Budovy s téměř nulovou spotřebou energie v roce 2020
V roce 2020 již musí být všechny nově realizované budovy s téměř nulovou spotřebou energie. Co to v praxi znamená z hlediska stavebního řešení, systémů TZB a zajištění kvality vnitřního prostředí, vysvětluje prof. Karel Kabele z ČVUT v Praze.
Česká definice vychází z té obecné, formulované v původní evropské směrnici o energetické náročnosti budov z roku 2010, a to že se má jednat o budovu s velmi nízkou energetickou náročností, která má ve velké míře využívat obnovitelné zdroje energie. Nízká energetická náročnost je vyjádřena kvalitní obálkou budovy a zastoupení obnovitelných zdrojů je u nás vyjádřeno zvýšeným požadavkem na neobnovitelnou primární energii.
Poslechněte si také:
Novela vyhlášky č. 78 Sb.
O energetické náročnosti budov
Michal Čejka z Šance pro budovy
Obálka budovy se posuzuje průměrným součinitelem prostupu tepla obálky jako celku. Proto např. čím větší plochu oken oproti ostatním plochám fasády budova má, tím přísnější požadavek na okna bude. Ale požadavek na obálku budovy není nijak extrémní.
Z hlediska zdrojů tepla vychází často jako vyhovující plynový kondenzační kotel, nevychází dům s čistě elektrickým přímotopným vytápěním. Takový systém musí být doplněn nějakým obnovitelným zdrojem. Může to být krb nebo např. fotovoltaika. Pro dosažení parametrů pomáhá systém nuceného větrání.
Vyhláška č. 78, která definuje budovy s téměř nulovou spotřebou energie, prošla novelizací a brzy se očekává její aktualizované vydání. Od roku 2022 bude měnit definici NZEB. O podrobnostech jsme na veletrhu Aquatherm hovořili s Michalem Čejkou.
