o 19 % jim však zdaleka nepokryje skokově zvyšující se náklady na materiál a komponenty. Ty se výrobním firmám v meziročním srovnaní zvýšily v průměru o 73 %. Při přípravě nových smluv a cenových kalkulací se ředitelé snaží o co největší zohlednění téměř dvojnásobného zdražení výrobních vstupů, a tak lze čekat další vlnu zdražování. Míra inflace nemá dle předpovědí ČNB v příštím roce přesáhnout deset procent. Řada odborníků se však právě kvůli „odsunutému“ zdražovaní obává, že míra inflace v první polovině roku 2023 zůstane dvojcifernou.

Další podrobnější informace: