Odborné recenzované články

Recenzovaný Měření místní rovinnosti povrchů je často využívaným postupem při kontrole kvality dokončených konstrukcí. V praxi často dochází k tomu, že lidé kontrolující místní rovinnost přesně nevědí jak postupovat. Výsledkem je, že každý si přesnost geometrického parametru kontroluje svým vlastním způsobem. Je to způsobeno tím, že neexistuje jednotná metodika napříč stavební praxí, protože požadavky jednotlivých norem ČSN zabývajících se měřením místní rovinnosti se od sebe navzájem liší. Takto nastavený systém je velice nepřehledný především pro lidi na stavbách (stavbyvedoucí, mistry apod.), kteří nemají čas pročítat jednotlivé normy a zjišťovat, který parametr jak měřit.

Recenzovaný Téma energeticky úsporných průmyslových budov není příliš časté. Kvalita návrhu je však zakotvena v platné české legislativě a technických normách. Požadavek na dosažení co nejnižší energetické náročnosti je stále častěji kladen na projektanta a energetického specialistu přímo od investora – stavebníka, developera.

Recenzovaný Tento příspěvek pojednává o praktickém využití mikrovlnné technologie ve stavební praxi. Názory na využití EMW zařízení jsou nejen u laické veřejnosti značně rozdílné. Od bezmezného vychvalování, až po zatracování. Důvodem tohoto stavu je především nedostatečná informovanost odborníků a veřejnosti o tom, co je a co není možné od této technologie očekávat.

Recenzovaný Článok rozdelený do dvoch častí popisuje výsledky štúdie hodnotiacej „zabudované“ environmentálne dopady novostavby rodinného domu. K posúdeniu je použitá metóda hodnotenia životného cyklu (Life-Cycle Assessment). Súčasťou článku je porovnanie siedmich rôznych variant zvislých a vodorovných konštrukcií. Druhá časť článku obsahuje hodnotenie, ktoré sa zameriava na aspekt environmentálnych vlastností zabudovaných materiálov. Vzhľadom k uvedeným okrajovým podmienkam a obmedzeniam je pochopiteľné, že výsledky nemožno paušalizovať na kompletnú otázku udržateľnosti.

Recenzovaný Používání vláknobetonu, zejména drátkobetonu (v němž vlákny jsou ocelové drátky), pro konstrukční účely posiluje význam vyšetřování jeho struktury, podmiňující jeho výsledné mechanické vlastnosti. Článek přináší přehled dostupných metod tohoto vyšetřování s důrazem na nedestruktivní a málo invazivní přístupy.

Recenzovaný Článok rozdelený do dvoch častí popisuje výsledky štúdie hodnotiacej „zabudované“ environmentálne dopady novostavby rodinného domu. K posúdeniu je použitá metóda hodnotenia životného cyklu (Life-Cycle Assessment). Súčasťou článku je porovnanie siedmich rôznych variant zvislých a vodorovných konštrukcií.

Recenzovaný Membránové konstrukce během projekční činnosti vyžadují speciální přístup, který respektuje jejich odlišnost od konvenčních staveb. Nedílnou součástí navrhování těchto staveb je proces hledání vhodných předepjatých tvarů a generování střihových vzorů.

Recenzovaný V červenci roku 2015 byl na objektech rožnovské radnice a chalupy z Prlova, které jsou součástí Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm, proveden průzkum využívající akustickou detekci aktivity larev dřevokazného hmyzu. Na základě této průzkumné činnosti byla jednoznačně prokázána aktivita dřevokazného hmyzu a z tohoto důvodu byla v září roku 2016 provedena horkovzdušná sanace objektu rožnovské radnice s cílem sterilizace všech dřevěných prvků konstrukce tohoto historicky cenného objektu.

Recenzovaný Článek se věnuje rozboru vlivu chování konstrukcí po požáru. V první části jsou popsány změny materiálových charakteristik betonu, betonářských výstuží a předpínacích výstuží s naznačením základních konstrukčních problémů při používání uvedených materiálů. Druhá část popisuje příklad stavebně technického průzkumu skladového objektu, který byl zasažen požárem.

Recenzovaný Sklo jako součást stavby se na moderních i historických budovách vyskytuje v různých formách, ať už jako výplň otvorů nebo jako aplikace na povrchu stavby. Jeho přítomnost je proto nutné zohlednit při sanačních zásazích. Mechanické metody čištění skla, konkrétně pomocí abrazivních materiálů, nejsou v restaurátorské praxi příliš běžné. Přesto byly využity při posledním zásahu na mozaice Posledního soudu na katedrále Sv. Víta v Praze. V příspěvku je diskutováno, zda je vhodné opakovaně používat techniku otryskávání povrchu skla za účelem jeho čištění/odstranění korozních vrstev z povrchu skla.

Recenzovaný S přírodní radioaktivitou žije lidstvo po celou dobu svého vývoje. Účinky záření do jisté míry mohou ovlivnit evoluční vývoj života na Zemi. Je proto důležité zjistit, jakých hodnot může tato přírodní radioaktivita dosahovat na různých místech světa. Článek obsahuje některá zajímavá měření.

Recenzovaný Propustnost vodní páry je důležitou materiálovou vlastností. Hodnotu součinitele difuzního odporu je nutné znát, abychom byli schopni sanovat konstrukce. Jedna věc je stěžejní – vědět, jaké jsou hodnoty faktoru difuzního odporu použitého materiálu, abychom věděli, jak dlouho bude konstrukce vysychat a kdy budou uživatelé moci budovu znovu obývat. Samozřejmě, že faktor difuzního odporu není jedinou ovlivňující vlastností, jelikož vysychání závisí také na teplotě, vlhkosti, rychlosti proudění okolního vzduchu.

Recenzovaný Příspěvek prezentuje technické řešení v oblasti zesilování ohýbaných dřevěných nosníků. Jedním z nejvíce používaných konstrukčních prvků ve výstavbě ze dřeva je právě nosník namáhaný ohybovým momentem. Velká rozpětí ohýbaných trámů se v minulosti často řešila pomocí věšadel (king-post truss), vzpěradel (sling-braced truss), vzpínadel (tie-rod truss) nebo zesílením pomocí druhého ohýbaného konstrukčního prvku. Tyto konstrukce vyžadovaly použití dalších nosných prvků, které omezovaly prostor nad nebo pod ohýbaným trámem. Představované technické řešení využívá principu zmiňovaného vzpínadla, který je integrován do nosníku podobně jako u zesilování dodatečně předpjatých železobetonových konstrukcí.

Recenzovaný V článku jsou uvedeny výsledky rozsáhlého výzkumu vysokohodnotného betonu, zaměřeného na stanovení mrazuvzdornosti a odolnosti proti působení vody a chemických rozmrazovacích látek. Chování vysokohodnotného betonu bylo během testů porovnáváno s referenčním betonem pevnostní třídy C40/50.

Recenzovaný Obsahem článku je popis výsledků výzkumu zaměřeného na stanovení vybraných vlastností drcené slámy, která může být ve stavebnictví využívána jako přírodní tepelný izolant. V článku jsou uvedeny výsledky zkoušek, jejichž cílem bylo stanovit třídu reakce na oheň a hodnotu součinitele tepelné vodivosti drcené slámy.

Recenzovaný Tento článek navazuje na pojednání [4] z roku 2010. Vlnovou teorii světla a jeho ohyb zdůvodnil francouzský fyzik Augustin Jean Fresnel (1788–1827). Zanedlouho vzpomeneme dvoustého výročí jeho objevu. V roce 1819 získal Fresnel za pojednání o ohybu vlnění cenu Francouzské akademie věd. Útlum vlnění je způsoben interferencí. Zákony ohybu vlnění platí i pro zvuk a lze podle nich řešit i dvourozměrné problémy, tj. útlum zvuku stěnou konečné délky.

Recenzovaný Mechanické a deformační vlastnosti betonu jsou výrazně zlepšeny přídavkem dlouhých konstrukčních vláken. Tento přídavek nemá vždy pozitivní vliv na trvanlivost betonu, což bude hlavním tématem výzkumu. Jedním z důležitých faktorů je posoudit propustnost povrchové vrstvy, která tvoří v podstatě „vstupní bránu“ pro různé škodlivé látky. Jako vhodné laboratorní testy pro zkoušení povrchové vrstvy betonu se jeví metoda TORRENT a metoda ustáleného toku chloridů do betonu metoda NORDTEST. Naměřené výsledky obou metod jsou do jisté míry srovnatelné.

Recenzovaný Tento článek se zabývá nedestruktivními metodami hodnocení dřevěných prvků in-situ. V praxi se vedle nejčastěji používaného vizuálního hodnocení používají akustické a penetrační metody. V posledních letech se objevují nové postupy založené např. na termografii nebo rentgenovém záření. Pro vyhodnocení přesnosti nedestruktivních metod se výsledné hodnoty porovnávají s hodnotami z průkazných destruktivních zkoušek.

Recenzovaný Příspěvek se zabývá možným způsobem plošného zakládání při výstavbě a rekonstrukcích objektů, umístěných v prolukách a v blízkosti jiných budov.

Recenzovaný Název portlandský cement byl odvozen od vzhledu betonu, který se podobal pískovci, jež se nacházel u anglického města Portland. V roce 1824 byl Johnu Aspdinovi udělen patent na výrobu portlandského cementu. Jedním z klíčových kroků ve výrobním procesu cementu je mletí.