Jak správně udělat zelené parkoviště, aby zůstalo zelené a plnilo očekávání?

Čtyři typy propustných ploch s různými druhy podloží, včetně recyklovaných plastů a materiálů na bázi stavebního recyklátu, umožňují sledovat retenci dešťové vody, chování povrchů a mikroklimatické vlivy v městském prostředí.

Parkoviště je osazeno inteligentní senzorovou sítí (teplota, vlhkost, průtoky, radiace) – poskytuje tak reálná data dostupná pro studenty, výzkumníky i partnery z praxe.

Vegetační parkoviště na ČZU není jen demonstrační plocha – je to otevřená výzkumná infrastruktura, kde testujeme materiály z recyklovaného plastu a stavebního odpadu, sledujeme jejich vliv na teplotu povrchů, vsakování i dlouhodobou udržitelnost.

Na výzkumném polygonu vegetačních parkovišť se testují rozdíly mezi vegetačními a zpevněnými povrchy. Na polygonu se hledá řešení pro města, která čelí narůstajícímu suchu i přívalovým dešťům.

Ve videu najdete odpovědi nejen na otázky zda použité materiály jsou inovacemi nebo se počítá s využitím standardních již dnes dostupných prvků. A když cílem projektu je zvýšení odolnosti měst narůstajícímu suchu i přívalovým dešťům, z jakých dat se vychází?

„Ve městech chceme a potřebujeme zeleň. Když se naučíme nakládat s dešťovou vodou, která na daném území spadne, udržíme zeleň v dobré kondici. Máme data o teplotách parkovišt zelených a zpevněných. Pracujeme se skutečností, že roční úhrny srážek se nijak moc nemění, ale díky klimatické změně narůstá počet dní sucha a období intenzivních dešťů,“ říká Tereza Hnátková.

„V současné době máme základní data, na ploše polygonu se již brzy začne parkovat. Budeme tedy mít data z nového období, kdy počítáme s provozním zatížením, utlumením vegetace z důvodu parkování, počítá se samozřejmě i s lokálními ztrátami. To vše je zohledněno i ve výběru osiva, které je dlouhodobě oveřeno pro takto zatěžované plochy,“ popisuje Hnátková.