Srovnání národních systémů BNB a SBToolCZ určených k hodnocení kvality budov na modelovém administrativním objektu
1. Úvod
V roce 2013 zveřejnil World-Green-Building Council (WGBC) obsáhlou studii k situaci vlivu konceptů udržitelné výstavby na mezinárodní trhy s nemovitostmi [1]. V této publikaci je poukázáno mj. na to, že udržitelné budovy
- mají vyšší prodejní hodnotu,
- se pronajímají za vyšší cenu,
- mají větší využití (kvóty pronájmů)
než běžně stavěné budovy.
K hodnocení kvality a udržitelnosti budov jsou používány certifikační systémy. Vedle na trhu již etablovaných nástrojů, jako jsou BREEAM a LEED, se v posledních letech začínají prosazovat i další certifikační systémy – např. v Německu DGNB (Deutsche Gesellschaft für Nachhaltiges Bauen) a BNB (Bewertungssystem Nachhaltiges Bauen). V České republice vznikla v roce 2010 na Stavební fakultě ČVUT v Praze metodika SBToolCZ (Sustainable Building Tool CZ).
V rámci této studie, vypracované na základě spolupráce Hochschule Zittau/Görlitz a pražské ČVUT, byl na modelové administrativní budově porovnán systém BNB (z části velmi podobný s DGNB-systémem) s metodikou SBToolCZ.
2. Bewertungssystem Nachhaltiges Bauen (BNB)
Certifikační systém BNB vychází ve své základní verzi, určené pro administrativní budovy, ze 46 základních kritérií [2], která jsou rozdělena do šesti základních skupin:
- Ekologická kvalita
- Ekonomická kvalita
- Sociokulturní a funkční kvalita
- Technická kvalita
- Kvalita procesu
- Vlastnosti lokality (pouze informativní)
Při hodnocení jsou každému kritériu přidělovány body v rozmezí od 0 do 100. Celková suma získaných bodů pak určí, na jaký certifikát daná budova dosáhla. Pro bronzový certifikát musí objekt dosáhnout minimálně na 50 %, pro stříbrný na 65 % a pro zlatý na 80 % z celkového počtu bodů. Vedle toho musí být pro úspěšné udělení hodnocení splněny ještě tyto další podmínky:
- bronz: všechna kritéria musí dosáhnout na minimálně 10 ze 100 bodů.
- stříbro: všechny základní skupiny kritérií musí dosáhnout minimálně 50 %.
- zlato: všechny základní skupiny kritérií musí dosáhnout minimálně 65 %.
3. Sustainable Building Tool Czech Republic (SBToolCZ)
Hodnocení metodikou SBToolCZ vychází ve své variantě pro administrativní budovy ve fázi návrhu z 39 kritérií [3]. Každému jsou přidělovány body v rozmezí od 0 do 10 a všechna kritéria jsou rozdělena do těchto čtyř skupin:
- Environmentální kritéria
- Sociální kritéria
- Ekonomika a management
- Lokalita (pouze informativní)
Na základě dosažených bodů, které se následně vynásobí váhou (liší se u jednotlivých kritérií), se budově přiradí certifikát kvality dle následné stupnice:
- Budova certifikována (0–3,9 bodů)
- Bronzový certifikát kvality (4–5,9)
- Stříbrný certifikát kvality (6–7,9)
- Zlatý certifikát kvality (8–10)
U českého systému je (podobně jako u toho německého) k přidělení certifikátu nutné splnit několik dalších podmínek. V případě SBToolCZ se jedná o tzv. povinná kritéria, u kterých musí budova získat určitý počet bodů (viz tabulka 1). Pokud by nebyl splněn požadavek na minimální počet bodů v povinném kritériu, výsledný certifikát se posouvá o jeden stupeň směrem k horšímu.
| Povinné kritérium | Požadavek na minimální počet bodů | |
|---|---|---|
| Stříbro | Zlato | |
| E.01 Spotřeba primární energie | 6 | 8 |
| E.02 Potenciál globálního oteplování | 6 | 8 |
| E.09 Použití konstrukčních materiálů při výstavbě | 5 | 7 |
| S.03 Tepelná pohoda v letním období | 5 | 7 |
| S.11 Kvalita vnitřního vzduchu | 5 | 7 |
| S.12 Zdravotní nezávadnost materiálů | 5 | 7 |
| C.01 Náklady životního cyklu | 5 | 7 |
4. Srovnání struktur obou systémů
V tabulce 2 je ukázáno, že si je skladba hodnocených kritérií obou systémů do značné míry podobná. To ale nemusí automaticky znamenat, že kritéria, která jsou součástí BNB i SBToolCZ, mají vždy stejnou vypovídací hodnotu. Vedle toho existují kritéria, která jsou obsažena pouze v jednom z certifikačních systémů. Pouze v SBToolCZ je např. hodnoceno Chlazení, Zeleň v interiéru nebo Doprava. Na druhé straně je pouze v německém systému integrována procesní kvalita (Příprava projektu, Plánovací tým či Kvalifikace jeho členů) nebo další kritéria jako Umělecké dílo na stavbě a Systematické uvedení do provozu (obsah tohoto kritéria je v české metodice částečně nahrazen kritériem Facility Management). Technická kvalita objektu, která je v BNB separátně hodnocena pomocí čtyř kritérií, je v SBToolCZ rozprostřena mezi environmentální a sociální kritéria. Analýza lokality se v obou systémech také částečně liší. V rámci obou metod má ale pouze informativní charakter, a není tudíž v tomto srovnání detailněji sledována.
Mnoho kritérií, která se nacházejí v jednom systému, má svou obdobu i v systému druhém. Existuje i několik kritérií se stejným označením, přesto se však v typu výpočtu nebo v metodice přidělení bodů mohou lišit. Jako příklad lze uvést Náklady životního cyklu. Obě metodiky počítají s tím, že bude provedena LCC (Life Cycle Costing) analýza. Zatímco v BNB je však na základě odúročené hodnoty uvedené v €/m2 provedeno srovnání a přidělení bodů podle zařazení do kvalitativní třídy, v českém systému jsou body (kredity) dávány za počet a typy provedených LCC analýz (např. LCC konstrukčního materiálu, LCC obvodového pláště, LCC technických zařízení atd.). Zde je nutné podotknout, že metodika LCC-analýz není v českém prostředí tak často využívána jako v Německu.
Oba systémy rovněž obsahují kritérium Bezbariérový přístup. Hodnocení je i v tomto případě rozdílné. V české metodice je hodnoceno především zajištění bezbariérového vstupu do budovy a zajištění komunikací v objektu, zatímco v BNB je vedle toho bodován i počet bezbariérových pracovních míst. Ve způsobu výpočtu nejsou jednotná ani další kritéria, která se hodnotí v obou metodikách, jako je Akustický komfort, Tepelný komfort v letním a zimním období, Vizuální komfort nebo Kvalita vnitřního vzduchu.
Jediným kritériem, které se zcela shoduje ve způsobu výpočtu, je Prostorová efektivita (v obou systémech se spočítá tzv. Faktor prostorové efektivity). Způsob rozdělení bodů dle hodnoty faktoru se přesto v obou systémech mírně liší.
| BNB-Kritéria | Váha v % | SBToolCZ-Kritéria | Váha v % |
|---|---|---|---|
| Potenciál globálního oteplování | 3,375 | Spotřeba primární energie | 11,4 |
| Potenciál ničení ozonové vrstvy | 1,125 | Potenciál globálního oteplování | 8,3 |
| Potenciál tvorby přízemního ozonu | 1,125 | Potenciál okyselování prostředí | 2,2 |
| Potenciál okyselování prostředí | 1,125 | Potenciál eutrofizace prostředí | 1,7 |
| Potenciál eutrofizace prostředí | 1,125 | Potenciál ničení ozonové vrstvy | 2,7 |
| Zdravotní nezávadnost materiálů | 3,375 | Potenciál tvorby přízemn. ozonu | 1,8 |
| Použití certifikovaných materiálů/dřeva | 1,125 | Využití zeleně na budově a pozemku | 2,8 |
| Spotřeba neobnov. primární energie | 3,375 | Spotřeba pitné vody | 2,1 |
| Celková spotřeba primární energie a podíl obnovitelné primární energie | 2,250 | Použití konstrukčních materiálů při výstavbě | 4,6 |
| Spotřeba pitné a zachycení dešťové vody | 2,250 | Použití certifikovaných materiálů | 2,6 |
| Využití půdy | 2,250 | Využití půdy | 3,6 |
| Náklady životního cyklu | 13,50 | Zachycení dešťové vody | 2,2 |
| Možnost využití třetí stranou | 9,000 | Výroba obnovitelné energie | 2,1 |
| Tepelná pohoda v zimním obd. | 1,607 | Chlazení | 1,9 |
| Tepelná pohoda v letním obd. | 2,411 | Vizuální komfort | 2,2 |
| Kvalita vnitřního vzduchu | 2,411 | Akustický komfort | 2,5 |
| Akustický komfort | 0,804 | Tepelná pohoda v letním obd. | 2,5 |
| Vizuální Komfort | 2,411 | Tepelná pohoda v zimním obd. | 2,1 |
| Možnosti regulace uživatelem | 1,607 | Zeleň v interiéru | 0,7 |
| Místa k zastavení ve vnějším prostředí | 0,804 | Pozitivní stimulace vnitřním prostředím | 1,8 |
| Bezpečnost a rizika havárií | 0,804 | ||
| Bezbariérový přístup | 1,607 | Bezbariérový přístup | 2,4 |
| Prostorová efektivita | 0,804 | Flexibilita využití budovy | 2,2 |
| Flexibilita využití budovy | 1,607 | Prostorová efektivita | 2,1 |
| Dostupnost | 1,607 | Využití exteriéru budovy | 1,1 |
| Komfort pro cyklisty | 0,804 | Zdravotní nezávadnost materiálů | 4,9 |
| Kvalita architektonické tvorby | 2,411 | Kvalita vnitřního vzduchu | 3,6 |
| Umělecké dílo na stavbě | 0,804 | Zapojení do veřejného prostoru | 2,2 |
| Zvuková izolace | 5,625 | Doprava | 2,6 |
| Tepelná a ochrana před kondenzací | 5,625 | Bezpečnost v budově | 2,0 |
| Dostupnost při úklidu a údržbě | 5,625 | Náklady životního cyklu | 5,1 |
| Demontáž, oddělení, recyklace | 5,625 | Facility Management | 4,3 |
| Příprava projektu | 1,429 | Zajištění prováděcí a provozní do. | 2,1 |
| Integrální plánování | 1,429 | Management tříděného odpadu | 3,5 |
| Komplexnost a optimaliz. plánování | 1,429 | ||
| Vypsání a ocenění | 0,952 | ||
| Předpoklady pro optim. hospodaření | 0,952 | ||
| Staveniště/stavební proces | 0,952 | ||
| Zajištění kvality při výstavbě | 1,429 | ||
| Systematické uvedení do provozu | 1,429 | ||
5. Modelová administrativní budova
Ke srovnání obou certifikačních systémů slouží model šestipatrové administrativní budovy s podzemními garážemi (obrázek 1 až 3) [4]. Budova má půdorys do tvaru L a vnitřní prostory jsou koncipovány jako jednomístné kanceláře. Celkem je v budově k dispozici 204 pracovních míst. Další podrobnosti se nacházejí v tabulce 3.
Obrázek 1: Půdorys podlaží (zdroj: Architekturbüro Archiprozess)
Obrázek 2: Řez budovou (zdroj: Architekturbüro Archiprozess)
Obrázek 3: Půdorys podzemní garáže (zdroj: Architekturbüro Archiprozess)
| Energeticky vztažná plocha | 5 592 m2 |
| Podlaží | 6 pater – kanceláře 1 podzemní podlaží – garáže |
| Pracovní místa | 204 |
| Užitná plocha | 3 463 m2 |
Konstrukce budovy je naplánována jako železobetonový skelet s výplní z vápenopískových cihel. Plastová okna s tepelně izolovanými dvojskly mají vnější pohyblivou roletu jako ochranu proti slunečnímu záření. Venkovní hliníkové dveře mají rovněž prosklené části z tepelně izolovaných dvojskel. Potřebná tepelná izolace je dosažena díky zateplovacímu systému z desek z minerální vlny a omítky. Vnitřní konstrukce je sestavena z nenosných zdí, jako podlahové krytiny jsou použity koberec, linoleum a kamenná dlažba.
Vytápění je plánováno přes teplovodní peletkový kotel, v místnostech bude teplo předáváno pomocí radiátorů. Kanceláře nejsou chlazeny, větrání je plánováno jako přirozené. Ke snížení a předejití přehřívání místností je plánováno využití nočního větrání.
Budova odpovídá energetickému standardu dle EnEV 2009 (Energieeinsparverordnung), splňuje EEWärmeG (Erneuerbare-Energien-Wärmegesetz) a všechny další zákonné normy platné v Německu.
6. Výsledky hodnocení
Podobných výsledků dosáhla v obou systémech většina ekologických kritérií (byla ohodnocena převážně maximálním možným počtem bodů). Menší rozdíly mezi jednotlivými kritérii způsobily rozlišnosti v normách a v lokálních databázích, které jsou v obou zemích přirozeně odlišné. Například u Spotřeby primární energie se v obou systémech počítá roční svázaná spotřeba energie pro jednotlivé materiály. BNB vychází z hodnot obsažených v databance ökobau.dat [5] a česká metodika z národního katalogu Envimat [6]. Výpočet roční spotřeby energie je v německé metodice spočítán pomocí DIN V 18599, SBToolCZ se odvolává na výpočet energetické náročnosti budov dle požadavků zákona 406/2000 Sb. o hospodaření energií.
Jeden z největších rozdílů v hodnocení obou systémů vykazuje ekonomická kvalita, konkrétně kritérium Náklady životního cyklu (LCC). V BNB je tomuto bodu, vyhodnocenému na základě odúročené hodnoty uvedené v €/m2, přiděleno 100 %. Dle metodiky SBToolCZ získá budova ale pouze 5,5 bodu (55 %).
Prostorová efektivita, která má v obou systémech stejný způsob výpočtu, získala v českém hodnocení 7 z možných 10 bodů (70 %), v německém proti tomu 87 %.
Další rozdíly jsou způsobeny hodnocením procesní kvality. Tím, že je německá metodika BNB určená především pro stavby veřejného sektoru, hrají v ní některá kritéria, jako je Příprava projektu, Integrální plánování nebo Vypsání a ocenění mnohem větší roli než v SBToolCZ. Česká metodika se naproti tomu více zaměřuje na energetickou stránku budovy. Vedle hodnocení Spotřeby primární energie a podílu Obnovitelné primární energie (oba parametry jsou analyzovány i v BNB) se v SBToolCZ ještě separátně hodnotí Chlazení budovy. Zvláštní pozornost je pak v českém systému věnována i zeleni v budově, na budově a jejím okolí.
V rámci vyhodnocení kvality podle německého systému BNB získala budova stříbrný certifikát, když dosáhla celkem 68 %. Vyhodnocení jednotlivých skupin se nachází v tabulce 4. Všechny základní skupiny kritérií zároveň překročily minimální úroveň 50 %, čímž byla splněna podmínka pro udělení stříbra.
| Skupina kritérií | Vyhodnocení |
|---|---|
| Ekologická kvalita | 67 % |
| Ekonomická kvalita | 93 % |
| Sociálně kulturní a funkční kvalita | 50 % |
| Technická kvalita | 68 % |
| Kvalita procesu | 51 % |
Při posouzení modelu českým systémem bylo dosaženo celkové známky 6,5, což odpovídá stříbrnému certifikátu (tabulka 5). Tím, že nebyly splněny požadavky u povinných kritérií uvedené v tabulce 1 (konkrétně u Tepelné pohody v letním období a u Zdravotní nezávadnosti materiálů), klesá celkové vyhodnocení o jeden stupeň k horšímu. V tomto případě tedy administrativní budova i přesto, že získala 6,5 bodů, obdrží „pouze“ bronzový certifikát.
| Skupina kritérií | Vyhodnocení |
|---|---|
| Environmentální kritéria | 78 % |
| Sociální kritéria | 46 % |
| Ekonomika a management | 64 % |
7. Závěr
Oba analyzované certifikační systémy – jak německý BNB, tak česká metodika SBToolCZ – mají podobnou strukturu a u použitého modelu administrativní budovy vedou u řady kritérií a i u celkové známky k podobnému výsledku hodnocení. Rozdíl v medailovém ohodnocení je způsoben vedlejšími podmínkami. V tomto případě zhoršují dvě povinná kritéria v SBToolCZ hodnotu certifikátu. Dá se tedy zdůraznit, že sedm povinných kritérií (uvedených v tabulce 1) má v českém systému celkově mnohem větší váhu než v tom německém, který se více zaměřuje na celkový počet bodů ve skupině kritérií. Tím pádem je v BNB možné některé špatně ohodnocené kritérium (např. Tepelný komfort v letním období) vykompenzovat na jiném místě ve skupině, což v české metodice u povinných kritérií nelze.
Pro potvrzení dosažených výsledků uvedených v této studii by bylo třeba provést hodnocení na větším množství právě realizovaných budov. Certifikování modelové budovy ve fázi návrhu má totiž pouze omezenou vypovídací schopnost a např. Procesní kvalita v německém systému se dá spíše odhadovat, než přesně určit. Kromě toho se v obou systémech používají data či výsledky měření, které jsou dostupné teprve po dokončení všech stavebních prací (např. měření koncentrace VOC ve vzduchu pro kritérium Kvalita vnitřního vzduchu nebo dokumentace veškerých použitých materiálů k přesnému určení kritérií Použití certifikovaných materiálů nebo Zdravotní nezávadnost materiálů). Autoři této studie proto doporučují provést srovnání na realizované budově, která by byla certifikována oběma systémy. Kromě toho by mělo být provedeno hodnocení s různými typy vytápění a chlazení či s odlišnými konstrukčními materiály s ohledem na změny celkových výsledků.
8. Literatura
- [1] World Green Building Trends. McGraw-Hill Construction. Bedford, USA, 2013.
- [2] BMVBS: Leitfaden Nachhaltiges Bauen. Berlin, 2013.
- [3] Vonka, M. a kol.: Metodika SBToolCZ. Manuál hodnocení administrativních budov ve fázi návrhu. CIDEAS, Praha, 2011.
- [4] Fest, S; Jack, P; Krimmling, J; Michel, K.: Nachhaltiges Bauen mit minimalen Herstellkosten. Hochschule Zittau/Görlitz, 2014.
- [5] Bundesministerium für Umwelt, Naturschutz, Bau und Reaktionssicherheit, Berlin. Ökobau.dat: www.oekobau.dat.
- [6] ČVUT v Praze, Fakulta stavební. Katalog Envimat: www.envimat.cz.
In 2013, the World-Green-Building Council (WGBC) made a study to address the influence of sustainable buildings on the international real estate market. In the study, it was revealed that in comparison to normally-built buildings, sustainable buildings
- have a higher selling value
- are rented at a higher price
- can be used more widely.
There are certification systems used to evaluate quality and sustainability of buildings. Besides already renowned systems, e.g. BREEAM and LEED, others have started gaining popularity, for instance DGNB (Deutsche Gesellschaft für Nachhaltiges Bauen) and BNB (Bewertungssystem Nachhaltiges Bauen) in Germany. In the Czech Republic, SBToolCZ (Sustainable Building Tool CZ) was introduced by the Faculty of Civil Engineering of Czech Technical University in Prague in 2010. As part of this study, created on the basis of cooperation between Hochschule Zittau/Görlitz and Czech Technical University in Prague, the BNB (partially similar to the DGNB system) and SBToolCZ systems were compared on an office building.
