Na zvýšenie komfortu bývania v obytnom priestore či skvalitnenie pracovného prostredia v prevádzkových objektoch má vplyv aj skladba podlahovej konštrukcie, ktorá by okrem tepelnoizolačnej schopnosti mala spĺňať aj príslušné akustické požiadavky. To možno dosiahnuť vhodným výberom stavebných materiálov v súčinnosti so správnou realizáciou podlahy.

Střešními okny vstupuje do podkroví mnohem více světla než okny svislými. Někdy je však potřeba intenzitu slunečních paprsků omezit, a usměrnit tak teplotu v podkroví. Možností regulace prostupu tepla střešními okny je několik, od instalace speciálních skel, přes širokou škálu vnitřních zastiňovacích doplňků až po montáž doplňků venkovních. Jednomu z venkovních doplňků, předokenní roletě, se budeme věnovat detailněji.

Tloušťky tepelných izolací ve stěnových konstrukcích se již poměrně běžně přibližují k hranici 200 mm a nezřídka ji i výrazně překračují – a to i u objektů, které nemají žádné ambice na zařazení do kategorie nízkoenergetických budov. V souvislosti s tím stoupá potřeba korektního zohlednění vlivu různých tepelných mostů umístěných v takto mohutných tepelně izolačních vrstvách. Mezi typické tepelné mosty, jejichž důsledky již nelze kvůli vzrůstající tloušťce tepelných izolací dále zanedbávat, patří bodové kotevní prvky pro zavěšené fasádní obklady.

Základním kritériem pro hodnocení akustické jakosti prostředí v budovách je průkaz dodržení nejvýše přípustných hodnot hluku, stanovených legislativními předpisy o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, a na ně navazujícími předpisy.

Balkóny a lodžie jsou v současnosti hojně užívaným architektonickým prvkem. Jedná se o velmi vítané rozšíření vnitřního prostoru, jeho propojení s venkovním prostředím a tím i jeho zhodnocení. Autorka upozorňuje na řešení otázek statiky, hydroizolací a negativní vliv na osvětlení vnitřních prostor.

Tepelné mosty jsou v jedním z evergreenů posledních let. Je to proto, že u staveb s vysokými tepelnými odpory hrají podstatnou roli ve spotřebě tepla na vytápění. Článek volně navazuje na seriál o zdivu pro energeticky úspornou výstavbu.

Volné pokračování seriálu o materiálech pro obvodové pláště energeticky úsporných domů se zabývá obecnými požadavky na stěny z hlediska kondenzace vodní páry a možnosti zateplování s využitím zdiva od společnosti HELUZ.

V první části seriálu o materiálech pro obvodové pláště nizkoenergetických a pasivních domů jsme se zabývali faktory ovlivňujícími vhodnou volbu stavebního materiálu. Tématem druhé části seriálu je neméně podstatná skladba obvodové konstrukce.

Bylo by to hezké - postavit si nízkoenergetický nebo dokonce pasivní dům. Ale z čeho? "A bude se v tom vůbec dát bydlet, když to bude kdoví z čeho, aby to bylo nízkoenergetické..." Následující seriál článků se bude zabývat materiály určenými především pro obvodové pláště energeticky úsporné výstavby.

Denní osvětlení a přímá sluneční radiace ovlivňují naše životy a jsou fyziologicky nezbytnými složkami našeho životního prostředí, proto je nutné zabývat se jejich působením zvláště v oblasti výstavby staveb pro bydlení. Článek přináší informace a zásady k výpočtům proslunění a osvětlení bytů.

Důsledné použití teplotního faktoru vnitřního povrchu při vyjádření kondenzace vodní páry na vnitřních površích konstrukcí budovy respektive na vyloučení růstu plísní na těchto površích, je nejen možné, ale i výhodné. K tomuto závěru dospěl autor následujícího článku.

Vlhkost spodní stavby je velmi nepříjemná a je nákladné ji odstranit. Jednou z na trhu nabízených možností je odvlhčování zdiva založené na principu magnetokinetické energie a nízkofrekvenčního magnetického pole. Tato metoda však není v korelaci s dosud známými znalostmi přírodních věd, není ověřitelná současnými běžně dostupnými metodami a postupy.