Čerstvá data o městě Brně 2021

Zdeněk Hanka: „Knihy jsou trochu jako okno. Dovnitř vpouští světlo a čerstvý vzduch a současně nám otvírají možnost poznání toho, co je venku.“

Jste zvědaví, jaký je kupříkladu v Brně věkový průměr obyvatel, jak velké jsou kapacity nemocnic? Že se proháníte po skvělém serveru se stavební tématikou a statistiky a data sem nepatří? Vydržte a dojdete ke zjištění, že jste zde zcela na místě. Tato a další data o Brně, co zde totiž naleznete, je opravdu skvělý a přehledný souhrn informací za uplynulé čtyři roky. Slouží jako aktualizace územně analytických podkladů, kterou zpracoval tým Kanceláře architekta města Brna (KAM).

Čerstvá data o Brně. KAM připravila podrobnou analýzu města

Brno, 12. ledna 2021

Zajímá vás průměrný věk obyvatel Brna? Kolik lidí bydlí na sídlištích a jaké jsou nejčastější typy zástavby? Jak se za poslední roky vyvíjely ceny bytů a pozemků? Jak velké jsou kapacity nemocnic? Tato a další data o Brně za uplynulé čtyři roky najdete v aktualizaci územně analytických podkladů, kterou zpracoval tým Kanceláře architekta města Brna (KAM). Jedná se o obsáhlý souhrn dat, který slouží jako zdroj informací pro přípravu územního plánu, územních studií nebo třeba k rozhodování o stavebních záměrech. Koncem loňského roku dokument projednala Rada města Brna. Od ledna je dostupný na webových stránkách města.

„Aktualizaci územně analytických podkladů poprvé zpracovala naše kancelář. Data jsou totiž úzce provázaná s přípravou nového územního plánu, jehož návrh teď po loňském projednávání a připomínkování dokončujeme. Podklady jsou v podstatě výstupem průběžného monitoringu města, ukazují, kde má město své limity a na co by se Brno mělo přednostně zaměřit. Pomáhají tak kvalitněji rozhodovat o dalším rozvoji města,“ řekl ředitel KAM Michal Sedláček.

Územně analytické podklady shromažďují ucelené údaje, které jsou pro Brno k dispozici. Skládají se z map, grafů a doprovodných textů popisujících stav a vývoj různých tematických oblastí – od krajiny a životního prostředí, způsobu využití a fungování města, skladbu a chování jeho obyvatel až po dopravní a technickou infrastrukturu. Dokument se zabývá také ekonomickými podmínkami, občanskou vybaveností, dostupností obchodů, služeb a pracovních příležitostí. V neposlední řadě analyzuje také hodnoty a potenciál dalšího rozvoje města.

Graficky zcela výmluvný přehled základních dat o Brně

„Nově jsme témata rozšířili, přidali jsme data o urbanistických strukturách, veřejných prostranstvích nebo výškovém uspořádání zástavby ve městě. Rozšířili jsme také sociodemografická a socioekonomická data, sledovali jsme například, jaký přírůstek obyvatel můžeme v budoucnu v Brně očekávat a jak se proměňuje podnikatelská infrastruktura města,“ upřesnil sociální geograf KAM Jiří Malý.

Na rozdíl od předchozích let jsou data nově zpracovávaná v systému GIS, který je vhodný pro správu a analýzu dat a do budoucna umožní jejich interaktivní zobrazení. Je to zároveň stejný systém, v jakém se připravuje návrh nového územního plánu. „Snažíme se data co nejvíce otevřít veřejnosti.

Do budoucna se plánuje převést část analytických podkladů do webových mapových aplikací, které umožní jejich dynamické prohlížení. Už nyní lidé najdou na webu kambrno.cz první interaktivní mapy s výsledky našich průzkumů,“ doplnil Malý.

Poslední úplná aktualizace Územně analytických podkladů města Brna proběhla v roce 2016, další bude třeba pořídit do konce roku 2024.

Jak staří jsou Brňané?

Věková struktura obyvatel Brna je v současnosti nevyrovnaná. V populaci se nachází početné ročníky zejména ve věku 40 až 45 a 65 až 75 let, na což má vliv vysoká porodnost 70. a poválečných let 20. století. Naopak mezi nejméně početné – mimo nejstarší ročníky – patří muži i ženy ve věku kolem 20 let. Jde o vliv nízké porodnosti druhé poloviny 90. let 20. století. Převaha starších věkových kategorií nad mladšími ukazuje, že i přes dočasné zvyšování nejmladší složky obyvatel jde v Brně o regresivní typ věkové pyramidy – znamená to, že v dlouhodobém pohledu dochází ke snižování početního stavu populace.

Kde přibylo nejvíce obyvatel?

V posledních dvaceti letech se mění díky požadavkům na vlastní bydlení počet a složení obyvatel ve městě a za jeho hranicemi. Počet obyvatel po obvodu města roste, zatím co Brno stagnuje. To výrazně ovlivňuje dopravu, dojíždění mimoměstských obyvatel za prací.

Autem, na kole, pěšky nebo šalinou?

V porovnání s dalšími evropskými městy se Brno vyznačuje vysokým podílem veřejné hromadné dopravy. Svoji dominanci si drží i přes pokles ve srovnání s rokem 2010. Pěší doprava má oproti srovnávaným městům nízké zastoupení, což je způsobeno převážně rozdílnou metodikou zjišťování ukazatele. Cyklistická doprava je dlouhodobě zastoupena marginálně.

Negativním faktorem ovlivňujícím dopravní zatížení je silná monofunkčnost některých čtvrtí, typicky sídlišť se zcela dominující funkcí bytovou oproti funkci pracovní. Tento jev dále zhoršuje od 90. let postupující suburbanizace. Lidé, kteří do Brna dojíždí, totiž mnohem častěji využívají ke svým cestám individuální automobilovou dopravu.

Jaké jsou kapacity brněnských nemocnic?

Dlouhodobě sledovaná statistika počtu lůžek v nemocnicích ukazuje na jejich vysoký počet vztažený k 10 000 obyvatelům (dle definice ČSÚ nejde o lůžka provizorní, nouzová apod.). Vývoj tohoto relativního počtu je dlouhodobě stabilní. Od roku 2015 lze sledovat trend pozvolného nárůstu lůžek. Při porovnání relativního počtu lůžek s Jihomoravským krajem (63 lůžek na 10 000 obyvatel v roce 2017) i Českou republikou (57 lůžek na 10 000 obyvatel v roce 2017) vychází hodnoty pro Brno výrazně nadprůměrně.

Stejně jako v případě dalších velkých měst, zejména Prahy či Plzně, je ale neustále potřeba vnímat silnou spádovost do velkých měst včetně osob nepřihlášených k pobytu, ale fakticky v místě bydlících.

Kolik obyvatel žije na sídlištích?

Převaha všech obyvatel Brna, celých 98 %, žije ve třech strukturách zástavby. Necelá polovina obyvatel žije v tzv. volné struktuře zástavby, kterou tvoří převážně modernistická sídliště. Čtvrtina obyvatel žije shodně v rezidenční nízkopodlažní a v kompaktní řadové zástavbě.

Kolik v Brně stojí byty?

Racionální pohled, který ovšem zrovna nepotěší. Od ledna 2015 do července 2020 vzrostla průměrná cena za 1 m² bytu v Brně o téměř 70 %. Aktuálně se tak prodejní cena bytu pohybuje v průměru kolem 70 tisíc za 1 m². Méně výrazný, zároveň ale stále dramatický, růst zaznamenaly ve stejném období i ceny nájemní – narostly téměř o 50 %. Nedostatečná nabídka využitelných ploch pro bydlení a výrazná atraktivita města pro obyvatele daná mj. ekonomickou výkonností, kdy je v Brně přes den přítomných až o 100 tisíc lidí víc, vytváří převis poptávky po bydlení nad nabídkou. Důsledkem je enormní zvyšování cen nemovitostí.

Vyplatí se v Brně stavět?

Kupní ceny stavebních pozemků jsou po Praze nejvyšší právě v Brně. Ve zhruba stejně velké Ostravě jsou naopak výrazně nižší. Řádově menší Plzeň je pak zhruba do roku 2013 charakteristická vyššími cenami oproti Brnu, nárůst kupních cen v Brně ale odsunul Plzeň na třetí pozici.

Které firmy jsou nejprogresivnější?

Regionální inovační strategie Jihomoravského kraje vymezuje tzv. produktové skupiny technologických oborů – jde o odvětví s vysokým potenciálem rozvoje ekonomiky. Ekonomické subjekty z těchto odvětví lze považovat za progresivní firmy. Schéma ukazuje rozmístění těchto firem s více jak 50 zaměstnanci (na mapě jsou zobrazena sídla firem, počet zaměstnanců je uváděn včetně poboček, které nejsou zobrazeny – místo výkonu práce části zaměstnanců tak může být odlišné).

Počtem zaměstnanců největšími „progresivními firmami“ jsou:

• IBM Global Services Delivery Center Czech Republic v Králově Poli – poradenství a služby v IT, zhruba 4 000 zaměstnanců
• OHL ŽS na Veveří – inženýrské celky, průmyslová zařízení, zhruba 1 200 zaměstnanců
• Notino na Londýnském náměstí – IT platformy a služby v e-commerce, zhruba 1 100 zaměstnanců
• Red Hat Czech v Králově Poli – software, programování, zhruba 1 000 zaměstnanců
• Thermo Fisher Scientific Brno v Černovicích – měřící, zobrazovací a analytické přístroje, zhruba 950 zaměstnanců
• Ademco CZ ve Slatině – komunikační zařízení, senzory, polovodiče, zhruba 900 zaměstnanců.

Kde jsou nejvíc potřebné šaliny?

Koncentrace obyvatel současná a taky budoucí napovídá o potřebách a fungování MHD. To jsou stěžejní faktory pro plánování dopravní infrastruktury. Kupříkladu hustěji zalidněné Kamechy či Lesná ukazují prodloužení kapacitní MHD.

Kolik bude mít Brno v roce 2066 obyvatel?

No, a na závěr slibovaná prognóza do roku 2066. Populační prognóza Brna do roku 2066 byla vytvořena ve třech variantách – nízké, střední a vysoké. Varianty se liší z důvodu odlišné predikce ukazatelů plodnosti a migrace. Zatímco nízká varianta počítá se současnou nízkou úhrnnou plodností a nulovým migračním saldem (tedy rozdílem počtu přistěhovalých a vystěhovalých), střední varianta prognózy mírně navyšuje úhrnnou plodnost a počítá se stabilně kladným (ale ne vysokým) ročním migračním saldem a vysoká varianta prognózy ještě více zvyšuje úhrnnou plodnost a migrační saldo je kladné s rostoucím trendem.

Prognóza vychází ze statistických údajů, avšak v Brně žijí fakticky i další obyvatelé (studenti, nepřihlášení k trvalému pobytu, cizinci), statisticky nepodložení. Zásadní je tedy predikce pro faktické obyvatelstvo (tučné linie v grafu).

Předpokládaný vývoj je spojen s relativně stabilním počtem současného počtu obyvatel. Nízká varianta počítá s výrazným úbytkem obyvatelstva (cca 300 tisíc v roce 2066), střední varianta vykazuje mírný úbytek počtu obyvatel (cca 400 tisíc v roce 2066) a vysoká varianta očekává nárůst počtu obyvatel (téměř 470 tisíc v roce 2066). Všechny varianty zřetelně poukazují na proces demografického stárnutí, kdy se zvyšuje absolutní počet i podíl věkových kategorií nad 65 let (více najdete v dokumentaci ÚAP).

Takto přehledně a výmluvně zpracované statistiky jsou nesporně zajímavou inspirací pro naše jednotlivá města a obce.

• Grafika a části textů s využitím TZ – Kancelář architekta města Brna – vedoucí oddělení komunikace Mgr. Jana Běhalová
• Citáty – http://www.citaty.net