Javornická palírna

Karl Emil Franzos: „Domácnost bez ženy je jako výčep bez pálenky.“

Pohled z atria ke vstupu

Pohled jihovýchodní

Vybavení palírny

Pálenice či palírna

Panečku, to je téma jako víno, no víno, jako pálenka. Pěstitelská pálenice je legální způsob, jak vydolovat z ovoce krásný destilát pro soukromou spotřebu drobného pěstitele. Zákon hovoří o poloviční spotřební dani v tomto případě a krásných 60 litrech 50% pálenky na domácnost. To je ovšem vražedná kombinace, neboť takto zimu nepřežijete. Víte, co je s tím práce? Posbírat daný druh ovoce, odpeckovat (někde neodpeckovat), drtit ovoce, anebo taky ne, kvašení, destilace, případné naředění destilátu, staření či zaležení destilátu. Destilát musí vyvětrat, jinde odvětrat. Musí vonět po daném ovoci, nesmí být cítit výrazně lihem ani po acetonu, což je věcí první jímané frakce destilátu neboli úkapu. Nesmí však být ani nakyslý, což bývá součástí třetí jímané frakce destilátu – dokapu, na Moravě nazývaného „ocas“. Odborníky zajímá to mezi úkapem a dokapem. Jsme u merita věci, je to prokap. To je ta bylinka na každý neduh, na smutek i radost, odvěké historické platidlo, ale i stále napřažená ruka ďáblova. Takže všeho s mírou. Zjemnění destilátu se říká krásně půvabně až lyricky zakulacení. Odvětráte-li moc, ztrácíte alkohol, odvětráte-li málo, zakulatíte nedostatečně. Je to tak trochu věda na medvěda, ale náš národ si poradí s grácií bez ztráty kytičky, a hlavně kapky alkoholu. Ale stejně bych loboval za zvýšení kvóty 60 litrů. To je fakt „nelidské zacházení“ nebo je třeba mít více domácností. Pokud je někdo opačného názoru, doporučuji zajet na venkov, v rámci svého poslaneckého mandátu a obvodu skoro kdekoliv, ať zkusí problém diskutovat s místními na návsi. Garantuji mu, že v lepším případě se vrátí v „jenom“ podroušeném stavu.

Vybavení palírny

Pohled z atria na palírnu

Pohled jihovýchodní

Provoz pálenice je zcela prozaická, lehce industriální záležitost. Většinou zde potkáte všechny „druhy ve zbrani“ z širokého okolí, informacemi se to zde jenom hemží. Pálenice disponuje spoustou rozličných přidružených služeb nebo jenom prostým vypálením destilátu, po kterém vám svítí oči, ale následně neslepnou.

Pohled z atria

Okno palírny

Pohled jihovýchodní

Co takhle výsledný produkt? No tím je přece kulaťoučká, voňavoučká, a hlavně řetízkující slivovice, třešňovice, meruňkovice, hruškovice, jablkovice neboli kalvádos. Ono vypálit lze skoro cokoliv, ale to už je zase jiná písnička. Leckde naleznete kombinace rozličných chutí, takové cuvée z pálenek. Někdy je to tajný recept pěstitele, jindy nezbytnost, neb jednodruhového ovoce nebylo dosti, tak tam přidáme špendlíky, ryngle a jiné dobroty. Na Moravě, jihovýchodním směrem, Strážnicku a okolí, existuje jedna neskutečná rarita, která se vyvažuje zlatem. Je to tajemství, tak vám ho řeknu šeptem. Ten zlatý grál je oskerušovica. Malá jablíčka jsou ve skutečnosti malvice jeřábu oskeruše a patří mezi velké vzácnosti. Strom patří původně mezi okrasné, má jedno z nejtvrdších evropských dřev. Velikostí dosahuje vzrůstu ořešáku a jeho dlouhověkost je úctyhodných 300 až 500 let. Z plodů lze zavařovat kompoty, marmelády, lze je sušit, ale to pravé přijde po destilaci oskerušovicového kvasu. Pokud vás někdo obdaruje lahví oskerušovice, pak je to vztah skoro pokrevní nebo láska jako trám. Dostat ji jen tak? Pošetilci! Na to ihned zapomeňte!

Stejně tak odmítám řešit žabomyší války typu, po čem všem lze destilát nazvat a po čem už nikoli. Vypálit se dá takřka všechno, čím více na východ, tím více zkušeností s touto problematikou. Kvůli tomu, že za můj život třikrát přejmenovali Masarykovu ulici nezačnu pít něco, co zní jinak, i když to chutná pořád stejně. Že se Hustopečská mandlovice nedělá jako destilát z mandlí, ale z vinného lihu s mandlovým výtažkem, tudíž nesmí nést název mandlovica? To ví na Moravě každý děcko. Dejte si ji a po páté skleničce to je neoddiskutovatelně mandlovica jak vyšitá. EU neví, co je dobré. A opovažte se nám ještě jednou sáhnout na tvarůžky, fakt uvidíte tanec.

Pohled jihovýchodní

Pohled z atria

Pohled jihovýchodní

Javornická palírna

Autorská zpráva

Na místě původní hospodářské usedlosti z konce 19. století, v obci Javornice v jižních Čechách, vznikl nový, částečně rekonstruovaný areál Javornické palírny. Jeho majitelé zde díky sousednímu statku, který již delší dobu vlastní, vytvořili hospodářství s veškerým potřebným zázemím. Nejedná se pouze o novostavbu malého ovocného lihovaru, ale také o další rekonstruované a dostavované budovy bývalého hostince s tanečním sálem, chlévy a stodolou. Nově je v objektech umístěn obchod, sklad ovoce, chlazená kvasírna, celní sklepní sklad, dřevník, garáž. Dále je zde ubytování pro členy rodiny majitele a jejich případné hosty. Součástí Javornické palírny je také rozsáhlý ovocný sad a zahrada. Usedlost stojí pod zříceninou Helfenburk, v malebné kopcovité krajině mezi městy Bavorov a Vlachovo Březí v nadmořské výšce 480 m.n.m. Okolí tvoří převážně lesy, pastviny a hospodářská pole.

Bydlení v patře

Sociální zázemí

Hostinec

Návrh rekonstrukce areálu vycházel především z původního členění a umístění budov, které však byly ve velmi špatném technickém stavu. Proto došlo ke stržení veškerých novodobých přístavků a dostaveb, včetně střech a krovů, byly zachovány pouze základní hmoty a některé nosné stěny hlavních budov. K nim pak byly dostavěny nové objekty kvasírny s ubytováním v podkroví a v místě spadlé stodoly dřevník s garáží. Zcela novým a samostatně stojícím objektem je palírna, která je umístěna tak, že s původními budovami vytváří částečně uzavřený a chráněný dvůr.

Snahou architektů bylo zachovat maximum z původních architektonických prvků budov a ty, kde to již nebylo možné, nahradit podobnými charakteristickými detaily přenesenými z jiných jihočeských staveb. U novostaveb jsme volili materiály nové, současné, avšak s respektem k původní stavbě. Takže například vzniklo řešení, kdy všechny původní střechy mají červenou pálenou krytinu, tzv. „bobrovku“, naopak všechny novostavby mají stejnou krytinu, ale černé barvy.

Hostinec

Provozní část

Bydlení v patře

Návrh vzhledu budov, výraz fasád i tvar střech, byl výrazně ovlivněn bezprostředním okolím, a tak bylo použito převážně tradiční řešení jak tvarové, tak materiálové. Většina fasád má klasickou vápennou omítku, části budov s dřevěnou nosnou konstrukcí jsou obloženy dřevěnými prkny, pouze pro palírnu samotnou bylo zvoleno pohledové zdivo z plných cihel natřené bílou barvou jako akcent významu budovy.

Plochy dvora, zápraží a ostatní prostory kolem budov jsou vydlážděny z přírodních kamenů, převážně žuly.

Z dálky, při příjezdu do Javornice, tak není na první pohled patrné, že se jedná o novostavbu, při bližším a podrobnějším prozkoumání je to však zcela zřejmé. Palírna se tak stala přirozenou součástí obce.

Použité značky

Posuvné střešní okno Solara
Kamna Jotul (obr. 70)
Výlevková baterie Fonte Quatro
Dřezová baterie Fonte Quatro
Kliky a kličky ACT Charlie
Stolní lampa Ikea

Pohled z průčelí

Uliční fronta

Javornická palírna – kdo, kdy, jak

Objekt palírny

Zadní trakt

Pohledy a řez

Sousedící objety

O studiu ADR s.r.o.

Architektonický ateliér založený architekty Petrem Kolářem a Alešem Lapkou. Tým kanceláře je tvořen z architektů a stavebních inženýrů. Ateliér se specializuje na projekty staveb a rekonstrukcí, projekty interiérů, design nábytku a realizaci výstav.

Půdorys přízemí

Půdorys patra

Část palírny

Že palírna může být krásnou a konzistentní částí původní i soudobé architektury, je nad slunce jasnější. Vidíte skloubení zcela pragmatického provozu pálenice s kotlem a měděnými destilačními částmi s dalšími možnými funkcemi, které mohou být leckdy strategické. Celá estetika souboru budov příjemně koresponduje s okolní tradiční architekturou. Pochopitelně součástí řešení je i citlivé materiálové pojetí, které překlenuje ráz původního venkovského stavení a provozu se současným záměrem. Myslíte, že je to zdařilé? Já se domnívám, že ano. Vy si řekněte každý sám za sebe, zda tomu tak je nebo není.

Použité podklady:

• Citáty – http://www.citaty.net
• Fotografie, část textů a tisková zpráva – STUDIO ADR s.r.o. a Vendula Tůmová, LINKA NEWS s.r.o.