Nejnavštěvovanější odborný web
pro stavebnictví a technická zařízení budov
estav.tvnový videoportál
Téměř nulové budovy

Definice budovy s téměř nulovou spotřebou energie z hlediska obálky budovy

V případě budovy s téměř nulovou spotřebou energie platí dva konkrétní požadavky, uvedené ve vyhlášce 78/2013 Sb. o energetické náročnosti budov (se změnou 230/2015 Sb., dále jen vyhláška). Prvním z nich je „velmi nízká energetická náročnost“, definovaná redukční činitelem požadované základní hodnoty průměrného součinitele prostupu tepla fR. Požadované hodnoty fR uvádí Tabulka 1.

Tabulka 1: parametry a hodnoty referenční budovy
Tabulka 1: parametry a hodnoty referenční budovy

Pro budovu s téměř nulovou spotřebou energie je nutné splnit hodnotu fR = 0,7. Hodnota fR znamená násobek hodnoty Uem, které je dosaženo při použití požadovaných hodnot součinitelů prostupu tepla jednotlivých konstrukcí dle ČSN 730540-2 a referenční přirážky na vliv tepelných vazeb dle tabulky 1 vyhlášky. Tato výchozí hodnota fR = 1,0 zároveň platí pro dokončené budovy a jejich změny (renovace obálky). V případě novostaveb je potom hodnota o 20 % přísnější. Požadavek na novostavby tedy splní například budovy se součiniteli prostupu tepla jednotlivých konstrukcí (dále jen hodnoty U) o 20 % nižšími, nežli je hodnota požadovaná a kde současně referenční přirážka na vliv tepelných vazeb bude o tuto hodnotu nižší. Podrobněji problematiku ukazuje Tabulka 2.

Tabulka 2: součinitele prostupu tepla obálky splňující různé hodnoty činitele fR
Tabulka 2: součinitele prostupu tepla obálky splňující různé hodnoty činitele f dolní index R

V prvním sloupečku tabulky jsou uvedeny hodnoty UN,20 požadované normou ČSN 730540-2. Pokud budou hodnoty UN,20 splněny (což by až na výjimky měly být vždy), a pokud bude uvažováno s přirážkou na vliv tepelných vazeb ve výši 0,02 W/(m2K), bude právě splněna hodnota fR = 1,0. Jednotlivé hodnoty U a přirážka na tepelné vazby, při kterých bude splněn požadavek na obálku budovy s téměř nulovou spotřebou tepla, potom uvádí druhý sloupeček. Vzhledem k tomu, že požadavek je kladen na průměrný součinitel prostupu tepla, nemusí být uvedené hodnoty U splněny pro každou konstrukci zvlášť. Pokud však u některé konstrukce bude hodnota U horší (například požadovaná, UN,20), musí být naopak na jiné konstrukci (konstrukcích) použita hodnota lepší, nežli 0,7 * UN,20 tak, aby výsledný průměrný součinitel prostupu tepla byl o oněch 30% nižší. Třetí sloupeček pak uvádí hodnoty doporučené normou ČSN 730540-2, Urec,20. Ze srovnání druhého a třetího sloupečku je zřejmé, že v případě stavebních konstrukcí jsou hodnoty U, při kterých bude splněn požadavek na obálku pro téměř nulovou budovu, prakticky totožné s hodnotami doporučenými. V případě výplní otvorů pak toto neplatí a je třeba použít výplně s lepšími parametry. Ve většině případů lze tedy říci, že obálka téměř nulové budovy znamená použití doporučených hodnot konstrukcí a oken s trojskly. Další sloupečky vpravo potom uvádí hodnoty U, při kterých bude mít redukční činitel fR hodnoty postupně 0,6 až 0,4. Přibližně v tomto intervalu se jedná o „horší“ resp. „lepší“ z hodnot doporučených normou pro pasivní domy Upas,20. Pouze v případě střešních oken a dveří je násobek 0,4 požadovaných hodnot už za hranicí nejlepšího technického řešení. Konstrukce s hodnotami U v rozsahu pro pasivní domy na mírnější hranici jsou však již dnes běžně realizovány (například stěna s U = 0,18 W/(m2K).

Celý článek o definici budovy s téměř nulovou spotřebou energie naleznete zde.

 
 
Reklama