Rekonstrukce gotického krovu kostela sv. Anny

Obnovu kostela, kterou v roce 2002 odstartovala rekonstrukce podle návrhu architektky Evy Jiřičné, uzavře zanedlouho výměna střešního pláště. Pro zateplení střechy architekti zvolili nadkrokevní izolaci se základem v podobě desek z rezolové (fenolické) pěny ze sortimentu společnosti HPI-CZ. Moderní, difúzně otevřený systém THERMO-LINE umožní navíc přirozené větrání prostoru cenného gotického krovu i odvod vlhkosti z konstrukce.

Podle dendrologických rozborů byl krov nad lodí kostela sv. Anny dokončen po roce 1364, dnes je jediným dochovaným krovem ze středověku u nás. Jednotlivé trámy krovu jsou uspořádány do velkých ondřejských křížů, neboli křížů šikmých, které svým tvarem připomínají písmeno X. Podle legendy byl na kříži tohoto tvaru ukřižován svatý Ondřej. Mimořádně hodnotný gotický krov neměl v posledních desetiletích ideální podmínky. Nevhodné stavební úpravy v minulosti konstrukci střechy neprodyšně uzavřely a znemožnily tak přirozené větrání krovu. Nápravu představuje právě probíhající rekonstrukce, kdy stávající skladbu s bonnským šindelem nahradí dvouplášťová střecha s břidlicovou krytinou zateplená nadkrokevním izolačním systémem THERMO-LINE společnosti HPI-CZ s větráním pod krytinou. Přírodní štípaná břidlice byla speciálně pro tuto realizaci dovezena ze Španělska.

Rekonstrukci zakončí výměna střechy

Výměna střešního pláště, která uzavře rekonstrukci kostela, byla zahájena v polovině června. V rámci rekonstrukce zůstanou zachovány vikýře, které se nacházejí po obou stranách střechy ve dvou řadách – horní těsně pod hřebenem a dolní přibližně jeden metr od okapové hrany, která se nachází ve výšce asi 17 metrů. Rekonstrukce střechy bude dokončena v listopadu letošního roku. Provádí ji společnost H & B Delta, s.r.o., se sídlem ve Vsetíně-Bobrkách, která se specializuje především na rekonstrukce památkových objektů a která nyní zajišťuje také rekonstrukci střechy Stavovského divadla. H & B Delta na trhu působí od roku 1999 a je zakládajícím členem Cechu klempířů, pokrývačů a tesařů.

Nadkrokevní izolace zateplí interiér i odvede vlhkost

Subtilní dřevěná konstrukce krovu, stará více než 600 let, má pochopitelně specifické nároky na prostředí, které je třeba respektovat. Krov měl celá staletí svůj přirozený režim: byl umístěn v prostoru půdy, která byla vhodně větrána. Stržením klenby kostela i pozdějším odstraněním nevhodného přepatrování se krov stal součástí prostoru interiéru kostela. V zimním období se kostelní prostory nevytápěly a během konání společenských a kulturních akcí s účastí až 400 osob docházelo ke zvýšení interiérové vlhkosti vzduchu, která pak kondenzovala v obvodových konstrukcích. Proto bylo třeba zvolit takovou konstrukci střechy, která ji zateplí a zároveň umožní odvod vlhkosti ven.

S ohledem na využití objektu jako kulturního centra i v zimních měsících stanovil projektant cílové tepelně technické parametry. Zástupci odboru památkové péče zároveň kladli důraz na minimální navýšení střechy – velké navýšení střechy by, zejména v oblasti vikýřů, zcela změnilo ráz střechy. Požadavek na navýšení střechy maximálně o 14 až 15 cm oproti stávajícímu stavu a zároveň nereálnost „klasického“ zateplení mezi krokve přispěl k volbě nadkrokevní izolace se základem v podobě fenolické pěny oproti původně uvažované minerální vlně. „Domníváme se, že nadkrokevní izolace z desek z rezolové pěny je nejmodernější variantou, jaká je na trhu dostupná. Velká část dostupných materiálů není difúzně otevřená, navíc zvolený materiál musel vyhovět požadavku památkové péče na minimální navýšení střechy i specifikům stavby z hlediska pokládky,“ říká Petr Beran z ateliéru Masák & Partner.

Zateplení pro novou střechu

Resolová pěna pro systém THERMO-LINE, kterou pro firmu HPI-CZ vyrábí společnost Kingspan, nabízí mimořádné izolační schopnosti při minimální tloušťce izolantu, což celému systému zaručuje výborné tepelněizolační vlastnosti. Oproti jiným materiálům je velmi specifická svou uzavřenou strukturou extrémně malých buněk s velmi tenkými stěnami. V porovnání s běžně používanými nadkrokevními izolacemi nabízí desky Permo^® therm z resolové pěny vynikající izolační vlastnosti (již od λ_d = 0,020 W/m.K) při mimořádně dobré paropropustnosti (µ = 35). Svými parametry překonává polystyren (zpravidla λ_d = 0,038–0,039 W/m.K) i difúzně otevřené varianty PUR izolací (zpravidla λ_d = 0,025–0,026 W/m.K). Na rozdíl od difúzně otevřené minerální vlny navíc tvoří pevný podklad pro další systémové vrstvy střešního pláště.

Běžné izolace z tvrzené pěny, jako je např. PUR nebo PIR, dosahují srovnatelných izolačních vlastností jen díky větším tloušťkám desek. Desky Permo^® therm lze výhodně použít i při doteplování střech dvojdomků nebo řadových domů, kde by opticky velké zvýšení střechy volbu nadkrokevní izolace vylučovalo.

Díky svým parametrům zajišťuje THERMO-LINE nepřekonatelnou ochranu před chladem a zároveň udržuje v letních měsících pod střechou příjemné klima již při malých tloušťkách izolačních desek. Ve srovnání s jinými typy izolací vykazuje tato pěna jen minimální úbytek materiálu vlivem stárnutí a minimální deformace. Jde tedy o tvarově velmi stálou izolaci. Rezolová izolace navíc neobsahuje žádné freony ani jiné látky poškozující životní prostředí. Z hlediska požární bezpečnosti splňuje nadkrokevní izolační systém THERMO-LINE vysoké požadavky protipožární ochrany. Systém disponuje samozhášivou úpravou a při přímém vystavení plamenům neskapává.

Parobrzda v novém systému

Většina nadkrokevních systémů disponuje parozábranou, která vlhkost v konstrukci uzavře. Součástí systému THERMO-LINE od HPI-CZ je parobrzdná fólie plnící v rámci celého systému regulační funkci. Umožňuje postupné uvolňování vzdušné vlhkosti do difúzně otevřené izolace a následně ven z konstrukce. Díky tomu také pod střechou vytváří vhodné klima – vodní páry mohou ze střešní konstrukce volně odcházet, čímž se eliminuje riziko vzniku plísní. Desky z rezolové pěny vykazují paropropustnost µ = 35. „Paropropustnost konstrukce střechy je u historických objektů zásadní z hlediska zachování vlhkostního režimu. Difúzně uzavřená střecha a s ní spojený nevhodně změněný režim budovy byl u tohoto objektu příčinou hromadění vlhkosti ve skladbě střechy a v delším období mohl vyvolat vhodné klima pro tvorbu plísní.“ Ing. Pavel Janovský, stavbyvedoucí ze společnosti H & B Delta.

Dodané izolační desky Permo^® therm disponují solární úpravou. Povrch izolačních desek, integrovaná paropropustná vrstva, je v matně stříbrném reflexním provedení, takže odráží infračervené záření, které má zejména v letním období vliv na zahřívání střešní konstrukce. Solární úprava tak pomáhá redukovat prostup tepla do interiéru v horkých letních dnech i vnitřní teplotu zejména na úrovni výšky stropu. Fenolická pěna je navíc zcela ekologická, stoprocentně bez obsahu freonů a látek poškozujících životní prostředí a ozónovou vrstvu.

Práce na střeše

Práce na střeše postupují po částech, menších než je u běžných rekonstrukcí obvyklé. Rychlost a velikost pokládané plochy totiž ovlivňuje nejen prudký sklon střechy, ale také náročnější manipulace s materiály a další faktory. Nejprve se na vybrané ploše strhne stávající krytina včetně separační fólie, dvojité prkenné bednění se zkontroluje a shnilé části se případně vymění. Podle slov Ing. Davida Valcháře, obchodního manažera ze společnosti H & B Delta, to však zatím nebylo nutné. Poté se provede nástřik proti škůdcům a hnilobám. Po vyschnutí nástřiku následuje certifikovaná skladba společnosti HPI-CZ navržená projektantem. Tuto skladbu tvoří parobrzdná fólie, která může sloužit až 14 dní jako dočasná krytina, a dále samotné izolační desky z fenolické pěny formátu 2,40 × 1,2 m a tloušťky 60 mm. Ty se přes kontralatě 60 × 60 mm podtmelené systémovým tmelem kotví do krokví.

Kotvení a spoje

Pro kotvení jsou využívány systémové vruty, způsob kotvení vychází ze statických výpočtů zajištěných v rámci servisu společností HPI-CZ. Zvolený pracovní postup ovlivněný vysokým sklonem střechy vyžadoval použití kratších kontralatí než je běžné, a to délky 1,20 m. Ve skladbě poté následuje plnoplošný prkenný záklop pokrytý lepenkou lehkého typu v kvalitě V13. Konstrukci zakončuje z vrchní strany přírodní štípaná břidlice. Šablona ve tvaru čtverce s rozměry 30 × 30 cm se v ploše střechy přibíjí třemi Cu hřebíky délky 50 mm a čtyřmi hřebíky délky 80 mm na okrajových částech střechy.

Řezané spoje jsou lepeny univerzálním systémovým napojovacím pásem Permo^® pro větrotěsné a vůči dešti odolné napojení. Možnému průsaku kolem vrutů brání těsnění pod kontralatěmi systémovým těsnicím tmelem Permo^® Seal. Na střeše bude podle kladečského plánu využito celkem 475 ks izolačních desek, tj. 1 342 m². Počítáno je s prořezem cca 12 %. Systémová parobrzdná fólie Wallint^® T3 SK2 umožňuje ihned při pokládce zajistit vodotěsnost střešního pláště.

Manipulace s materiálem ve výšce až 28 m

Na střeše plochy 1 160 m² se sklonem 65° pracuje skupina přibližně 6 vybraných pokrývačů. S ohledem na prudký sklon střechy i výšku objektu k okapu (17 m) i hřebeni (28,5 m) je bezpodmínečně nutné dodržet požadavky na bezpečnost práce. Vybavení sedáky a lanem je nezbytností. Pracovníci jsou jištěni úvazy do zachytávacích ok u hřebene střechy nebo v oblasti vikýřů. Lešení je zvednuto nad okap do výšky 2 metrů z důvodu zabránění pádu předmětů a osob ze střechy. Nebylo jej možné kotvit do budovy, proto vystupuje do strany o dvě pole, což zajišťuje jeho vyšší stabilitu a bezpečnost.

Průběh rekonstrukce značně komplikuje náročná manipulace s materiálem. Dopravní výtah využívaný pro dopravu materiálu i osob stojí vlevo od hlavního vchodu do objektu, s ohledem na prostorové možnosti není možné jeho přesouvání po obvodu stavby. Tento fakt představuje v praxi nutnost přesunout veškerý materiál včetně izolačních desek nejen od výtahu až 14 m po krokvi, ale zároveň také desítky metrů po lešení kolem okapové hrany. Z důvodu nedostatku prostoru pro skladování materiálu se materiál na stavbu dopravuje menšími vozy.

Kostel sv. Anny je z hlediska přístupu i volby materiálů velmi pokrokovou realizací. Využití nejmodernějších materiálů slibuje zachování krovu, zcela mimořádného artefaktu hodného nejvyšší ochrany, na další stovky let.

Z historie kostela

V roce 1313 byl při rotundě sv. Vavřince založen kostel a klášter dominikánek u sv. Anny. Rotunda byla brzy nahrazena vysokým jednolodním kostelem sv. Anny. Ten jako jeden z mála unikl zničení za husitských válek, v 18. století prošel barokní úpravou, avšak zachoval si gotickou podstatu. Po zrušení a prodání kláštera v období josefinských reforem byl objekt přestavěn na tiskárnu. Pro tiskárenský provoz byl dosti nešťastně přepatrován, v polovině 19. století zde byla dokonce stržena gotická klenba. Kostel sloužil jako skladiště a chátral. Rekonstrukce se objekt dočkal v 70. a 80. letech 20. století, šlo však o rekonstrukci nešetrnou, kdy byly z krovu odstraněny staré vazné trámy. Dalším problematickým zásahem byla následná realizace vnějšího pláště střechy tvořeného bonnským šindelem. Do té doby volný krov obalila neprodyšná vrstva, která značně zkomplikovala jeho provětrávání.

Obnova kostela byla hlavním cílem Nadace Dagmar a Václava Havlových Vize 97. Ta si kostel v roce 1999 pronajala na 99 let od současného majitele, kterým je Národní divadlo. Během rekonstrukce, na níž má podíl anglická architektka českého původu Eva Jiřičná, byl prostor lodi kostela opticky propojen s krovem, který se tak pohledově uplatňuje v obnoveném interiéru. Gotická klenba, stržená v polovině 19. století, je evokována trubkovou konstrukcí, která kopíruje oblouky původních žeber klenby. Od roku 2004 kostel Nadace používá jako kulturní, duchovní a intelektuální centrum Pražská křižovatka. V závěru roku 2011 zde byla vystavena rakev s ostatky Václava Havla.