Obnova zámku Štědrá pokračuje
Obec Štědrá vynakládá již několik let nemalé úsilí a prostředky na rekonstrukci místního barokního zámku a přilehlého parku, který se podařilo zachránit doslova za pět minut dvanáct. Obecní zastupitelstvo se již nadále nemohlo dívat na úpadek a chátrání místní kulturní památky a vzalo osud do svých rukou.
V roce 2011 obec odkoupila zámek od tehdejšího majitele ze San Marina za 3,5 milionu korun. Od té doby se do opravy zámku investovalo 23 milionů korun. Současný starosta odhaduje, že minimálně dalších 20 miliónů bude zapotřebí k úspěšnému dokončení stavby. Teprve poté se brány zámku mohou otevřít pro turisty.
Léta prosperity utnul komunismus
Zámek Štědrá byl vystavěn hrabětem Ferdinandem Jakubem Kokořovcem z Kokořova ve 30. letech 18. Století. Kokořovci do nového moderního zámku přesunuli své sídlo z nedalekých Žlutic. Nedlouho po výstavbě zámek vyhořel, ale areál zámku se podařilo kompletně zrekonstruovat v pozdně barokním stylu. V roce 1830 došlo ke stavebním úpravám fasády a vstupní brány. Kokořovci nakonec o sídlo díky velkému zadlužení přišli. Zámek se dostal v roce 1876 do nucené správy. Nového stálejšího majitele a správce našel zámek až v roce 1915, kdy zámek připadl textilnímu velkoprůmyslníkovi Josefu Menčíkovi. Ten dotvořil současnou podobu zámku tím, že nechal postavit věžičku s ochozem zakončenou kopulí, která nyní tvoří jednu z dominant zámku. V roce 1945 připadl zámek státu.
Ačkoliv byl zámek v roce 1958 prohlášen kulturní památkou, éra komunismu pro něj nebyla úplně příznivá. Historický objekt se stal postupně sídlem zemědělské školy, státního statku JZD či ONV. Hlavní rána mu byla ale zasazena po machinacích s novými majiteli po roce 1991.
Porevoluční doba vkládala velké naděje do nových soukromých majitelů, kteří projevili o chátrající zámek zájem. Euforii 90. let ale brzy vystřídalo vystřízlivění. Zámek vystřídal dva majitele. Poslední měl v plánu investovat do zámku závratných 200 milionů korun a přestavět ho na luxusní hotel. Z plánů zbyly trosky a to doslova. V roce 2011 se obci podařilo po několikaletém vyčkávání odkoupit zámek za 3,5 milionů korun.
První krok k záchraně = kvalitní střecha
V době odkoupení zámku obcí, měl objekt v některých částech narušenou statiku obvodových zdí a krovu. Do objektu zatékalo, a tak se stala prioritou záchrany zámku rekonstrukce krovů a střechy. Rozsáhlé rekonstrukce se ujala místní stavební firma Ing. Milana Kadery, která má s rekonstrukcí památkových objektů bohaté zkušenosti. Z důvodu minimalizace vad a reklamací byla dána přednost kvalitnější a dražší krytině. Aby byl zachován specifický ráz zámku, byl z nabídky pálených, keramických tašek Bramac vybrán model Opál v režné barvě. Jak podotýká starosta obce Štědrá František Pánek „Jsme přesvědčeni, že z dlouhodobého hlediska se nám sázka na kvalitu vyplatí. Jediný problém, který jsme se střechou dodnes zaznamenali, je absence fólie pod taškami, což byl požadavek památkářů. Díky tomu se občas v zimě stává, že kolem volských ok zafoukává jemný sníh.“
Kvalitně provedená pokládka bobrovek dnes není samozřejmost
Bobrovky se řadí mezi nejstarší typ skládané krytiny. Využívány jsou proto zejména při rekonstrukci historických objektů. Od moderních krytin se odlišují absencí drážek, které ulehčují práci při pokládce. Rovné bobrovky mají ale tu výhodu, že je možné s nimi vymodelovat jakékoliv tvary včetně oblých. „S bobrovkami ale pokrývači musí umět pracovat a to dnes není samozřejmost“, vysvětluje za Bramac technický poradce Ing. Jakub Dressler. „Naše společnost organizuje pravidelná odborná školení, kde se pokrývači naučí správnou techniku pokládky bobrovek a zvládnutí složitějších tvarů, včetně tzv. volských ok (oblé vikýře), které se nacházejí i na historickém objektu Zámku Štědrá.“
Loňské ocenění a smělé plány do budoucna
V loňském roce se Zámek Štědrá dočkal prvního místa v kategorii Zachráněná památka v soutěži o Stavbu Karlovarského kraje. „Toto ocenění je pro nás jistým zadostiučiněním. Zámek se navíc dostal do širšího povědomí lidí, zejména v Karlovarském kraji,“ těší se z ocenění starosta Pánek.
Hlavním cílem rekonstrukce je zpřístupnění zámku veřejnosti. Jelikož se Štědrá neřadí mezi národní kulturní památky, nemůže dosáhnout na evropské dotace, které by záchranné práce značně urychlily. Rekonstrukce je financována převážně z rozpočtu obce. Na financování stavebních prací se podílí rovněž ministerstvo kultury a krajský úřad. Na obnovu parku přispělo i ministerstvo životního prostředí. „Tento rok by měly být dokončeny práce na interiérech ve druhém podlaží a můžeme se vrhnout na přízemí. Nemalým soustem bude rovněž obnova více než dvou set metrů fasády,“ nastiňuje plány František Pánek. Starosta obce na závěr dodává: „Již dnes občas zámek otevřeme pro veřejnost z důvodu pořádání jednorázových akcí. Samozřejmě si slibujeme, že zrekonstruovaný zámek k nám přiláká více turistů, zejména rodiny s dětmi. Již letos se v patře chystá výstava tvorby výtvarníka Dalibora Nesnídala, který již delší dobu připravuje exponáty pro náš zámecký kabinet kuriozit. Hlavně bychom však rádi splatili dluh těm, kteří se v historii zasadili o výstavbu zámku. Jsem přesvědčen, že nikdo z bývalých majitelů by nenechal zajít situaci tam, kam ji nechala zajít naše generace.“