Projekt kulminuje – revitalizace Zámeckého rybníka v Lednici podruhé

Současná zimní nostalgie Zámeckého rybníka je pouze zdánlivá

Valeriu Butulescu: „Tohle bahno mi není lhostejné. Je součástí půdy mé vlasti.“

Již podruhé se ocitáme na březích Zámeckého rybníka zámku Lednice. Nevšední místo, jako součást nádherného parku, doplňuje zdařile architektonickou památku světového věhlasu. Celý rozsáhlý areál je součástí Národní přírodní rezervace Lednické rybníky a patří do areálu Lednicko-valtického, zapsaného posléze do seznamu světového a kulturního dědictví UNESCO.
Zámek, který zdařile napodobuje anglickou tudorovskou gotiku, se svým unikátním francouzským parkem i nádherným skleníkem, rozsáhlým Zámeckým rybníkem doplněným o romantizující stavby a Minaretem v maurském slohu, se jen tak neomrzí. Propracované průhledy parkem, osa zámek – Minaret, rozsáhlý krajinářský projekt, vzácné dendrologické rarity, vám umožní nebývalou exkurzi do dob dávno minulých, do časů aristokracie, konkrétně rodu Lichtenštejnů. Atraktivita tohoto místa i jeho nádherného a rozmanitého okolí, jako součásti „pokladů“ Jižní Moravy je skvělým námětem pro vaše výlety.

Nostalgii při bližším pohledu střídá bahno rozpracovaného dna nádrže

Moje přímluva zůstává a je adresována těm, co tato místa znají jenom z televize nebo publikací, ale i těm, které potěší krása architektury namíchaná ve vkusném koktejlu s krásami zdejší přírody. Specifičnost složení půdy a klima zdejší lokality významně ovlivňuje zdejší biodiverzitu s pestrou a často i vzácnou faunou a flórou. Pak je zde skvělý tahák, který dokáže tohle všechno smysluplně propojit. Hovořím o „slunci skrytém v každé láhvi“, které nelze nemilovat. Že hovoříme o víně, a to hlavně skvělém víně, je jen řečnickým doplněním tohoto příměru. Barvu i odrůdu vína si zvolte sami a nebudete litovat. Že vám druhý den budou svítit oči a v duši si odvezete klid a mír je nezbytnou součástí této „objevné výpravy“. Ti, kteří vstali brzy a bez zjevných následků, pili pod svoje možnosti a budou muset přijet znovu. No, a ti ostatní nakonec taky!

Vjezd a skládka materiálu u Minaretu

Bagr s drapákem

Zopakuji, že v tomto kontextu se zde odehrává „záchranná“ akce, která odpovídá svým významem významu celé lokality. Revitalizace se týká 24 ha historické nádrže založené v roce 1811 a hovoříme o nákladu bratru 100 miliónů korun. To už opravdu není žádná bezvýznamná drobnost.

Z historie

Rybník sám byl tedy založen (1805–1811) před 210 roky tehdejšími majiteli, šlechtickým rodem Lichtenštejnů, kteří Lednické panství vlastnili od roku 1249. Jejich vlastnictví vzalo za své Benešovými dekrety, nicméně soudní pře mezi Lichtenštejny a naším státem se táhnou dodnes.

Bahno, kam oko dohlédne

Zámecký rybník se 16 ostrovy a drobnými stavbami jako jsou mostky, akvadukt nebo umělá jeskyně Peklo, byl vyhlouben zajatci po napoleonských válkách jako okrasná nádrž lednického parku. O její revitalizaci se dočtete v našem prvním povídání z počátku roku 2021. Nyní se přeneseme v čase.

Letecký pohled

Základna a skládka materiálů

Kavalérie při pojezdu bahnem

Je konec stejného roku a na hladině již neplave sací bagr firmy HYDRO&KOV s.r.o., která se ujala úkolu revitalizace jako zhotovitel. Ten měl za úkol přečerpat zhruba pětatřicet tisíc kubíků stoletých nánosů ze dvou stěžejních lokalit rybníka, naředěných ve dvojnásobném objemu vody do deponií u nedaleké regulované Dyje. Sací bagr svoji misi ukončil, sediment uložený v deponiích se postupně zbavuje své vody a čeká na další přesun do částí, které vytvoří „staronové“ břehy ostrovů i pevniny okolo.

Mostek na Ovčí ostrov nad bahnitým dnem

Dalším důvodem nepřítomnosti sacího bagru je absence vodní hladiny. Rybník je totiž vypuštěný, a to je teda dílo hodné shlédnutí. Kam oko dohlédne vidíte obrovské nánosy bahna, jež vypadají zcela neřešitelně a nekonečně. Mezi těmito nánosy, ještě zvýšenými prací techniky, se vinou koryta prohloubená tak, aby bylo možné vypustit i ta nejvzdálenější místa nádrže. Celé dílo vypadá neskutečně a apokalypticky. Pokud jste viděli někdy vánoční výlov kaprů v rybníce a mysleli jste, že toho bahna je tam fakt hodně, pak tuto vizi umocněte na druhou a tam někde se ocitáte zde. V této bahenní „hornatině“ se ztrácí nákladní auta, bagry a buldozéry, převážně vybavené pásy. Pokud chce obsluha vystoupit z buldozéru, musí vyhledat takový „přístav“ v bahenní ploše, přitáhnout se několikrát lžící ke břehu. Potom se pokusí neuklouznout na zabahněných pásech podvozku a následně přeskočit na pevný břeh. To v lepším případě. V případě opačném ho již nikdo nespatří. Zhotovitel díla musí mít obratnou obsluhu techniky nebo dostatek náhradníků. V neposlední řadě bych nechtěl vidět operaci uvedení techniky do „odbahněného“ stavu.

V této chvíli se výraz „okrasná nádrž“ jeví zcela bláznivě. Její stav se ocitá někde v začátcích svého založení, kdy zajatci z napoleonských válek přeměňovali zdejší zemi v systém kanálů s vodní nádrží. Tuším, že v lokalitě lužních lesů si velkou zábavu neužili a práce s tehdejší technikou a technologiemi, které spíše nebyly, musela být klopotná dřina. Ale to, co zde vidíme nyní, je taky úkol s velkým „U“ a výzva, byť zaplacená.

Bobr miluje naši krajinu až nad její současné možnosti

Návrat ke kořenům je návratem k biodiverzitě

O litorálních vodách, zmenšení ostrovních ploch, „vybydlenosti“ rybníka a jejich nulové či nedostatečné úživnosti jsme se také zmínili. Nemám zdaleka na mysli masívní a zcela nevhodnou obsádku kaprů, kterou pošetile nasadili komunisti do „našeho“ rybníka, který k tomu nebyl předurčen. Mám na mysli nádrž v intencích původních, tedy s životem zamýšleným zde Lichtenštejny, jako životaschopný biotop s ptačími ostrovy, takřka soběstačný na základě přírodní symbiózy a druhové pestrosti rostlin a živočichů. Tato biodiverzita zde má svoje pevné místo a neodmyslitelně sem patří. Pokud se zase nenajde někdo, kdo bude chtít vysoušet lužní lesy, pěstovat na absolutně nevhodné půdě kukuřici, cpát do okrasné nádrže kapry nebo nechat nekontrolovaně přemnožené bobry likvidovat zdejší specifickou krajinu.

Nový břeh za hrází z kamene

Kamenná hráz a utopené bárky

Pohled na ostrovy

Pokud se domníváte, že sem pletu něco navíc, tak nepletu. Potěšení z toho, že bobr se nám (se značnou nápomocí) navrátil do „divoké“ přírody, pomalu střídá rozčarování z obrovských škod, které vznikají na vzrostlé vegetaci. K roku 2020 prý měla naše země asi 6 000 kusů, ale jejich regulace prý není problémem. Proč nejásám? Protože pokud si svůj výlet prodloužíte do míst mrtvých ramen Dyje, kde leží napadané desítky mrtvých stromů, které tito „dřevorubci“ porazili bez dalšího většího využití, pochopíte ihned. Fakt nehovořím o keřích, stromcích, ale o pořádných stromech. Okolo regulované Dyje již prakticky vzrostlé stromy nenaleznete. Zato bobry dnes najdete v každém místě naší vlasti včetně Brna, sledovat je už není až zase takový zázrak. Jako vždy je vše věcí osvíceného náhledu a regulace přírody, která se už bez našich zásahů neobejde. Ale fundovaných zásahů. Mluvíme ještě o biodiverzitě, která nemůže být vlastně ani jiná než v proporcích a vyvážená? Druhovou pestrost jednoznačně ztrácíme, pokud je něčeho přemíra a ta minorita na to nechtěně doplácí, případně vymírá a absentuje. Že by to bylo až tak složité, nebo pouze jedna skupina nepřenese přes srdce další názory a nezbytnost nutného konsenzu?

Jak je to špatně, to už jsme vyzkoušeli tisíckrát a stále leckde zkoušíme. Nakonec i tato „okrasná nádrž“ by o tom mohla povídat.

Systém utopených bárek a zpevnění erodovaných a ustoupených břehů

Projekt kulminuje

Valeriu Butulescu: „Bahno nám vadí teprve tehdy, když si potřísníme boty.“

Unikátní řešení první fáze projektu s přečerpáváním sedimentů pomocí sacího bagru do deponií pochopitelně vylučovalo práci běžné těžké techniky na zemní práce. Ovšem toto se změnilo fází následující, tedy vypuštěním celého rybničního systému. Práce pozemní techniky je zde nyní obtížná, ale možná, a vlastně i nezbytná.

Fascinující pohled na většinu díla

Utopené bárky

Rozšířený břeh za kamenným valem

Rozšíření a modelace břehů ostrovů a okolní pevniny, uvedení do původního stavu, jejich zpevnění, vysazení nové zeleně a vytvoření stabilního podloží pro zeleň stávající, nelze prostě provádět jinak. Vnější část břehů si vyžádá asi padesát tisíc kubíků sedimentu. V případě ostrovů jsou sedimenty uložené do tzv. „utopených bárek“, což je výraz pro zdvojené dřevěné palisády, hrázdění vyložené geotextilií, které vytvoří součást zmíněných nových břehů. Tato část ale skončí následně pod hladinou. Hrázdění se skládá z dřevěných kuláčů zaražených do dna a vodorovných prvků z půlkulatiny přibitých ze strany od pevniny ostrova. Proto ten velmi neobvyklý název „utopené bárky“. Místo uvnitř košů a místo za palisádou blíže ke břehu a nynějším stávajícím ustoupeným břehem bude vysypáno sedimentem, případné další zatížení, stabilizace a modelace bude provedena i s pomocí kameniva. Takto znovuvytvořené břehy a přechod do hlubší vody je nezbytnou součástí litorálního pásma a dobře fungujícího ekosystému. V součtu je takto sanované pásmo dlouhé přibližně 20,3 km. Obdobná kulatina, 2x nad sebou, bude naležato vyztužovat a lemovat břehy ostrovů proti erozivním vlivům vln. Stejně jako při sanaci břehů ostrovů dochází i k ošetření stávajících břehů okolní pevniny.

Utopené bárky

Rozšířený břeh s valem a utopené bárky

Prostor mezi břehy a souběžnými navrstvenými kamennými hrázemi (novými okraji břehů) bude doplněn taktéž sedimentem uloženým na geotextílii. Obdobný systém se používá při revitalizacích nádrží u nás i ve světě, kdy stávající sediment se naplní do geotextilních vaků. Tento obrovský „nekonečný rukáv“ lemuje břehy a jeho polohu zajištuje ve vodě dřevěná palisáda. Po sesednutí vaků, kdy voda ze sedimentu odteče porézní tkaninou, je na takto znovuvytvořený břeh navezena vrstva zeminy a vysazena tráva a vegetace. Po pár letech nepostřehnete vytvoření takovéhoto umělého břehu.

Princip řešení břehů Zámeckého rybníka je v jádru analogický s touto technologií, pouze bez geotextilních vaků. Vysychající sediment udržuje na místě val vytvořený z kameniva. Revitalizace rybníka umožnila navštívit i Ovčí ostrov, který je během provozu areálu veřejnosti nepřístupný. Přístup na zdejší ostrovy je umožněn pomocí 10 dřevěných mostků, jež jsou replikami původních konstrukcí dle dobových pramenů. Jedenáctý most u vodárny je železobetonové konstrukce. Zatím se rybník hemží technikou, která je výjimečná. Kupříkladu nákladní automobil vybavený pásovým podvozkem nenaleznete na běžné stavbě. Hemžení ustane ve chvíli, kdy se koncem března opět nádrž napustí a svoje hnízda opět osídlí s pokřikem kolonie ptáků. Že nejste žádní ornitologové? Nemusíte jimi být, a přesto oceníte vzácnost celé zdejší rozmanité populace volavky stříbřité a popelavé, kvakoše nočního, kormorána velkého nebo čápa bílého. První zmínky o poměrně vzácných párech volavek popelavých pocházejí z roku 1933. Pochopitelně zde naleznete spoustu specifických druhů rostlin i živočichů, na které jinde narazíte velmi sporadicky nebo vůbec.

Nebývalá podoba Zámeckého rybníka v Lednici

Vzácná lokalita a specifické řešení revitalizace

Prováděná generální údržba Zámeckého rybníka v Lednici za téměř 140 milionů korun bude ukončena koncem roku 2023. Vodní nádrž, která byla vybudována v roce 1811 a je součástí národní kulturní památky Zámek Lednice, se tak po 210 letech zrevitalizuje z prostředků evropských fondů určených do Operačního fondu životního prostředí ČR (OP ŽP) a za přispění místního podnikatele. Revitalizace probíhá za obtížných podmínek mimo vegetační období s ohledem na vzácnost a jedinečnost celé lokality včetně ptačí rezervace. Potkává se zde ochrana zdejší přírody, zvané Národní přírodní rezervace Lednické rybníky jako součásti Přírodního parku Niva Dyje, s ochranou památek Lednického zámku jako součásti Lednicko-valtického areálu, zapsaného na seznamu světového a kulturního dědictví UNESCO.

Nebývalá podoba Zámeckého rybníka v Lednici s Minaretem

Biosférická rezervace Dolní Morava, o.p.s. opět prokazuje svoji významnou roli při řešení různých problémů krajiny v regionu i mimo něj. Spolupráce s obcemi, podnikatelskými subjekty, státní správou ochrany přírody a krajiny a se všemi, kteří chtějí zdravý a udržitelný rozvoj kulturní krajiny, je založena především na dobré mezioborové komunikaci. Vědecky podložené argumenty, respekt k zákonům našeho státu a úcta k oborové a osobní odpovědnosti za stav krajiny a životního prostředí jsou základním kamenem při rozhodovacích procesech Biosférické rezervace Dolní Morava, o.p.s.

Bonusový pohled na krásnou zdejší krajinu v podobě infrafotografie

Závěr

Závěrem celou „bahnitou anabázi“, která teprve čeká na své slavnostní ántré trochu odlehčíme. Netypický pohled na objekty focení nám umožnila infrafotografie. Použil jsem zde speciální infrafiltr, stativ a společně s dlouhými časy tak vznikly tyhle snové infrafotografie. Speciální filtr propouští pouze infračervenou část záření a viditelné záření částečně či úplně blokuje. Výsledek zachycuje obraz s širším spektrem světla, než nám umožňuje lidské oko. Obloha je zde mnohdy tmavší a kontrastnější, příroda se ze zelené vybarví do bílé, odstínů šedé až stříbrné. Pomocí nastavení bílé vzniká různý odstín výsledného obrazu. Letní motiv se změní v netušenou náladu s podivně zvláštní, až zimní přírodou. Každá fotografie je tak trochu dobrodružstvím, kdy mnohdy netušíte, co závěrem spatříte.

Souhrn informací:

Domnívám se, i přes současný stav, který je zajímavý z hlediska technického, ale ne až tak z hlediska estetického, že jsme u zrodu záchranné a oživovací akce, která je u nás zcela výjimečná. Tak jí držme palce, ať zdárně vyřeší všechny erodované a bahnité nástrahy, aby na konci roku 2023 bylo co obdivovat. Myslím, že dílo takového formátu v nádherném historickém prostředí se specifiky lužní krajiny si naši pozornost zaslouží zcela právem.

Použité zdroje:

• Části textů s využitím TZ – Biosférická rezervace Dolní Morava, o.p.s. - ředitel Ing. Jan Vybíral
• Informace – firma HYDRO&KOV s.r.o., jednatel Ing. Miroslav Ježek
• Citáty – http://www.citaty.net
• Fotografie – autor a Ing. Michal Brandejský