Souhrnné znění požadavků na výstavbu v Praze

Náměstek primátora Hlavního města Prahy Petr Hlaváček představuje text jako unikátní pracovní pomůcku pro úředníky stavebních úřadů, stavebníky, architekty a projektanty a věří, že přispěje k úspoře času a peněz při rozvoji a výstavbě města. „Vzhledem k nové roli Pražských stavebních předpisů ve vazbě na celostátní vyhlášku jde o nenahraditelný nástroj pro pražské projektanty. Umožňuje jim vyznat se ve spletité kombinaci pražských a celostátních požadavků na výstavbu,“ říká na úvod Petr Hlaváček a dále zdůvodňuje hlavní změny v Pražských stavebních předpisech.

Pražské stavební předpisy a nový stavební zákon

Zdroj: Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR)

„V roce 2024 vznikly nové Pražské stavební předpisy (PSP), které zaručují kontinuitu s předchozím zněním a zároveň se přizpůsobují novému stavebnímu zákonu. Podstatná část původních PSP je od 1. července 2024 obsažena v samotném stavebním zákoně, jejich další část je pak v celostátní stavební vyhlášce, která platí pro všechny obce v Česku. Brno již vydalo své (brněnské) stavební předpisy účinné také od 1. července 2024 a Ostrava na nich pracuje. Systém se mění, kontinuita pro investory, stavebníky i město je však i v novém systému zajištěna. Ukázalo se, že cesta, kterou se Praha v 2014 vydala, je správná, naše stavební předpisy přebírá stát a další města. Věříme, že podobně tomu bude například i s metodikou spoluúčasti investorů,” doplňuje Petr Hlaváček.

Novela stavebního zákona zásadně změnila podmínky, za nichž se česká města mohou rozvíjet. Zaměřena je ovšem dle výkladu IPR primárně na malé obce, pro velká města je v mnohém nevyhovující. Na návrhu městských stavebních předpisů pracovali společně odborníci z Prahy, Brna a Ostravy, tedy z měst, kterým novela stavebního zákona umožňuje odchýlit se od jednotné vyhlášky Ministerstva pro místní rozvoj ČR.

Praha takto využívá svého historického práva na vlastní stavební předpisy, chce návrat k tradičním hodnotám, na nichž je založena. „Klademe větší důraz na tradiční instrumenty jako je například minimální a maximální výšková hladina zástavby, výsadbové pásy pro stromořadí a další témata, umožňující, aby v Praze vznikaly nové městské čtvrti typu Vinohrad či Dejvic,“ vysvětlují zástupci IPR a dodávají také zásadní rozdíly s celostátními předpisy. Například v množství povolených reklamních ploch, v jejich rozměrech a charakteru sdělení či v přístupu k oslunění a k požadavkům na denní osvětlení v kompaktní městské zástavbě.

Jak číst Souhrnné znění PVP

Zdroj: Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR)

Na území Prahy nyní, na rozdíl od minulosti, platí i některá ustanovení celostátní vyhlášky o požadavcích na výstavbu (VPV). Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR) proto zpracoval Souhrnné znění požadavků na výstavbu v Praze – normativní text (Souhrnné znění PVP), v němž oba tyto předpisy propojil do jednoho dokumentu shrnujícího přehledným způsobem požadavky na výstavbu platné v Praze. Srozumitelně vyznačuje, která ustanovení celostátní VPV v Praze platí, která byla v PSP upravena odchylně a která v hlavním městě neplatí vůbec. Text PSP je v Souhrnném znění vytištěn černou barvou, text VPV modrou, přičemž to, co z VPV v Praze neplatí, je přeškrtnuto. Texty obou právních předpisů a jejich prolínání jsou doplněny vysvětlujícím červeným textem. V textu jsou označena ustanovení, která mají umožněnu výjimku a k ustanovením jsou přiloženy příslušné přílohy či jejich části a také určené normy.

Aktuální změní PSP a některé déletrvající výhrady

Asi nejvíce výhrad k Pražským stavebním předpisům 2024 (dle platného stavebního zákona – zák. č. 283/2024 Sb) se váže k § 45 a k výjimkám v řešení úprav objektu v kompaktní městské zástavbě. Na TZB-info k těmto výhradám vznikla celá řada diskusí.

„Potřebu výjimek pro velká města nepopírám, naopak ji podporuji. Urbanismus našich měst je natolik rozličný, že ho není možno svázat jednoduchými pravidly. Bez výjimek se prostě neobejdeme a možnost jejich uplatnění by měla být více vtělena do vyhlášek. Jestliže požadavek není možno splnit, pak je nutno usilovat o odůvodněnou výjimku, nikoli o zrušení užitečného požadavku jako takového. Výjimka veřejnému zdraví neublíží, zrušení požadavku ano. Limity osvětlení a proslunění byly stanoveny na základě zdravotních šetření a stěží je můžeme bez účasti zdravotnictví měnit. V předchozí právní úpravě 26/1999 byla od posuzování denního osvětlení i proslunění prakticky osvobozena veškerá výstavba v prolukách. Nemohlo tak docházet k žádnému rozbíjení urbanistických kvalit. Zakazováno bylo pouze jejich rozvíjení směrem do větší výšky a do prostoru dvorů obytných bloků. Diskuse se tedy má vést o tom, zda taková výstavba by byla pro naše města prospěšná, a pak o tom, jak tuto tendenci nejlépe sladit se zájmy ochrany zdraví obyvatel našeho státu. Věřím, že taková diskuse, ve které nesmí chybět zdravotníci, může proběhnout i dodatečně, avšak dříve, než se výstavba nezdravých bytů stane hromadnou,“ podotýká v diskusi docent Jan Kaňka, který se danou problematikou dlouhodobě zabývá, a odkazuje na články, které k této problematice již publikoval.

Zdroj: Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR)

Literatura:

Pražské stavební předpisy 2024 (PSP) na TZB-info (zde ke stažení)

Souhrnné znění požadavků na výstavbu v Praze (PVP) (ke stažení na webu IPR)

Základní povinné požadavky jsou doplněny doporučeními v Manuálu tvorby veřejných prostranství.

Nový stavební zákon na TZB-info: https://www.tzb-info.cz/pravni-predpisy

Diskuse a články k tématu Denní osvětlení a oslunění a k §45 PSP na TZB-info (k prostudování zde)