Zelená úsporám - peníze pro rodinné domy budou možná z peněz pro veřejné budovy

Ještě na jaře roku 2010 byla reálná varianta, že by se předpokládaných 25 mld. Kč získávaných prodejem emisních kreditů nemuselo do konce roku 2012 stihnout na zateplování rodinných a bytových domů rozdat a proinvestovat. Mysleli si to úředníci ministerstva životního prostředí – gestor programu Zelená úsporám. Neproinvestované peníze by bylo nutné vrátit Japonsku. Z tohoto důvodu byly vyčleněny z programu 4 mld. Kč na zateplení veřejných budov, především škol, školek, domovů důchodců, nemocnic, zdravotních středisek a jiných budov tohoto charakteru.

Definovaná skupina staveb trpí nedostatkem financí na opravy a investice stále více. K vyčlenění 4 mld. Kč pro veřejné budovy tedy došlo a v létě r. 2010 byla vyhlášena v rámci programu Zelená úsporám výzva pro obce, města, kraje (majitele veřejných budov) k předkládání žádostí a projektů na zateplování jejich budov, kde hlavní skupinu budov/areálů tvoří právě již zmíněné potřebné objekty. Výzva byla vyhlášena jen několik dní před příjmem žádostí samotných, což bylo považováno za diskriminační vůči těm, kteří zákulisní informace o programu neměli a s přípravou začali, až v době po výzvě nebo při běžícím příjmu žádostí. To se mohlo promítnout do nekvalitní přípravy projektů, protože bylo nutné žádost podat co nejdříve vzhledem k brzy očekávanému uzavření programu.

Miliony vynaloženy na projekty a žádosti

Výzva k předkládání žádostí o dotace z programu Zelená úsporám pro veřejný sektor byla vyhlášena s konceptem příjem zastavit po naplnění 1,5 násobku alokace, tzn. 6 mld. Kč nebo k 31. 8. 2010 a z přijatých žádostí podpořit ty kvalitnější v objemu 4 mld. Kč. Nakonec byl k poslednímu srpnu 1,5 násobek alokace téměř dosažen. Obce a města požádaly o dotace na projekty ve výši cca 5,8 mld. Kč. Vesměs jde o investice na zateplení nevzhledných a dobou chátrajících fasád, výměnu mnohdy vypadávajících oken a sanaci budov základních a mateřských škol nebo domů s pečovatelskou službou.

Součástí žádosti o dotace je vždy poměrně rozsáhlá dokumentace – projektová dokumentace, energetický audit vč. štítku obálky budovy, rozpočet projektu. Nemálo času zabere samotnou žádost zkompletovat a podat. Při takovýchto objemech investic, resp. požadavku na dotaci, jde o stovky milionů korun. Žadatelé – investoři, tedy obce a města, v očekávání, že peněz je dost ať již v Operačním programu životní nebo v programu Zelená úsporám, finance do projektů poskytli s tím, že výsledek se dozví do konce roku 2010, a mohou tak v létě roku 2011 projekty realizovat.

Bohužel dnes - sedm měsíců po ukončení příjmu žádostí - stále nebylo vydáno oficiální stanovisko ohledně dalšího postupu těchto projektů veřejného sektoru a plánované investice na léto 2011 tak nejsou reálné. Prosakují navíc stále více informace o tom, že by se chybějící finance pro plnohodnotné uspokojení požadavků žadatelů z řad rodinných domů a panelových domů mohli čerpat právě na úkor projektů veřejných budov.

Dle interních informací z Ministerstva životního prostředí se chystá zásadní snížení původní částky 4 mld. Kč pro veřejné budovy, a to až o 80 %. Připomeňme, že částka 4 mld. Kč byla závazně přislíbena ve výzvě pro podávání žádostí a obce a města vynaložily nezanedbatelné prostředky na přípravu projektů, auditů a žádostí. Došlo by tak ke změně podmínek programu daných na začátku a známých všem žadatelům a ke zbytečnému vynaložení prostředků na přípravu a vyhodnocení žádostí.

Zelená úsporám v rukou politiků

Program Zelená úsporám byl spuštěn před volbami do evropského parlamentu v roce 2009. Jakoby přes kopírák v opačném směru bylo politickým rozhodnutím držet příjem žádostí do programu Zelená úsporám co nejdéle otevřený, resp. uzavřít jej až ve dnech po skončení komunálních a senátních voleb, tedy koncem října r. 2010, přestože už koncem srpna požadovaly vnitřní úseky Státního fondu životního prostředí a Ministerstva životního prostředí pozastavení programu a jeho vyhodnocení. Politici rozhodli, že program bude otevřen až do voleb. Důsledky tohoto chybného rozhodnutí se nyní řeší. Pro všechny cílové skupiny – pro všechny žadatele – by měly být stejné. V žádném případě takové, že na úkor maximálního uspokojení majitelů rodinných domů, bytových družstev nebo společenství vlastníků se opět zpětně vezmou finance veřejnému sektoru (4 mld. Kč), či se z těchto financí ukrojí významná část.

Jestliže už jednou stát udělal rozhodnutí, že podpoří čtyřmi miliardami Kč školy a školky, nechal obce a města investovat do přípravy projektů, měl by to dodržet a ne tyto peníze veřejnému sektoru opět sebrat. V krajním případě by se měl celý chybějící balík financí rozdělit rovnoměrně a každému žadateli škrtat stejnou část. Klíč na rozdělení peněz pro žadatele z řad veřejného sektoru byl definován výzvou samotnou.

Nová výzva OPŽP

Na stole jsou i návrhy. Hovoří se o tom, že bude vypsána další výzva z Operačního programu životní prostředí, do které by mohly obce a města znovu podávat žádosti o dotace na připravené projekty. Pro města a obce by to znamenalo znovu přepracovat připravené projekty, vyplňovat žádosti, vynaložit další finance. Pro mnoho žadatelů už to bude poněkolikáté, protože projekty podávali nejen do Zelené úsporám, ale již dříve do Operačního programu životní prostředí, kde rovněž nebyly dodrženy předem deklarované podmínky. Nikoliv pouze přepracování žádostí a projektů stojí další miliony korun, ale také samotné vyhodnocení žádostí a projektů úředníky nebo najatými hodnotiteli. Vše je v konečném důsledku hrazeno z kapes daňových poplatníků. Navíc podle tradice není jisté, zda po skončení příjmu žádostí nedojde ke změnám podmínek.