Nejnavštěvovanější odborný portál
pro stavebnictví a technická zařízení budov
estav.tvnový videoportál

Mystický monumentální chrám ukrytý pod zemí v centru Brna

Dlouho opomíjený vodojem na Žlutém kopci konečně ožil

Ten vodojem na Žlutém kopci není ve skutečnosti jeden, ale tři, a není na kopci, ale na jeho úbočí. Je to neskutečná industriální památka z let 1869–1910, top mezi turistickými novinkami Brna současnosti. Absolvujete-li komentovanou prohlídku „znovuzrozené“ památky, pak vás čeká neskutečný zážitek.

Valeriu Butulescu: „Zlomyslníci! Napsali jste na vodojem H2O. Tři jazykozpytci kvůli tomu prostě zemřeli žízní.“

Druhý vodojem – panorama (Foto: Druhý vodojem, Petr Brandejský)
Druhý vodojem – panorama
Foto: Druhý vodojem, Petr Brandejský

Industriální památka, top mezi turistickými novinkami Brna

Ten vodojem není ve skutečnosti jeden, ale tři, a není na Žlutém kopci, ale na jeho úbočí. Spousta Brňanů vám řekne, že ani netuší, v kterém místě ten vodojem na „Žluťáku“ najdete a přes svoji velikost je opravdu velmi nenápadný. Dlouhé roky jsem se snažil prosoukat do těchto prostor, oficiálně i méně oficiálně. Konečně se tak stalo. Pokud seženete vstupenky a absolvujete komentovanou prohlídku této „znovuzrozené“ památky, pak vás čeká neskutečný zážitek.

Trocha historických souvislostí nezaškodí

Vraťme se však hlouběji do historie. O nezbytnosti a symbiotické potřebě měst a říčních toků je zbytečné se vypisovat. I Brno má své důležité spojení s vodním tokem. A ne jedním. Jsou jimi Svratka a Svitava, v neposlední řadě taky říčka Ponávka. První osídlení bylo u brodu přes Svratku v prvním tisíciletí našeho letopočtu. Hradisko osazené v nivě řeky dostalo údajně jméno po blátivém podloží brn, či brnije. Přes Přemyslovce se postupně dostáváme ke genezi moravské metropole. Vždy však bylo město úzce spjato s životadárnou vodou svých toků, ostatně jako skoro každé město.

Prozatímní přístup (Foto: První vodojem, Petr Brandejský)
Prozatímní přístup
Ing. Aleš Svoboda (Foto: První vodojem, Petr Brandejský)
Ing. Aleš Svoboda
Patní náběhy podpor (Foto: První vodojem, Petr Brandejský)
Patní náběhy podpor
Šoupata (Foto: První vodojem, Petr Brandejský)
Šoupata

Foto: První vodojem, Petr Brandejský

Od pitné a užitkové vody přes řemesla a posléze průmysl, vše více či méně bylo závislé na vodě. Do 15. století Brno využívalo převážně studny s podpovrchovou vodou v centru i v některých domech a movitějších sídlech. Ty záhy přestaly dostačovat a taky nedostatečná hygiena, jež kontaminovala zdroje, byla důvodem pro přívod vody odjinud. Roku 1415 byl vytvořen první vodovod, který vedl vodu do kašen na Zelném trhu (dnešní Parnas) a na náměstí Svobody, tehdy Dolní trh. Ten původně přiváděl vodu z řeky Svratky. Tak šel čas a vodní hospodářství v Brně se rozrůstalo. V roce 1853, i přes rozšíření sítě, přestalo množství vody i její kvalita Brnu postupně dostačovat. Tyto souvislosti stály u zrodu soustavy vodojemů, s počátkem roku 1869. Jez u Kamenného mlýna, jako důležité centrum zdroje přívodu vody do Brna ze Svratky, byl zakoupen městem a bylo rozhodnuto o vybudování vodovodu s čističkou s nádržemi v Pisárkách okolo roku 1870 i s dalšími následnými etapami. Tato říční voda však stále neměla potřebnou kvalitu, svěžest a mineralitu, což ubíralo vodě na její chuti. Takže na řadu přichází Březovský vodovod na přelomu 19. a 20. století a posléze Vírský oblastní vodovod. Brno má v zásobě ještě hlubinné artézské studny, jako další možnost. Potud některé souvislosti. Předmětem našeho povídání jsou však historické vodojemy.

Průhled tlamovými okny (Foto: První vodojem, Petr Brandejský)
Průhled tlamovými okny
Strop s odstupňovanou podporou (Foto: První vodojem, Petr Brandejský)
Průhledy žebrovými stěnami
Průhledy žebrovými stěnami (Foto: První vodojem, Petr Brandejský)
Průhledy žebrovými stěnami

Foto: První vodojem, Petr Brandejský

Dva cihelné vodojemy a jeden betonový

A teď se posaďte, protože to teprve bude jízda. Ve zmíněném roce 1869 začaly vznikat pod vedením britského stavitele Thomase Dowcryho dva cihelné vodojemy a úpravna vod v Pisárkách. Na přelomu 19. a 20. století byl vybudován betonový vodojem se dvěma nádržemi. Voda na Žlutý kopec byla čerpána do nižšího ze dvou tlakových pásem. Nízká poloha vodojemu byla důvodem k ukončení jeho provozu koncem 20. století. Dohromady poskytovaly Brnu 20 tisíc kubíků pitné vody. Jejich provoz byl ukončen konkrétně v roce 1997 a vodojemy byly odpojeny od vodovodní sítě. Výjimečné jsou jistě všechny tři vodojemy, ale hlavně ty první dva cihelné jsou neskutečnými artefakty doby a umu tehdejších řemeslníků. Cihelné klenby a systém žeber vytváří snové prostory s neuvěřitelnými průhledy. Celé dílo bylo vytvořeno pouze z cihel pálených v Brně, velice kvalitních, dodnes neskutečně zachovaných. Stejných cihel bylo použito na stavbu tělocvičny pod hradem, Červeného kostela nebo dnes již neexistujícího Německého domu.

Klenba s podporami (Foto: První vodojem, Petr Brandejský)
Klenba s podporami
Detail stropní klenby (Foto: První vodojem, Petr Brandejský)
Detail stropní klenby
Detail zdiva (Foto: První vodojem, Petr Brandejský)
Detail zdiva
Průhled lodí oddílu (Foto: První vodojem, Petr Brandejský)
Průhled lodí oddílu
Podpory stěn (Foto: První vodojem, Petr Brandejský)
Podpory stěn

Foto: První vodojem, Petr Brandejský

Stavba je zaizolována jílovou vrstvou, jakousi skořepinou, která, jak se zdá, splnila svoji funkci dokonale. 150 let není žádný krátký časový úsek a zachovalost celého díla je zarážející. Mimo armatur zde nenaleznete kovové prvky. Stejně tak zde nenajdete ani dřevěné prvky. První vodojem z roku 1869–1872, ten nejstarší, měří neuvěřitelných 45 metrů v obou směrech s výškou 6 metrů. Je rozdělen na 9 oddílů s výtokovými šoupaty ovládanými dlouhými tyčemi z armaturní místnosti domku umístěným původně nad poklopem vodojemu. Ze stejné místnosti kontrolovala obsluha průhledovými okny výšku hladiny v nádržích. Druhý cihelný vodojem z let 1896–1900 měří 45×70 metrů. Poslední betonový vodojem je z roku 1910 a je složen ze dvou komor s výškou 5 metrů. Jedna měří 30×35 metrů a druhá 30×45 metrů. S vodojemy souvisely i vodojemy na Špilberku, ukryté v jednom z bastionů hradu. Ty však jsou menší a v horším stavu.

Detail zdiva se sanitrem (Foto: První vodojem, Petr Brandejský)
Detail zdiva se sanitrem
Průhled tlamovými okny (Foto: První vodojem, Petr Brandejský)
Průhled tlamovými okny
Detail klenby (Foto: První vodojem, Petr Brandejský)
Detail klenby
Podpory stěn (Foto: První vodojem, Petr Brandejský)
Podpory stěn

Foto: První vodojem, Petr Brandejský

Zpamátnění, to je zase jedno slovo

Vodojemy na Žlutém kopci jsou památkou ukrývající se tajemně pod zemí, jež v Evropě nemá obdobu. Dnes už je naštěstí kulturní památkou. Ne vždy tomu tak bylo a vedení moderní metropole trvalo roky, než pochopilo potenciál této neskutečné estetické a monumentální stavby. Stejně tak hrozilo, že zištní chytráci tuto památku nevratně zničí a na jejím místě vznikne nějaký „chytrý“ developerský projekt. Naštěstí se v roce 2019 místo stalo kulturní památkou, tedy bylo „zpamátněno“. Ta obsahuje tři vodojemy, technický domek hlídače, armaturní komory a náspy. Postupně se dobudovávají pohodlné přístupy, to i včetně výtahu a možnosti přístupu pro imobilní spoluobčany. Zpřístupněny jsou první dva cihlové, další betonový je zatím nepřístupný. Ještě je zde dosti práce, proto se zatím návštěvníci pohybují v koridorech z oplocení. I tak zde uvidíte něco, co vás překvapí. O tom, že se zde ukrývá poklad nedozírné hodnoty, nesvědčí jenom obrovský zájem veřejnosti, ale i eminentní zájem zahraničních filmových štábů z celého světa. Jako součást filmových pobídek je tato lokalita natolik atraktivní, že na svoji příležitost nedá dlouho čekat. První natáčení přetrhla covidová pandemie, která snad bude již minulostí, proto se nechejte překvapit.

Pohled do klenby (Foto: První vodojem, Petr Brandejský)
Pohled do klenby
Foto: První vodojem, Petr Brandejský
Poslední oddíl (Foto: První vodojem, Petr Brandejský)
Poslední oddíl
Nároží podpory (Foto: První vodojem, Petr Brandejský)
Nároží podpory
Průhled ze schodiště (Foto: První vodojem, Petr Brandejský)
Průhled ze schodiště

Brněnské vodojemy jsou srovnatelné s jedinou obdobnou Evropskou památkou

Pochopitelně ať nekřivdíme, jako ignoranti a slepí patrioti, světovým unikátům a památkám. V Istanbulu naleznete unikátní cisternu Yerebatan, 140 metrů délky a 70 metrů šířky a objemem na 80 tisíc kubíků. Vznikla podle předpokladů v tehdejším centru Byzantské říše, Konstantinopoli (nebo taky Cařihradu, později dobyté Osmanskými Turky, 1930 úředně přejmenované na Istanbul), v době císaře Konstantina ve 4. století našeho letopočtu. Památka společně s chrámem Hagia Sofia a takzvané Modré mešity patří k pilířům historické architektury Istanbulu.

Panorama (Foto: Druhý vodojem, Petr Brandejský)
Panorama
Foto: Druhý vodojem, Petr Brandejský

Potenciál této památky je veliký

Přívlastky jako mystické, mysteriózní, unikátní, nebývalé, vzácné, nádherné, snad i podivně vznešené, nejsou nikterak nadnesené. Tento industriální a ryze pragmatický prostor, kterým vodojem bezesporu je, má v sobě nepředpokládaný genius loci. To, co při návštěvě uvidíte, se vyrovná svojí monumentálností gotickému chrámu ukrytému v podzemí. A to jak svojí nevšední nadčasovostí díla, tak prostou krásou cihelných žeber, sloupů s patkami i bez nich, odstupňovanými pilíři v dokonale zachovalém stavu. Tlamová okna v žebrových stěnách, průhledy okny s povlovnými oblouky ve spodních i horních částech žeber, podlaha s mělkými náběhy k patám sloupů tvořící nekonečnost či zdánlivý optický klam zrcadlení prostoru. To je opravdové unikum. Zatají se vám dech a máte pocit, že se ocitáte v prostoru, který stejně jako sakrální stavby vzbuzuje pocit něčeho mystického, úcty k dílu předků i pomíjivosti času na chvíli zde pozastaveného. Návštěvníci se tu pohybují s jakousi tichou pokorou, byť je tady skvělá akustika, která dává prostorům další nepřeberné možnosti pro využití. Koncerty, videomapping, promítání filmů, divadelní představení nebo výjimečná setkání jsou jenom torzem toho všeho, co se zde může odehrávat.

Na část možností využití těchto míst dnes logicky ani nedohlédneme. Stejně tak infrastruktura vnějšku, posezení, lavičky, terénní úpravy, zeleň budou vítaným doplněním zajímavého místa, které se skrývá v podzemí.

Panorama, vpravo schodiště vstupu (Foto: Druhý vodojem, Petr Brandejský)
Panorama, vpravo schodiště vstupu
Foto: Druhý vodojem, Petr Brandejský
Průhledy klenutými žebry (Foto: Druhý vodojem, Petr Brandejský)
Průhledy klenutými žebry (Foto: Druhý vodojem, Petr Brandejský)
Průhledy klenutými žebry

BRNO INDUSTRIAL

Projekt s tímto názvem si vzal za úkol seznámit širokou veřejnost, Brňany i „přespolní“, znalce i laiky, s bohatou historií Brna. Jedná se o historické skutečnosti, které formovaly město ve všech segmentech jeho života. Pochopitelně, že valná část toho, co Brno je a bylo, se odvíjí od jeho postavení v novodobé průmyslové Evropě. Takže historie kultury, umění, architektury, dopravy, celé infrastruktury města, jeho rozvoje se všemi myslitelnými souvislostmi, přímo i nepřímo souvisí s rozvojem města od doby, kdy se mu přezdívalo Moravský Manchester. Není to žádná drobná epizoda v dějinách naší země, ale hovoříme o třech stoletích, kdy Brno patřilo do čela světového textilního průmyslu. No, a od toho se pak odvíjí vše ostatní. Brno Industrial představuje město tímto prizmatem, kdy skrze průmyslovou historii ukazuje město jako komplexní organizmus ve všech aspektech. Je to pojítko, které se vine jeho historií a vrací nás ke kořenům metropole. Nejde však jenom o industriální historii známou i neznámou, dávno zmizelou i zachovanou. Jde také o současné dění, architekturu, estetiku, samotný život Brna v souvislostech, nápaditě a vkusně zpropagovaných.

Průhledy klenutými žebry – panorama (Foto: Druhý vodojem, Petr Brandejský)
Průhledy klenutými žebry – panorama
Foto: Druhý vodojem, Petr Brandejský
Šoupata (Foto: Druhý vodojem, Petr Brandejský)
Šoupata
Průhledy oddílem (Foto: Druhý vodojem, Petr Brandejský)
Průhledy oddílem
Schodiště současného vstupu (Foto: Druhý vodojem, Petr Brandejský)
Schodiště současného vstupu

Domnívám se, že vodojemy, o kterých jsme si povídali, se stanou vyhledávanou a nedílnou součástí bohaté historie Brna. Jejich industriální charakter je řadí mezi památky zmíněného projektu, byť je tam zatím nenaleznete. V neposlední řadě mě těší, že developeři zase jednou ostrouhali a přesun do naší stověžaté matičky, po vzoru Muchovy Slovanské epopeje, vypadá trochu nereálně. Pokud někde sedí nějaký zištný chytrák a přemýšlí, jestli by tyto skutečnosti nešlo nějak ohnout, říkám pro jistotu ještě jednou. Ne, nešlo!!!

Výtoková šoupata ovládaná dlouhými tyčemi (Foto: Druhý vodojem, Petr Brandejský)
Výtoková šoupata ovládaná dlouhými tyčemi (Foto: Druhý vodojem, Petr Brandejský)
Výtoková šoupata ovládaná dlouhými tyčemi
Foto: Druhý vodojem, Petr Brandejský
Ventil v klenbě (Foto: Druhý vodojem, Petr Brandejský)
Ventil v klenbě
Původní vlez (Foto: Druhý vodojem, Petr Brandejský)
Původní vlez

Poděkování je zde na místě

Nedá mi to nepoděkovat touto cestou lidem, kteří se zasloužili o to, že tato památka spatřila světlo světa. Jedním z nich je zapálený a velmi sympatický znalec brněnského podzemí Ing. Aleš Svoboda a všichni ti, kteří byli této myšlence nápomocní. Skupině lidí pod hlavičkou Občanského sdružení Masarykova čtvrť patří obrovský dík za návrh na takzvané zpamátnění vodojemu na Žlutém kopci v roce 2019. Vždy, když někde slyším či vidím snahu poděkovat těm, co s obtížemi a bezúplatně dokázali něco smysluplného, mám pocit jisté neúplnosti a polovičatosti. Není tam znát, co vše absolvovali a jaká protivenství bylo třeba překonat. Takže jako nápravu té neúplnosti naopak NEDĚKUJI těm, co celé věci házeli klacky pod nohy. Postižené husy ať kejhají a se sebereflexí, která jim nejspíš není vlastní, si mohou vlepit facáka (klidně dva) a stydět se za své chování. No, a ti, co byli kverulanty z důvodů zcela nezištných, inzultační části sebezpytování zprošťuji. Tuším, že z tohoto mraku nezaprší, ale mám alespoň pocit jisté ucelenosti současné podoby kauzy vodojemy na Žlutém kopci. Obezlička „současná podoba“ je úmyslná, protože zdaleka neznáme konec příběhu. Tak ať je ten příběh i nadále jenom šťastný…

Oddíl vodojemu s klenbami a podporami (Foto: Druhý vodojem, Petr Brandejský a pexels.com)
Oddíl vodojemu s klenbami a podporami
Umístění vodojemu č. 3 – zatím nepřístupný (Foto: Druhý vodojem, Petr Brandejský a pexels.com)
Umístění vodojemu č. 3 – zatím nepřístupný
Cisterna Yerebatan (Foto: Druhý vodojem, Petr Brandejský a pexels.com)
Cisterna Yerebatan

Foto: Druhý vodojem, Petr Brandejský a pexels.com

Použité podklady: