Odborné recenzované články

Při posuzování udržitelnosti je každopádně nutno brát v úvahu kromě ekologických cílů rovněž finanční zdroje. Vzhledem k důležitosti financování závisí na zdrojích všechna rozhodnutí při výstavbě. Nízkorozpočtové cíle a pasivní standard domu lze velmi dobře sloučit dohromady. Přitom je důležité, aby projektanti optimálně uplatňovali všechny známé možnosti snižování nákladů při výstavbě.

Článek pojednává o vývoji měření vzduchotěsnosti obalových plášťů budov v České republice. Uvádí počáteční kritéria a chyby, které se dělaly. podrobně se věnuje současnému stavu měření vzduchotěsnosti a uvádí některé zajímavé postřehy z praxe. Příspěvek byl přednesen na konferenci Pasívne domy 2011.

V pojmu designové pasivní domy není rozpor. Právě naopak, čím vyšší je kvalita architektury, tím je pravděpodobnější zvýšení udržitelnosti pasivního domu. Architekt pasivních domů Werner Friedl představuje slovem i obrazem některé ze svých postavených designových pasivních domů v praktickém ztvárnění včetně detailních konstrukcí.

Při energetické sanaci budov dochází obvykle mj. ke zlepšení vzduchotěsnosti obálky budovy. U stávajících budov větraných převážně okny se výrazně snižuje podíl ex-, resp. infiltrace. Aby byla i nadále zajištěna dostatečná výměna vzduchu, musí být větrání uzpůsobeno novým podmínkám. Požadavek vzduchotěsnosti s ohledem na zamezení vzniku stavebních poruch a v zájmu úspory energie už je obecně uznáván a má i oporu v normách a zákonných ustanoveních.

První veřejná škola v USA v pasivním standardu (K-12) byla dokončena v listopadu 2010. Certifikaci pasivního domu od amerického Passivhaus Institutu (PHIUS) získala v únoru 2011. Celý vývoj projektu byl poměrně dlouhý, takže jej představíme pouze v krátkosti s ohledem na zaměření našeho serveru. Článek uvádíme v překladu s laskavým svolením autora.

Město Olomouc je majitelem zajímavě řešené nízkoenergetické budovy vzdělávacího centra obecně prospěšné společnosti Sluňákov se zaměřením na rozvoj vztahu člověka a přírody. Stavba byla oceněna hlavní cenou Grand Prix architektů 2007.

Autoři si v příspěvku kladou za cíl vyhodnotit ekonomickou efektivnost výběru systému vytápění pro instalaci v rodinných pasivních domech a porovnání se stejnými systémy použitými v běžné výstavbě. Porovnání systémů vytápění bylo provedeno na základě reálných cenových nabídek a ceníků odpovídajících cenové úrovni prvního pololetí 2011. Práce je založena na případové studii modelového pasivního domu.

U pasivních domů se výrazně snižuje potřeba tepla na vytápění na krytí tepelných ztrát prostupem obálkou budovy a větráním. Současně tím ale roste podíl spotřeby pomocné, výhradně elektrické energie na pohon oběhových čerpadel a ventilátorů. Výsledek analýzy může být pro mnohé čtenáře docela překvapující.

Článek uvádí příklad hodnocení energetické náročnosti rodinného domu dle výpočtového postupu podle současné metodiky hodnocení energetické náročnosti budovy. Z příkladu vyplývá nereálnost dosažení pasivního standardu dalším zateplováním. Jako možnost přichází v úvahu pokrytí energetických požadavků na vytápění budov netradičními formami energií např. pomocí tepelných čerpadel spolu s fotovoltaickými systémy apod.

V souvislosti s novým zněním Evropské směrnice o energetické náročnosti budov EPBD (přepracování), 2010 [1]) je jistě potřebné diskutovat o další generaci budov s minimalizovanou potřebou energie. Je namístě připomenout vazbu mezi jasně popsanými kategoriemi nízkoenergetických a pasivních budov na straně jedné a budovami energeticky nulovými na straně druhé. Zmíněná směrnice ovšem obsahuje řadu dalších významných bodů, kterými je potřebné se bezodkladně zabývat.

Již delší dobu začínám mít alergii na slovo ekologie i ekologická architektura. Za ta slova si dosazujeme mnoho věcí, podle toho co zrovna potřebujeme, a proto se pokusím zasadit své postoje do konkrétnějšího rámce. Co je vlastně ekologická architektura? Proč je současná architektura NENORMÁLNÍ tím, že normální je plýtvat? Jaká je v ČR situace pro využívání „POTENCIÁLU ÚSPOR“? Jak se daří v ČR architektuře k životnímu prostředí šetrné?

"Téměř stejně dlouho jako se vyvíjí vědomí o nutnosti ochrany životního prostředí trvá také diskuze o rozvoji. Na úkor toho podstatného je tato diskuze řízena ideologicky." Přinášíme našim čtenářům zamyšlení předního evropského propagátora pasivních domů a udržitelného rozvoje Prof. Dr. Wolfganga Feista.

V dnešní době roste zájem o kvalitní a energeticky co nejúspornější bydlení. V následujícím příspěvku představím a přiblížím neobvyklou rekonstrukci koncového řadového domu v Dánsku. Předpokládá se, že po rekonstrukci by se daná stavba měla stát CO₂ neutrální stavbou.

Vesnice na moravském úpatí Bílých Karpat, o které už bylo napsáno mnohé. Proslavila se ekologickými projekty, navštívila ji celá řada významných osobností, je dávána za příklad úspor energií a ekologického stavitelství. Zaměřili jsme se tentokrát na stavbu pasivního domu, který zde funguje jako Centrum modelových ekologických projektů pro venkov.

Navrhnout a postavit dům na klidném místě za obcí je standardní zadání, které ničím nepřekvapí. V obci Myslejovice v Olomouckém kraji v průměrné výšce 353 metrů nad mořem stojí zajímavě řešený nízkoenergetický dům, který řešil kromě jiného i využití komínu. O pasivním domě původně majitel vůbec neuvažoval. Závěrečná měření ho mile překvapila. Je citlivě zasazený do krajiny a nabízí celou řadu úprav, které mohou být zajímavé i pro ostatní stavebníky.

Nízkoenergetickým domem vyzděným z vápenopískových cihel pokračujeme v našem seriálu. Rodinný dům se nachází nedaleko Liberce v podhůří Jizerský hor. Okolní převážně vesnické domy a blízkost chráněné krajinné oblasti ovlivnily tvar domu obdélníkového půdorysu zastřešený sedlovou střechou. Umístění domu na pozemku reaguje na okolní zástavbu a mírně svažitý pozemek. V souvislosti s umístěním je nutné zmínit výraznější odklon delší strany domu od jižního směru, které v důsledku vede snížení zisků ze solárních panelů umístěných na střeše.

Technické podklady by měly poskytovat dostatek jednoznačných informací. Význam stavebně-energetických výpočtů stoupl s dotačními programy pro pasivní domy. Nyní je nutné zpřesnění definice energeticky nulových domů jako logického pokračování pasivního domu s přiměřeným doplněním o aktivní energetické prvky.

Přestože v Německu a Rakousku byly takovéto domy již běžným standardem, v Česku jej oslavovali jako lokálního pionýra. Vápenopísková stavba se sedlovou střechou založená na drti z pěnového skla, která je certifikována v Passivhausinstitutu Dr. Wolfganga Feista v Darmstadtu, má za sebou celou řadu odborných měření a nepřeberné množství návštěv. Byli jsme na jedné z nich.

Novodobé budovy na báze dreva sú charakteristické nízkou spotrebou energie na vykurovanie a nadštandardnou tepelnou ochranou oplášťujúcich konštrukcií. Častou otázkou je, čo taká nízkoenergetická budova stojí, alebo aké zvýšenie investícií musí investor zniesť, ak sa rozhodne napríklad pre energeticky pasívny dom.

Vyšší izolační standard oken používaných v konstrukci pasivních domů s sebou zpravidla přináší nižší energetickou propustnost zasklení. Zdali bude v konkrétní situaci úspornější použití trojitého nebo dvojitého zasklení, bude záviset nejen na orientaci a stínění daného okna, ale bude mít vztah k vlastnostem celé budovy a způsobu jejího provozu, především velikosti vnitřních zisků. Studie provedená na skupinách bytových domů pomocí mnohonásobných simulací vyhodnocuje vliv vlastností zasklení na výslednou potřebu tepla na vytápění pro různé podmínky stínění, izolace obálky a velikosti vnitřních zisků.