Obnovený Mendelův skleník v Brně

Gregor Johann Mendel: „Pozoruhodná pravidelnost, s níž se stejné hybridní formy objevují vždy, když došlo k oplodnění mezi stejnými druhy, vyvolala další experimenty, které měly být provedeny.“

Část světa zná Gregora Johanna Mendela „pouze“ jako rakouského augustiniánského mnicha a vědce, který položil základy genetiky a objevil základní zákony dědičnosti. Povrchně nám ze školy ulpělo v paměti, že jeho pokusy se zakládaly na experimentování s křížením hrachu a těžiště jeho práce se odehrávalo v zahradě starobrněnského kláštera. Posléze se stal zároveň i opatem tohoto augustiniánského kláštera na Starém Brně. To, že svět zná Mendela jako rakouského mnicha, plyne z toho, že se narodil 20. července 1822 v tehdejším Rakousku-Uhersku. Nicméně to bylo v moravskoslezských Hynčicích nedaleko Nového Jičína. Měl asi čtvrtinový český původ a dvojjazyčné prostředí mu umožnilo hovořit plynně česky i německy. Považoval se za jakéhosi moravského ambasadora německého jazyka. Vzhledem k pozdějšímu studiu teologie ovládal i řečtinu a latinu.

Půdorysné schéma řešení

Způsoby využití stavby

Vystudoval Gymnázium v Opavě, Filosofický ústav v Olomouci, kde studoval matematiku, fyziku, filologii, teoretickou a praktickou filosofii a etiku. Posléze byl přijat jako novic do Augustiniánského opatství na Starém Brně. Zde byl ve svém myšlení ovlivněn tehdejším opatem C. F. Nappem a farářem F. M. Klácelem. Oba ovlivnili Mendelův zájem o jeho vědecké bádání. Poté vystudoval Teologický ústav v Brně a byl vysvěcen na kněze augustiniánského řádu. V té době Mendel navštěvoval přednášky o zemědělství, ovocnářství a vinařství. Tuto neskutečnou plejádu vzdělání doplnil studiem na Univerzitě ve Vídni, kde studoval fyziku, matematiku a přírodní vědy a navštěvoval přednášky z experimentální fyziky, anatomie a fyziologie rostlin. V roce 1854 za přispění tehdejšího opata Nappa byl v dvoraně kláštera vytvořen původní skleník 30 × 6 m pro Mendelovy pokusy. Dnes by počínání opata Nappa bylo možné nazvat filantropií či mecenášstvím. V roce 1868 se Mendel stal, po smrti opata Nappa, opatem Augustiniánského opatství na Starém Brně.

Řez objektem

Vizualizace – směr Mendlovo náměstí

Původní Mendelův skleník

Své přednášky o pokusech shrnul v roce 1866 do stěžejního díla „Pokusy s rostlinnými hybridy“ a po právu je na základě této práce nazýván „otcem genetiky“. Novodobá genetika je v podstatě zastoupena triumvirátem James Dewey Watson, Francis Harry Compton Crick a Gregor Johann Mendel. První dva jmenovaní objevili v roce 1953 strukturu DNA a posléze v roce 1962 obdrželi společně s Mauricem Wilkinsem Nobelovu cenu za fyziologii a medicínu. Vzhledem k tomu, že Mendel své poznatky publikoval již v roce 1866, předběhl tak neskutečně dobu i oba zmíněné vědce a přívlastek „otec genetiky“ je více než na místě.
Mimo spousty jiné práce a bádání prováděl od roku 1862 meteorologická pozorování pro ústav ve Vídni. V rozsáhlé publikační činnosti je devět děl ze třinácti právě o meteorologii. Tohle úctyhodné ohlédnutí si žádá bezpochyby smeknutí a velikou poklonu.

Pro dotvoření dobové ilustrace, rekviem v kostele při pohřbu opata Mendela dirigoval sám velký Leoš Janáček, jehož kdysi klášter podporoval na studiích. O obrovském významu G. J. Mendela svědčí i to, že jeho jméno nese skvělá Mendelova univerzita v Brně, Mendelovo muzeum Masarykovy univerzity v opatství na Starém Brně, gymnázia, základní školy a školky, náměstí, pár expresních vlaků ČD, ale byla po něm pojmenována i jedna z planetek označená číslem 3313. Je zde spousta neskutečně zajímavých momentů, ale dva jsou stěžejní pro náš článek.

1. Gregor Johann Mendel se narodil v roce 1822, tudíž v roce 2022 bude dvousté výročí jeho narození.
2. Zmíněný skleník ve dvoraně opatství připomíná už pouze zbytek základů, poté co byl v 19. století zničen bouří a již neobnoven.

No, a tato skutečnost se má právě změnit, a to právě k výročí narození tohoto pracovitého a skromného velikána světových i našich dějin, Gregora Johanna Mendela. Myšlenka je na světě a nové podoby skleníku na stávajícím půdorysu se pro Opatství Staré Brno řádu sv. Augustina zhostí po stránce architektonické Studio Chybík+Krištof.

Architekti Chybík+Krištof obnoví Mendelův skleník v Brně

Místo, v němž Gregor Johann Mendel položil základy dnešní genetiky, dostane novou podobu. Torzo Mendelova skleníku v Brně zrekonstruují architekti ze studia Chybík+Krištof pro Opatství Staré Brno řádu sv. Augustina. Dokončen bude k příležitosti oslav 200 let od narození Gregora Johanna Mendela v roce 2022.

Skica k projektu – původní a nový skleník

Vizualizace v podvečer

V areálu Augustiniánského opatství v Brně se nachází jedinečná kolébka světové genetiky. Klášterní zahrady ukrývají pozůstatky skleníku, ve kterém opat Gregor Johann Mendel prováděl slavné experimenty s hrachem a dalšími rostlinnými hybridy. V 70. letech 19. století však stavbu smetla bouře a dodnes se z ní zachovaly jen základy. Neuspokojivou situaci se rozhodlo napravit Opatství Staré Brno řádu sv. Augustina ve spolupráci s architektonickým studiem Chybík+Krištof.

Návrh na znovuzrozený Mendelův skleník od architektů ze zmíněného studia čerpá z archivních materiálů a v mnohém vychází z původní podoby stavby. Nová interpretace kopíruje originální půdorys, orientaci a aktivně pracuje se třemi Mendelovými zákony dědičnosti, které předpověděly budoucnost moderní genetiky. Právě tady totiž Gregor Johann Mendel při pokusech zjistil, jak se genetické informace na rostlinách přenášejí. Architekti Chybík+Krištof Mendelova pravidla zakomponovali přímo do struktury nové budovy a dle původních plánů vypracovali totožné tělo skleníku s výraznou střechou, kterou vynáší konstrukce speciálně vyvinutá na základě 3 genetických principů Gregora Johanna Mendela. „Systém je složený z několika druhů stavebních prvků od největších po nejmenší, které své vlastnosti dědí podobně jako Mendelův hrách. Větší množství elementů nám umožnilo subtilnější konstrukci, než by byla standardně možná,“ přibližuje princip architekt a zakladatel studia Chybík+Krištof Ondřej Chybík.

Nově bude skleník otevřený do parku a uzpůsobený moderním účelům s cílem do klášterních zahrad přilákat návštěvníky z řad laické i odborné veřejnosti. Díky tomu, že návrh variabilní stavby od studia Chybík+Krištof počítá s kompletně otevíratelnými bočními stěnami a uložením veškerých technologií mimo objekt, umožňuje maximální splynutí s exteriérem bez vizuálních bariér. Skrytý systém tepelných čerpadel, stínění a vytápění zajistí komfort v jakékoli sezoně a poskytne dostatek prostoru pro vyzdvihnutí historického významu místa v podobě zavěšených hrachů, vyživovaných hydroponií. Prosklený skleník s ocelovou konstrukcí bude primárně dedikovaný stálé expozici tematizující odkaz Gregora Johanna Mendela, probíhat zde budou také mezinárodní konference, přednášky, bankety, výstavy nebo koncerty.

Dokončení znovuzrozeného Mendelova skleníku je naplánováno k příležitosti oslav 200 let od narození Gregora Johanna Mendela na rok 2022.

Konstrukční systém evokovaný pravidly genetiky

Širší souvislosti

O STUDIU CHYBÍK+KRIŠTOF

Chybík+Krištof bylo založeno v roce 2010, dnes ateliér tvoří více než 50 spolupracujících architektů. Pracují na široké škále projektů rozličných měřítek a typologií, což je neustále udržuje ve střehu. Během necelé první dekády existence studio postavilo národní pavilon při světové výstavě EXPO v italském Miláně, několik bytových domů, modulární jídelnu a Galerii nábytku posetou židlemi, za niž získali Grand Prix Obce architektů a jednu z cen při České ceně za architekturu. Aktuálně dokončili vinařství Lahofer uprostřed zvlněné moravské krajiny. Za dosavadní práci obdrželi prestižní mezinárodní ocenění Design Vanguard pro mladé architekty.

Vizualizace – směr od Mendlova náměstí

Schéma konstrukčního systému

Ondřej Chybík (*1985, Brno, Česká republika) po studiích architektury v Brně a rakouském Grazu absolvoval postgraduální studium urbanismu na prestižní ETH Zurich ve Švýcarsku. Působil ve vídeňském ateliéru PPAG. Je držitelem Ceny rektora VUT v Brně a získal Cenu Bohuslava Fuchse za nejlepší projekt Fakulty architektury VUT v Brně. Roku 2010 založil společně s Michalem Krištofem architektonické studio Chybík+Krištof. V roce 2015 ho Forbes vybral do seznamu „30 pod 30“.

Michal Krištof (*1986, Kláštor pod Znievom, Slovensko) studoval architekturu a urbanismus v Brně a na Sint-Lucas v Gentu. Je také držitelem Ceny rektora VUT v Brně. Po ukončení studia pracoval v Bjarke Ingels Group – BIG v Kodani na několika projektech po celém světě, jako například Shenzhen International Energy Mansion v Číně nebo Dánské národní námořní muzeum v Helsingoru. V roce 2016 ho Forbes vybral do seznamu „30 pod 30“.

• Citáty – http://www.citaty.net
• Fotografie, část textů a tisková zpráva – studio Chybík+Krištof