Tesařská tradice v českém stavebnictví

„Zvyšující se nároky na životnost stavby a na omezení potřeby její pravidelné údržby ovlivňují také způsob provádění klempířských, pokrývačských i tesařských prací, výběr materiálů a provádění konstrukčních detailů. U novostaveb jsou řemeslné práce často přiváděny k funkční dokonalosti a téměř strojové přesnosti. Zvyšuje se podíl strojního zpracování výrobků, prefabrikace, uplatňují se sofistikované detaily, zvyšuje se produktivita práce. Historické památkově chráněné stavby jsou zřejmě jedinou příležitostí k zachování tradičních řemeslných postupů, které se předávají z generace na generaci,“ uvedl na úvod Martin Maršík a společně s kolegou Karlem Stýblem pak představil na snímcích některé historické stavby a klasické způsoby řemeslné práce. K vidění byly klasické tesařské spoje z dřívějších dob a zástupci Cechu KPT komentovali snahu soudobých řemeslníků zachovat maximum z původního materiálu, jakožto svědectví řemeslného umu našich předků. Prvky jsou protézovány s použitím plátů a jiných klasických tesařských spojů, často se musejí řemeslníci vypořádat s detaily bez použití železných spojovacích prostředků. Na základě projektového návrhu nebo výměnou kus za kus se provádějí opravy poškozených částí krovu či stropu přímo v dílnách. Ve všech případech s maximálním respektem k původním autentickým prvkům a konstrukcím a s věrohodným ztvárněním doplňovaných a rekonstruovaných součástí.

V další části programu semináře se hovořilo nejenom o ubývajících kvalitních historických krovech a dřevěných konstrukcích, ale také o nekvalitní práci některých firem. O zlepšení současného stavu usiluje dlouhodobě Cech KPT prostřednictvím svých inspektorů řemesel.

„Posuzování kvality prací je většinou sporné. Inspektoři řemesla jsou experti s letitými zkušenostmi, úzce spolupracující se soudními znalci v oboru. Mohou tak zodpovědně hodnotit prováděné práce,“ vysvětluje Martin Maršík. Nicméně činnost inspektorů je zaměřena na již vzniklé problémy na stavbách. Snahou Cechu KPT je docílit kvalitních profesních zkoušek obdobně, jako je tomu v zahraničí – a předejít provádění prací nekvalifikovanými osobami.

„Kvalifikované práce stále mohou provádět podle českého živnostenského zákona osoby způsobilé a nikde není zaručeno, že tyto osoby jsou skutečně erudované ve svém oboru,“ podotýká Martin Maršík a podrobně vysvětluje další postup, kde v souladu se zákonem č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání, je možné, aby tyto osoby získaly certifikát na základě kvalifikačních a hodnotících standardů. Zákazník tak získá záruku, že certifikovaná osoba má dostatečné odborné znalosti a schopnosti realizovat jeho zakázku. „Kvalifikovaní řemeslníci už nebudou nuceni na trhu soutěžit s osobami nekvalifikovanými a investor, který si nechá provést práce řemeslníkem bez certifikace, si může stěžovat pouze sám na sebe. Cech se aktivně podílel na tvorbě kvalifikačních a hodnotících standardů a je autorizovanou osobou udělující certifikáty v oborech klempíř, pokrývač, tesař a izolatér,“ dodává Martin Maršík. Za zmínku stojí také tzv. Řemeslná rada Cechu KPT, která je složena ze zástupců privilegovaných členů Cechu KPT a z řádných členů Cechu KPT. Úkolem rady je sbírat poznatky a problémy s realizací střech a tyto jednou ročně prezentuje na svém fóru. Na toto fórum má přístup celá odborná a řemeslná veřejnost v oboru střech. Závěry a poznatky z tohoto fóra jsou zpracovány a slouží jako podněty pro výrobce a pro odbornou a řemeslnou veřejnost v oboru střech.