Odborné recenzované články

Článek popisuje schodiště z pohledu konstrukčního, designového, architektonického a v neposlední řadě i vnímání schodiště jako podstatného konstrukčního celku u vícepodlažních stavebních celků z pohledu uživatelů jednotlivých bytů, rodinných domů návštěvníků nákupních center.

Hlavní potřeba vrtání dřeva ve stavebnictví je u prací tesařských, betonářských – na bednění, kolejářských – na pražce apod. Na trhu je větší množství druhů vrtáků do dřeva a k orientaci ve výběru jejich správného typu je vhodné znát některé jejich vlastnosti. Zopakujeme si je a zamysleme se nad tím, proč se vrtáky do pražců nevyrábí sériově.

Jedním z klíčových problémů efektivního používání dřeva jako konstrukčního materiálu je garance jeho technických parametrů. Na rozdíl od umělých konstrukčních materiálů (oceli, betonu, plastů), jejichž jakost lze při výrobě ovlivnit podle účelu použití, lze u dřeva zabezpečit požadovanou jakost pouze tříděním. Přitom se rozlišuje třídění konstrukčního řeziva (v praxi dřevěných konstrukcí je převládající) a třídění výřezů/kulatiny pro nosné účely.

Zajištění dokonalé bezpečnosti práce by mělo být zásadním požadavkem, respektovaným ze strany všech účastníků stavebního procesu. To platí především z důvodu rozmanitosti vykonávaných prací a obtížnosti pracovních podmínek ve stavebnictví, stejně jako s ohledem na jednotlivá rizika ohrožení života a zdraví pracovníků během přípravy i realizace stavebních prací.

U dřevěných nosníků se někdy používají zářezy v místech uložení – zpravidla na dolní straně nosníku pro zmenšení celkové výšky konstrukce stropu, popř. střechy nebo pro vyrovnání úrovně horního okraje nosníku s přilehlými konstrukčními prvky, méně často na horní straně nosníku, například pro osazení střešního okapu. Podíváme se na pravidla pro dřevěné nosníky se zářezem v podpoře.

Je třeba rozšířit zkoušky drátkobetonu do oblasti tahových pevností. Diagram odolnosti, který je v článku uveden, je výchozím materiálem pro určení tahových pevností drátkobetonu. V článku jsou uvedeny vzorce pro výpočet napětí, podle kterých může výrobce drátkobetonu vystavit doklad o jeho pevnostní třídě při vzniku makrotrhliny a při dohodnutém průhybu δ_t,1 = 3,5 mm.

Hlavní překážkou, která brání většímu využívání vláknobetonu v praxi, je nedostatek podkladů pro projektanty, kteří by mohli navrhovat vláknobetonové konstrukce, nebo nosné prvky. Mezi podstatné nedostatky patří nejednotný způsob zkoušení vláknobetonu, samotné zatřídění vláknobetonu do příslušných pevnostních tříd.

Článek popisuje experiment, při kterém byl analyzován vliv délky hydratace cementu na vlastnosti betonu. Byla stanovena pevnost v tlaku betonu a dynamická i statická hodnota modulu pružnosti betonu. Jediným proměnným činitelem byla délka hydratace. Výsledkem jsou grafické a tabelární výstupy naměřených hodnot.

Příspěvek upozorňuje na situace, které vznikají při posuzování trhlin v betonových a železobetonových konstrukcích. I když jsou trhliny podle ČSN EN 1992-1-1 v železobetonových konstrukcích obecně připuštěny a pouze jejich šířka musí být omezena s ohledem na funkčnost konstrukce.

Příspěvek popisuje základní rozdělení nátěrů na beton, které definuje norma ČSN EN 1504-2. Hodnotí jednotlivé předepsané parametry ve vztahu k požadavkům obvyklých konstrukcí a úvádí vhodná použití jednotlivých nátěrů. Uvedeny jsou příklady prováděných kontrol a posuzovaných závad.

Práce byla zaměřena obecně na zjištění trvanlivostních vlastností betonů z betonového recyklátu. Původní hutné hrubé kamenivo, určené do referenčního betonu, bylo nahrazeno neupraveným betonovým recyklátem, alternativně s příměsí popílku, strusky a mikrosiliky.

V posledním desetiletí se mezi standardně užívané metody zařadilo užití georadaru, nicméně donedávna používané aparatury se vyznačovaly komplikovaností, zdlouhavostí měření a vyhodnocení měření vyžadovalo značnou odbornou erudovanost obsluhy. Přelomem se stal přístroj Hilti PS 1000, určený pro užití řadovými techniky při provádění stavebně technických průzkumů.

Příspěvek se zabývá vývojem receptury vysokohodnotného lehkého betonu s objemovou hmotností nepřekračující 1000 kg/m³. Vysokohodnotným jej lze nazvat vzhledem k nízké objemové hmotnosti při současně relativně vysoké pevnosti, která průměrně dosahuje 19,4 MPa.

U betonu zabudovaného v konstrukci je obtížné stanovit hodnotu statického modulu pružnosti. Jednou z možností je měření modulu dynamického a následný přepočet na modul statický. Příspěvek se zabývá vzájemnými poměry mezi statickým a dynamickým modulem včetně praktických příkladů stanovení zmenšovacího součinitele.

Drátkobetony s vyššími hmotnostními koncentracemi drátků jsou stále pro investory finančně nezajímavé. Příspěvek uvádí možnosti využití kovového odpadu k výrobě drátků, stále ještě vhodných k výrobě drátkobetonu, avšak s nižší cenou oproti známým typům drátků nabízených současnými výrobci.

Nedílnou součástí současných staveb jsou různé typy dřevěných konstrukcí krovů. Příspěvek zachycuje diagnostický průzkum, jehož účelem bylo odhalení příčiny výrazných akustických jevů v nedávno dokončené konstrukci dřevěného vazníkového krovu v objektu rodinného domu.

Jednou z možností zpracování černouhelných hlušin je výroba nového druhu umělého kameniva na principu samovýpalu. Cílem prací bylo poukázat na možnosti využití tohoto kameniva v betonových konstrukcích. Předmětem příspěvku jsou nejen výsledky dosažené po 360 dnech zrání, ale také jejich porovnání s vlastnostmi běžně vyráběných betonů.

Ekonomické a ekologické nakládání s odpady vyžaduje rozvoj nových technologií pro jejich využití. Jednou z možností je zpracování průmyslových odpadních materiálů jako surovin pro stavební hmoty a výrobky. Pro tento účel je nezbytné sledování jejich technologické a ekologické vhodnosti během vlastní výroby a následně i po ukončení procesu zrání a tvrdnutí hmoty.

Článek popisuje zkoušky, které v závěru prokázaly, že použití historicky doložených organických přísad do vápenných kaší výrazným způsobem ovlivňuje jejich reologii a další fyzikální vlastnosti.

Sádrové stavební materiály nelze pro jejich vysokou porozitu a s tím související vysokou nasákavost použít v exteriéru. Přitom použití sádrových stavebních prvků v interiéru přináší řadu pozitiv.