V první části seriálu o materiálech pro obvodové pláště nizkoenergetických a pasivních domů jsme se zabývali faktory ovlivňujícími vhodnou volbu stavebního materiálu. Tématem druhé části seriálu je neméně podstatná skladba obvodové konstrukce.

Bylo by to hezké - postavit si nízkoenergetický nebo dokonce pasivní dům. Ale z čeho? "A bude se v tom vůbec dát bydlet, když to bude kdoví z čeho, aby to bylo nízkoenergetické..." Následující seriál článků se bude zabývat materiály určenými především pro obvodové pláště energeticky úsporné výstavby.

Denní osvětlení a přímá sluneční radiace ovlivňují naše životy a jsou fyziologicky nezbytnými složkami našeho životního prostředí, proto je nutné zabývat se jejich působením zvláště v oblasti výstavby staveb pro bydlení. Článek přináší informace a zásady k výpočtům proslunění a osvětlení bytů.

Důsledné použití teplotního faktoru vnitřního povrchu při vyjádření kondenzace vodní páry na vnitřních površích konstrukcí budovy respektive na vyloučení růstu plísní na těchto površích, je nejen možné, ale i výhodné. K tomuto závěru dospěl autor následujícího článku.

Vlhkost spodní stavby je velmi nepříjemná a je nákladné ji odstranit. Jednou z na trhu nabízených možností je odvlhčování zdiva založené na principu magnetokinetické energie a nízkofrekvenčního magnetického pole. Tato metoda však není v korelaci s dosud známými znalostmi přírodních věd, není ověřitelná současnými běžně dostupnými metodami a postupy.