Nejnavštěvovanější odborný web
pro stavebnictví a technická zařízení budov
estav.tvnový videoportál
Téměř nulové budovy

Definice budovy s téměř nulovou spotřebou energie z hlediska zdrojů energie

Druhá část definice téměř nulové budovy říká, že spotřeba energie takové budovy bude „ve značeném rozsahu pokryta z obnovitelných zdrojů“. Ve vyhlášce je pak tento požadavek konkrétně vyjádřen pomocí snížení hodnoty neobnovitelné primární energie stanovené pro referenční budovu. Tabulka 5 vyhlášky definuje toto snížení procentem ze spotřeby primární neobnovitelné energie referenční budovy (∆ep,R).

Snížení hodnoty neobnovitelné primární energie stanovené pro referenční budovu
Tabulka 3: snížení hodnoty neobnovitelné primární energie stanovené pro referenční budovu

Prakticky to znamená, že výpočet referenční budovy proběhne s patřičnými parametry obálky (fR = 0,7, viz zde) a dalšími vstupy pro referenční budovu (např. účinnost zdroje tepla pro vytápění 80 %, atd.). Takto stanovenou spotřebu primární neobnovitelné energie referenční budovy je následně pro splnění požadavku třeba o ∆ep,R procentuálně snížit. Snížení je možné dosáhnout například využitím zdrojů energie o nižším faktoru primární neobnovitelné energie nebo o vyšší účinnosti, případně zdrojů obnovitelných nebo alternativních. Daného snížení ∆ep,R je však možné docílit také dalším zlepšením parametrů obálky nad rámec minima potřebného pro téměř nulovou budovu, tedy při hodnotách fR menších nežli 0,7. V některých případech může být dostačující použití hodnot doporučených pro pasivní domy Upas,20 bez dalších změn v části TZB oproti referenční budově. Obrázek 1 uvádí grafické znázornění požadavků na obálku a hodnotu ∆ep,R pro různé situace.

Obrázek 1: grafické znázornění požadavků na obálku a neobnovitelnou primární energii
Obrázek 1: grafické znázornění požadavků na obálku a neobnovitelnou primární energii

Jak uvádí vyhláška, snížení neobnovitelné primární energie ∆ep,R není vyžadováno pouze pro téměř nulové budovy, ale od roku 2015 také pro novostavby a změny dokončených budov. Pro každou z těchto situací je vyžadována jiná hodnota snížení ∆ep,R. Uvedené situace znázorňuje graf spotřeby neobnovitelné primární energie (Ep,N). Šedý sloupeček uvádí vždy spotřebu neobn. prim. energie referenční budovy. Ta je například u novostavby nižší, než u dokončené budovy díky přísnějšímu požadavku na obálku. Následně vypočtená spotřeba neobn. prim. energie je tudíž rovněž nižší. Od této hodnoty je pak třeba snížit spotřebu Ep,N podle dané situace a typu budovy. Výslednou požadovanou spotřebu Ep,N vyjadřuje zelený sloupeček, přičemž v grafu jsou pro ukázku uvedeny hodnoty pro rodinné domy. Protože zatřídění v Průkazu energetické náročnosti bez ohledu na situaci probíhá vždy podle hodnoty pro novostavby, je v grafu uveden ještě sloupeček třetí (oranžově). Díky tomu je pak zřejmé, proč budova v klasifikační třídě C nemusí vyhovět požadavkům na téměř nulovou budovu, ale naopak i to, proč v případě změny dokončené budovy může být vyhovující budova v klasifikační třídě D. Konkrétní příklad požadavků na neobnovitelnou primární energii v jednotlivých situacích uvádí Obrázek 2. Z obrázku je zřejmé, že požadavek na Ep,N pro téměř nulovou budovu je přibližně o 25% přísnější, nežli požadavek na běžnou novostavbu (116 oproti 154 kWh/(m2a).

Obrázek 2: příklad požadavků na neobnovitelnou primární energii v jednotlivých situacích
Obrázek 2: příklad požadavků na neobnovitelnou primární energii v jednotlivých situacích

Celý článek o definici budovy s téměř nulovou spotřebou energie naleznete zde.

 
 
Reklama