Konference Dřevostavby je příležitostí poznat stavební systémy budoucnosti

Tradiční, již 14. ročník konference, které se účastnili přední odborníci z Kanady, Norska, Německa, Itálie, Rakouska, Slovenska, Švýcarska a České republiky, byl zajímavou přehlídkou technologických řešení, možností materiálů, produktů a nástrojů i příkladem lidské tvořivosti z různých koutů světa. Tematickými okruhy semináře byly příspěvky na téma dřevo, jeho vlastnosti a ochrana, materiály a polotovary používané pro dřevostavby, vícepodlažní dřevostavby, rekonstrukce dřevěných staveb, úspory energií, vytápění, ekologické aspekty a požární ochrana při realizaci dřevostaveb. Letošní odborný program se opět setkal s velmi kladným ohlasem a specialisté živě diskutovali v celém areálu Vyšší odborné školy a Střední průmyslové školy až do pozdních hodin druhého dne konference. Jedním z diskutujících byl i zástupce ředitele školy a spoluorganizátor akce inženýr Petr Červený.

Co bylo hlavním cílem této konference?

Hlavním cílem našich odborných seminářů je popularizace dřevostaveb. Nacházíme se totiž na místě, které je s oborem úzce propojeno. Jsme jedinou vyšší odbornou školou v České republice se zaměřením na dřevo a dřevěné konstrukce. Vycházíme z bohaté tradice, která provází volyňskou školu zhruba od poloviny devatenáctého století. Byla založena s cílem věnovat se převážně dřevu a stavebnictví. Logickým vyústěním jsou pak mezinárodní semináře, které se pomalu stávají rovněž legendou. Sektor dřevostaveb byl však poměrně dlouhou dobu zcela opomíjen, bylo třeba důkladněji zmapovat celý obor a nastínit nové možnosti rozvoje. Myslím si, že jsme se vydali správnou cestou, zájem o naše akce je toho důkazem. Dalo by se říci, že náš seminář roste společně s procentuálním podílem dřevostaveb na českém trhu a zcela určitě je ještě další prostor pro růst oboru.

Pokud bychom srovnávali tuto akci s minulým ročníkem, v čem je jiná?

Nemění se scénář a cíl konference. Obměňují se však hlavní témata a přednášející. Výjimečný byl letošní ročník zcela jistě skladbou zahraničních přednášejících. Zmínil bych alespoň dva, kteří se jeví z mého pohledu jako určitá rarita. A sice inženýr Hermann Blumer ze Švýcarska s přednáškou Bionische Architektur mit Holz - unsere Chance! a pan architekt Robert Malczyk z kanadského Vancouveru, který představil využití speciálních dřevěných konstrukcí ve stavbách v Kanadě. Oba tvoří velmi zajímavé netradiční dřevěné konstrukce, zastřešují poměrně velké prostory vlastními vyzkoušenými systémy a sbírají za své realizace prestižní ceny od renomovaných institucí. Jsou to lidé, kteří aktivně spoluvytvářejí pozitivní vývoj v dřevostavbách nejen ve své vlasti, ale prakticky po celém světě.

Něco jste již naznačil, ale mohli bychom shrnout obsah těch nejzajímavějších přednášek podle ohlasů návštěvníků tak, jak se vám svěřovali v kuloárech?

Na celkovou bilanci je ještě příliš brzy, ale pánové, o kterých jsem mluvil, neohromili pouze mě, ale také kolegy, se kterými jsem měl možnost mluvit o přestávkách. Litovali pouze, že prezentované systémy jsou příliš drahé a jejich realizace je v našich podmínkách nereálná. Zahraniční přednášející byli nesmírně inspirativní, dokazovali, že dřevo může být využito prakticky pro jakoukoli konstrukci a že je třeba nebát se netradičních řešení. Pan inženýr Blumer dokonce názorně ukazoval, jakým způsobem postupuje při tvorbě třídimenzionální konstrukce, jaký používá software a navazující technologie. Nezapomněl ovšem zdůraznit, že se jedná o výjimečnou dřevěnou konstrukci, která vyžaduje výjimečné finanční náklady. Přesnou částku sice neuvedl, ale motivoval architekty a projektanty minimálně v tom, aby se nebáli doporučit dřevo i tam, kde se zdá být jeho použití nereálné.

Dalo by se říci, že nám k tomu pomáhá evropská legislativa, nebo i nadále cítíte nějaká omezení?

Velkým omezením pro dřevostavby byly zastaralé požární předpisy, které se dnes spolu se zaváděním nových norem posuzují výpočtem, což je pro projektanta velmi důležité a méně stresující. Řada problémů však zůstala, hovořil o nich například doc. Petr Kuklík v přednášce o zkouškách požární odolnosti dřevostaveb. Za zmínku stojí také názor profesora Vladimíra Simanova, který hodnotí evropskou politiku a klade si otázku, zda budou i v budoucnu dřevěné výrobky ze dřeva? Nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh, řeší ve své přednášce inženýrka Alena Šimková z Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví - a tak bychom mohli pokračovat ještě dále. Na příští semináře bychom rádi opět pozvali přednášející a účastníky, kteří se zabývají nejrůznějšími obory, abychom mohli vyvolat diskuse nejen o ryze technických věcech, ale také o legislativě, o certifikaci materiálů, o managementu lesů, o estetice či kráse architektury a o celé řadě dalších věcí, které s dřevostavbami souvisejí.

Které problémy v oboru lze tedy označit za kardinální?

To bychom se museli zeptat přímo lidí z oboru či alespoň dobře poslouchat všechny přednášející. Nicméně kromě již zmíněného je to i nedostatek řemeslníků a nedostatečná příprava lidí pro tento obor, kde nejvíce chybějí vyučení tesaři. Naše škola se snaží hledat nové cesty ke vzdělávání i ke studentům, svoji úlohu v celém procesu hraje i pořádání konference. Popularizuje obor dřevostaveb a ukazuje, že práce se dřevem může být nejen užitečná, ale také krásná.

Můžeme už v tuto chvíli říci, jaký bude další, jubilejní ročník?

Bude již patnáctý v pořadí, a tak chceme tak trochu bilancovat. Určitě nabídneme shrnutí našeho počínání - začínali jsme se třemi přednášejícími - a představíme opět ty nejlepší specialisty z oboru, kteří dokáží inspirovat. Připravujeme další ročník vždy s velkým předstihem, už nyní vybíráme sestavu přednášejících a připravujeme skladbu programu. Spolupráce s kanadským velvyslanectvím je pro nás v tomto ohledu i nadále klíčová.

Děkuji za rozhovor,
Vlastimil Růžička

Ing. PETR ČERVENÝ, zástupce ředitele Vyšší odborné školy a Střední průmyslové školy ve Volyni. Je spoluorganizátorem mezinárodního odborného semináře Dřevostavby 2010 (31. března a 1. dubna).

Přednášky, o kterých se v rozhovoru mluví, naleznete ZDE a ZDE. Přednášející si nepřáli překládat své texty do češtiny. Souhlasili pouze s publikováním v původním znění.