Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Procesní úprava vyvlastňovacího řízení a soudní přezkum správního rozhodnutí (3. část)

Datum: 12.1.2018  |  Autor: Mgr. Jan Labský, Vilímková Dudák & Partners, advokátní kancelář, s.r.o.

V předchozích částech tohoto článku bylo pojednáno o přípustnosti vyvlastnění i o náhradě za vyvlastnění. Třetí imanentní částí institutu vyvlastnění je proces, ve kterém se posuzuje, zda jsou splněny všechny zákonem vyžadované podmínky, včetně procesních, a je určována adekvátní náhrada.


© Fotolia.com

V předchozích částech tohoto článku bylo pojednáno o přípustnosti vyvlastnění i o náhradě za vyvlastnění. Třetí imanentní částí institutu vyvlastnění je proces, ve kterém se posuzuje, zda jsou splněny všechny zákonem vyžadované podmínky, včetně procesních, a je určována adekvátní náhrada.

Ústavní řád garantuje právo na spravedlivý proces, v rámci kterého čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod stanoví, že „Každý se může domáhat stanoveným postupem svého práva u nezávislého a nestranného soudu a ve stanovených případech u jiného orgánu.“ Rozhodnutí v rámci vyvlastňovacího řízení jsou zcela soudně přezkoumatelná.

Klíčovým právním předpisem je opět Zákon o vyvlastnění, který stanoví procesní postup v § 15 a násl. Ve zbytku se ve vyvlastňovacím řízení použije zákon č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „Správní řád“), neboť se jedná o jedno z řady správních řízení. Výslovnou výjimku stanoví § 29 Zákona o vyvlastnění, které stanoví, že ve vyvlastňovacím řízení s výjimkou doručování neznámým účastníkům nebo účastníkům neznámého pobytu či sídla nelze použít doručování veřejnou vyhláškou dle Správního řádu.

Obecně k vyvlastňovacímu řízení

Sám Zákon o vyvlastnění definuje vyvlastňovací řízení legislativní zkratkou, a to nikoli překvapivě, jako „řízení o odnětí nebo omezení vlastnického práva nebo práva odpovídajícího věcnému břemenu k pozemku nebo ke stavbě, o přechodu vlastnického práva nebo o nabytí práva odpovídajícího věcnému břemenu k tomuto pozemku nebo stavbě a o poskytnutí náhrady za odnětí nebo omezení vlastnického práva nebo práva odpovídajícího věcnému břemenu k pozemku nebo ke stavbě.

Účastníky řízení jsou vždy

  1. vyvlastňovaný; tím, je primárně ten, kdo je vlastníkem vyvlastňovaného pozemku nebo stavby nebo kdo k nim má právo odpovídající věcnému břemenu;
  2. vyvlastnitel; tím je ten, kdo se domáhá, aby na něj přešlo vlastnické právo k vyvlastňovanému pozemku nebo stavbě, aby v jeho prospěch bylo k pozemku nebo stavbě zřízeno věcné břemeno nebo aby k nim bylo zrušeno nebo omezeno právo vyvlastňovaného odpovídající věcnému břemenu. Vyvlastnitelem mohou být jednotlivé fyzické a právnické osoby soukromého práva, ale i osoby veřejného práva (veřejnoprávní korporace), tedy stát, kraj, obec, popřípadě jiná právnická osoba veřejného práva;
  3. v některých případech též zástavní věřitel, podzástavní věřitel a oprávněný z práva odpovídajícího věcnému břemenu váznoucímu na pozemku nebo stavbě, jichž se vyvlastnění týká, oprávněný z tohoto zajišťovacího převodu práva.

Účastníkům, kteří nejsou známi, jejichž pobyt není znám nebo kterým se nepodařilo doručit na známou adresu, vyvlastňovací úřad ustanoví k hájení jejich práv opatrovníka1. Toto rozhodnutí je jako zákonem stanovená výjimka doručováno veřejnou vyhláškou. Následující rozhodnutí jsou pak doručována již jen opatrovníkovi.

Vyvlastňovací řízení vede a rozhoduje v něm vyvlastňovací úřad. Tím je buď obecní úřad obce s rozšířenou působností2, Magistrát hlavního města Prahy, nebo magistrát územně členěného statutárního města. Přitom zákon výslovně vylučuje přenesení působnosti vyvlastňovacího úřadu statutem na městské části nebo městské obvody územně členěného statutárního města nebo hlavního města Prahy.

Výjimku stanoví § 5a odst. 2 zákona o drahách, podle něhož platí, že „Sítě technického vybavení mohou být umísťovány v obvodu železniční dráhy jen na základě písemné smlouvy o zřízení věcného břemene, uzavřené mezi vlastníkem dráhy a vlastníkem sítě technického vybavení, a to za úhradu. Nedojde-li k uzavření smlouvy, lze vlastnická práva omezit jen rozhodnutím speciálního stavebního úřadu. V řízení o omezení vlastnických práv postupuje speciální stavební úřad podle zvláštního zákona.

K vyvlastňovacímu řízení je příslušný vyvlastňovací úřad, v jehož správním obvodu (území) se nachází pozemek nebo stavba, jichž se vyvlastnění týká. Nachází-li se pozemky nebo stavby, jichž se vyvlastnění týká, ve správním obvodu (území) dvou nebo více vyvlastňovacích úřadů, rozhodne nejbližší společně nadřízený správní orgán usnesením, který z nich vyvlastňovací řízení provede.

V § 16 odst. 3 až 5 Zákona o vyvlastnění jsou stanoveny pravidla zabraňující možné podjatosti vyvlastňovacího úřadu tak, aby nemohl rozhodovat o vyvlastnění v řízeních, kterých se sám účastní. To platí pro řízení v prvním i druhém stupni. O příslušném orgánu k vyvlastnění pak rozhoduje nadřízení správní úřad, kterým je v případě krajů a hlavního města Prahy Ministerstvo pro místní rozvoj. Možnost účastníků namítat podjatost konkrétních rozhodujících osob tím není dotčena.

Zahájení řízení

Samotné vyvlastňovací řízení je dvouinstanční. Zahájit jej lze jedině na kvalifikovaný návrh, který Zákon o vyvlastnění nazývá žádostí.

Žádost o zahájení vyvlastňovacího řízení musí obsahovat kromě náležitostí stanovených v § 45 odst. 1 Správního řádu zejména tato skutková tvrzení:

  1. označení pozemku nebo stavby, jichž se vyvlastnění týká, a práv třetích osob na nich váznoucích,
  2. doložení skutečností nasvědčujících tomu, že byly splněny podmínky pro vyvlastnění (tj. přípustnost, rozsah, veřejný zájem viz § 3 a 5 Zákona o vyvlastnění),
  3. údaj o tom, jakého vyvlastnění se vyvlastnitel domáhá,
  4. údaj o tom, v jaké lhůtě a jakým způsobem vyvlastnitel zahájí uskutečňování účelu vyvlastnění.

K žádosti je vyvlastnitel povinen připojit řadu listin, kterými se prokazuje zejména přípustnost vyvlastnění, identifikace dotčených pozemků či staveb, doklady o tom, že se nepodařilo uzavřít s vlastníkem dohodu o převodu potřebných práv k pozemku nebo ke stavbě, znalecký posudek ke stanovení náhrady splňující požadavky § 20 odst. 1 Zákona o vyvlastnění3, případné plné moci nebo doklady o právu jednat jménem vyvlastnitele (výpis z obchodního rejstříku).

Jednou z příloh je i územní rozhodnutí, vyžaduje-li jeho vydání pro daný účel vyvlastnění zvláštní právní předpis nebo společné povolení podle zvláštního právního předpisu a není-li stavební úřad, který je vydal, současně vyvlastňovacím úřadem a zná tak dané rozhodnutí ze své úřední činnosti.

Nejvyšší soud České republiky4 (i Nejvyšší správní soud České republiky5) dovodil, že … „Stavební zákon i ostatní právní předpisy předpokládají, že v případě staveb, pro které lze vyvlastnit, se nejprve rozhoduje o jejich umístění v územním řízení. Teprve poté (pokud k žádosti o územní rozhodnutí nebyl předložen souhlas vlastníka pozemku) je možné vést řízení vyvlastňovací, jehož předmětem je úplné posouzení podmínek pro vyvlastnění dle § 3 – 5 zákona o vyvlastnění. V okamžiku podání žádosti o vyvlastnění tudíž musí žadatel disponovat pravomocným územním rozhodnutím. Pravomocné územní rozhodnutí tak představuje předpoklad pro následné zahájení vyvlastňovacího řízení…“. „Jinak řečeno ve lhůtě 2 roky ode dne nabytí právní moci příslušného územního rozhodnutí musí být podána žádost o zahájení vyvlastňovacího řízení, nikoli též o této žádosti kladně rozhodnuto.

Nemá-li žádost předepsané náležitosti nebo trpí-li jinými vadami, pomůže vyvlastňovací úřad žadateli nedostatky odstranit na místě nebo jej vyzve k jejich odstranění, poskytne mu k tomu přiměřenou lhůtu a poučí jej o následcích neodstranění nedostatků v této lhůtě; současně může řízení přerušit. Žadatel musí být rovněž vyrozuměn o následcích nesplnění výzvy, tedy konkrétně o nutnosti zastavení řízení.

Postup ve vyvlastňovacím řízení

O zahájení vyvlastňovacího řízení uvědomí vyvlastňovací úřad písemně (zásilkou doručovanou do vlastních rukou) účastníky řízení a příslušný katastrální úřad. O zahájeném vyvlastňovacím řízení zapíše katastrální úřad do Katastru nemovitostí České republiky poznámku, týká-li se nemovitosti, která je v něm evidována.

Po doručení uvědomění o zahájení vyvlastňovacího řízení nesmí vyvlastňovaný nakládat s pozemkem nebo stavbou, a to v rozsahu, kterého se vyvlastnění týká, převést je, pronajmout nebo jinak zatížit.

Právní úkony, kterými vyvlastňovaný poruší tuto povinnost, jsou neplatné. Jedinou zákonnou výjimkou jsou smlouvy uzavírané s vyvlastnitelem nebo s jeho souhlasem.

Nejvyšší soud České republiky6 k danému ustanovení doplnil, že vlastník má i přes zákonem uvedená omezení stále právo pozemek užívat, bránit se proti neoprávněným zásahům, a to jak vyvlastnitele, tak i třetích osob, může uzavírat smlouvy s vyvlastnitelem a pozemek se může stát i předmětem dědického řízení.

Při vyvlastnění se neuplatní smluvní ani zákonná předkupní práva k vyvlastňovanému pozemku nebo stavbě. O tomto následku musí být vyvlastňovaný poučen v uvědomění o zahájení řízení. Za taková omezení je vyvlastnitel povinen poskytnout vyvlastňovanému náhradu v prokázané výši újmy způsobené tímto omezením.

K projednání žádosti je povinen vyvlastňovací úřad nařídit ústní jednání tak, aby o něm byli účastníci řízení a další osoby, jejichž přítomnosti je třeba, uvědoměni nejméně 30 dnů přede dnem, kdy se má konat. Nařízení jednání lze spojit s uvědoměním o zahájení vyvlastňovacího řízení. Nedodržení tohoto postupu by bylo vážnou vadou řízení.

Zákon zabraňuje i tomu, aby ve stejné věci nebyla vedena dvě a více řízení. Pokud tedy o stejném pozemku, stavbě nebo věcném břemenu již probíhá jiné vyvlastňovací řízení, je povinen vyvlastňovací úřad řízení přerušit do doby, než bude dříve zahájené řízení pravomocně skončeno.

Zákonná koncentrace řízení

Vyvlastněný je oprávněn uplatnit vůči vyvlastnění námitkydůkazy k jejich prokázání, a to nejpozději při ústním jednání, přičemž tuto lhůtu nelze prominout. K později uplatněným námitkám a důkazům se nepřihlíží. O tomto následku musí být účastníci poučeni v uvědomění o zahájení vyvlastňovacího řízení.

Důkazy stačí na ústním jednání navrhnout, není je třeba předložit. K provedení důkazů lze užít všech důkazních prostředků, které jsou vhodné ke zjištění stavu věci a které nejsou získány nebo provedeny v rozporu s právními předpisy. Jde zejména o listiny, ohledání, svědeckou výpověď a znalecký posudek.

Vyvlastňovaný a jeho zástupci mají právo nahlížet do spisu a pořizovat si výpisy a opisy. Mají možnost se tak před ústním jednáním seznámit se žádostí a jejími přílohami a případně i znaleckým posudkem, který zadal vyvlastňovací úřad.

V souladu s § 36 odst. 3 Správního řádu umožní vyvlastňovací úřad účastníkům, aby se před vydáním rozhodnutí vyjádřili k podkladům pro rozhodnutí. Tímto vyjádřením však nelze obcházet shora uvedené důsledky zákonné koncentrace a předkládat nové námitky či navrhovat nové důkazy. Vyjádření má primárně povahu shrnutí skutkového stavu i dokazování a předložení právního hodnocení věc.

Nemeritorní rozhodnutí

V některých případech nedojde k meritornímu rozhodnutí věci. V takových případech rozhoduje vyvlastňovací úřad o zastavení řízení.

Je tomu tak v případech, kdy ani přes výzvu vyvlastňovacího úřadu vyvlastnitel svou neúplnou žádost nedoplní.

Dále vyvlastňovací úřad zastaví vyvlastňovací řízení, jestliže

  1. již v jiném vyvlastňovacím řízení bylo pravomocně rozhodnuto o vyvlastnění vůči stejnému pozemku, stavbě nebo věcném břemenu způsobem, jenž vylučuje provést navrhované vyvlastnění,
  2. v průběhu řízení došlo k dohodě o získání práv k pozemku nebo stavbě potřebných k uskutečnění účelu vyvlastnění.

Vyvlastnitel může vzít svou žádost i zpět (např. když uzavře s vlastníkem dohodu), ovšem v takovém případě musí mít na zřeteli, že zastaví-li vyvlastňovací úřad vyvlastňovací řízení z důvodu zpětvzetí žádosti, je vyvlastnitel povinen nahradit vyvlastňovanému škodu a jinou újmu, která mu vznikla v souvislosti s podáním žádosti, ledaže by ke škodě nebo jiné újmě došlo i jinak.

Meritorní rozhodnutí

Po meritorním projednání věci rozhodne vyvlastňovací úřad buď o

  1. zamítnutí žádosti, nebude-li v řízení prokázáno, že jsou splněny podmínky pro vyvlastnění, nebo
  2. dospěje-li k závěru, že podmínky pro vyvlastnění jsou splněny, rozhodne samostatnými výroky o vyvlastnění práv k pozemku nebo ke stavbě a o náhradě za vyvlastnění.

Zákon o vyvlastnění blíže stanoví podmínky pro obsah výroků o vyvlastnění a o náhradě za vyvlastnění.

Ve výroku o vyvlastnění vyvlastňovací úřad rozhodne o a) zrušení nebo omezení práva odpovídajícího věcnému břemenu k pozemku nebo ke stavbě, jichž se vyvlastnění týká, b) omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě zřízením věcného břemene ve prospěch vyvlastnitele a vymezí jeho obsah, anebo c) odnětí vlastnického práva vyvlastňovaného k pozemku nebo ke stavbě a o jeho přechodu na vyvlastnitele.

Dále rozhodne, vyžaduje-li to veřejný zájem, která práva spojená s pozemkem, stavbou nebo jejich částí vyvlastněním nezaniknou, a určí, v jaké lhůtě je vyvlastnitel povinen zahájit uskutečňování účelu vyvlastnění; lhůta nesmí být delší než 2 roky od právní moci rozhodnutí.

Ve výroku o náhradě za vyvlastnění vyvlastňovací úřad a) stanoví výši náhrady pro vyvlastňovaného, jakož i pro oprávněného z věcného břemene, jejichž práva vyvlastněním zanikají, a uloží vyvlastniteli, aby jim náhrady zaplatil ve lhůtě, která nesmí být delší než 60 dnů od právní moci rozhodnutí, b) dojde-li k dohodě podle § 11 Zákona o vyvlastnění, určí, jaký pozemek nebo stavba přechází do vlastnictví vyvlastňovaného, popřípadě rozhodne též o vyrovnání rozdílu v ceně vyvlastněného pozemku nebo stavby a náhradního pozemku nebo stavby podle oceňovacího předpisu účinného v době vyvlastnění, včetně lhůty k poskytnutí plnění, která nesmí být delší než 60 dnů od právní moci rozhodnutí, c) určí, jakou částku z náhrady pro vyvlastňovaného je vyvlastnitel povinen poskytnout zástavnímu věřiteli, podzástavnímu věřiteli nebo oprávněnému ze zajišťovacího převodu práva na úhradu splatných zajištěných pohledávek, pokud byla předložena dohoda, jinak uloží vyvlastniteli, aby náhradu za vyvlastnění složil do úschovy u příslušného soudu, d) uloží vyvlastniteli, aby nahradil vyvlastňovanému jím vynaložené náklady na vyhotovení znaleckého posudku, a určí k tomu lhůtu, která nesmí být delší než 60 dnů od právní moci rozhodnutí.

Každé rozhodnutí obsahuje rovněž odůvodnění, ve kterém vyvlastňovací úřad uvede, jakými úvahami byl veden při formulaci výroků rozhodnutí, jak se vypořádal s předloženými důkazy a jaké právní předpisy na zjištěný skutkový stav aplikoval.

Nezbytnou náležitostí rozhodnutí je samozřejmě i poučení o opravných prostředcích.

Odvolání

Zákon o vyvlastnění stanoví dvouinstančnost vyvlastňovacího řízení.

Odlišné důsledky má podání odvolání v závislosti na napadení konkrétního výroku a na tom, kdo odvolání podal.

Výrok o vyvlastnění napadá pojmově vyvlastňovaný (vyvlastnitel by napadal rozhodnutí o zamítnutí žádosti). Pokud tak učiní, nenabude výrok o vyvlastnění právní moci a stejně tak nenabude právní moci ani výrok o náhradě za vyvlastnění, a to i když nebude odvoláním výslovně napaden.

Je-li napaden jen výrok o náhradách za vyvlastnění, nemá toto odvolání odkladný účinek na ostatní výroky rozhodnutí. Rozhodnutí o vyvlastnění tak nabude uplynutím odvolací lhůty právní moci a odvolací řízení se bude zabývat jen výší náhrady.

Pro odvolací řízení platí zásada, že odvolací orgán nesmí v odvolacím řízení změnit výrok o náhradě v neprospěch vyvlastňovaného ani třetích osob.

Je-li tak napaden odvoláním výrok o náhradě za vyvlastnění, nemění to nic na povinnosti vyvlastnitele zaplatit (nepravomocně) stanovenou náhradu vyvlastňovanému, popřípadě třetím osobám, do 60 dnů od právní moci výroků o vyvlastnění.

Bude-li následně pravomocně stanovena náhrada vyšší, vyvlastnitel vyrovná rozdíl nejpozději do 30 dnů od právní moci rozhodnutí.

Dle povahy rozhodnutí se také liší soudní přezkum, který probíhá jak v linii správního soudnictví, tak v linii civilního soudnictví, kde věc může doputovat k oběma Nejvyšším soudům. Účastníkům rovněž není upřen přezkum z hlediska přezkumu rozhodnutí v řízení před Ústavním soudem.

Správní soudnictví

Správní soud na základě žaloby přezkoumává výrok o vyvlastnění v řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu (tj. výrok dle § 24 odst. 3 Zákona o vyvlastnění). Řízení probíhá na kasačním principu a soud správní žalobu zamítne nebo rozhodnutí o vyvlastnění zruší. Předmětem řízení jsou zejména skutečnosti týkající se splnění podmínek pro vyvlastnění - účelu podle zvláštního zákona, převaha veřejného zájmu nad zájmem na ochraně vlastnictví.

Zákon o vyvlastnění nestanoví žádnou zvláštní lhůtu pro podání žaloby proti rozhodnutí správního orgánu. Platí tedy, že tuto žalobu lze podat v obecné dvouměsíční lhůtě od oznámení napadeného správního rozhodnutí podle § 72 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., správní řád soudní, (dále jen „SŘS“).

Žaloba podaná vyvlastňovaným proti výroku o vyvlastnění (§ 24 odst. 3 písm. a) Zákona o vyvlastnění) má ze zákona odkladný účinek.

Odlišnou konstrukci osahuje § 4 odst. 2 Zákona o urychlení infrastruktury pro vyvlastnění pro účely infrastrukturních staveb, když stanoví … „Je-li podána žaloba proti rozhodnutí podle zákona o vyvlastnění, přizná soud na návrh žalobce po vyjádření žalovaného usnesením žalobě odkladný účinek, jestliže je žalobce závažně ohrožen ve svých právech a přiznání odkladného účinku se nedotkne nepřiměřeným způsobem nabytých práv třetích osob a není v rozporu s veřejným zájmem.“ Odkladný účinek je tak vázán výlučně na návrh žalobce a musí být splněna řada předpokladů pro to, aby jej soud přiznal.

Ve správním soudnictví rozhodují v prvním stupni krajské soudy. Rozhodnutí může být na základě kasační stížnosti přezkoumáno Nejvyšším správním soudem, kdy důvody ze kterých lze podat kasační stížnost stanoví taxativně § 103 SŘS.

Správní soud napadené rozhodnutí zruší pro jeho nezákonnost nebo pro vady řízení. Právním názorem soudu je vyvlastňovací úřad vázán v případě, kdy je jeho rozhodnutí zrušeno a věc je mu vrácena k dalšímu řízení. Zrušením výroku podle o vyvlastnění pozbývá platnosti i výrok o náhradě za vyvlastnění.

Civilní soudnictví

V občanskoprávním řízení je k návrhu vyvlastňovaného přezkoumáván výrok o výši náhrady (tj. výrok podle § 24 odst. 4 Zákona o vyvlastnění).

Řízení je vedeno dle části páté zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „OSŘ“). Příslušné k rozhodování jsou krajské soudy (viz § 249 odst. 2 OSŘ ve spojení s § 28 odst. 1 Zákona o vyvlastnění). Místní příslušnost je dána místem, kde se nachází vyvlastňovaná nemovitost.

Žaloba musí být podána ve lhůtě 30 dnů od právní moci rozhodnutí vyvlastňovacího úřadu; zmeškání této lhůty nelze prominout.

Soud není vázán skutkovým stavem, jak byl zjištěn správním orgánem. Může tedy provádět vlastní dokazování a hodnocení důkazů provedených správním orgánem. To platí zejména ve vztahu ke znaleckému posudku, který stanovuje výši náhrad.

K tomu Nejvyšší soud České republiky judikoval7, že v daném řízení má soud „nejméně stejná práva (oprávnění), jaká zákon o vyvlastnění přiznává vyvlastňovacímu úřadu, tedy i právo ustanovit znalce a vyžádat od něj posudek o obecné ceně vyvlastňované věci nebo práva.

Soud může žalobu zamítnout, dojde-li k závěru, že správní orgán rozhodl správně. Dospěje-li soud k závěru, že o sporu nebo o jiné právní věci má být rozhodnuto jinak, než rozhodl správní orgán, rozhodne sám ve věci samé. O tom, jak soud může změnit rozhodnutí o výši náhrad, bylo pojednáno v předchozí části tohoto článku.

Proti rozhodnutí lze podat odvolání, a v případě přípustnosti i dovolání.

Mimořádné opravné prostředky dle správního řádu

Vzhledem k tomu, že proces vyvlastnění se řídí Správním řádem, je nezbytné zmínit i mimořádné opravené prostředky, které tento právní předpis připouští.

Účastník nebo ten, kdo se domnívá, že rozhodnutí vydané správním orgánem je v rozporu s právními předpisy může podat podnět na přezkoumání pravomocného rozhodnutí o vyvlastnění. Rozhodnutí ve věci v přezkumném řízení v prvním stupni nelze vydat po uplynutí 15 měsíců ode dne právní moci rozhodnutí ve věci. Postup se řídí § 94 až § 99 Správního řádu.

K žádosti účastníka řízení nebo z úřední moci lze zahájit obnovu řízení, které bylo pravomocně ukončeno. V řízení postupuje správní orgán podle ustanovení § 100 a § 102 Správního řádu. V první fázi správní orgán rozhoduje o tom, zda obnovu řízení povolí, resp. nařídí. Je-li obnova povolena (nařízena), je vedeno nové řízení. Novým rozhodnutím se původní rozhodnutí ruší. Uvedené pak pojmově nepřipadá v úvahu u řízení o náhradách, kde bylo pravomocně rozhodnuto o její výši soudem.

Závěr

Řízení o vyvlastnění je institutem a prostorem, ve kterém je nutné uplatnit a posoudit splnění všech zákonem stanovených kritérií. Míra ochrany, zejména vyvlastňovaného, je velmi široká a zahrnuje rozsáhlou škálu soudního přezkumu, která odpovídá míře zásahu do subjektivního práva tak zásadního, jako je právo vlastnické. V řízení je nutné nejenom správně aplikovat a vykládat právo hmotné, ale i právo procesní (otázky doručování, dokazování, dodržení lhůt, apod.), jehož porušení může být rovněž důvodem pro zrušení rozhodnutí o vyvlastnění ve správním soudnictví.


1Viz § 32 odst. 3 Správního řádu
2Výčet obcí s rozšířenou působností stanoví zákon č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností, ve znění pozdějších předpisů.
3Jde o posudek vyhotovený na žádost vyvlastňovaného nebo se kterým vyslovil souhlas, obsahující obvyklou cenu i cenu zjištěnou podle oceňovacího předpisu účinného ke dni podání žádosti
4Viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 8. 2017, sp.zn. 21 Cdo 2990/2016
5Viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 3. 2017, č.j. 6 As 231/2016 – 40
6Viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 12. 2013, sp.zn. 22 Cdo 2187/2013
7viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 8. 3. 2016, sp. zn. 21 Cdo 3380/2014,
 

Hodnotit:  

Datum: 12.1.2018
Autor: Mgr. Jan Labský, Vilímková Dudák & Partners, advokátní kancelář, s.r.o.   všechny články autora



Sdílet:  ikona Facebook  ikona Twitter  ikona Google+  ikona Linkuj.cz  ikona Vybrali.sme.skTisk Poslat e-mailem Hledat v článcíchDiskuse (žádný příspěvek, přidat nový)


Témata 2018

technická podpora výrobců

Partneři - Hrubá stavba

Doporučené články

Výpočty

Redakce TZB-info natočila

Moderní betonové konstrukce