Definice budovy s téměř nulovou spotřebou energie z hlediska zdrojů energie

Druhá část definice téměř nulové budovy říká, že spotřeba energie takové budovy bude „ve značeném rozsahu pokryta z obnovitelných zdrojů“. Ve vyhlášce je pak tento požadavek konkrétně vyjádřen pomocí snížení hodnoty neobnovitelné primární energie stanovené pro referenční budovu. Tabulka 5 vyhlášky definuje toto snížení procentem ze spotřeby primární neobnovitelné energie referenční budovy (∆e_p,R).

Snížení hodnoty neobnovitelné primární energie stanovené pro referenční budovu

Prakticky to znamená, že výpočet referenční budovy proběhne s patřičnými parametry obálky (f_R = 0,7, viz zde) a dalšími vstupy pro referenční budovu (např. účinnost zdroje tepla pro vytápění 80 %, atd.). Takto stanovenou spotřebu primární neobnovitelné energie referenční budovy je následně pro splnění požadavku třeba o ∆e_p,R procentuálně snížit. Snížení je možné dosáhnout například využitím zdrojů energie o nižším faktoru primární neobnovitelné energie nebo o vyšší účinnosti, případně zdrojů obnovitelných nebo alternativních. Daného snížení ∆e_p,R je však možné docílit také dalším zlepšením parametrů obálky nad rámec minima potřebného pro téměř nulovou budovu, tedy při hodnotách f_R menších nežli 0,7. V některých případech může být dostačující použití hodnot doporučených pro pasivní domy U_pas,20 bez dalších změn v části TZB oproti referenční budově. Obrázek 1 uvádí grafické znázornění požadavků na obálku a hodnotu ∆e_p,R pro různé situace.

Jak uvádí vyhláška, snížení neobnovitelné primární energie ∆e_p,R není vyžadováno pouze pro téměř nulové budovy, ale od roku 2015 také pro novostavby a změny dokončených budov. Pro každou z těchto situací je vyžadována jiná hodnota snížení ∆e_p,R. Uvedené situace znázorňuje graf spotřeby neobnovitelné primární energie (E_p,N). Šedý sloupeček uvádí vždy spotřebu neobn. prim. energie referenční budovy. Ta je například u novostavby nižší, než u dokončené budovy díky přísnějšímu požadavku na obálku. Následně vypočtená spotřeba neobn. prim. energie je tudíž rovněž nižší. Od této hodnoty je pak třeba snížit spotřebu E_p,N podle dané situace a typu budovy. Výslednou požadovanou spotřebu E_p,N vyjadřuje zelený sloupeček, přičemž v grafu jsou pro ukázku uvedeny hodnoty pro rodinné domy. Protože zatřídění v Průkazu energetické náročnosti bez ohledu na situaci probíhá vždy podle hodnoty pro novostavby, je v grafu uveden ještě sloupeček třetí (oranžově). Díky tomu je pak zřejmé, proč budova v klasifikační třídě C nemusí vyhovět požadavkům na téměř nulovou budovu, ale naopak i to, proč v případě změny dokončené budovy může být vyhovující budova v klasifikační třídě D. Konkrétní příklad požadavků na neobnovitelnou primární energii v jednotlivých situacích uvádí Obrázek 2. Z obrázku je zřejmé, že požadavek na E_p,N pro téměř nulovou budovu je přibližně o 25% přísnější, nežli požadavek na běžnou novostavbu (116 oproti 154 kWh/(m²a).

Celý článek o definici budovy s téměř nulovou spotřebou energie naleznete zde.