Velmi ceněný kostel sv. Václava v Sazovicích

Marek Jan Štěpán: „Myšlenkově bych se zařadil do Evropy, v užším smyslu do moravsko-austriackého regionu. Dnešní postmoderní doba často hýří přemírou různých stylů, já se obracím napřed k jakési vnitřní pravdivosti.“

Nádherný pohled na hmoty kostela

Sakrální stavby jsou doménou architekta Marka Štěpána

S prací renomovaného ateliéru architekta Marka Štěpána jsme měli už možnost setkání nad realizací zcela nového brněnského kostela pro sídliště Lesná na ulici Nezvalově, který se jmenuje kostel blahoslavené Marie Restituty. Nevšední jméno pro nevšedně minimalisticky řešenou sakrální stavbu. O složitém pozadí historie vzniku kostela až po současnost se dozvíte v našem povídání z roku 2019. Pokud jste si pečlivě přečetli citát Marka Jana Štěpána v záhlaví, pak tušíte, že se opět seznámíte s něčím výjimečným. Architekt Štěpán má obrovské zkušenosti, mimo jiného, právě s tímto typem realizací. Publikační činnost, výstavy, i činnost pedagogická, jsou nedílnou součástí jeho života. Za svoji práci získal velké množství ocenění, za zmínku stojí několik významných ocenění jako jsou: Grand prix architektů, Cena Klubu za starou Prahu, Stavba roku a Interiér roku. Kostel sv. Václava v Sazovicích byl vybrán jako majstrštyk mezi 10 nejlepších staveb světa roku 2017. Pokud se podíváte na několik cen níže, pochopíte, že pojítko všech s naším tématem je právě kostel sv. Václava v Sazovicích.

Boční pohled

Interiér z nadhledu

Boží oko

Večerní pohled

Ocenění související s kostelem sv. Václava v Sazovicích

• Mezinárodní cena Fondazione frate sole 2020 – propagace sakrálního umění a architektury – finalista světové nominace – kostel sv. Václava v Sazovicích
• Cena EU za současnou architekturu Miese van der Rohe – nominace za ČR – kostel sv. Václava v Sazovicích
• Grand prix 2018 – Národní cena za architekturu – cena v kategorii novostavba – kostel sv. Václava v Sazovicích
• Interiér roku 2017 - veřejný interiér – kostel sv. Václava v Sazovicích
• Cena Klubu Za starou Prahu za novostavbu v historickém prostředí 2017 – nominace – Kostel sv. Václava v Sazovicích
• The 10 Best Buildings of 2017 – Azure – kostel sv. Václava v Sazovicích zařazen mezi nejlepších 10 staveb na světě
• Best of realty – Zvláštní cena poroty – kostel sv. Václava v Sazovicích
• Piranesi Award 2017 – nominace – kostel sv. Václava v Sazovicích

Další plejádu ocenění vyjmenovávat by bylo na samostatnou kapitolu. V tomto kontextu už nikoho nepřekvapí, že v roce 2016 založil Marek Štěpán v rámci ARC VUT v Brně Laboratoř sakrálního prostoru. Hlavním tématem zkoumání a tvorby této laboratoře sakrálního prostoru je křesťanský kostel v současnosti a veškeré vazby a aktivity kolem takového sakrálního prostoru. Práce je založena jak na týmové spolupráci, tak individuálním hledání. Detaily naleznou případní zájemci pod zkratkou LOSAPRO v odkazech na konci povídání. Zaměřuje se na projekty sakrálních staveb, novostaveb i rekonstrukcí, které řeší komplexně, včetně dalších obytných a občanských staveb. Mimo jiného byl v letech 2006–2012 poradcem kancléře prezidenta ve věcech architektury. V roce 2010 představuje spolu s Jiřím Broshem koncepci minimálního bydlení Freedomek.

Podle šíře záběru to vypadá, že den, s 24 hodinami k dispozici, pana architekta významně nelimituje.

Boční pohled

Vertikální prosklení

Situace

Název projektu

Kostel sv. Václava

Pohled do centra kostela

Soutisk s Kaplí svatého Václava a jejich spojnice

Pohled na vstup

Architektonickovýtvarné řešení a ideový záměr projektu

autorská zpráva

Kostel sv. Václava v Sazovicích je novodobou rotundou, moderní architekturou postavenou na konzervativních kořenech. Tvarování kostela začalo základní hmotou válce, která je pro dané místo ideální. Je geometrickým vyjádřením těžiště vesnice, bodem mezi čárkami okolních stavení, znamením posvátnosti. Kruh byl vždy symbolem božského na rozdíl od pozemského čtverce. Současně odkazuje na dobu sv. Václava, kdy se stavěly rotundy. Ostatně kníže Václav jednu takovou sám nechal postavit na pražském hradě. Kosmas, když popisuje velikou pražskou rotundu, říká, že ji kdysi postavil sv. Václav k podobenství kostela římského okrouhlou. Podle dostupných materiálů z archeologických průzkumů byl průměr této rotundy skoro totožný s průměrem sazovického kostela.

Později v ní byl sv. Václav pohřben a leží na tomto místě dodnes, byť jej obklopuje novější, gotická svatyně. S tímto místem je sazovický kostel spojen myšlenkově, symbolicky i geometricky. Samotná stavba vychází svou velikostí z katedrální svatováclavské kaple – kruhem opisuje její čtvercový půdorys. I měřítka obou staveb na sebe navazují a odpovídají si, navíc zde lze vystopovat některé další souvislosti – umístění oltáře, vstupu a schodiště. Když jsem si tato místa spojil na mapě a nanesl patřičný azimut v Sazovicích, objevila se nečekaná a velmi zajímavá souvislost. Ostatky budou uloženy v obětním stole kostela a když se z tohoto místa podíváte směrem k hrobu sv. Václava v katedrále, díváte se přesně středem hlavního okna v kostele. Tato odchylka zdi a její odchlípení, tvořené intuitivně, je pro mě ne náhodou, ale potvrzením správnosti a vyšší souvislosti.

Půdorys přízemí

Půdorys prvního podlaží

Půdorys kůru

Boží oko

Věřím, že existuje Něco nebo spíše Někdo za hranicí hmatatelné skutečnosti, a v sazovickém kostele jsem se to pokusil zachytit právě hmotou a jí vymezeným prostorem. Jako architekt zkoumám hmotu a její působení na člověka. Kostel by na něj měl působit, měl by jej pochopit, ať už vědomě, či podvědomě. Vlastně spíš podprahově. Právě v tomto vidím odraz božského v hmotné skutečnosti i za jejím povrchem. Tento sakrální prostor umožňuje vstupujícímu ztišení a prostředí pro hledání. Může tam být vlastně jen on a On, chce-li. Ten prostor je velmi osobní, ale to je lépe zakusit.

Dnes jsme informacemi přehlcení, v kostele bychom proto měli vnímat klid, čistotu prostoru a uvědomovat si své nitro. Je zde prostor bez vizuálního smogu – tedy jednoduchý, soustředěný, usebraný a čistý. Klidu i intimitě prostoru napomáhá světlo, které prostory osvětluje přes zářezy ve stěnách, zároveň ale z kostela není vidět na okolní svět. Z denního a přirozeného světla se zde stává světlo, které může nejen osvětlovat, ale také vnitřně osvěcovat. Jako hluboké poznání zprostředkované světlem.

Bronzový reliéf

Boční pohled na interiér

Řez objektem kostela

Horní prosvětlení

Vstupní pasáž

Zvenku je stavba pevná, silná a zemitá. Uvnitř měkká je souzvukem prostoru o více pólech a jednom těžišti. Kardinální prostorový úběžník se objevuje nad hlavami ve trojúhelném světlíku v podobě božího oka.

Obětní stůl je bronzová skořepina zcela jednoduchého organického tvaru s dokonalým povrchem a symbolizuje Boží dotek (jak je známý např. ze Sixtinské kaple z Michelangelovy fresky). Pokusil jsem se při tvůrčím hledání dotknout povrchu a pak hledat dále, zdali se myšlenka a duch může dotknout hmoty a jestli to pak může vyjevit. Dotek hmoty má obdobnou důležitost jako dotek lidský. Odráží pak v sobě i roviny vnímání ostatní, včetně symbolických, myšlenkových či duchovních. Dotekem se hmoty uvádějí v pohyb, mění se jejich energie, jsou na začátku chemické reakce. Pokud ještě trochu abstrahuji, musím se nutně ocitnout v terminologii mé oblíbené deskriptivní geometrie. Křivky, třeba kuželosečky, mají na každém místě svou tečnu, která se jich dotýká pouze v jednom bodě. Slovo bod je zde podstatné, je to ta nejmenší, soustředěná geometrická jednotka, nic menšího a soustředěnějšího již není.

Dotek vždy obnáší nebo symbolizuje propojení či akt předávání, poselství. Na mysli mi vyvstává třeba vkládání rukou při biřmování a kněžských slibech. Předávání, přenos a poselství, která se odvíjejí nepřetržitě už dvě tisíciletí od Ježíše. Přesně to znázorňuje sazovická menza.

Značky

interior / pews in a nave and doors / Nábytek Mrázek, Sazovice
nave / organ / Kánský a Brachtl, Krnov
facade / bells / Zvonařská dílna Tomášková-Dytrychová, Brodek u Přerova
interior decoration / Vladimír Kokolia
nave facade / frameless glazing / Stavad
nave / acoustic ceiling / Novatop Acoustic
roof / skylight / Stavad
nave, basement / cast floor / Cemflow
wall bends / load-bearing thermal insulation elements / Schöck-Wittek
interior doors / fittings / Dorma, M&T
interior / lighting / DEOS.CZ

Obětní stůl

Boční pohledy

Minimalistický reliéf křížové cesty

Klika vstupu

O studiu

Atelier Štěpán

Moderní architektura na konzervativních kořenech

Atelier Štěpán byl založen v roce 1997 manželi Vandou a Markem Štěpánovými. Zabývá se architekturou, veřejným prostorem a designem. Od té doby se vyprofiloval do podoby firmy tvořící kvalitní českou a moravskou architekturu, o čemž svědčí několik významných ocenění, jichž je nositelem – Grand prix architektů, Cena Klubu za starou Prahu, Stavba roku a Interiér roku, nebo nominace na mezinárodní Mies vad der Rohe Award a Piranesi Award. Kostel sv. Václava v Sazovicích byl vybrán kanadským časopisem Azure jako majstrštyk mezi 10 nejlepších staveb světa roku 2017.

Autor koncepce minimálního bydlení Freedomku Marek Štěpán aktuálně vede Laboratoř sakrálního prostoru na Ústavu architektury (ARC) Fakulty stavební VUT v Brně. V letech 2006–2012 byl externím poradcem pro architekturu vedoucího Kanceláře prezidenta republiky. Formuloval teorii dekoru struktur v architektuře. Ve své tvorbě se inspiruje tradicí i modernismem.

www.atelier-stepan.cz

Použité podklady:

• Citáty – http://www.citaty.net
• Odkaz na stránky Laboratoře sakrálního prostoru.
• Fotografie, část textů a tisková zpráva – ATELIER ŠTĚPÁN a Vendula Tůmová, LINKA NEWS s.r.o.