Podkroví největšího kostela v Brně přivítalo návštěvníky

Marcel Duchamp: „Je-li stín dvojrozměrnou projekcí trojrozměrného světa, pak trojrozměrný svět, jak ho známe, je projekcí čtyřrozměrného vesmíru.“

Pohled na chrám svatého Jakuba. Fotografie: Archív kostela svatého Jakuba

Od stavby románské po pozdní gotiku a pozdější baroko

Odborně nazýváme kostel svatého Jakuba (někdy Jakuba Staršího či Jakuba Většího) stavbou v pozdně gotickém slohu trojlodním halovým kostelem. Je signifikantní presbytářem neboli kněžištěm s polygonálním ochozem. Postupně se jeho vývoj dostal od stavby románské z konce 13. a počátku 14. století ke stavbě vrcholné gotiky, jež původní kostel nahradila. Ta však byla posléze nahrazena stavbou současnou a také z části stavbou pozdně gotickou. Později se kostelu nevyhnula ani barokizace, která se podepsala hlavně na mobiliáři, výzdobě a drobných stavebních úpravách, ale také na nových varhanách. V dalším období došlo k důraznějšímu ovlivnění kostela svatého Jakuba barokním slohem a se vším, co tehdy k baroku patřilo. Dřevěné oltáře nahradily mramorové, změněny byly boční oltáře, náhrobky i dlažba. To už pomalu baroko doznívá a na konci 19. století se radní usnesli, že s poplatností purismu bude kostel očištěn od vlivů, které pozměnily čistotu slohu a gotickou podstatu původní stavby. Část zdobných baldachýnů a oltářů byla změněna i odvezena jinam a kostel byl očištěn od zbytečné pompéznosti a pozlátka barokních vlivů. Nalezneme zde od prvopočátku jména jako je Přemysl Otakar I. (první listinné doklady), přes významné stavební a kamenické hutě v čele s brněnským rodákem Antonem Pilgramem, Ludvíka Raduit de Souches, pozdějšího maršála, který vedl obranu Brna proti obrovské přesile Švédů za dob třicetileté války a který zde odpočívá v hrobce.

Mužíček na ostění se ukrýval za lešením

Znehodnocená fiála portálu Staré radnice

Jak známo, Brno nebylo dobyto a maršál získal po právu historické vavříny vítěze a čestné místo v kostele svatého Jakuba. V době modernější zde nalezneme i jméno Josefa Arnolda, známého brněnského stavitele nebo jméno ikony architektury Bohuslava Fuchse, který se podílel na úpravách interiéru a opatřil prostor na chóru dvěma betonovými monolity. Ten výčet by byl opravdu nekonečný a není to podstatou našeho povídání, ale slouží jako seznámení se s jeho genezí v čase. V roce 1995 byl kostel prohlášen za národní kulturní památku.

Průhled lodí kostela

Varhany na kůru

Šroubovice schodů

Model schodů

Okolo kostela existoval od počátku 13. století hřbitov, na který se postupem času trochu pozapomnělo. Skromný prostor vnitřního města bránil jeho dalšímu zvětšování. tudíž byl zaveden systém, že ostatky z hrobu byly vyjmuty a přemístěny do podzemních kostnic neboli osárií. Posléze byl i tento způsob kostelních hřbitovů zcela opuštěn z důvodů hygienických na základě Josefínské reformy. Ostatky byly uloženy do krypty, zrušeny hřbitovní zdi a prostory byly vydlážděny i osiřelými náhrobky. To byl jediný schůdný způsob, jak obyvatele rozumně ochránit od tehdy častých epidemií moru a cholery. I tak se odhaduje počet zde uložených ostatků na 50 tisíc.

Průhled lodí kostela

Pohled do nitra dvojité šroubovice

Pohled na promítání v krovu

Hřbitov zmizel, nicméně kostnice zůstala a je další atrakcí současného chrámu svatého Jakuba. S autorskou hudbou Miloše Štědroně je toto důstojné pietní místo zároveň turistickou atrakcí, druhou největší kostnicí v Evropě po Paříži.

Monumentalita chrámů se poměřuje jejich velikostí

Řekněme si ještě pár nezbytných čísel, která se kostela týkají. Chrám svatého Jakuba v Brně je stavba 54 m dlouhá, 22 m široká a věž má neskutečnou výšku 94 m. Pro výlez do místa, které nás bude zajímat, tedy podkroví hlavní lodi kostela, vám poslouží velmi vzácné dvojité spirálové schodiště z roku 1581 se 183 stupni okolo vřetene. Pokud jdete navštívit unikátní expozici v podkroví, vyšlapete si jednu spirálu a vedle sebe vidíte na druhé spirále návštěvníky, kteří odcházejí. Spirály jsou vzájemně neprůchozí.

Vzhledem k tomu, že původně sloužil chrám potřebám valonských, flanderských, a hlavně německých kolonistů, stal se jakýmsi historickým protějškem katedrály svatého Petra a Pavla, která sloužila pro změnu českým věřícím. Vzájemná řevnivost mezi Čechy a ostatními národnostmi se zákonitě promítla i do svatostánků a názorů a chování těch, kteří je navštěvovali.

Fakta se nejlépe zapamatují díky pověstem

Historie, gotika, dávná minulost, národnostní třenice, nebyla by tam nějaká pikantérie?

Že se děly podivné věci, které posléze daly základ pověstem, které jsou kořením každé správné historie, je celkem jasné.

Průhled krovem nahoru

Pohled na promítání v krovu

Krovy a pochozí lávky

Anton Pilgram, kterého jsme zde již zmínili, prý nechal za mizerně zaplacenou práci radním poděkování, rovnající se pomstě kameníka. Po odhalení svého díla na portálu Staré radnice byla jedna z pěti zdobných fiál ve vrcholu ohnutá. Ne trochu, ale hodně. Možná v upomínku „rovných povah“ radních, kteří pak byli pro smích celému Brnu. Dodnes je z toho rarita, kterou si Brno hýčká. Jeho jméno nás spojuje s chrámem svatého Jakuba.

Pohled na promítání v krovu

Krovy a pochozí lávky

Průhled na klenby a táhlo ztužidla

A když jsme u kameníků, tak ze stejného cechu pochází další „poděkování“, které dalo za vznik pověsti u svatého Jakuba. Ta řevnivost mezi svatým Jakubem a Petrovem zde již také zazněla. Údajně vliv skupiny okolo Petrova byl tak mocný, že dokázal ze svatého Jakuba vyhnat kameníka, který zde pracoval. Ten za sebou zanechal dárek v podobě malého mužíčka, který z vrcholu gotického okna vystrkuje nahé pozadí na okolí, snad právě na Petrov. Vidíte, že i v době, kdy takový exces byl takřka nemyslitelný, měli naši předci smysl pro humor a ironii. Aby toho nebylo dosti, tuším, že tato pověst pokulhává a je to verze pro děti, protože ten naháč ve vrcholu ostění má podivně dvě hlavy a dvouhlavá saň to není. Podle některých pramenů druhá hlava patří ženě kameníka a dál smysl skulptury dobové prameny raději nepitvají. A hlavně díky těmto pověstem je celá historie hravou formou lépe zapamatovatelná a ztrácí tak trochu ten suchopár výčtu dat, jmen a slohů. Půjdete-li okolo svatého Jakuba, mrkněte na pitoreskního mužíčka, který se tak vysmívá času vysoko nad ulicí.

Krovy a pochozí lávky

Pohled na promítání v krovu

Podélný průhled

Jednou za čas je nezbytné každou památku oprášit, oživit a zrestaurovat

Nyní se však vraťme nohama na zem, ale ne na dlouho.

V roce 2021 započala komplexní rekonstrukce chrámu, která už byla nezbytností. Výměna přibližně třetiny krovů, 2 500 m² měděného pláště střechy, výměna 9 000 okenních tabulek za vhodnější, vyspravení kamenného ostění oken, restaurování novogotických chrličů pro odvod vody.

Stejně tak bylo třeba restaurovat varhany. Rozpočet vyšel na 182 milionů korun a v červnu 2024 byl kostel po třech letech znovu zpřístupněn, to vše za vydatného přispění EU, farnosti i města Brna. Do podzimu opustí fasádu poslední metry lešení a zkušební provoz multimediální expozice v nádherných opravených krovech naběhne na svou každodenní rutinu. Další zajímavostí bude zpřístupnění zrekonstruované kostelní věže, kde můžete vidět i zvony svatého Jakuba, hodinový stroj a z výšky 43 metrů budete moci průhledy spatřit Brno a náměstí Svobody tak, jak zatím nebylo k vidění. Tato část bude zpřístupněna na podzim roku 2024 a bude to zároveň nejvyšší vyhlídka v centru Brna.

Krovy a pochozí lávky

Krovy a pochozí lávky

Krovy a pochozí lávky

Tak a šup do podkroví

Tedy šup po 183 schodech. Odpočinout si můžete na kůru s průhledem do hlavní lodi kostela a nádherné sloupořadí a gotické stropy. Další zastávku můžete udělat v takzvaném trezoru, kde uvidíte promítání té netradiční dvojité šroubovice, po které stoupáte nahoru a půjdete jí také dolů.

Pohled na promítání v krovu

Krovy a pochozí lávky

Pohled na promítání v krovu

Pak už se ocitáte v krovech, které jsou monumentálním lesem trámových vazeb a smeknete před umem našich předků, kteří tohle dokázali. Je dobré vidět výsledek práce a nebývalé zručnosti, to vše realizované za jiných podmínek a možností, než máme dnes. Jste v kostele, ale vlastně ještě nebi blíže, protože stojíte na systému lávek a podest, které jsou nad klenbami kostela. Vidíte hřbety kleneb s klenáky a máte posvátný pocit z místa, kde se psala historie a kam se běžný člověk nedostal. Je to unikátní zážitek z hlediska historie, architektury, řemesla a zároveň lidské hrdosti na práci našich předků.

Průhled na klenby

Průhled krovem nahoru

Průhled na klenby a táhlo ztužidla

No a k tomu všemu vám průvodce udělá holografická multimediální projekce, která vás v osmi minutách provede historií kostela i města Brna, včetně požáru chrámu nebo tříštícího se skla z vyražených oken při náletu na konci druhé světové války. Celý zážitek projekce je doplněný prostorovým zvukem šestnáctikanálovým zvukem a 430 barevných světel. Už jenom samotné místo krovu je opravdu fascinující. Tudíž vše, co je zde, navíc je krásný bonus, který pocity jenom umocní.

Krovy a pochozí lávky

Průhled krovem nahoru

Pohled na promítání v krovu

Za tvorbou tohoto prožitku stojí skupina VISUÁLOVÉ

Je to zdařilé, a to ještě zdaleka není vše

Když si shrneme, co zde návštěvník nalezne, pak zjistíme, že toho rozhodně není málo. V blízké době to bude vyhlídka z věže kostela, nyní to je prohlídka chrámu v přízemí až po multimediální expozici v podkroví, včetně prohlídky kůru a trezoru cestou nahoru. Vně kostela je také přístupná kostnice.

Krovy a pochozí lávky

Krovy a pochozí lávky

Pohled na promítání v krovu

Nejenom, že zde strávíte smysluplný čas v historickém kontextu dějin a nádherné gotické památky, ale ještě uděláte něco pro vaše zdraví. Proč? Protože v kostelích výtahy nebývají a pokud počítáte se mnou, pak od podkroví nás dělí 183 schodů, které dáte oběma směry. Po návratu na zem, pokud zvolíte variantu vyhlídka z věže, aspirujete na sportovce roku, protože 43 metry vysoká vyhlídka značí něco přes 240 schodů, a to oběma směry. No a pokud vám to nestačí, potom do podzemní kostnice je taky pár schodů, ale co to je pro někoho, kdo byl v podkroví i na věži chrámu svatého Jakuba.

Průhled na klenby

Pohled na promítání v krovu

Průhled krovem nahoru

Ještě jeden postřeh, který potěší. Všude naleznete na trasách dlaždice a označená místa s QR kódem, který vám umožní konečně rozumně využít svůj mobilní telefon. Hlasy předních brněnských herců se dozvíte mnoho zajímavého v daném místě vaší objevné cesty. Pochopitelně, že celý program a audiovizuální výstupy lze přizpůsobovat ročním obdobím, významným výročím, svátkům včetně Vánoc. Potěšení pro Brno i jeho návštěvníky…

Použité podklady:

• Citáty – www.citaty.net
• Fotografie – Petr Brandejský
• Fotografie celého kostela vně: Archív kostela svatého Jakuba
• Texty – Ing. arch. Petr Brandejský