Dnes si připomínáme 85 let od mnichovské dohody. Ukončila naděje i dostavbu opevnění, jehož součástí byla i lehká obranná linie s řopíky, dnes němými svědky nevyužité obrany.
Stavba
Archiv článků od 18.9.2023 do 29.9.2023
zpět na aktuální článkyArchiv článků od 18.9.2023 do 29.9.2023
Recenzovaný Stať si dává za cíl vyložit problematiku celodřevěných spojů s možností jejich oprav, snaží se najít klíč k porozumění oprav samých, včetně možných výhod či slabin. Setkáváme se totiž často s pouze částečným pochopením tohoto postupu z různých úhlů pohledu: z pohledu památkáře či člověka zodpovědného za stabilitu konstrukce, z pohledu vlastníka objektu. V textu proto necháváme zaznít různým argumentům, tedy i těm méně populárním.
Pouze 2 ze 100 obyvatel České republiky v současné době bydlí v půdním prostoru. Nevyužitých půd je přitom daleko více, čtvrtina českých domácností přiznává, že má k dispozici půdní prostor, ale nevyužívá jej. Hlavními překážkami pro přestavbu půdy jsou vysoké náklady a obavy z nekomfortní teploty. Pouhá 4 % obyvatel ČR přitom připouštějí, že již v minulosti využila pro rekonstrukci některý z vládních dotačních programů.
Biotické napadení fasády začíná nenápadně. Nejprve se objeví malá zelená nebo šedá skvrna, která se pomalu zvětšuje. Pokud se nezakročí, skvrna se rozroste a vytvoří tmavou mapu. Biotické napadení je způsobeno mikroorganismy, které jsou součástí přírody již po miliony let. Tyto mikroorganismy mohou napadnout i povrchy stavebních konstrukcí. Nejprve se na fasádě usídlí bakterie, následují řasy a nakonec plísně.
Obor stavebnictví produkuje 40 % veškerého pevného odpadu. V ČR je to 12 milionů tun stavebního odpadu za rok, přičemž nemalou část tvoří také izolační materiály. Jejich recyklace a znovu zapojení do výrobního procesu už částečně funguje – neznečištěné zbytky materiálu takto odebírá a zpracovává společnost Isover.
Recenzovaný Otázky ochrany životního prostředí, dopady Green Dealu na stavební materiály, hodnocení uhlíkové stopy a další s tím spojené otázky se stávají v poslední době stále frekventovanějšími tématy diskusí v rámci celé EU. V této souvislosti je připravována řada evropských legislativních předpisů, které mají dopad i na stavební výrobky včetně oceli. Požadavky legislativy se snaží evropští výrobci oceli naplňovat svými investičními a inovativními plány, čímž zohledňují snižování dopadu výroby oceli na životní prostředí. Součástí souborů metod environmentálního managementu, hodnotících dopad hutní výroby na životní prostředí, je metoda LCA – Life Cycle Assessment, který zahrnuje dokumenty EPD, týkající se environmentálních vlastností vyráběných ocelových produktů.
Recenzovaný Témou príspevku je návrh rekonštrukcie bývalej budovy firmy Váhostav v Žiline. Rekonštrukcia je potrebná pretože budova tohto potenciálu a výhodnej polohy začala strácať využitie pre administratívu a súčasný stav nespĺňa aktuálne technické normy a energetické požiadavky. Návrh rekonštrukcie sa vypracoval v rámci diplomovej práce a cieľom práce bolo overiť, do akej miery je pôvodná konštrukcia použiteľná pre jej ďalšie využitie na základe vykonaného diagnostického prieskumu a následne navrhnúť nové dispozičné riešenie s moderným a efektívnym využitím budovy. Overila sa odozva pôvodnej nosnej konštrukcie na nové zaťaženie a návrh nových nosných konštrukčných prvkov podľa nového dispozičného návrhu budovy.
V dnešní rychle se měnící době oprava stávajících bytových domů nabývá stále většího významu. Staré budovy, které kdysi dobře sloužily a léta vyhovovaly potřebám majitelů, mají nyní velký potenciál proměnit se v moderní, energeticky soběstačnější a esteticky přitažlivější domy. Komplexní revitalizace bytového domu představuje nejen významnou investici do budoucnosti, do lepšího a kvalitnějšího bydlení, ale také i významnou úsporu v podobě snížení nákladů za energie až o 70 %.
Recenzovaný V České republice existuje celá řada historických staveb s azbestem, jenž byl použit při opravách a rekonstrukcích. Příkladem za všechny může být Španělský sál Pražského hradu. Z uvedeného vyplývá, že z pohledu možné přítomnosti azbestu je nutné při diagnostice objektu zohlednit i dobu předchozích oprav, zejména v 60. až 80. letech minulého století, kdy byly výrobky obsahující azbest hojně používány.
zpět na aktuální články
Reklama