Brno se Starou Ponávkou a park Mariacela

Ašantské přísloví: „Hloubku v řece měř s jednou nohou na břehu.“

Pohled na park Mariacela, v pozadí areál Svatopetrská
Fotografie – Ing. arch. Petr Brandejský

Brněnský potok s podivným jménem Ponávka

Několik let je na světě nádherně provedená revitalizace malého kousku Zapomenutého Bohem, toku zanedbané „špindíry“, řeky či spíše potoka zvaného Ponávka. Potok dlouhý 16,8 km pramení v lesích na sever od Brna. Původně potok protékal Brnem a v Komárově se společně s řekou Svitavou napojoval na řeku Svratku. Ke škodě celé věci se v pozdější době Ponávka stala hlavní kanalizační stokou a na povrchu se objevovala jen v některých částech Brna. Ústil do ní Svitavský náhon a Svratecký náhon a nedaleko Zvonařky se vlévala do řeky Svitavy. Posléze bylo rameno odděleno od Svitavy a Ponávka po regulaci převzala trasu tohoto toku a vlévá se do Svratky až v Komárově. Posléze byla převážná část Ponávky zatrubněna a štolami nasměrována do Svitavy. Nicméně starý Svitavský náhon převzal původní trasu Ponávky, která dnes tudy již neteče. Ale po zvyku se toku v místech Trnitá a Komárov stále říká potok Ponávka, často též Stará Ponávka. Hodnotit smysluplnost regulací je pošetilé, v parku Lužánky nalezneme výrazný val zatrubněného toku, který před jeho regulací zaplavoval celý park i přilehlé volejbalové a tenisové kurty.

Pohled na park Mariacela

Přechod přes vodu

Areál Svatopetrská

Fotografie – Ing. arch. Petr Brandejský

Údiv však není na místě, protože Lužánky získaly svůj historický název po lužních lesích právě okolo Ponávky, a tak se podle toho místo chovalo. Vlastně se tak chová i dnes. Po vydatnějších deštích zůstávají na níže položených místech nehluboké tůně, které leckdy nevysychají. Příroda to měla nějak namyšlené a naše nápady si často nebere k srdci. Stejně tak jsem viděl fotografie ze zaplavených ulic čtvrtí v padesátých a šedesátých letech minulého století, kdy Ponávka po deštích a tání pronikla přes kanalizace do města. A asi to tak bylo letitě. Takže soužití města a Ponávky bylo často ambivalentní a složité.

Schody pro posezení

Stará Ponávka

Stará Ponávka

Fotografie – Ing. arch. Petr Brandejský

Ale i tahle popelka může nádherně prokouknout

Nicméně Stará Ponávka ve čtvrti Komárov je místo, jež nás zajímá. Vznikla zde nová zrevitalizovaná část původního brownfieldu. Areál Svatopetrská byl zanedbaný se spoustou neúsporných budov, podivných zákoutí, kam byste v noci neposlali ani svého úhlavního nepřítele.

Na 13 tisících metrech čtverečních na rozhraní centra Brna a Komárova nedávno vyrostl u řeky unikátní areál s ekologickými a úspornými technologiemi. Bývalý Výzkumný ústav stavebních hmot na ulici Svatopetrská 7 při rekonstrukci obohatila fotovoltaika, rekuperace, systém pro zachycení a využití srážkové vody, tepelná čerpadla a řada dalších moderních technologií. První nájemníci se sem nastěhují v únoru. V následujících letech čeká obdobná proměna i zbytek budov v areálu. Projekt společnosti Top-in.cz vznikl ve spolupráci s brněnskou Nadací Veronica a zúročuje nadační zkušenosti se „zeleným“ stavěním. Jedná se tak o jeden z mála úspěšných příkladů propojení komerční a neziskové sféry – public private partnership.

Vodní vegetace

Schody pro posezení

Park Mariacela a areál Svatopetrská

Fotografie – Ing. arch. Petr Brandejský

Na Svatopetrské najdou nájemníci kanceláře, sklady, prostory pro lehkou výrobu, vývojové a inovační centrum, obchody i byty. „Zapojili jsme všechny prvky, které spadají do konceptu smart city. Využíváme geotermální energii, střechy a fasády jsou osazeny fotovoltaikou, nabídneme zázemí pro elektromobily a elektrokola, zachycujeme dešťovou vodu a nechybí ani zelená střecha,“ popsal všechny inovace Pavel Strašák, zástupce investora ze společnosti Top-in.cz.

O tomto projektu jsme již psali v roce 2019. Součástí areálu je cyklostezka a navazuje???

Otevření chytré a úsporné budovy není jedinou ekologickou novinkou, která lidi v Komárově čeká. Areál Svatopetrská leží u toku staré Ponávky, jejíž část se tento rok bude revitalizovat. Lidem ze sídliště i nového areálu se tak otevře přístup k vodě, obě území se propojí lávkami. „Přibližovat řeky ve městech lidem je ve světě dlouhodobě trendem. Jsem proto ráda, že jsme letos začali s první částí rozsáhlého plánu revitalizace Ponávky. Už příští rok si tak lidé v Komárově užijí příjemnější procházky i pobyt na říčním břehu,“ uvedla Alexandra Koutná z Veřejné zeleně města Brna.

Pasáž s loukou

Most se silnicí

Stará Ponávka

Fotografie – Ing. arch. Petr Brandejský

Jsme u zcela nového parku Mariacela

Zde se dostáváme k meritu věci. Konečně lidé začínají chápat, že řeky, které protékaly městem vyregulované ad absurdum, jsou tady s námi a pro nás. Nesmyslné koryto Svratky na Starém Brně se nyní revitalizuje a kamenné koryto se mění na pobytové místo u vody – lavičky, kaskády, zeleň, přístup k vodě, stezky a cyklostezky. Prostě to, co se zde nabízí samo lze přece využít pro volnočasové aktivity a odpočinek. Pohled na vodu (pokud vám zrovna neodnáší dům nebo auto) je přece nádherný a uklidňující. Tak proč nabízenou příležitost neuchopit a neprospět životu města a jeho obyvatel.

Schody pro posezení

Park Mariacela a cyklostezka

Podesta na pilonech

Fotografie – Ing. arch. Petr Brandejský

Stejně je na tom Stará Ponávka v Komárově. Na relativně komorní ploše se zde podařilo vytvořit krásný a účelný projekt parku Mariacela, který je volně spojený s nedalekým areálem Svatopetrská. Ponávka je zde na 300 metrech vrácena do přírodní podoby, je nosným prvkem místa. Břehy jsou přístupné jako ve volné přírodě, Ponávku lze na několika místech přejít lávkami, ale i kameny (betonové kvádry) umístěnými v rozestupech napříč toku.

Původní stav parcely parku Mariacela a areálu Svatopetrská
Fotografie: Alexandra Koutná z Veřejné zeleně města Brna

Nynější park Mariacela – letecký pohled

Nalezneme zde pobytové betonové schody s dřevěnými sedáky, lavičky, cyklostezku, pěšinky a louky s lučním kvítím a bylinami. Asi 40 vzrostlých stromů zde doplňuje stovka keřů, traviny a vodní rostliny. Stezky jsou většinově zasakovací. Zní to opravdu banálně, nicméně je za tím spousta práce, spousta peněz a mnoho času, kdy uplynulo dosti vody ve Staré Ponávce. Ani výraz znovuzrození zde není úplně výstižný, protože jsme kvalitativně vše posunuli zcela jinam, což dříve určitě takto nebylo. Snad návrat k přírodě, ekologii nebo přirozenosti a prosté uměřenosti je výstižnější.

Část revitalizace s obytným komplexem Domeq za CTParkem
Fotografie – Ing. arch. Petr Brandejský

To místo neskutečně prokouklo a nadechlo se. O zlepšení mikroklimatu je snad zbytečné hovořit. Vzhledem k tomu, že jsem, ne tak dávno, viděl celé místo před revitalizací, podivná zákoutí, náhradní parkoviště zarostlé náletovými dřevinami, vše neupravené a velice smutné. Sami nejlépe vidíte na předešlých fotografiích. Zde opravdu není co srovnávat. Tohle není zlepšení, to je zcela nesouměřitelný kvalitativní skok. Přitom vyjadřovací prvky celého výsledku jsou vcelku prosté a jednoduché.

V blízkosti navazuje podobně upravený prostor (areál CTParku Ponávka na Škrobárenské), kde nalezneme hřiště na street basketbal i s betonovým posezením hráčů i fandů, dvě zapuštěná ohniště, zavěšené lanové hamaky, lavičky a spoustu zeleně, která stíní posezení v klidu a pohodě. Potok je napojen na regulaci odlehčovací komorou v případě dešťů. Potok Stará Ponávka obě místa spojuje a je společným jmenovatelem, i když tato část není součástí projektu park Mariacela. Obě místa tvoří příjemné prostory pro odpočinek a vyžití těch, kteří zde žijí, bydlí nebo třeba pracují.

Nerezové skluzavky

Hřiště

Posezení

Fotografie – Ing. arch. Petr Brandejský

Jen tak

Pro zasmání je zde informace o realizaci projektu. Ten trval jeden rok, nicméně zkrotit byrokratického šimla trvalo 3–4 roky z 9 let, kdy vše začalo.

V budoucnu Veřejná zeleň města Brna počítá s revitalizací celého 4kilometrového úseku, který je v dalších částech města zatrubněný.

Proč jméno Mariacela? Je to odkaz na název bývalé osady (součásti Komárova) Malá Mariacela, která se jmenovala podle štýrského poutního místa Maria Zell v Rakousku.

Kolik taková revitalizace vlastně stojí

Celkové náklady na tento projekt byly ve výši 20 250 000 korun. Projekt financovalo ze svých zdrojů Statutární město Brno.

Za předpokladu správné údržby a obnovy je životnost trvalá.

Opravené budovy v CTParku

Lanové hamaky

Ohniště

Fotografie – Ing. arch. Petr Brandejský

Poznámka:

Lokalita:
Brno-Komárov, okres Brno-město

Realizace:
1–12/2019

Autor:
ATELIER FONTES, s.r.o.

Zhotovitel:
FIRESTA-Fišer, rekonstrukce, stavby a.s.

Investor:
Statutární město Brno – Veřejná zeleň města Brna

Kontakt:
Alexandra Koutná
koutna@vzmb.cz
Web: https://www.vzmb.cz/

Celkový pohled na revitalizaci za CTParkem
Fotografie – Ing. arch. Petr Brandejský

Použité podklady:

• Citáty – http://www.citaty.net
• Fotografie – Ing. arch. Petr Brandejský
• Fotografie – Alexandra Koutná z Veřejné zeleně města Brna, Seminář s odborníky na téma HDV – Brno rok 2020 a článek TZB-info, Seminář s odborníky na téma HDV – Brno
• Část textů – s využitím tiskové zprávy – www.svatopetrska.cz