Nová vyhláška o bezbariérovém užívání staveb

Datum: 6.6.2010  |  Autor: ing. Jitka Víchová, Česká společnost pro stavební právo

V listopadu loňského roku vydalo Ministerstvo pro místní rozvoj novou vyhlášku o bezbariérovém užívání a přístupnosti staveb. Jedná se o vyhlášku č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb, která nabyla účinnosti dne 18.11.2009.

V listopadu loňského roku vydalo Ministerstvo pro místní rozvoj novou vyhlášku o bezbariérovém užívání a přístupnosti staveb. Jedná se o vyhlášku č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb, která nabyla účinnosti dne 18.11.2009. Vydáním této vyhlášky Ministerstvo pro místní rozvoj reaguje na zmocnění podle § 194 písm. a) stavebního zákona (zákona č. 183/2006, o územním plánování a stavebním řádu) pro vydání obecných požadavků na stavby, jimiž se rozumí obecné požadavky na využívání území a technické požadavky na stavby. Nová vyhláška v plném rozsahu ruší a současně nahrazuje dřívější vyhlášku č. 369/2001 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace, ve znění pozdějších předpisů.

Stejně jako v dřívějším předpise, základním cílem nové vyhlášky je přispět k integraci osob s omezenou schopností pohybu a orientace do společnosti. Okruh osob spadajcích do "bezbariérového" režimu staveb upravuje stavební zákon v § 2 odst. 2 písm. e). Jmenovitě se jedná o osoby pokročilého věku, těhotné ženy, osoby doprovázející dítě v kočárku, dítě do tří let, popř. osoby s mentálním postižením nebo osoby s omezenou schopností pohybu nebo orientace. K dosažení stanového cíle bylo proto nezbytné vytvořit podmínky pro možnost samostatného pohybu těchto osob v prostředí, tj. včetně přístupnosti a užívání staveb - tzv. bezbariérové řešení. Bezbariérovým řešením se rozumí soubor územně technických a stavebně technických, zajišťujících samostatný pohyb a užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace, tzn. bez pomoci další osoby. Pro splnění tohoto cíle se vyhláška soustřeďuje na formulaci požadavků pro účely navrhování, umísťování a povolování staveb. Těžiště této problematiky leží zejména v územním řízení a řízeních probíhajících na úseku stavebního řádu, kde je možné odpovídajícím způsobem prosadit bezbariérové požadavky.

Stavebně technické požadavky, obdobně jako v dřívější vyhlášce č. 369/2001 Sb., se odvíjejí od základních požadavků na vlastnosti stanovených druhů staveb pro bezbariérové užívání (viz § 2 vyhlášky č. 398/2009 Sb). Konkrétně jde o požadavky zajišťující zejména bezpečnost, půdorysné uspořádání, sklonové poměry, jednoduchou orientaci pro nevidomé a slabozraké a vizualizaci zvukových informací pro osoby se sluchovým postižením. Požadavky jsou zaměřeny na řešení, např. úprav povrchů a výškových rozdílů komunikací, chodníků, přechodů a nástupišť, řešení veřejných ploch parkovišť a odstavných ploch, včetně schodišť a šikmých ramp v podchodech. V budovách jsou stanoveny požadavky na vstupy, řešení schodišť a šikmých ramp, výtahy a zvedací plošiny, protiskluzovou úpravu povrchu podlah, okna a dveře, požadavky na hygienická zařízení a další.

Nová vyhláška má celkem 18 paragrafů a 4 obsáhlé přílohy, které podrobně upravují náležitosti technického řešení. Paragrafované znění vyhlášky je soustředěno na řešení požadavků pro:

  • stavby pozemních komunikací a veřejného prostranství (§ 4)
  • přístupy do staveb (§ 5)
  • požadavky na stavby občanského vybavení (§ 6 - § 9)
  • požadavky na společné prostory a domovní vybavení bytového domu, na upravitelný byt a byt zvláštního určení (§ 10 a § 11)
  • stavby pro výkon práce (§ 12 a § 13)

V přílohách č. 1 a 2 vyhlášky jsou podrobně rozpracovány obecné technické požadavky zabezpečující bezbariérové užívání dotčených staveb, staveb pozemních komunikací a veřejného prostranství. V příloze č. 3 jsou stanoveny technické požadavky pro stavby občanského vybavení v částech určených pro užívání veřejností, společných prostor a domovního vybavení bytových domů, upravitelného bytu nebo bytu zvláštního určení a staveb pro výkon práce. Členění požadavků podle charakteru úpravy je v přílohách systematicky vymezeno pro osoby s omezenou schopností pohybu, osoby s omezenou schopností orientace (tj. se zrakovým nebo sluchovým postižením). Poslední příloha č. 4 obsahuje symboly vyhrazených prostor nebo zařízení pro osoby na vozíku, se zrakovým a sluchovým postižením, pro osoby doprovázející dítě v kočárku a symbol prostoru s přebalovacím pultem.

Na rozdíl od dřívějšího předpisu, nová vyhláška připouští možnost odchylek. Využívá příslušné ustanovení stavebního zákona k možnosti povolení výjimky z některých ustanovení, a to pouze z těch, která jsou jako výjimková ve vyhlášce jmenovitě uvedena (§14). Možnost povolení odchylky, resp. výjimky je využita pouze v přílohách 1 až 3 vyhlášky. Stavební zákon v § 169 odst. 2 až 6 podrobně stanoví pravomoc orgánů pro povolování, postup a podmínky, za nichž může být povolení výjimky vydáno. Výjimku lze povolit výjimečně, v jednotlivém případě za předpokladu, že odchylným řešením nebude ohrožena bezpečnost, ochrana zdraví a života osob a sousední pozemky nebo stavby, a že bude dosaženo účelu sledovaného obecnými požadavky na výstavbu. Další zásadní podmínkou je souhlas dotčeného orgánu, který hájí zájmy chráněné podle zvláštních předpisů a kterého se odchylné řešení týká.

Úvodní ustanovení vyhlášky nově upravuje rozsah platnosti, obdobně jako vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby a to, že u změn dokončených staveb a změn v užívání staveb se vyhláška rovněž uplatňuje, pokud to závažné územně technické nebo stavebně technické důvody nevylučují. Při uplatnění tohoto ustanovení je však třeba prokázat, že řešením podle "úlevy" bude dosaženo účelu sledovaného bezbariérovou vyhláškou. U staveb, které jsou kulturními památkami se ustanovení této vyhlášky použijí s ohledem na zájmy státní památkové péče.

Vyhláška nově upravuje vztah technickým normám, který je řešen obdobně jako ve vyhlášce č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby. Ve smyslu definice se normovou hodnotou rozumí konkrétní technický požadavek, zejména limitní hodnota, návrhová metoda, národně stanovené parametry, technické vlastnosti stavebních konstrukcí a technických zařízení, obsažený v příslušné české technické normě, jehož splnění se považuje za dodržení konkrétního ustanovení vyhlášky (§ 3). Jedná se o indikativní odkaz, tzn. že vyhláška umožňuje řešení odchylné od příslušné normy za předpokladu, že navržené řešení bude odpovídat nejméně úrovni požadavků příslušných norem (§ 15 odst. 2). Odkazy na normou hodnotu jsou použity pouze v přílohách č. 1 až 3 vyhlášky. Seznam norem konkretizujících normové hodnoty jsou uvedeny na webových stránkách Ministerstva pro místní rozvoj jako pracovní pomůcka k vyhlášce č. 398/2009 Sb. na adrese www.mmr.cz územní plán a stavební řád/stanoviska, metodiky.

 

Hodnotit:  

Datum: 6.6.2010
Autor: ing. Jitka Víchová, Česká společnost pro stavební právo



Sdílet:  ikona Facebook  ikona Twitter  ikona Google+  ikona Linkuj.cz  ikona Vybrali.sme.skTisk Poslat e-mailem Hledat v článcíchDiskuse (žádný příspěvek, přidat nový)


 
 

Aktuální články na ESTAV.czBrno chce stavět startovací byty pro mladé, teď jich má jen 60Jak rostliny ovlivňují zrakovou a zvukovou pohodu v interiéruEvropské centrum technických izolací ROCKWOOL je v BohumíněPardubice v roce 2018 dokončí investorskou soutěž na areál Tesly