Nízkoenergetický dům Vila Štěrboholy, který byl realizován jako developerský projekt, byl v červnu 2008 vybaven fotovoltaickou elektrárnou. V tomto bytovém domě se tak nachází první CO₂ nulový byt v České republice.

Určení správné kombinace akumulační schopnosti budovy, stupně prosklení a orientace oken je cestou k optimalizaci nákladů na vytápění a chlazení.

Dvojitá transparentná fasáda budovy Národnej banky Slovenska v Bratislave. Prirodzený fyzikálny medzipriestor a kvantifikácia jeho parametrov metódou experiment in-situ. Meracia technika. Ukážka spracovania klimaticky závislých výsledkov experimentu. Dokumentovanie čiastkových výsledkov experimentu z kritického letného obdobia.

Pasivní domy jsou někdy mylně chápány, jako spíše experimentální stavby s nezvyklým vzhledem, které si nechávají stavět investoři s velmi individuálním přístupem k bydlení. Projekt domků v obci Koberovy ukazuje, že i několik pasivních domů pohromadě může působit harmonickým přirozeným dojmem i v prostředí tradiční české obce a splňovat požadavky běžných uživatelů.

Jak ovlivní geometrie objektu energetickou náročnost? Existuje jiný ukazatel (koeficient) geometrie stavby, než je současně používaný faktor tvaru FT=A/V?

Postavení energeticky úsporného domu není ani tak otázkou vyšších investičních nákladů, ale spíš otázkou správného přístupu architektů, projektantů, úředníků a investorů.

Česká republika má velké zásoby a přírůstky kvalitního dřeva, v množství dřevostaveb však stále velmi zaostává za mnoha zeměmi s drsnějšími teplotními i větrnými podmínkami. Některé dřevostavby jsou do ČR dokonce cenově výhodně dováženy až z Kanady.

U pasivních domů je kromě dobré tepelné izolace nutno zajistit i vysokou vzduchotěsnost. To vyžaduje použití kvalitních těsnících prostředků, dokonalé provedení a ověření.

Nízkoenergetické byty zatím v nabídce developerů téměř nenajdete, ale že takovéto komfortní byty lze postavit i za obvyklé ceny dokládá nová výstavba v Praze.

Správné postupy, které by měly být dodrženy při návrhu, provádění a kontrole kontaktních i jiných zateplovacích systémů.

Drhá část článku zabývajícím se nepálenou hlínou jako obnovitelnou surovinou na přírodní bázi se věnuje našemu území, kde se postupně vyvinuly dva základní typy hliněných domů. Článek seznamuje čtenáře s historickým využitím těchto materiálů a poukazuje na nový nástup nepálené hlíny.

Přírodní materiály (u nás tradičně kámen, dřevo, hlína) jsou užívané pro stavby od nepaměti. Nepálená hlína jako stavební materiál se užívala pro výstavbu masivních hliněných stěn prakticky na celém světě a odhaduje se, že v hliněných domech žije polovina současné světové populace.

Recenzovaný Co má společného malá isolovaná vesnice Kargyak ležící v Malém Tibetu vysoko v Himalájích se stavební fakultou ČVUT a nízkoenergetickým stavěním? Informace o zajímavém projektu, který může podpořit každý z nás a řadu fotografií reality místního stavebnictví naleznete v následujícím článku.