Pod označením "technická místnost" najdeme v projektové dokumentaci většinou prostor skrývající technické zázemí domu, tedy většinou kotel, zásobník teplé vody, případně vodárnu či technologii tepelného čerpadla. V domech vytápěných tuhými palivy na ni zpravidla přímo navazuje nezbytný sklad uhlí a dřeva. V moderních domech má technická místnost s plynovým či elektrickým kotlem poměrně skromné plošné nároky, alternativní způsoby vytápění však mají na tuto místnost specifické požadavky.

Podíl spotřeby energie na přípravu teplé vody u klasických domů činil kolem 15 % spotřeby tepla pro vytápění. S razatním snížením potřeby tepla pro vytápění u energeticky úsporných domů se tento podíl dostává až na 50 %. Úspory energie pro přípravu teplé vody tím dostávají zcela jinou prioritu a nelze jich dosáhnout jenom použitím solárních kolektorů.

Praktické zkušenosti s nově postavenými energeticky úspornými domy v Německu, které mají dokonale utěsněná okna a celou stavební konstrukci, ukazují na potíže při zaregulování běžných teplovodních soustav s otopnými tělesy s nízkými výkony. To má pak za následek nedotápění některých místností nebo jejich částí a výskyt plísní. Navíc si ještě uživatelé sami vyřazují z provozu instalované systémy řízeného podtlakového větrání ucpáváním okenních a podokenních štěrbin, aby odstranili pocit průvanu.

Přestože se pro vytápění energeticky úsporných a nízkoenergetických budov velmi často používá teplovzdušné vytápění pro jeho výhodné spojení s větráním, nelze ani u těchto budov zavrhovat správně navržené vytápění teplovodní.

Doc. Ing. Jan Tywoniak, CSc. (nar. 1957) ze Stavební fakulty ČVUT Praha je iniciátorem a předsedou nově vzniklé sekce Společnosti pro techniku prostředí. Sekce se jmenuje STAVEBNÍ TEPELNÁ TECHNIKA a měla by sloužit ke zlepšení spolupráce mezi dosud stále málo propojenými světy "architektů a stavařů" na jedné straně a "topenářů, vzduchařů, ..." na straně druhé.

Další díl seriálu poskytuje základní přehled zdrojů tepla pro nízkoenergetické domy a naznačuje pohled autora na další cestu vývoje jejich zásobování tepelnou energií.

Další částí domu s významným vlivem na jeho energetickou úspornost je střecha. Je pro energeticky úsporný dům vhodnější plochá, nebo šikmá střecha a jaké jsou požadavky na dobře provedenou střechu?

Aktivní využívání energie Slunce pomocí termických solárních kolektorů nebo fotovoltaických panelů je technika široce popsaná a průmyslově nabízená. Její pasivní využívání a ochrana proti nežádoucím tepelným ziskům v letním období je naopak pro řadu architeků a projektantů budov "země neznámá".

Jak uvedl profesor Santamouris při své přednášce na Semináři NAS Enerbuild v Praze, je v Řecku měrná spotřeba domů na vytápění vyšší nežli ve Švédsku a naopak Ve Švédsku je vyšší měrná spotřeba budov pro chlazení. Tento zdánlivý paradox je důsledkem dlouhodobého architektonického přizpůsobování budov místním klimatickým podmínkám.

V dalším pokračování seriálu jsou pro možnost vzájemného porovnání uvedeny přednosti dnes již tradičních stěnových konstrukcí od výrobců HELUZ cihlářský průmysl v.o.s.; Lias Vintířov, Lehký stavební materiál k.s.; VELOX - WERK s.r.o. a Wienerberger cihlářský průmysl, a.s.

Obor TZB, který se stále zřetelněji prosazuje jako samostatná technická disciplína, je opravdu těžké popsat a začlenit mezi ostatní technické disciplíny. Ostatně jako je tomu vlastně u většiny nově vzniklých a dynamicky se rozvíjejících technických odvětví. Těžko se začleňují do tradičních "šuplíků" třídění knihoven, protože jsou vždy průnikem několika disciplín, které spolu zdánlivě nesouvisí.

Obsahem dalšího dílu seriálu jsou otázky kolem volby materiálu stěnových konstrukcí energeticky úsporného domu z pohledu architekta.

V tomto dílu seriálu se soustředíme na koncepci řešení z hlediska stavebně-energetického, což je jistě jedním z nejdůležitějších, nicméně nikoliv jediným prvkem celkového řešení budovy, kterou chceme nazvat nízkoenergetickou.

Demonstrační a výukové středisko pro propagaci obnovitelných zdrojů energie ve stavebnictví bude navrženo jako nízkoenergetický objekt s integrovanými prvky využívání sluneční energie s co nejvyšším stupněm autonomie (voda, energie, odpady). Parcela pro výstavbu vzdělávacího centra se nachází v jižních Čechách, v atraktivní a přírodně významné příhraniční oblasti Novohradska, v údolí říčky Stropnice.

Od publikování obecné definice trvale udržitelného rozvoje uplynulo již více než 15 let. V souladu s ní bychom mohli obsah pojmu udržitelná výstavba budov s jistým zjednodušením popsat takto: Efektivní navrhování a výstavba budov funkčně a velikostně přiměřených s kvalitním vnitřním prostředím při malé zátěži prostředí vnějšího po celou dobu jejich existence.

Nový seriál článků zpracovávaných originálně pro TZB-info nepředkládá "pravdy vyvolených" ale "jen" náměty pro diskuzi o stavbě energeticky úsporného domu pro odborníky a zkušené i nezkušené laiky. V úvodním dílu najdete úvahu o velkých nových rodinných domech, garážích, dlážděných terasách, soukromých bazénech a trávnících na velkých oplocených pozemcích na okrajích našich vesnic a měst a formulaci koncepčních hledisek trvale udržitelného stavění.

Nedávno se rodina tepelných, protipožárních a zvukově izolačních materiálů tohoto výrobce rozrostla o další výrobek, který ve svém názvu geneticky nese vlastnosti svých "rodičů": Rocknroll. Rock - kámen, jako hlavní surovinu taveniny, ze které rozvlákňováním vznikají všechny výrobky světového koncernu, obsahuje i tento název. A Roll ? to je skutečně něco nového. A skutečně to znamená roli, do role svinutý pás kamenné vlny. Až dosud převážná většina izolačních materiálů měla formu desek - pletivem nebo hliníkovou folií vyztužené pásy byly doménou pouze izolací pro technologické celky.

Sledujte průběh stále probíhající výstavby!

Ve snaze kvalitně zodpovědět nejčastější dotazy čtenářů v oblasti energeticky úsporného stavění rodinných domů požádala redakce Alternativní energie o pomoc odborníka nanejvýš povolaného Ing. Vladimíra Žďáru.

Rovnovážná vlhkost stavebních materiálů závisí na relativní vlhkosti okolního vzduchu. Při sorpci vlhkosti v konstrukčních materiálech se uvolňuje teplo. Obráceně při desorpci (vysychání) se teplo spotřebovává. Energetické efekty spojené se sorpcí a desorpcí vlhkosti ve stavebních materiálech jsou ve výpočtu energetické bilance staveb podle ČSN EN 832 pominuty. Ukazuje se, že pro stavby s výrazně vyšší úrovní tepelné ochrany, tzv. stavby pasivní, může být vliv vlhkosti na energetickou bilanci významný.