Přechod pro ryby neboli rybochod

Josef Náhlovský: „Krušnohorci byli výrazně feministicky založení. Například tchýně směly chodit na přechodu na červenou a krušnohorské ženy směly nosit břemena o hmotnosti více jak 100 kilogramů.“

Přechod pro ryby neboli rybochod

Co to je přechod pro ryby? Známe přechod pro chodce, známe jeho homonymum značící klimakterium či menopauza, ale přechod pro ryby? A co tohle téma vůbec hledá v rubrice zdravá architektura? To je nějaké stavařské téma? Tak vězte, že jste na opravdu dobré adrese a správném serveru. Nejsme opravdu ani poradenská rubrika BESIPu, ani ženská poradna. Nicméně číst nás mohou všichni, bez rozdílu věku a pohlaví. Jediný nezbytný atribut je znalost písmenek a touha něco se dozvědět. Další omezení zde fakt nejsou.

Tohle všechno nás oblíbeným oslím můstkem vede k tématu, které je zcela prozaické a rozhodně ne okrajové nebo nepotřebné. Úvodní obrázek vystihuje s nadsázkou vše.

Zdravá architektura a revitalizace našeho životní prostředí

Celé téma patří do velmi rozsáhlého tématu revitalizace naší krajiny včetně měst a vesnic, revitalizace toků, nádrží, do tématu modrozelené architektury, chcete-li zdravé architektury. Revitalizace krajiny je nezbytná pro návrat k její přirozené schopnosti popasovat se s nadbytkem vody v obdobích dešťů, jarního tání a povodní, stejně jako se zadržením vody v krajině v období sucha. Voda je bez nadsázky věcí života našeho i prostředí, které nás obklopuje, potažmo naší planety. Je zde ve hře spousta proměnných, se kterými je třeba pracovat. Schopnost života vodních toků je závislá na korytu, jimž protékají, jeho zanesení stejně jako vymletí a erozi, i na stavu břehů.

Hráz regulované Dyje s jezem

Přechod pro ryby od spodní části

Letecký pohled na jez

Nesmyslné svázání toků do umělých koryt bez možnosti interakce s okolní krajinou, kterou protékají, nevhodné zásahy do přirozeného chodu celého koloběhu vše ještě ztěžují. Ve hře jsou přirozené procesy, které příroda zvládala jedinečně, než se do toho zamíchal člověk. Živiny a drahocenná zemědělská půda jsou splavované dešti a unášené vodou bez možnosti využití a usazení v krajině. Veškerý život ve vodě i litorálních vodách a okolní krajině přirozených vodních prvků, komplexní fauna i flóra je úzce spjata s vodním hospodářstvím. Celkový vzhled krajiny s vodními prvky je součásti živé přírody, celkového klimatu. Tato přirozená krása plní zároveň i funkci estetickou a zároveň se podílí i na našich volnočasových aktivitách a odpočinku v přírodě. Hovoříme o ekologické stabilitě krajiny s těmito vodními prvky. Těch aspektů ve hře je pochopitelně daleko více. Neobejdou se bez ní města, průmysl ani zemědělství.

Letecký pohled, přechod vlevo

Pohled shora na vstup do přechodu

Detail stavidla vstupu

Bohužel část těchto vlivů na funkci toků je problémem, který zároveň s využitím vody limituje životaschopnost tohoto toku. Příkladů naleznete nepočítaně, od velkých vodních děl, přehrad a elektráren, až po malé jezy, splavy a další zásahy člověka do funkčního celku. Nepřekonatelné překážky jsou pastí a zároveň často věcí života a smrti. Zde nám už začíná svítat. Část života ve vodách našich i našich sousedů se neobejde bez migrace. V tomto případě si příroda nepostavila hlavu navzdory naší epoše, ale je to prostě genetická potřeba. Bylo by naivní se domnívat, že život ve vodě se omezuje na danou lokalitu a s tím si vystačí. Migrace ryb a vodních živočichů je někdy věcí metrů, ale jindy mnoha tisíc kilometrů. Stejně tak, viděno v čase, hovoříme o dnech, ale taky o rocích. Pokud neumožníme tah přirozenými biokoridory, pak můžeme nenávratně přijít kupříkladu o již vzácného úhoře říčního. Díky překážkám, které nebylo možné překonat, přišly naše řeky v předešlých dvou staletích o rarity jako je losos, jeseter velký, síh severní nebo některé druhy mihulí a platýze. Že dokáže losos překonat překážku i několik metrů vysokou je sice skvělé, ale to rozhodně nestačí.

Řeka Dyje mezi Břeclaví a Novomlýnskými nádržemi

Na části řeky Dyje, kterou mám na mysli, nalezneme překážky pro migraci ryb v podobě jezů. Jaké jezy zde připadají převážně v úvahu? Řekněme si to trochu obecněji.

V horní části je přechod rozdělen

Letecký pohled

Stavidlo pro slepá ramena

Jezy jsou objekty vodního díla umístěné v korytě řeky. Upravují spádový poměr toku a plní takzvanou vzdouvací funkci. Mají energetické využití v podobě vodních elektráren, zajišťují možný odběr vody pro průmysl a zemědělství, popř. k protipožárním účelům, regulují hladinu toku. Lze je rozdělit podle použitého materiálu na dřevěné, kamenné, betonové, železobetonové a kombinované. Z hlediska variability jsou jezy pevné, pohyblivé a kombinované. Na jezech nalezneme různé typy dalších objektů s různou funkcí, jako jsou propusti, energetické objekty vodních elektráren a taky předmět našeho zájmu – rybí přechody. Podle tvaru a postavení objektu jezu proti směru toku mohou být jezy kolmo stojící, rovné, zalomené, oblé nebo jejich kombinace. Těch kritérií a dělení je pochopitelně více, ale my si vystačíme, pro náš případ, s tímto výčtem.

Pohled odspodu na obě ramena

Letecký pohled k Bulharům

Detail kamenných prahů

Nabízím vám zde pohled na vcelku nenápadné dílo na řece Dyji, jež řeší právě tyto problémy. S jeho přispěním se ryby mohou dostat proti proudu řeky a doplout z Dunaje, přes řeku Moravu a Dyji až do Novomlýnských nádrží. Hlavní koryto regulované Dyje na úseku Nové mlýny – Břeclav má tři jezy. Elektrárenský jez Bulhary, jehož se převážně týká náš článek, s provedením rybího přechodu typu bypass. Druhý je jez Jamborův práh nedaleko Podivína, s provedením přechodu pro ryby typu žlabu jako součást jezu s prahy ze skupin balvanů. Stejného typu je i jez Břeclav, který je zmíněn na konci.

Elektrárenský jez Bulhary

Mezi obcemi Bulhary a Nejdek se nachází na Dyji 3 m vysoký kolmý sklápěcí jez s malou vodní jezovou elektrárnou. Pro zahrazení jezu je zde použito tří ocelových segmentů, proto se nazývá segmentový jez. Za obcí Bulhary je možné odbočit do Zámecké Dyje případně Staré Dyje a u obce Ladná se opět vrátit do původního regulovaného koryta. Elektrárna byla spuštěna v roce 2007 a má instalovaný výkon 720 kW.

Rybochod neboli rybí přechod Bulhary

Rybím přechodem je míněna úprava toku a jezů v podobě žlabu, dnové peřeje, rampy nebo koryta, popřípadě jiného zařízení, umožňujícího migraci ryb proti proudu toku. Jejich úprava je povětšinou napodobeninou přirozeného prostředí.

Žlab může být součástí tělesa jezu v různém postavení a provedení. Totéž platí o bočním obchvatu toku umělým korytem zvaným bypass. Každé řešení odpovídá různým podmínkám proudu, typologie a velikosti říčního toku a typu překonávané překážky, v našem případě jezu, výškovému rozdílu hladin nad a pod jezem. Vnitřní členění přechodu a narušení proudu vody se řeší pomocí různých prefabrikátů, zdrsněním, specifickou skladbou kamenů a balvanů. Takto vytvořený přechod tvoří jednotlivé meandry, zátočiny, kaskády a skupiny tůněk, pro zdárné překonání proudu rybou. Ve specifických případech nalezneme zajímavosti v podobě výtahu pro ryby a rybích komor, propustků i přechodů třeba pro úhoře. Existuje spousta kombinací a variant, nicméně tyto zmíněné pro náš případ zcela dostačují.

Boční pohled na obě ramena

Letecké pohledy na jez

Celé dílo se však stalo pro ryby „neprůchodné“ a proto zde vznikl ve stejném roce rybí přechod přírodního typu, zvaný bypass. Někdy se taky nazývají „rybochody“ a tento je dlouhý necelých 200 m. Ryby zde mají potřebu se rozmnožovat ve výše položených oblastech řeky. Díky rybochodu se daří zachovávat zdejší pestrost rybí populace, která patří k nejrozmanitějším na našem území. Tuto možnost bohatě zúročují například mníci, jeseteři, candáti a ostruchy.

Na rameni rybochodu, obloukem kopírujícím tok řeky, bylo použito 800 tun kamenů a vytvořeno 35 přírodních překážek. Jeho cena byla 15 miliónů korun. Připomíná trochu zkultivovaný potok.

Jez a rybí přechod Břeclav

Obdobný přechod přes jez byl vybudován u obce Břeclav, bohužel jeho koncepce byla pro ryby neprůchozí a musel být přebudován. Stavba z roku 2005 za 30 miliónů je 70 metrů dlouhý a 10 metrů široké koryto s překážkami z obrovských balvanů. Široká veřejnost, rybáři, vodohospodáři i odborníci na migraci ryb se zde utkali, každý se svou pravdou i rozličnými názory. Vše nakonec uzavřela v roce 2007 přestavba celého rybochodu. Změněná koncepce snížila průtok, který prý znesnadňoval jeho prostupnost proti prudkému proudu. Námitky, že ryby končí svoji migraci u Novomlýnských nádrží mohou být oprávněné, ale rybochody umožní stabilizaci rybích druhů i jejich pestrost na „zprůchodněné“ části toku, což dříve nebylo možné.

Pohled na Jamborův práh

Přechod pro ryby v levé části jezu

Přechod pro ryby v levé části jezu

Zdánlivě nenápadný počin s obrovským smyslem

Technické a technicistní vzezření jezu u Bulhar přechodem pro ryby získalo mimo funkčnosti taky estetický bonus v podobě přírodních kaskád s protékající vodou, tůňkami. Vše doplněno zelení tak milosrdnou, že i nevzhledný kontejner na naplaveniny vypadá nepatrně přijatelněji.

Zásahy typu přechody pro ryby jsou zdánlivě marginální, ale mají za následek druhovou rozmanitost obyvatel vodní říše a jejich migrace ovlivňuje zdravé biologické procesy ve zdravých vodních tocích.

Bonus na závěr

Prakticky vždy chci čtenáře potěšit nějakým bonusem. Dnes to bude trochu češtinářské cvičení, které snad potěší. Víte, kdo všechno se snaží zdolat proudy našich řek pomocí rybích přechodů? Přece ryby a mihulovci. Mihulovci? To je co, to je kdo? To je velká vzácnost. Mihule říční a mihule potoční. Kruhoústý živočich připomínající drobounkého úhoře. Co ještě tam máme zajímavého? Že migruje kupříkladu pstruh, candát východní, parma obecná nebo mník jednovousý, o těch už jste možná slyšeli. Ale pozor, že migruje i drsek menší a drsek větší, ježdík žlutý a světe div se, ostrucha křivočará? To jsou jména, co? Odborník je potěšen, laik se nestačí divit. Pokud jsem vás tím nepřekvapil, zkusím to někdy příště.

Použité zdroje:

• Citáty – http://www.citaty.net
• Fotografie – autor a Ing. Michal Brandejský