Motto: "Není tak důležité, z jakého materiálu stavíte, ale s jakou koncepcí stavíte."

Za finanční podpory Grantové agentury České republiky probíhal v posledních třech letech další vývoj lineárních optických rastrů pro stavebnictví a architekturu, který byl započat na počátku 80. let vývojem a výrobou lineární Fresnelovy čočky ze skla. Optickým rastrem je pro naše účely míněn lineární opakující se geometrický vzor, nanesený za tepla na skleněnou tabuli metodou kontinuálního lití.

Približne 40 % ročnej spotreby energie na Zemi je využívané na vykurovanie objektov v komunálnej sfére. V tejto hodnote je ukrytá veľká rezerva umožňujúca šetrenie energie, ktoré môže byť dosiahnuté aj progresívnou architektúrou. Túto označujeme ako "slnečnú" (solárnu) architektúru.

Publikované řešení je pilotním projektem rodinného domu s nízkou energetickou náročností pro prvního konkrétního klienta. Navazuje na koncept rodinných domů určených v různých modifikacích pro opakovanou výstavbu, který náš ateliér zpracovával na objednávku Sdružení výrobců zpěňovatelného polystyrénu, Sdružení EPS ČR, v roce 2003.

Program 11. mezinárodní konference je zaměřen na novinky v hodnocení energetické náročnosti budov u nás i v rámci CEN, energetické audity a energetické certifikáty budov podle evropské směrnice o energetické náročnosti budov 2002/91/EC, na nové tepelně technické požadavky, výpočtové metody a hodnoty v ČSN 73 0540. Zabývá se prosazováním úspor energie v budovách a přeměnou existujících budov na budovy s nízkou energetickou náročností.

Problematice požární bezpečnosti osob a majetku je v poslední době věnována zvýšená pozornost. V oblastech, které přímo souvisejí se zvýšením této bezpečnosti, vzniká a je trvale přijímána celá řada nových předpisů, norem a vyhlášek tempem, které nemělo ještě před několika lety obdoby.

Popisované riešenie využitia slnečnej energie v kombinácii s tepelným čerpadlom v rodinnom dome autora nie je celkom typické a široko využitelné. Napriek tomu je iste zaujímavé a skúsenosti získané jeho prevádzkou veľmi cenné pre ďalšie inštalácie.

Vzájemný vztah vlhkostní a energetické bilance stavby je dosud málo popsanou problematikou, ve které se prolínají obory stavebnictví a TZB. Článek, který vychází z disertační práce autora, je originálním příspěvkem k tématu.

Prvkem, který představovanou dřevostavbu odlišuje od zdánlivě podobných projektů je skutečnost, že italský architekt a designér Matteo Thun vytvořil typový, na klíč stavěný dům, který se však velikostně dokáže přizpůsobit snad každému požadavku stavebníka. Heidis má několik variant - přízemní, patrový, dvojdomek, řadový dům nebo komfortní vila s obytnou plochou od 53 do 208 m².

Závěrečný díl seriálu je věnován popisu skutečně realizovaného řešení TZB v energeticky úsporném domě. Článek zmiňuje především systém vytápění tepelným čerpadlem, nucené větrání s rekuperací tepla a způsob ohřevu TUV.

O tom, že se dřevostavby plně vyrovnají "tradičním" zděným stavbám a v řadě parametrů je i předčí, se můžete přesvědčit na zajímavém semináři ve Volyni. Pro odborníky i budoucí investory ho pořádá Vyšší odborná škola Volyně.

Dnešní díl seriálu je věnován především popisu provedení jednotlivých tepelných izolací. Popsány jsou všechny druhy použitých izolací a systémů. Zvláštní pozornost je věnována provedení některých detailů, které autor považuje za důležité, ale které nejsou úplně obvyklé u ostatních domů.

Cílem zateplování stavby je především snížení tepelných ztrát a nákladů na vytápění. Při správném návrhu zateplení lze dosáhnout i optimálního mikroklimatu v letním období, ochrany obvodových konstrukcí a tím prodloužení jejich životnosti. Vytváří se tak nové podmínky pro užívání staveb a zajištění tepelného komfortu v zimním i letním období. V neposlední řadě je také cílem zlepšení životního prostředí.

Druhý díl seriálu popisujícího skutečně realizovaný energeticky úsporný rodinný dům je věnován přehledu hlavních použitých materiálů a konstrukcí. Dále je uveden souhrn tepelně technických vlastností jednotlivých konstrukcí a výpočet tepelných ztrát.

V seriálu několika článků autor uvádí své vlastní zkušenosti se stavbou energeticky úsporného rodinného domu. Všechny články budou zaměřeny především na praktické poznatky a ukázky skutečných řešení, která lze při stavbě použít. První díl popisuje obecně koncepci domu a prostorové rozmístění vnitřních místností.

Elektrický ohřev vody je dnes asi nejpoužívanějším způsobem ohřevu teplé užitkové vody. Je vhodný i pro použití v energeticky úsporných domech, zvláště pak samozřejmě v těch případech, kdy je použito elektrické vytápění.

Problematika vlhkosti stavebních konstrukcí a napadení plísněmi není rozhodně problém jen starých staveb, ale velmi často se objevuje i u moderních, dobře izolovaných, ale špatně větraných domů.

Autor na příkladu běžného rodinného domu shrnuje a zobecňuje nejdůležitější zásady návrhu a získané zkušenosti z realizovaných solárních soustav. Přidává i taková doporučení jako např. jak vybírat dodavatele nebo jak dlouhá by měla být záruční doba pro celou solární soustavu.

Pod označením "technická místnost" najdeme v projektové dokumentaci většinou prostor skrývající technické zázemí domu, tedy většinou kotel, zásobník teplé vody, případně vodárnu či technologii tepelného čerpadla. V domech vytápěných tuhými palivy na ni zpravidla přímo navazuje nezbytný sklad uhlí a dřeva. V moderních domech má technická místnost s plynovým či elektrickým kotlem poměrně skromné plošné nároky, alternativní způsoby vytápění však mají na tuto místnost specifické požadavky.

Podíl spotřeby energie na přípravu teplé vody u klasických domů činil kolem 15 % spotřeby tepla pro vytápění. S razatním snížením potřeby tepla pro vytápění u energeticky úsporných domů se tento podíl dostává až na 50 %. Úspory energie pro přípravu teplé vody tím dostávají zcela jinou prioritu a nelze jich dosáhnout jenom použitím solárních kolektorů.