Odborné recenzované články

Recenzovaný Povinný standard budovy s tzv. nulovou spotřebou energie startuje pro větší průmyslové budovy od 1. ledna 2018. To bude mít zásadní dopad zejména do návrhu obálky budovy. Článek analyzuje, zda jsou současně nastavené podmínky na budovu s téměř nulovou spotřebou energie vůbec technicky a zejména ekonomicky dosažitelné. Analýza je prováděna na typické průmyslové budově.

Recenzovaný Návrh obálky budovy, tedy skladby konstrukcí, které jsou v terminologii technických norem nazývány ochlazované nebo také hraniční, je klíčovou fází projektové přípravy. Mohlo by se zdát, že zásadní význam má pouze v případě, že má průmyslový objekt ambice dosáhnout velmi nízké energetické náročnosti nebo se uchází například o některou ze světově uznávaných certifikací šetrných budov. Článek se zaměřuje na související současné podmínky českých právních předpisů a příchod standardu budovy s téměř nulovou spotřebou energie.

Recenzovaný Téma energeticky úsporných průmyslových budov není příliš časté. Kvalita návrhu je však zakotvena v platné české legislativě a technických normách. Požadavek na dosažení co nejnižší energetické náročnosti je stále častěji kladen na projektanta a energetického specialistu přímo od investora – stavebníka, developera.

Recenzovaný Článok rozdelený do dvoch častí popisuje výsledky štúdie hodnotiacej „zabudované“ environmentálne dopady novostavby rodinného domu. K posúdeniu je použitá metóda hodnotenia životného cyklu (Life-Cycle Assessment). Súčasťou článku je porovnanie siedmich rôznych variant zvislých a vodorovných konštrukcií. Druhá časť článku obsahuje hodnotenie, ktoré sa zameriava na aspekt environmentálnych vlastností zabudovaných materiálov. Vzhľadom k uvedeným okrajovým podmienkam a obmedzeniam je pochopiteľné, že výsledky nemožno paušalizovať na kompletnú otázku udržateľnosti.

Recenzovaný Článok rozdelený do dvoch častí popisuje výsledky štúdie hodnotiacej „zabudované“ environmentálne dopady novostavby rodinného domu. K posúdeniu je použitá metóda hodnotenia životného cyklu (Life-Cycle Assessment). Súčasťou článku je porovnanie siedmich rôznych variant zvislých a vodorovných konštrukcií.

Recenzovaný Cílem článku je ukázat možnosti optimalizace procesu návrhu energeticky velmi úsporných budov, které můžou ve velké míře napomoct ke zvýšení hospodárnosti tvorby projektové dokumentace, funkčnosti, a nakonec i životnosti staveb.

Recenzovaný Článek podrobně modeluje dva příklady budov, a to rodinný dům a bytový dům ve variantách zdrojů energie, otopné soustavy, obálky budovy a větrání s rekuperací. Vyhodnocena je primární neobnovitelná energie variant vůči referenční budově a jsou zařazeny do škály energetického hodnocení dle PENB.

Recenzovaný Cílem tohoto článku je ve zjednodušené formě seznámit čtenáře se jednotlivými energetickými standardy budov a ve vzájemném kontextu je porovnat s požadavky na budovu s téměř nulovou spotřebou energie.

Recenzovaný Již déle než rok platí pro některé budovy standard téměř nulové spotřeby energie. Již tři roky jsou známy konkrétní technické parametry takové budovy pro české podmínky. A již více než šest let platí směrnice o energetické náročnosti budov, která zavedení tohoto standardu členským státům Evropské unie ukládá. Přesto se ukazuje, že i pro mnoho specialistů, včetně energetických, je tento termín stále dosti nejasnou záležitostí. Pojďme se podívat, jak taková budova vlastně vypadá.

Recenzovaný Snižování energetické náročnosti budov je trend, který lze pozorovat ve vývoji stavebnictví již od osmdesátých let 20. století. Tento trend se v různých obdobích, převážně v souvislosti se změnami cen energie, zvýrazňuje a následně potlačuje, nicméně se jedná o dlouhodobý, víceméně kontinuální proces.

Recenzovaný Společně se zástupci Technologického centra AV ČR a UCEEB jsme vybírali zajímavé zdroje v oblasti výzkumu a inovací. Nabízíme dvoudílný seriál, který shnuje poznatky z programu Horizont 2020.

Recenzovaný Společně se zástupci Technologického centra AV ČR a UCEEB jsme vybírali zajímavé zdroje v oblasti výzkumu a inovací. Nabízíme dvoudílný seriál, který shrnuje poznatky z programu Horizont 2020.

Recenzovaný Článek se zabývá efektivním řešením detailů pro pasivní a téměř nulové budovy, pro které jsou dle platné legislativy doporučená hygienická a energetická kritéria. U vybraných detailů jsou ukázány možnosti minimalizace vlivu tepelných mostů a vazeb, navíc s přihlédnutím na ekonomickou stránku řešení a praktickou proveditelnost.

Recenzovaný Príspevok nadväzuje na predchádzajúci článok: Problematika stanovenia nákladového optima – časť 1, v ktorom sú bližšie popísané dôvody stanovenia optimalizácie a stručné legislatívne postupy, ktoré členským štátom Európskej únie (EÚ), určujú povinnosť vypracovania kompletnej správy pre Komisiu EÚ o nákladovo optimálnych úrovniach danej krajiny.

Recenzovaný Smernica 2010/31/EU o energetickej hospodárnosti budov určuje, že členské štáty majú požiadavky na minimálnu energetickú hospodárnosť budov určiť s cieľom dosiahnuť nákladovo optimálnu úroveň opatrení pre budovy a prvky budov. Nákladovo optimálne úrovne bolo treba stanoviť podľa rámca porovnávacej metodiky Európskej komisie.

Článek se zabývá základními poznatky o vnitřní tepelné akumulaci energeticky pasivních staveb ve vztahu k letní tepelné stabilitě v klimatických podmínkách střední Evropy. Článek se lehce dotýká problematiky tepelné akumulace staveb s lehkým konstrukčním systémem, jako jsou například moderní sendvičové dřevostavby.

K hodnocení kvality a udržitelnosti budov jsou používány certifikační systémy. Vedle na trhu již etablovaných nástrojů, jako jsou BREEAM a LEED, se v posledních letech začínají prosazovat i další certifikační systémy – např. v Německu DGNB a BNB. V České republice vznikla v roce 2010 na Stavební fakultě ČVUT v Praze metodika SBToolCZ.

Článek představuje energetickou studii rekonstrukce staré budovy – budoucího Centra nízkoenergetických budov v Písku. Návrh energeticky efektivních budov s nejednotnou strukturou uživatelů, např. kombinace obytného, administrativního a technologického provozu, vyžaduje detailní dynamické simulace budovy a energetického systému pro návrh optimálního konceptu, který splňuje jak požadavky na komfort, tak energetickou efektivitu při minimalizovaných investičních nákladech.

Koncept inteligentnej budovy prevzal vyspelý svet ako synonymum dobre navrhnutej, realizovanej a fungujúcej budovy, ktorá plne spĺňa požiadavky prevádzkovateľov, používateľov a predovšetkým uspokojuje samotných obyvateľov budovy. Samozrejmosťou je, že takáto budova je realizovaná špičkovými technológiami a vybavená progresívnymi zariadeniami a systémami.

Představujeme stavbu energeticky pasivního bytového domu v komplexu KOTI HYACINT, který jako první bytový dům v ČR získal na konci roku 2013 osvědčení „Certifikovaný projekt pasivního domu“. Tento projekt splňuje všechna příslušná mezinárodně uznávaná kritéria pasivního domu stanovená Passivhaus Institutem (PHI) se sídlem v Darmstadtu.