Odborné recenzované články

Mezi 3. a 13. říjnem 2013 se v Kalifornském Orange County Great Park u města Irvine konal již šestý ročník prestižní mezinárodní soutěž univerzit U.S. Solar Decathlon 2013. Loni se zúčastnil i Team Czech Republic z ČVUT v Praze, který obsadil celkové třetí místo. Článek popisuje pravidla soutěže a detailně se věnuje technickému řešení soutěžního domu s názvem AIR House.

Porovnání výpočtu Průkazu energetické náročnosti podle metodiky před revizí normy ČSN 73 0540-2, výpočtu podle vyhlášky č. 78/2013 Sb. a pro zajímavost je doplněn posudek pro dotační program Nová zelená úsporám.

Studie¹, kterou zadaly Asociace výrobců minerální izolace, Cech pro zateplování budov a Sdružení EPS ČR v prvním kvartále 2013, představuje dva hlavní scénáře vývoje úspor energie na vytápění v rezidenčním sektoru ČR a informativně také vývoj úspor energie na vytápění v sektoru školství.

Článek podává základní informaci o „Národním plánu na zvyšování počtu budov s téměř nulovou spotřebou energie“, který byl zaveden na Slovensku pro postupné plnění cílů daných směrnicí Evropského parlamentu a Rady č. 2010/31/EU o energetické náročnosti budov.

Součinitel prostupu tepla je důležitým parametrem v energetickém hodnocení budov. Je jistě zajímavé věnovat se vlivu tohoto parametru na energetické hodnocení. V tomto článku je toto spočítáno na reálném domě. Ten je vyprojektován jako pasivní.

Energetika staveb je rozvíjejícím se oborem, se kterým se v dnešní době setkáváme na každém kroku. Každá stavba má svůj začátek i konec. V článku autor hodnotí vliv územních plánů a jejich studií na energetiku staveb – začněme šetřit energií tedy již od začátku.

Bouřlivé a často nekvalifikované diskuse věnované tomu, zda zpřísnění stavebněenergetických předpisů jsou správná, bývají doprovázeny výpočty dokazujícími – často tendenčně – co je potřeba. Příspěvek připomíná problém vypovídací schopnosti stavebněenergetických výpočtů, zejména v kombinaci s finančními souvislostmi, a využívá k tomu automatizovaného výpočtu energetické náročnosti velkého vzorku budov. Diskutuje zvýšení investiční náročnosti nízkoenergetických řešení.

Samozřejmě, že společenským cílem je, aby nízkoenergetické budovy byly efektivní. Tento cíl však nemůže mít pouze proklamativní charakter, ale musí být podložen korektními výsledky potvrzujícími, že investiční záměr bude reálně generovat ekonomický efekt v podobě zisku resp. kladného toku hotovosti (cash flow) pro investora či uživatele za posuzované období.

Univerzitní centrum energeticky efektivních budov je nově vzniklý interdisciplinární výzkumný ústav ČVUT v Praze zaměřený na energeticky efektivní budovy se zdravým vnitřním prostředím, které jsou zároveň šetrné k životnímu prostředí. Hlavním cílem založení Centra je vývoj technologií pro snížení energetické náročnosti a zefektivnění využívání přírodních zdrojů při nové výstavbě i rekonstrukcích stávajících staveb.

Cílem tohoto článku je poukázat na stále narůstající důležitost komplexního hodnocení energetické bilance staveb a prezentovat na souboru studentských prací výsledky v této oblasti, které lze užít pro nastínění základních souvislostí a představy o současném dopadu českých obytných budov na životní prostředí.

Seriál článků pojednává o způsobu stanovování výpočtové hranice obálky vzduchotěsnosti budovy a jejím vlivu na celkovou hodnotu průvzdušnosti a dále analyzuje vliv započítání prvků uvnitř vnitřního objemu budovy na celkovou hodnotu průvzdušnosti. Analýza byla provedena v rámci vysokoškolské kvalifikační práce na souboru 6 experimentálních rodinných domů a v určitých případech prokázala na celkovou hodnotu průvzdušnosti vliv jak výpočtové hranice obálky vzduchotěsnosti, tak především objemu prvků uvnitř měřeného prostoru jako je nábytek, vnitřní konstrukce nebo ostění otvorů.

Seriál článků pojednává o způsobu stanovování výpočtové hranice obálky vzduchotěsnosti budovy a jejím vlivu na celkovou hodnotu průvzdušnosti a dále analyzuje vliv započítání prvků uvnitř vnitřního objemu budovy na celkovou hodnotu průvzdušnosti. Analýza byla provedena v rámci vysokoškolské kvalifikační práce na souboru 6 experimentálních rodinných domů a v určitých případech prokázala na celkovou hodnotu průvzdušnosti vliv jak výpočtové hranice obálky vzduchotěsnosti, tak především objemu prvků uvnitř měřeného prostoru jako je nábytek, vnitřní konstrukce nebo ostění otvorů.

Seriál článků pojednává o způsobu stanovování výpočtové hranice obálky vzduchotěsnosti budovy a jejím vlivu na celkovou hodnotu průvzdušnosti a dále analyzuje vliv započítání prvků uvnitř vnitřního objemu budovy na celkovou hodnotu průvzdušnosti. Analýza byla provedena v rámci vysokoškolské kvalifikační práce na souboru 6 experimentálních rodinných domů a v určitých případech prokázala na celkovou hodnotu průvzdušnosti vliv jak výpočtové hranice obálky vzduchotěsnosti, tak především objemu prvků uvnitř měřeného prostoru jako je nábytek, vnitřní konstrukce nebo ostění otvorů.

Novodobé konstrukční systémy pro nízkoenergetickou výstavbu, v pasivním a nulovém standardu nebo energeticky autonomní budovy, jakož i zvýšená popularita konstrukcí z masivního dřeva znamenají zásahy do samotné konstrukce, její statiky, stavební fyziky, ale i protipožárních vlastností. Některé prototypové konstrukční řešení nejsou ověřená, ať už zkouškám, hodnověrnou výpočetní analýzou nebo ověřením při dlouhodobém užívání stavby.

V rámci Projektu 1221420507: „Vybrané vlastnosti přírodních a dalších stavebních materiálů, stavebních prvků a budov“ programu Efekt MPO ČR byly provedeny zkoušky požární odolnosti obvodových plášťů pro nízkoenergetické a pasivní domy na bázi přírodních a recyklovaných materiálů. Ukazuje se, že sláma vyhovuje nejen tepelnětechnickým ale při správné aplikaci i požárním požadavkům na obvodové pláště.

Článek se zabývá posouzením ekonomické výhodnosti pasivního domu na referenčním objektu. Vyčísluje náklady na pořízení a provoz domu, určuje energetickou náročnost a návratnost incestic v závislosti na způsobu financování. Upozorňuje také na nekalkulovatelné výhody, jakou je například stálý přísun čerstvého vzduchu.

Článek se zabývá nesmírně aktuální problematikou navrhování energeticky pasivních domů. Autorka prostřednictvím parametrických studií zkoumala vliv jednotlivých návrhových prvků na energetické vlastnosti pasivních domů. Pro tento účel vybrala čtyři základní modelové objekty, pro které příslušné studie realizovala.

Při posuzování udržitelnosti je každopádně nutno brát v úvahu kromě ekologických cílů rovněž finanční zdroje. Vzhledem k důležitosti financování závisí na zdrojích všechna rozhodnutí při výstavbě. Nízkorozpočtové cíle a pasivní standard domu lze velmi dobře sloučit dohromady. Přitom je důležité, aby projektanti optimálně uplatňovali všechny známé možnosti snižování nákladů při výstavbě.

Článek pojednává o vývoji měření vzduchotěsnosti obalových plášťů budov v České republice. Uvádí počáteční kritéria a chyby, které se dělaly. podrobně se věnuje současnému stavu měření vzduchotěsnosti a uvádí některé zajímavé postřehy z praxe. Příspěvek byl přednesen na konferenci Pasívne domy 2011.

V pojmu designové pasivní domy není rozpor. Právě naopak, čím vyšší je kvalita architektury, tím je pravděpodobnější zvýšení udržitelnosti pasivního domu. Architekt pasivních domů Werner Friedl představuje slovem i obrazem některé ze svých postavených designových pasivních domů v praktickém ztvárnění včetně detailních konstrukcí.